Jdouce pak, kažte, řkouce: Že se přiblížilo království nebeské. Nemocné uzdravujte, malomocné čisťte, mrtvé křeste, ďábelství vymítejte; darmo jste vzali, darmo dejte. Nebeřte s sebou zlata, ani stříbra, ani peněz do opasků svých, Ani mošny na cestu, ani dvou sukní, ani obuvi, ani hůlky; hodenť jest zajisté dělník pokrmu svého. To je hezké pravidlo. Kdo činí dobré skutky, dobro zakusí. Nechť sami lidé rozhodnou. Dnes je to však jinak. Máme pravdidla podnikání - reklama nemusí být pravdivá a případný neúspěch je většinou věcí zákazníka, který za to všechno platí. Ježíš tím říká lidé neplaťte za nic předem! Ať už je to vstup na přednášku či do kina nebo za léky a různé služby atd. Tím zmizí z trhu ty nekvalitní věci i reklama nebude už potřeba a vy pak nebudete muset platit, ikdyž nejste s úrovní služeb zrovna dvakrát spokojeni. Tím jste totiž sami proti sobě! Copak to nevidíte? ...já vím zákony drží v rukou ti druzí... ale to jen vy jim to umožňujete! Tak se na ně nevymlouvejte. To nijak věc nevyřeší.

A do kteréhožkoli města neb městečka vešli byste, vzeptejte se, kdo by v něm hodný byl, a tu pobuďte, až i vyjdete. A vcházejíce do domu, pozdravte ho. A jestliže bude dům ten hodný, pokoj váš přijdiž naň; pakli by nebyl hodný, pokoj váš navratiž se k vám. To je hezké. Ježíš jim přeje, aby je je klid neopouštěl. Tedy aby se do jejich srdce nevkradla zlost či nenávist vůči takovým lidem.

A kdožkoli nepřijal by vás, a neuposlechl by řečí vašich, vyjdouce ven z domu [neb] z města toho, vyrazte prach z noh svých. Amen pravím vám: Lehčeji bude zemi Sodomských a Gomorských v den soudný nežli městu tomu. Aj, já posílám vás jako ovce mezi vlky; protož buďte opatrní jako hadové, a sprostní jako holubice. Vystříhejte se pak lidí; neboť vás vydávati budou do sněmů, a v shromážděních svých budou vás bičovati. Ano i před vládaře i před krále vedeni budete pro mne, na svědectví proti nim, i národům. Tady jde o to aby se učení co nejvíce rozšířilo. Nemá cenu zdržovat se ze zatrvzelostí některých jedinců. Máme se dívat dopředu. K dalším žíznícím. Smést prach to je jako zapomenout a pokračovat. Máme být opatrní, aby nás někdo hned nezabil a mírumilovní, aby jsme mu nedali záminku k tomu činu. Ikdyž nás budou zrazovat a vydávat vládcům a soudům. Ježíš jim říká, že tím ti vládcové jen vydávájí svědectví proti sobě, své krutosti a nespravedlnosti všem národům. Čili jsou sami proto sobě, když to dělají takto veřejně. Když to vře na obou stranách (tedy vládců i lidu) to je znamení, že přišel skutečný prorok je velmi nebezpečný pro všechny. Je to rebel proti všem pravidlům, kterého nezastaví žádné hrozby. Ač sám nemá zbraň a je mírumílovný... jenom oznamuje pravdu... nic jiného - často bývá umlčen.

Když pak vás vydadí, nebuďtež pečliví, kterak aneb co byste mluvili; dánoť bude zajisté vám v tu hodinu, co budete míti mluviti. Nebo ne vy jste, kteříž mluvíte, ale Duch Otce vašeho, kterýž mluví v vás. Vydáť pak bratr bratra na smrt, i otec syna, a povstanouť dítky proti rodičům, a zmordují je. A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé, ale kdož setrvá až do konce, tenť spasen bude. Až nás vydají na soud... nemáme se starat o to co budeme mluvit, protože právo na svobodný život mluví v těchto chvílích za nás. Jako by jsme ho ztělesňovali... aniž by jsme promluvili jediného slova, všichni lidi znají obžalobu a vidí tedy otrokáře v pravém světle. Děti & rodiče, změna & stereotyp, život & smrt. Mládí slyší hlas svobody ve svých ještě nezlomených srdcích. Než jsou postupně zlomeni a začleněni do společnosti zbabělých otroků. Proto zvolejme mládí má zelenou. Mládí to je život sám. Proč by stáří mělo omezovat a zneužívat mládí jen kvůli zajištění svých vybudovaných pozic?!!!

Neníť učedlník nad mistra, ani služebník nad pána svého. Dostiť jest učedlníku, aby byl jako mistr jeho, a služebník jako pán jeho. Poněvadž hospodáře Belzebubem nazývali, čím pak více domácí jeho? Občan je učedník politika. Otrok je služebník otrokáře. Oběma tedy jak občanovi nebo otrokovi stačí, aby jednou dosáhli úrovně svých mistrů a pánů. Ale jestliže jejich vládce je zmítán sám ďáblem komu tedy slouží ti všichni jeho poddaní! To je rebelské že?! Ježíš varuje lidi, aby nesloužili touhám a takovým lidem, kteří jim podlehli, protože pak jsou sami proti sobě. Napsal jsem to takhle: Jak se dá zamaskovat slabost? V očích slepců je to vlastnictvím čehosi...(bohatství, moc, sláva atd.) pak přichází úcta těch, jež mají stejné nutkání... (to jsou učedníci a přisluhovači, kteří pod vlivem vidiny sebe sama ve stejném království celou tuto hru podporují) a s ní i moc nad nimi. (tak nad nimi všemi získal hravě moc Belzebub). Je to jeho hra. Je to jako sportka. Ukážete-li lidem, že někdo vyhrál moc peněz... rozjede se to. Každý kdo zatouží začne hrát touha a závist jsou jako sestry. Pak vyhraje další... a už počet hráčů stoupá... a s nimi i výše odměny a tím i motivace všech... a tak všichni hrají hru. Věčné kolo utrpení. Očekávání, doufání a zklamání. Nedokáží přestat, když do toho vrazili už tolik času a tolik snažení či prostředků... tak to teď nevzdají. Možná se jim stane, že jednou nevsadí a bác jejich šťastná čísla zrovna padnou... tak to je potom už definitivně pojištěno, že hrát nikdy nepřestanou. A jediná finta je (a to se budete smát) v tom, že kdyby přestali všichni hrát, pak by nemohl ani nikdo vyhrát, a celé to zbytečné kolo životního utrpení by neexistovalo. A stejné je to se vším co nabízí Belzebub. Všechno štěstí, závisící na utrpení, soutěžení a snažení se druhých za stejným cílem je jenom jeho hra. Hra v níž existuje jeden vítěz, je šíleným závodem všech zůčastněných, kteří zaplatili tvrdé startovné a tím se složili na odměnu vítěze. Belezebuba to nic nestálo! Teď se směje kolik lidí upsalo se jemu. Čím větší je startovné a tvrdší pravidla hry, tím je lákavější odměna. Nesoutěžte, nezávoďte a nebudete muset závidět vítězům, či toužit po vítěztví. Jenom ten kdo nehraje je skutečný vítěz. Bez otroků není otrokáře, bez poddaných není panovníka, bez chudých není bohatého bez obdivovatelů není slávy atd. Všechno je dnes ve vašich rukou.

Protož nebojte se jich; nebo není nic skrytého, což by nemělo býti zjeveno, ani tajného, ješto by nemělo zvědíno býti. Což vám pravím ve tmách, pravte na světle, a co v uši slyšíte, hlásejte na domích. A nebojte se těch, kteříž mordují tělo, ale duše nemohou zamordovati; než raději se bojte toho, kterýž může i duši i tělo zatratiti v pekelném ohni. Zdaliž nebývají prodáváni dva vrabečkové za penízek? A však jeden z nich nepadá na zem bez Otce vašeho. Vaši pak i vlasové na hlavě všickni sečteni jsou. Protož nebojte se, dražší jste vy nežli mnoho vrabců. Pravda vyjde vždy na jevo. Máme jí pomoci. Co slyšíme v duchu máme hlásat veřejně. (Je to hlas Krista svobody bytí). Každý ví co mu vadí, co se mu nelíbí - ale nikdo nahlas nic neříká. Je třeba mluvit na správných místech. Jste totiž sami proti sobě. Na své děti nemyslíte, to oni na tom bůdou ještě hůře. Copak nevidíte, jak se pouta utahují? Nemáme se proto bát těch kdo zamordují tělo, protože to my je živíme, byli by sami proti sobě. Ale máme se bát toho, jež naši svobodnou duši zatratí v pekelném utrpení. Vrabečkové... Ježíš říká že peníze ani sebemocnější lidský panovník nemají žádnou moc nad vaším svobodným životem! Dodává vám odvahu :-). Protože ví, že je jenom jeden panovník a tisíce poddaných. Co zmůže panovník bez poddaných... nemá ani vojsko... nemá nic zůstane sám. Tím Ježíš ukazuje, že to vy máte všechno ve svých rukou. Když každý ve vězení zatouží po svobodě... pak i dozorci budou ti první osvobozovatelé... Tak to je. Armádu a policii tvoří jen lidé jako vy, a všichni jste v jednom velkém vězení avšak lstí poštvaní proti sobě. A tam venku... je svobodný život volný jako širé nebe a místo strojů je slyšet jen zpěv ptáků... a místo světel slunce zdarma svítí... a místo placeného smogu se dýchá zdarma čerstvý vzduch...

Kdožkoli tedy vyzná mne před lidmi, vyznámť i já jej před Otcem svým, kterýž jest v nebesích. Kdož by pak mne zapřel před lidmi, zapřímť ho i já před Otcem svým, kterýž jest v nebesích. Zde mluví o svobodném duchu. Kdo nemluví o svobodě nahlas a před lidmi... musí s nimi trpět ve stejném vězení. V jednotě je to tajemství. Kázejte tedy učení o svobodném životě, jedině tak vás všechny samo toto učení vynese až ke svobodě.

Nedomnívejte se, že bych přišel pokoj dáti na zemi. Nepřišelť jsem, abych pokoj uvedl, ale meč. Přišel jsem zajisté, abych rozdělil člověka proti otci jeho, a dceru proti mateři její, a nevěstu proti svegruši její. A nepřátelé člověka domácí jeho. Kdo miluje otce neb matku více nežli mne, neníť mne hoden; a kdož miluje syna neb dceru více nežli mne, neníť mne hoden. Je nutno začít. Je to jako lavina... začíná prvním kamínkem... jako svítání začíná prvním paprskem... tak i svobodný život začíná prvním svobodným krokem. Nemáme se ohlížet na jiné. Protože to co děláme děláme nejen pro sebe, ale pro celý svobodný svět. Mnohdy teprve smrt prvních velkých... rozpoutává doslova vlny ozvěny v davu a porobouzí tisíce následovníků. I Ježíš to věděl, i Jan Hus to věděl... atd.

A kdož nebéře kříže svého a nenásleduje mne, neníť mne hoden. Kdo nalezne duši svou, ztratíť ji; a kdo by ztratil duši svou pro mne, nalezneť ji. Kdo vás přijímá, mne přijímá; a kdo mne přijímá, přijímá toho, kterýž mne poslal. Kdo přijímá proroka ve jménu proroka, odplatu proroka vezme; a kdož přijímá spravedlivého ve jménu spravedlivého, odplatu spravedlivého vezme. A kdož by koli dal jednomu z těchto maličkých toliko číši [vody] studené k nápoji ve jménu učedlníka, zajisté pravím vám, neztratíť odplaty své. Takže máme následovat Ježíše. Máme žít tak jako on. Svoboda je naše právo. Jedině tak zmizí utrpení. Kdo příjmá učení o své vlastní svobodné existenci, příjmá i Ducha svatého. Kdo příjme takovou spravedlnost ve jménu této spravedlnosti, odplatu takové spravedlnosti sám vezme. A kdo by poučil o tomto svobodném životě jen jedno z těchto maličkých (voda je symbolem učení, který žíznící pije) zajisté neztratí odplatu svou. Tedy záruku svobody i v budoucnu.

Ode dnů pak Jana Křtitele až dosavad království nebeské násilí trpí, a ti, kteříž násilí činí, uchvacujíť je. Nebo všickni proroci i ten zákon až do Jana prorokovali. A chcete-li přijíti, onť jest Eliáš, kterýž přijíti měl. Kdo má uši k slyšení, slyš. Ale k komu připodobním pokolení toto? Podobné jest dětem, sedícím na ryncích a na tovaryše své volajícím, A říkajícím: Pískali jsme vám, a neskákali jste; žalostně jsme naříkali, a neplakali jste. Přišel zajisté Jan, nejeda ani nepije, a řkou: Ďábelství má. Přišel Syn člověka, jeda a pije, a řkou: Aj, člověk žráč a piján vína, přítel publikánů a hříšníků. Ale ospravedlněna jest moudrost od synů svých. Svoboda a násilí nejde dohromady. Všichni proroci tedy prorokují o svobodném životě. Kdo má uši slyší. A toto pokolení podobné je občanům, kteří sedí ve svém bytě a volají na své politiky. Měli jsme takové a takové požadavky a vy jste pro nás nehli ani prstem, žijeme tady v bídě a nářku a vám ani slza neukápne. Přijde tedy prorok mezi nás aby nám řekl pravdu a ukázal nám cestu ke spravedlnějšímu životu. Prorok, který je skromný v jídle i v pití mnohem více než my a vy říkáte že je to Ďábel, rebel a kacíř, přičemž sami máte hrdla opitá a břicha vypasená. A když přijde Syn člověka, který pije a jí s námi v naší chudobě a skromnosti... říkáte, že je to žráč a pijan vína, přítel nás obyčejných lidí a hříšníků. Ale moudrost nás občanů je ospravedlněna. My vidíme a cítíme totiž vaše skutky i ovoce na nás i našich dětech.