A nakonec to nejlepší.
Teď vám řeknu něco, čemu nebudete věřit. Vy nejste, nikdy jste nebyli ani nikdy nebudete. Já jsem - je velký klam. Nikdy nic neexistovalo a ani neexistuje. Jen velké nic, které má sny. Až zažijete že nejste, přinese vám to velikánskou úlevu. Vysvobození z času, prostoru i smrti. Jak jsem k tomu došel? Některé věci mi nedávaly spát :-).

Když něčemu věřím tak se to stane v mém životě skutečné. Jak je to možné. Vidím kolik lidí je kolem. Kolik lidí něčemu věří. Jak by bylo možné to realizovat v takovém množství?!! Jak to že to vždy vyjde. Každý dostane to čemu věří a za čím šel. Když opravdu tloukl, bylo mu otevřeno. Podívejte se zpět a uvidíte. To očem jste snili máte. Nyní máte zase jiné sny. Všechno co jste podpořili vírou a skutky jste dostali. Když budu chtít, mohu být prezidentem. Stačí tomu uvěřit. Mnoho lidí už přišlo na to že to opravdu funguje. Jsou knihy jako Moc podvědomí atd. Ale je tu jeden háček. Nechci být prezidentem, protože vím, že mi to radost vůbec nepřinese. Budu žít ve strachu, starostech a stanu se doslova loutkou celé vlády. Takže je třeba prohlédnout, a pečlivě zvážit svá přání s ohlededem na druhé i na sebe. Víme, že peněz je na zemi jen určité množství. Pouze kolují. Proto bohatství jedněch znamená chudobu ostatních. Láska a spravedlnost proto nebude s tímto souhlasit... atd atd. Ve svém srdci najdete odpovědi.

Ale vraťme se k tomu že nejste. Moderní kvantová věda došla k závěru, že na počátku byl Bit. Tedy informace. Tedy Slovo. A to slovo bylo u Boha. atd. Jak vznikl vesmír? Je to jednoduché. Zavřete oči a představte si auto. Jak vzniko auto? Vidíte ho? Je skutečné tam... Jak rychle to dokážete? Tedy mezi přáním si představit a viděním jak dlouho trvá realizace? Budhismus říká, že rychlost myšlenky je 18x větší než mihnutí blesku. Tak! A stejně vznikl i vesmír. Kde existuje? Jen ve vaší mysli. Myšlenka sama je ten kdo myslí. Myšlenka je ta informace. Myšlenka je ten bit. Myšlenka je to slovo. Myšlenka je sama Bůh. Myšlenka si vymyslela vesmír. Myšlenka může cokoliv. Myšlenka nezná hranice. Kdo dokáže osvobodit svou mysl... ten se stane Bohem.

Ze starého zákona: Kdo oznámí (Kdo nám má oznámit) od počátku, abychom věděli, aneb od starodávna, abychom řekli: Práv jest? (tedy že máme už od samého počátku tu čest zrovna s pravým Hospodinem) Naprosto žádného není, kdo by oznámil, (kdo tedy odpovídá?!) aniž jest kdo, ješto by se dal slyšeti, (koho teda slyší channelingaři a jiní "vyvolení"?) aneb ješto by slyšel řeči vaše. (Ke komu se modlí pak miliardy lidí?).

Pokračujeme tedy dál v naléhání na ten hlas. Ať se tedy prokáže: Oznamte, co se budoucně státi má, a poznáme (my lidé), že bohové jste. (teda oni) Aj, vy naprosto nic nejste, a dílo vaše tolikéž nic není; Kdo [to] spravil a učinil, povolávaje rodin od počátku? Já Hospodin, první i poslední, já sám. Tak kdo to tady k nám mluví, nebo kdo si to hraje na Boha? Toť otázka. Nestali jsme se obětí nějakých pofiderních hlasů, jež si z našich životů a obětí odsávají energii pro sebe? Velkých mistrů svého umění, kteří pozbyli těla? Řeklť jsem já byl: Bohové jste, a synové Nejvyššího vy všickni; Znamená to jen krutou pravdu, že ten, kdo se nechal oklamat ztratil své Božství? Že to celé tady je jen hra iluzí? Kdo z koho? Co když je vše jen otázkou víry. Jsme uvězněni ve svých předsudcích a ve svých hranicích. Někdo nám vnutil iluzi nějakého Boha my jsme se sami odsoudili k otroctví. Jako když si někdo chová dobytek. Páč to některé promluvy Hospodina Mojžíšova doslova potvrzují. Když jsem sledoval seriál Pán šelem... taky to bylo na stejném principu. Nejmocnější kmet udržoval své učně záměrně v iluzi nedokonalosti, v iluzi, že on je ten nejmocnější. Používal životní energie druhých k udržení své existence. To samé Matrix... A tak třeba Ježíš je jediným spravedlivcem v celém vesmíru. Zve nás všechny k sobě. Nevyužívá nás jako jiní velikáni. V každém případě to nutí ke skutečnému zamyšlení vedoucí k odhalení tolik let ukrývané pravdy... za tak vypečeným a nízkým účelem!!! Že by zákon vesmíru i přírody zněl silnější a lstivější přežívá? Boj o energii potřebnou k vlastnímu přežití. Asi se lidstvo stává snadnou kořistí... počet archetypů se totiž množí. Navenek působí moudře a láskyplně a mezi tím vás zákeřně parazitují. Myslím že je čas postavit se jim jako jako rovný rovnému. Osvobodit svou mysl a poznat vlastní možnosti či hranice.

Přemýšlejte: Co je tento svět. Jen zkrze smysly vnímáte svět. Co když odetnu všechny jejich vjemy. A pak i mysl z celou paměťí. Co pak zůstane? Budute si moci říct jsem? Budete si moci říct nejsem? Budute si moci říct byl jsem? Co je teda skutečné?!!! Nic?!?!? Tak proč ta iluze toho všeho? Jaký to má smysl... Kdo je tvůrce!!! Jsou tu i ostatní, když nemám žádné vjemy o nich? Jak vznikají pak knihy a ta všechna minulost, Bible... Kdo jsem, Kde jsem, Proč tu jsem, Jak jsem se sem dostal, a co tu mám dělat.

Co na to říká Buddha? Cílem Buddhova poslání bylo osvobodit tvory od utrpení vykořeněním jeho příčiny a učit cestu k ukončení zrozování a smrti, pokud si tak někdo přeje učinit. Učil, že člověk může dosáhnout svého osvobození od těžkostí života a realizovat věčné blaho nibbany bez závislosti na vnějším bohu nebo prostředkujících kněží a učitelů. Učil, že brány k osvobození jsou otevřeny pro všechny za všech životních podmínek. Pro staré i mladé, pro chudé i bohaté, pro hřísné i duchovní - pro každého kdo je ochoten obrátit list. Jen podotýkám, že byl princem měl 4 zámky žil v přepychu a přec se toho všechno ve 29 letech dokázal zříci.

Zde jsou slova Buddhy:

Toto tělo není moje, toto nejsem já, toto není moje duše.

Neexistuje nic stálého co by se dalo zničit, neboť neexistuje trvalá duše, kterou by bylo možné učinit věčnou. Cíle lze dosáhnout v tomto životě samém. Není však nejvyšší bůh, který kontroluje osudy lidských bytostí a který má božskou moc, aby se na zemi objevil. Jak povrchní a neplodné je toužit po iluzorním štěstí v posmrtném životě pomocí usmiřování pomyslných bohů marnými modlitbami a nesmyslnými oběťmi.

Buddha nikdy nepřipustil existenci stvořitele, ať už ve formě nějaké síly nebo nějaké bytosti: Žádného Boha ani Brahmu nelze nalézt, žádnou hmotu tohoto kola života. Pouhé jevy existují vždy na podmínkách závislé. Není žádného jiného světa. Smrt je konec všeho. Pouze tento současný svět je skutečný. Takzvané "večné" nebe a peklo jsou výmysly podvodníků. Víra v posmrtný život, je znakem prolhanosti, zženštilosti, slabosti, zbabělosti a nečestnosti. Buďte sami sobě ostrovy; buďte sami sobě útočištěm; nehledejte útočiště u jiných. Usilujte neúnavně o uskutečnění. Sám se člověk pošpiní sám se očistí.

Chtivostí hnáni, temnotou zahaleni, neuvidí proti proudu jdouci a sotva patrnou, hlubokou pravdu těžko viditelnou a jemnou.

Všechno prožívané smysly je strádání. Existuje pouze strádání, žádný strádající,

Ze žádostivosti pramení zármutek, ze žádostivosti pramení strach; pro toho, kdo je zcela prost žádostivosti, není zármutku, tím méně strachu.

Není palčivějšího ohně než vášnivost, není větší posedlosti než nenávist není horší pasti než zaslepenost není dravějšího proudu než chtivost.

Mysl předchází jevy, mysl je hlavní, ony jsou myslí vytvořeny.

Jestliže člověk jedná se zkaženou myslí potom strast ho následuje jako kolo vozu kopyto tažného zvířete.

Není konatele, který skutek koná, není ani toho, kdo následky pociťuje. Jen současti se obnovují to je věru správné rozpoznání.

Všechno jsem přemohl, všechno znám. Od všeho jsem odvrácen, všeho jsem se vzdal. Všechno jsem opustil, v zániku žádostivosti jsem osvobozen. Učitele nemám, rovného mi není. Ve světě i s bohy protivníka nemám.

Osvobozen jsem od všech pout, božských i lidských.

Vzácné je zrození jako lidská bytost. Těžký je život smrtelníků. Nepromeškejte tuto příležitost.

Pojď a uvidíš.

V prázdnotě není žádná forma ani pocit, ani vnímání, ani impuls, ani vědomí; žádné oko, žádné ucho, žádný nos, žádný jazyk, žádné tělo, žádná mysl; žádné formy, zvuky, pachy, hmatatelné věci nebo objekty mysli; žádný prvek zrakového orgánu a tak dále, dokud nedojdeme k tomuto : Není žádný prvek mysli-vědomí, není žádná vědomost, žádný zánik nevědomosti a tak dále dokud nedojdeme k tomu, že: Není žádný rozklad a smrt, žádný zánik rozkladu a smrti, není žádné utrpení, žádné vznikání, žádné ukončení, žádná cesta. Není žádné poznávání, žádné dospění (k cíli) a žádné ne-dospění.

Zbývá mi jen otázka...
ale proč to všechno pak... o co tu jde! A na to mi ani Buddha neodpovídá, říká, že počátek toho je nedopátratelný, natož pak smysl toho všeho.

PS : Pro tisk si můžete stáhnout tento článek ve formátu .RTF (wordpad) [zde].