Kterakž pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a v oku svém břevna neznamenáš? Aneb kterak díš bratru svému: Nech ať vyjmu mrvu z oka tvého? A aj, břevno v oku tvém. Pokrytče, vyjmi nejprv břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu z oka bratra svého. To je klasika. Všude běžná. Jak jsem už psal o drbnách. Probírají jen třísky druhých. Lze to vidět i na diskusních serverech a zejména na těch duchovních. Třeba jsem jen napsal: "Já jsem Syn člověka." A to jste měli vidět jak se to rozbouřilo... lidé si moc domýšlejí... ale já jen napsal pár slov a přec jsem byl zasypán útoky na mou osobu... napsal jsem jim... to je svoboda, to je demokracie, člověk se nemůže ani v klidu představit v tomto diskusním chlívečku plného velkých zvířat.

Nedávejte svatého psům, aniž mecte perel svých před svině, aťby snad nepotlačily jich nohama svýma, a obrátíce se, neroztrhaly vás. Nemluvte o svobodě před otroky ani před otrokáři. Psi jsou draví a nenasytní a svině jsou rozežrané. Oba typy tedy ani otrok vášní(pes) ani otrokář(svině) namají rádi slovo o svobodě ani o skromnosti. Otrok si uvědomuje krutou pravdu a pravda je velmi často nepříjemná. A otrokář ten by zkrachoval, kdyby si svoboda našla domov na rtech otroků. Tedy oba typy vás nebudou mít v oblibě, když se před nimi budete promenádovat jako v ráji. Ježíš nabádá proroky aby zasévali své učení nejdříve mezi prostý lid, protože to na nich se živí psi i svině. Pokud se učení ujme, přijdou někteří o svá koryta či misky. Přijdou o možnost být draví, soutěžit, nikdo je už nebude poslouchat, neboť jediný, laskavý a milující jest Pán náš.

Proste, a dánoť bude vám; hledejte, a naleznete; tlucte, a bude vám otevříno. Nebo každý, kdož prosí, béře; a kdož hledá, nalézá; a tomu, kdož tluče, bude otevříno. Jste uvězněni v iluzorní cele a to ještě k tomu bez mříží. Cela to je lpění a mříže to je strach sám. A co je na tom nejvtipnější. Ten strach je rovněž iluzí. Bojíte se, že ztratíte vlastní celu, jistotu, bezpečí a střechu nad hlavou. Můžete prosit, můžete zaklínat, můžete se modlit... z cely vede jen jedna cesta. Po svých. Ježíš venku svolává kdo chce nechť příjde za mnou... a nabere si vody života zadarmo. Je to na vás. Pár kroků... co pár jeden. Nepomůžou vám žádné slova. Ikdyž zavoláte na Ježíše, ikdyž ho budete denně prosit až do konce života... on jen odpovídá Amnen pravím vám neznám vás. Moje ovce můj hlas slyší a jdou za mnou. Je nutno učinit ten velký krok. Miliardy lidí přešlapují celý život... jiní prosí a žebrají dokonce i na kolenou... a Ježíš už ani neodpovídá už ho to nebaví mlčí... Kdo nerealizuje krok k osvobození se nevejde nikdy do Království nebeského.

Jak se tedy prosí a jak se tluče? Nejsou to jak už víme slova. Uděláte-li vy krok, nebesa za vás udělají dva, uděláte-li dva nebesa za vás udělají čtyři... neuděláte-li krok (skutek) nebesa neudělají taky žádný. Protože 0x2 je 0. Uvádím příhodu ze života. Stopovali jsme v Olomouci. Neměli jsem peníze a domů to bylo 70 km. Po hodině marného úsilí to chtěla přítelkyně vzdát - říkala, že nám nikdo nezastaví. Řekl jsem jí, že auto které nás sveze je už na cestě, že ten člověk nás zaveze téměř domů a že bude rád, že nás vzal. Smála se... řekl jsem ji neveříš? Všechno je jen na tom, zda-li tomu věříš či ne. Musíš dokázat, že to opravdu potřebuješ. Kleknem si a budeme prosit a uvidíš. Nechtěla... pak teda nepřijede. Šlo mi o to abych stimuloval její víru. Nakonec jsem ji přesvědčil, že je to jen hra, divadlo, že to bude legrace. Prosili jsme tedy a zastavila nám paní, která hned řekla... konečně nějací stopaři, celý den je hledám, abych měla rozptýlení a neusnula za volantem. Zjistili jsme že nás doveze velice blízko domova a dokonce nám koupila i svačinu. Když jsme vystoupili. Hned na první stop jsme stopli další auto a tak jsme dorazili až domů. Podruhé to už vyšlo proto, že jsme oba zažili a tudíž jsme věřili, že stopnout auto je možné.

An který z vás jest člověk, jehož kdyby prosil syn jeho za chléb, dal by jemu kámen? A prosil-li by za rybu, zdali dá jemu hada? Poněvadž tedy vy, jsouce zlí, umíte dobré dary dávati dětem svým, čím více Otec váš, kterýž jest v nebesích, dá dobré věci těm, kteříž ho, prosí? A protož všecko, jakž byste chtěli, aby vám lidé činili, tak i vy čiňte jim; toť zajisté jest zákon i proroci. Zde je nutné podotknout, že né vždy z našeho pohledu jsou všechny věci co nás potkávají dobré, ale jedině Otec (váš Duch) ví, co je skutečně pro nás dobré a dává nám to dřív a aniž bychom o to požádali. S odstupem času mužeme vidět, že to bylo nakonec dobré, a máte-li vhled, uvidíte, že všechno je dobré. Pak oceníte snahu, lásku i štědrost Boží.Pokud vy sami ač jste někdy na sebe zlí, umíte dávat i dobré dary... Věřte tedy, že duch svobodného života to je láska sama. Proto nasloucháte-li mu, obdrží všichni kolem dar nejcennější, který vám všem byl lstivě uloupen.

Vcházejte těsnou branou; nebo prostranná brána a široká cesta jest, kteráž vede k zahynutí, a mnoho jest těch, kteříž vcházejí skrze ni. Nebo těsná jest brána a úzká cesta, kteráž vede k životu, a málo jest nalézajících ji. Co je těsná brána? Není to pohodlí a není to jistota. Tam kde je jistota a pohodlí, víra ztrácí smysl. Tam i lásky tvůrce není zapotřebí... na co :-). Co mi nabídnul? Kašlem na to, a uděláme si všechno podle sebe. Obklopíme se jen dobrými a lepšími věcmi. Sami si je uděláme tak jak chceme. Zavřeme se do bezpečí a do pohodlí, do jistoty zítřka - uvaříme si chutnější jídla, podíváme se na televizi, zahrajeme si hry, napijeme se pustíme si hudbu, lehneme si na postýlku. Na všechno si vyděláme, protože peníze přinášejí na rozdíl od víry jistotu. Nevěříte? Hleďte... jdu do obchodu a mám co jsem chtěl už dnes! To je náš svět. Všechno chceme hned. Včera už bylo pozdě a proto to tady i tak vypadá. Já, já, já - jiní jsou mi ukradení, když chtějí ať se taky snaží - nic není zadarmo. Já se taky musel nadřít. Zabrat lidem půdu a trochu si je podmanit :-). Co nabízí teda Bůh? Je to láska, spontánní radost a nepodmíněné štěstí. Ty si za peníze nikdo nekoupí, protože za peníze se kupují jen vnější věci.

Vnitřní věci rozdává do srdce Bůh. A tak se mnozí musejí přesvědčit na vlastní kůži o tom, že kdyby měli všechno jmění světa, nebyli by stejně šťastni. Právě naopak. Uvědomili by si tu mizerii svého celoživotního snažení... uvědomili by si, že skutečnou radost přináší dávání - nikoliv braní, milosrdenství - nikoliv oběti a odsuzování, láska - nikoliv nenávist, přátelství - nikoliv rivalita, služba - nikoliv vláda. Z pohledu tohoto světa, je tou těsnou bránou doslova šílenost, "Džampi-džamping" do propasti nejistoty na laně, které drží "někde v nebi" Bůh. Proto mnozí tuto bránu coby zkoušku k nalezení víry zámerně míjejí... kolik lidí ji nemíjí? Rozhlédněte se kolem... na celou ČR mi budou stačit prsty jedné ruky :-(. Na závěr jen doplňuji: "Chce-li kdo za mnou přijíti, zapřiž sebe sám, a vezmi kříž svůj, a následujž mne. Nebo kdož by chtěl duši svou zachovati, ztratíť ji; kdož by pak ztratil duši svou pro mne, nalezneť ji. Nebo co jest platno člověku, by všecken svět získal, své pak duši uškodil? Aneb kterou dá člověk odměnu za duši svou? Syn zajisté člověka přijde v slávě Otce svého s anděly svými, a tehdáž odplatí jednomu každému podlé skutků jeho." A jak se cítíte odměněni dnes vy za své skutky? Jste radostní, nadšení životem, plní štěstí? Pokud né neváhejte dokud máte ještě čas změnit své skutky a obrátit se.

Skutečná brána do království nebeského, je otevřená nonstop, avšak po jejích pravé straně postavil někdo další - širší, zlatem nazdobenou a umístil tam rozcestník... Peklo vlevo - (dostupnost:hned) a Nebe doprava (dostupnost:až po smrti), a Bohatství, sláva a moc doprava - (dostupnost:přímo úměrná schopnosti nezastavit se před ničím - tedy třeba už zítra). Poutník přicházející vidí dle množství šlépějí kudy jde většina a volí jistotu. Tedy iluzorní. Poutník, který ví, že jistota je iluzí, a že všichni nemohou být najednou mocní a slavní... si domyslí že tento směr asi nebute ten správný, ikdyž je stejným směrem Nebe. Jó po smrti... ještě jsem nenarazil na žádný důkaz. Ti co zemřeli nic nepoví. Ikdyž je to lákavé cítím v tom nějakou čertovinu. Kdo by chtěl být věčný... to je nuda... ty milióny let se pak dívat na Zemi jak se to tam hemží, jak to tam žije a jak se co prožívá. Ach jo... už ani nevím jaké to je, když člověku kručí břiše, když cítím slunce na tváři... když někoho můžu pohladit... Takový poutník volí nejistou a těsnou bránu, za níž se však rozprostírá Království Boží.

Pilně se pak varujte falešných proroků, kteříž přicházejí k vám v rouše ovčím, ale vnitř jsou vlci hltaví. Po ovocích jejich poznáte je. Zdaliž zbírají z trní hrozny, aneb z bodláčí fíky? Takť každý strom dobrý ovoce dobré nese, zlý pak strom zlé ovoce nese. Nemůžeť dobrý strom zlého ovoce nésti, ani strom zlý ovoce dobrého vydávati. Všeliký strom, kterýž nenese ovoce dobrého, vyťat a na oheň uvržen bývá. A tak tedy po ovocích jejich poznáte je. Zde Ježíš brojí proti církvi. Dnes by brojil i proti celému duchovnu. Skutečný prorok není hltavý. Spíš rozdává, sám se řídí tím co káže. Podívejme se tedy na jeho život. Ostatní ponižuje a pošpiňuje sám sebe povyšuje na posla Božího, který však slouží jinému pánu kupuje a prodává. Z utrpení a snažení lidí pak sklízí hrozny a fíky. On sám však nejde příkladem. Káže ve velkých sálích, jen majetným... prodává knihy zase jen majetným... Lidé se dozvídají o dalších a dalších překážkách ke štěstí... přijďte příště, kupte si videozáznam mistra, kazetu nebo CD s hudbou... viz. Článek Další povídky - Mission imposible. Lidé neodcházejí nijak osvobozeni... spíš doslova okradeni proto takový posel nenese žádné dobré ovoce. Od skutečného "posla" budete naopak odcházet jako by vám spadl kámen ze srdce...

Ne každý, kdož mi říká: Pane, Pane, vejde do království nebeského, ale ten, kdož činí vůli Otce mého, kterýž v nebesích jest. Mnozíť mi dějí v onen den: Pane, Pane, zdaliž jsme ve jménu tvém neprorokovali, a ve jménu tvém ďáblů nevymítali, a v tvém jménu divů mnohých nečinili? A tehdyť jim vyznám, že jsem vás nikdy neznal. Odejděte ode mne, činitelé nepravosti. Všimněte si ČINÍ vůli Otce mého. Ježíšův Otec jak si vzpomínáte je Duch svatý. Svatost je původní přirozenost a svoboda bytí. Duch je pak vědomí. Ten kdo uzpůsopí svůj život prioritám které volí takové vědomí, ten vejde do království nebeského. Království nebeské je svoboda. Duch chce být totiž volný jako pták a létat životem stéjně jako jeho kolegové v nebesích... Tady je to tedy jasné, ač mnozí to dnes nevidí. Né podle slova, ale podle skutků (ovoce) se poznává ten, jež ČINÍ vůli Otce. A tak tu máme proroky, kazatele, mistry, lektory a Velebné otce... kteříž káží, ale sami nezachovávají. Dokonce káží za peníze... kupují a prodávají... řeční v honosných sálech, obklopeni zlatem a cennostmi na svých oltářích, vymáhajíc i almužny na údržbu svých sálů... těm bych připomenul Ježíšova slova svým pravým UČEDNÍKŮM: "Na cestu pohanů nechoďte, a do města Samaritánských nevcházejte. Darmo jste vzali, darmo dejte. Nebeřte s sebou zlata, ani stříbra, ani peněz do opasků svých, ani mošny na cestu, ani dvou sukní, ani obuvi, ani hůlky; hodenť jest zajisté dělník pokrmu svého. Neníť učedlník nad mistra, ani služebník nad pána svého. Dostiť jest učedlníku, aby byl jako mistr jeho, a služebník jako pán jeho. Poněvadž hospodáře Belzebubem nazývali, čím pak více domácí jeho? Což vám pravím ve tmách, pravte na světle, a co v uši slyšíte, hlásejte na domích. A nebojte se těch, kteříž mordují tělo, ale duše nemohou zamordovati; než raději se bojte toho, kterýž může i duši i tělo zatratiti v pekelném ohni. Zdaliž nebývají prodáváni dva vrabečkové za penízek? A však jeden z nich nepadá na zem bez Otce vašeho. Vaši pak i vlasové na hlavě všickni sečteni jsou. Protož nebojte se, dražší jste vy nežli mnoho vrabců. Kdožkoli tedy vyzná mne před lidmi, vyznámť i já jej před Otcem svým, kterýž jest v nebesích. Kdož by pak mne zapřel před lidmi, zapřímť ho i já před Otcem svým, kterýž jest v nebesích. Nedomnívejte se, že bych přišel pokoj dáti na zemi. Nepřišelť jsem, abych pokoj uvedl, ale meč. Přišel jsem zajisté, abych rozdělil člověka proti otci jeho, a dceru proti mateři její, a nevěstu proti svegruši její. Kdo miluje otce neb matku více nežli mne, neníť mne hoden; a kdož miluje syna neb dceru více nežli mne, neníť mne hoden. A kdož nebéře kříže svého a nenásleduje mne, neníť mne hoden." Podívejte se nyní pod tímto světlem na své "kazatele" - někteří vás i zvou na své přednášky :-) to nedělá žádný prorok... prorok prorokuje, ukazuje vám vaše špatnosti i špatnosti vaší společnosti, toho mají v lásce jen skutečně žíznící po spravedlnosti, jeho jazyk je ostrý jako meč. Proto skutečné proroky vždy zamordovali. I dnes by tomu nebylo jinak... možná by to jen "vypadalo" jako nehoda.