Opět slyšeli jste, že říkáno bylo starým: Nebudeš křivě přisahati, ale splníš Pánu přísahy své. Ale jáť pravím vám: Abyste nepřisahali všelijak, ani skrze nebe, nebo trůn Boží jest; Ani skrze zemi, nebo podnož jeho jest; ani skrze Jeruzalém, nebo město velikého toho Krále jest. Ani skrze hlavu svou budeš přisahati, nebo nemůžeš jednoho vlasu učiniti bílého aneb černého. Ale buď řeč vaše: Jistě, jistě; nikoli, nikoli. Což pak nad to více jest, to od zlého jest. Přísaha svazuje. Je to závazek. Svobodný člověk nikdy nepřisahá ani nic neslibuje. Říká ano nebo ne, ostatní přináší utrpení. Protože buď to bylo tak nebo tak. A pokud na ničem nelpím a nechci nic získat, nemusím spekulovat, lhát či kout pikle, abych dosáhl kýženého efektu. Ten kdo křivě přísahal... aj. aj. svědomí ho bude hryzat až kdo ví kam a kdo ví jak dlouho. A není to vůbec podmíněné tomu na co bylo přísaháno... každá lež... aj. aj. aj. Lidé často přísahají na to co není jejich vlastnictvím. Ať už je to život, nebo cokoliv jiného. U soudů se taky přísahá při výpovědi na jistou knihu... komické... jak jsou lidé drzí! Kdybych tam byl já... řekl bych - jiný kus papíru nemáte? Ale dobrá budu mluvit pravdu, ale to si pište, že si to tady nikdo za klobouk nedá, včetně samotného soudce. Ale k věci. Proč a přičem se musí přísahat... všechen ten "babylón lidské spravedlnosti" má jeden společný základ... za vším je vlastnictví, ať už jako nabyté, nebo snaha ho teprve nabýt.

Slyšeli jste, že říkáno bylo: Oko za oko, a zub za zub. Jáť pak pravím vám: Abyste neodpírali zlému. Ale udeří-li tě kdo v pravé líce tvé, nasaď jemu i druhého. A tomu, kdož se s tebou chce souditi a sukni tvou vzíti, nech mu i pláště. A nutil-li by tě kdo míli jednu, jdi s ním dvě. A prosícímu tebe dej, a od toho, kdo by chtěl vypůjčiti od tebe, neodvracuj se. Vynikající postřeh i učení. Lze připodobnit polínku a přikládání na oheň, kdy zlo plodí zase jen zlo, take je zde podobenství o dobývání mečem a stávání se stejnými jako římané... "Obrať meč svůj v místo jeho; nebo všickni, kteříž meč berou, od meče zahynou." Ježíš je se snaží odstraňovat příčinu zla. Učí lidi aby si vycházeli vstříc, aby měnili karmu, aby viděli, že když dám dnes někomu do huby zítra přijdou dva a dají mě a pozítři příjdu já se třemi atd... Ježíš učí metodě jak to zvrátit. K tomu aby to lidé pochopili, je třeba vhledu, sledovat a vidět jak podobné jevy na soubě závisí... zkoumat příčiny a následky. Mnoho lidí však dnes žije v trendu - mstitel je hrdina. Mnoho hrdinů v minulosti sebou přineslo jen krveprolití svých bližních a nakonec i své, ba co víc, bič vykořisťovatelů byl pak pro ostatní ještě tvrdší... tak je třeba vidět věci, ze všech stran, zkoumat dopady, pečlivě zvažovat pro i proti. Proč vůbec vznikají šarvátky? A kvůli čemu se lidé haštěří? Je to všechno o tom samém - lpění a vlastnictví. Utrpení plodí utrpení. Jak jsem již řekl vášně lidi uvězňují. Podobné vášně jako pomsta, mamon a sobectví způsobují kolem jen utrpení.

Slyšeli jste, že říkáno bylo: Milovati budeš bližního svého, a nenáviděti budeš nepřítele svého. Ale jáť vám pravím: Milujte nepřátely své, dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, dobře čiňte nenávidícím vás, a modlte se za ty, kteříž vás utiskují a vám se protiví, Abyste byli synové Otce svého, kterýž jest v nebesích; nebo slunci svému velí vzchoditi na dobré i na zlé, a déšť dává na spravedlivé i na nespravedlivé. Nebo milujete-li ty, kdož vás milují, jakou odplatu máte? Zdaliž i publikáni téhož nečiní? A budete-li pozdravovati toliko bratří svých, což více činíte? Však i publikáni to činí. Buďtež vy tedy dokonalí, jako i Otec váš, kterýž jest v nebesích, dokonalý jest. Zde ještě graduje předchozí učení. Učení jak být podobný Otci a ne ostatním. Ve skutečnosti jsou totiž vaši nepřátelé velkou příležitostí, jak oslavit Otce ve vás. VELKOU!!! Zkuste vidět věci takto. Buďte bdělí a všímejte si. Všude kolem vás je denně mnoho příležitostí, zkoušek... ŠANCÍ!!! K tomu, aby vám bylo UMOŽNĚNO z lásky Otce se zdokonalit. Jeden žák se zeptal mistra při pohledu na tento dravý svět proč se takové věci dějí... a odpověď? Jen pro tebe. Tady vidíte, že ve skutečnosti není nic jenom zlé :-). Nekoukejte po jiných, zda-li si všimli nebo viděli... Jde tu především vás... nepromarněte ani jednu příležitost. Jedině tak se lze vymanit z moci vášně. Pro svobodného člověka je každý bratrem. Tomu kdo nic nemá, pro toho je i zloděj bratrem, kdo nepečuje o svůj život, pro toho jsou i násilník a vrah přátelé. Proto v jeho srdci jsou všichni lidé dobří. A tímto viděním se opět osvobozuje od strachu. Slunce i déšť nerozlišují dle lidských kritérií... A strach se nikdy nesejde se svobodou a láskou. Protože skutečná láska... ta jen rozdává svobodu... vymítá utrpení. Když příjmete sebe, příjmete i ostatní. Nelze mít rád ostatní, když je v srdci jen špezka nenávisti k sobě samému. Je třeba začít od sebe... a ne násilím určovat své konání k druhým, ovládat se a jednat vypočítavě... násilí to není láska!

Pilně se varujte, abyste almužny své nedávali před lidmi, proto abyste vidíni byli od nich, jinak nebudete míti odplaty u Otce svého, kterýž jest v nebesích. Protož když dáváš almužnu, netrub před sebou, jako pokrytci činí v školách a na ryncích, aby chváleni byli od lidí. Amen pravím vám, majíť odplatu svou. Ale ty když almužnu dáváš, nechť neví levice tvá, co činí pravice tvá, Aby almužna tvá byla v skrytě, Otec pak tvůj, kterýž vidí v skrytě, odplatí tobě zjevně. Zkráceně... likvidace pýchy a egoismu, povyšování a chvástání se. Nevzbuzovat v jiných závist, protože ta bičuje dnešní svět. Lidé se rádi předvádějí a ukazují, dokazují si i mezi sousedy kdo je lepší, všichni mezi sebou soupeří. Pak je jasné, že bude jednou nedostatek. Šalamoun to shrnul moudrem...Ukazovat skromnost a prostotu. Ta vede k odstranění závisti, tedy i příležitosti k pokušení a všeho toho s tím spojeného. "Nechť neví levice tvá, co činí pravice tvá..." mnozí z lidí dělají všechno né z lásky k jiným, ale z lásky k sobě. Jde o taktiku, vypočítavost zkrátka kalkulují... Jde jim o to aby jejich duše byla přednostně spasena. Aby se dostala mezi 144 000... ztratí.. ji. "Mnozí pak první budou poslední, a poslední první." Někteří mistři na otázku co je najzasším místem určení říkají: "Je to přesně tam, kde se zřeknete těla a života." Jen bych dodal, že skutečný Kristus to dělá pro jiné.

Proč nebudeme mít tedy odplaty? Je to jasné. Nečiníme to ze svobodné vůle. Jsme otroky mínění druhých. Jakou odměnu obdržíme? Svoboda to není. Ježíš kritizuje pokrytectví a přetvářku. Že všechno je činěno vypočítavě s jistou lstí. Všude samý podvod lest a přetvářka. I dnes tomu není jinak. Vzbuzuje to závist a nenávist a soutěž. Když někdo hodí v kostele 1000 kč do pytlíku... zajisté si myslí, že sklidí obdiv i od Boha... možná bude pochválen... ale jen od faráře a to veřejně. Proč :-). To je jeho jediná odměna. Farář by byl sám proti sobě. Využije tedy příležitosti aby ostatní motivoval... aby ukázal, že ten člověk má skutečně navrch ve své víře a odhodlanosti sloužit bohu před ostatními. Tím však rozseje semeno závisti a ponížení na ostatní. A ten kdo přispěl? Ten ví, proč to udělal... a proto není vnitřně radostný... nenaplnilo ho to. Byla to jen hra. Byl jen škodolibý... sobecký... to člověka radostí a svobodou nikdy nenaplní. A co taková almužna bezdomovci. Co je to za dobrodiní?! Jen jste ho sprostě odbyli. To bylo námahy co! Přemoci se, pohnout prstíkama a vytáhnout něco z peněženky... Taková ubohost! Děláte si z toho strádajícího člověka vlastní schody do nebe, a ještě s pomocí prostředků, jež z dílny Tvůrce nepocházejí... Amen pravím vám již máte svou odměnu. Jen pocit vlastní štědrosti. Skutečná láska vypadá však úplně jinak! V tomto případě se jednalo jen o skryté sobectví. Ale Otec ten vidí skrytě!

A když bys se modlil, nebývej jako pokrytci. Obyčej zajisté mají, v školách a na úhlech ulic stojíce, modliti se, aby byli vidíni od lidí. Amen pravím vám, žeť mají odplatu svou. Ale ty když bys se modlil, vejdi do pokojíka svého, a zavra dvéře své, modliž se Otci svému, kterýž jest v skrytě, a Otec tvůj, kterýž vidí v skrytě, odplatí tobě zjevně. Modléce se pak, nebuďtež marnomluvní jako pohané; nebo se domnívají, že pro tu svou mnohomluvnost vyslyšáni budou. Nepřirovnávejtež se tedy jim, neboť ví Otec váš, čeho jest vám potřebí, prvé než byste vy ho prosili. Mnoho lidí se modlí veřejně. Proč se lidi tak bičují a předhánějí v tom kdo je lepší.... jediné co získají je pohoršení v očích ostatních. Ti třeba nejsou otroky náboženských zákonů, ale zase musejí třeba do kravína... Nic se nemusí! To je svoboda. Proto ten jenž si nezakládá na mínění jiných, neprovokuje je. Sám si je strůjcem své radosti. Modlí se celým svým životem. Celým svým životem vzdává dík za to, že je a že je volný. Jeho Otec, ví co je pro něho dobré... vždyť jsou ve všem za jedno... a dává mu to aniž by o cokoliv prosil. Protože jeho jednání vychází ze spokojenosti. Není to žebrák, je to král. Ostatní prosící jsou žebráci. Žebrají o věci které jim ani kapku svobody a radosti nepřinesou. Jsou to lidé slabí, nevěřící! Nedokáží opustit své poklesky a své vězení ikdyž jim žádná mříž v cestě nebrání. Lidé modlící se slovy jsou v podstatě nevěřící!!!! To je paradoxíček co?! :-). To je rebélie :-). Farizeové zajisté příjdou o kšeft... vždyť je to rouhání proti jejich Bohu vyžadující pokoru, dlouhou modlitbu a oběti. Vejdi do pokojíčka svého ponoř se do sebe a zavra dvéře své ať tě neruší nic zvenčí modliž se Otci svému, kterýž jest v skrytě, zeptej se sám sebe a svého ducha v srdci ukrytém kterýž vidí v skrytě jedině tak se s ním spojíš a můžeš se poradit co je pro tebe dobré odplatí tobě zjevně povede tě ke svobodě radosti a štěstí. Protože vy dva jste v jednom. Pokud se raduje Syn raduje se i Otec. Syn je totiž v Otci. Proto vůlí Otce je aby se Syn jen a jen radoval. Syn by byl tedy sám proti sobě, kdyby nekonal vůli Otce.