Ungo Dójó
Ungo (?-902) se stal mnichem velmi mladý a následoval mistry, kteří ho učili buddhistický kánon a psaná díla patriarchů. Když mu bylo dvacet pět, zřekl se toho, co se pro něj stalo triviálním, řka: "Proč by měly normálního člověka zadržovat pravidla a zákony?" Odešel do poustevny, aby tam cvičil zazen a nestaral se o nic jiného. Jeho cvičení bylo tak čisté, že se příroda starala o všechny jeho potřeby a nebeské bytosti mu nosily jídlo.

Jednoho dne ho navštívil putující mnich a pověděl mu o velkém zenovém mistrovi jménem Tózan Rjókai - Ungo se rozhodl, že ho navštíví. Když tam došel, Tózan se ho zeptal: "Jak se jmenuješ?" "Jmenuji se Ungo." "A za tímto jménem, kdo jsi?" "Za tímto jménem ani Ungo nemůže být pojmenován." "Přesně tohle jsem řekl já svému mistrovi Unganovi," řekl Tózan a dovolil Ungoovi zůstat v klášteře. Jindy se Ungo otázal Tózana: "Jaký je význam učení patriarchů?" Tózan odpověděl: "Později, až budeš zpátky v poustevně a někdo ti náhle položí stejnou otázku, co řekneš?" Ungo pochopil svou chybu, jinými slovy měl satori. "Co se týká Cesty," řekl později, "to, co lze vysvětlit, není cvičení, ale když se to cvičí, není způsobu, jak to vysvětlit." To, co nelze žádným způsobem výsvětlit, je Dharma - je naprosto zbytečné slyšet o ní nebo učit se o ní. Je skutečná ve cvičení tady a teď.

Ungo se vrátil do své poustevny, ale nebeské bytosti ho už nemohly živit - stal se pro ně neviditelným. Nyní byla podstata jeho zazenu úplně jiná, nestaral se o to, jestli je viditelný nebo ne. Když už nejsou diváci, ani rozdíly mezi vámi a druhými, tehdy "osvobození", "satori", "náboženský život" nejsou umělým vynálezem.

Ungo Dójóovo kázání ke starším žákům
Náš mistr řekl: "Peklo není bolestivé, ale nosit kesu, aniž bychom uchopili podstatný bod, je nejostřejší bolest, která existuje." Vy se už nacházíte v srdci našeho cvičení a naší tradice. Měli byste vědět, že devadesát procent je velmi blízko stu procentům. Když budete cvičit s o trochu větší energií, nebudete už mít dost této věčné plavby a nebudete utíkat z tohoto kláštera. Jeden ze starých řekl: "Chcete-li následovat tuto Cestu, vězte, že je na vrcholu nejvyšší hory a na dně nejhlubší propasti oceánu." Pokud jste nedbalí, odmítněte ihned tuto tajnou cestu. Mnich se zeptal: "Čeho si má cenit člověk, který praktikuje?" Ungo odpověděl: "Toho, čeho vaše vědomí nemůže dosáhnout." Jiný mnich se ptal: "Co je nejzazší pravda?" Ungo odvětil: "Nepotkat nikoho na staré silnici."