Ummon Bun´en
Ummon Bun´en (864-949) září obzvlášť jasně v dějinách jakožto vtělení absolutna v zenovém hledání pravdy a v nekompromisní čistotě. Ummon byl vysvěcen na mnicha školy Vinaja jako velmi mladý a rychle se proslavil svou pozoruhodnou inteligencí. Studoval všechna buddhistická písma a sútry, ale brzy si uvědomil, že tato erudice mu nepomůže uspokojit jeho duchovní potřeby. Opustil tedy svůj klášter a začal cvičit zen s Rinzaiovým pokračovatelem jménem Bokušú. U něho získal "duchovní radikalismus", který se měl stát puncem jeho školy. Při jejich prvním setkání mu Bokušú kopl dveře do obličeje. Ummon přicházel zpátky den za dnem a klepal na mistrovy dveře, ale každý den byl hrubě odehnán. Tohle byla jediná slova, která si vyměnili: "Kdo jsi?" "Jsem Ummon." "Kdo jsi doopravdy?" Tahle scéna se opakovala, dokud se jednoho dne Ummon nepokusil protlačit dovnitř a nevklínil nohu do škvíry ve dveřích. Bokušú s nimi práskl silněji než jindy, takže svému žákovi zlomil nohu. Říká se, že se Ummon probudil právě v okamžiku, kdy slyšel prasknutí své kosti v noze. Později, když se ho lidé ptali na Cestu, dával jim beze změny tutéž odpovědi "Jděte dál, pokračujte!" Jednoslovné odpovědi se staly charakteristikou jeho učení. Například: "Co je to Dharma?" "Zahrnujte všechno!" nebo: "Co je podstatou vaší školy?" "Osobní zkušenost."

Ummon tedy nikdy neřekl víc než slovo, aby ukázal Cestu, avšak podle něho nakonec i jeho ednoslovné odpovědi byly matoucí a zavádějící. Říkával: "I kdybych vám mohl jedním slovem dát schopnost probudit se, stejně bych vám jenom sypal smetí na hlavy." Dokonce ani sám Buddha nenacházel přízeň v jeho očích: mezi naším "já" a pravdou nesmí být nic a nikdo. "Kdybych se byl potkal s Buddhou, byl bych ho zabil a nechal sežrat psům jako základ pro mír a univerzální harmonii." Byl to Ummon, kdo první pronesl větu, kterou pak tak často používali lidé snažící se definovat zen: "Když sedíte, seďte. Když jdete, jděte." K tomu dodal: "V hoře formy je ukryt klenot," ale je marné snažit se ho pozorovat, protože ačkoliv "každá osoba nese uvnitř světlo, v okamžiku, kdy se na ně člověk pokouší pohlédnout, obrátí se v temnotu."

Tři Ummonovy principy

1. Pokrývejte celý vesmír
Jednu dobu byl Ummon opatem kláštera, který se jmenoval Chrám drahocenného stromu. Jednou při večeři se ho zeptal vládce provincie, který chtěl vědět, jaký pokrok tam jeho žáci dělají: "Je ovoce drahocenného stromu nyní zralé?" Na to Ummon odsekl: "Je vůbec nějaká doba, kdy by bylo zelené?" Pouze naše omezené mysli určují pokrok a regres, dobré a špatné, cvičení a satori. Tyto pojmy nemají žádný základ v říši pravdy, která pokrývá celý vesmír.

2. Utněte tok každé řeky
Po letním soustředění se Ummona jeden žák zeptal: "Jak se máme chovat teď?" Ummon odpověděl: "Jděte zpátky!" Velmi běžná je představa, že po období intenzívního cvičení jsme si opatřili nějaký prospěch, který nějak transformuje naše životy. Nepředstavujte si, že pravda může být zachycena nebo použita - ona překračuje všechny věci, a tak je nedosažitelná. Takže jděte zpět, tam, kde už nejsou žádné cesty, svatost ani sprostota - tam, kde byl přeseknut tok každé řeky, každého procesu.

3. Pohybujte se s vlnami a proudy
Zaražen Ummonovou strohostí a zjevným chladem zeptal se jeden mnich: "Co se stane, když strom uschne a ztratí všechny listy?" Ummon odpověděl: "Tělo projeví drahocenný vítr." Nebuďte polapeni myšlenkou, že je třeba něco získat, něčeho se zříct. Ve skutečnosti pravda "pracuje", je všude, vždy, ve svém přirozeném živlu. Je to absolutní normální stav, který následuje každý jev, každou vlnu a každý proud.

Tři principy byly systematizovány a propracovány Ummonovými pokračovateli - on sám je nikdy nepronesl v této formě. Jeho život je vyjadřoval všechny zároveň a pojímal všechny protiklady. Poté, co se vyšplhal na vrchol nejvyšší hory, prostě pokračoval v lezení a vrátil se dolů do údolí, aby žil život lidské obyčejnosti. Zbaven všech věcí, se všemi karmami a zvyky odseknutými, zapadl pohodlně do odlivu a přílivu každého fenoménu. Vyjádřil to tak jednoduše v jednom ze svých nejslavnějších výroků: "Každý den je dobrý den."

Ummonovo kázání
Důvod, proč si berete do hlavy balit si věci, vydávat se podél cest a toulat se po vzdálených místech, je, že kořen vaší víry je bezvýznamný. Co vám chybí? Každá lidská bytost má Buddhovu přirozenost. I kdyby se zjevila přímo před vašima očima, přece byste ji minuli. Nenechte nikoho, aby vás klamal, aby s vámi manipuloval. V okamžiku, kdy učitel otevře pusu, spolknete všechno, co z ní vyjde, jako mouchy, které bojují nad hromadou hnoje. Pak se shromáždíte ve skupinkách po třech nebo po pěti, abyste hovořili bez konce. Jak bídné! Jak ubohé!

Našim starým patriarchům to nedalo, aby neodkázali jedno nebo dvě slova jako pomoc pro vaše porozumění zenu, ale jejich slova vás od něho jenom zahnala dál. Buďte svobodní a narovnejte záda! Není tohle stezka k pravdě? Dovolte mi, abych položil celé nebe a celou zemi na vaše oční víčka. Nebuďte netrpěliví; pomalu a pečlivě objevte pravdivost toho, co říkám. A až to objevíte, nezabrání to zenovému mistrovi zlomit vám nohu, když zaklepete na jeho dveře.

Jestliže věříte, že nějaký velký zenový mistr sestoupí na tento svět, aby vám předal svoje učení, udělali byste lépe, kdybyste mi plivli do tváře. Dokud nebudete mistři sebe sama, budete vždycky věřit, že můžete získat něco z toho, co slyšíte, ale bude to jenom z druhé ruky, nic vašeho vlastního. Moji přátelé, ti, kteří to vlastní, žijí jako obyčejní lidé. Buďte opatrní.