Jednou šel štěstíčko kolem poutního místa, které bylo pokládáno za svaté. I rozhodl se, že se na toto tzv. svaté místo také podívá. Cesta k němu byla snadná, protože toto místo bylo velkou turistickou atrakcí a tak jen stačilo sledovat velké ukazatele napsané ve třech jazycích.

Když konečně dorazil na ono místo, nevěřil vlastním očím, kolik se tam sešlo lidí. Velké množství poutníků, kteří se sjížděli ze všech koutů země jen aby spatřili zázrak nebo aby byli sami zbavení nemocí mnohdy nevyléčitelných. Uprostřed tohoto místa byla malá kaplička věnovaná památce Panny Marie. Kolem stěn kapličky bylo množství květů a děkovných dopisů. Opodál byl stánek, kde se povalovaly brýle, berle, obvazy, dokonce i invalidní vozík. Všechny tyto věci zde na místě prý zanechali vyléčení. Po celém obvodě svatého místa se nacházely stánky jako např. stánek s čerstvými květinami, stánek se suvenýry, stánek s náboženskými obrázky a jinými artefakty, které jsou zaručeně nabity léčitelskou silou a samozřejmě stánek s občerstvením.

Pak náhle všichni lidé poklekli, a z kaple vyšel jakýsi muž. Zvedl pravou ruku v níž držel kříž, zavřel oči a pak začal hovořit tak trochu zvláštním tónem. Sděloval pozdravy všem poutníkům od Panny Marie, sděloval jim, že ona je vidí, že ona vidí jejich utrpení a že nemocným pomůže. Mluvil docela dlouho. Pak až domluvil, řekl že nyní bude zkrze jeho ruce Panna Marie uzdravovat všechny nemocné, kteří v ní věří.

Přistoupil k němu jeden chlapec s berlí. Muž na něho položil ruce chvilku se pomodlil a když dokončil modlitbu chlapec najednou vyskočil a jásal. Klaněl se a děkoval Panně Marii. Když to viděli ostatní byli naplněni bázní a úžasem. Chlapec však neodešel pryč jak si všiml štěstíčko jen stál opodál u speciální kasičky, která sloužila pro příspěvek od těch, kterým se ulevilo. Příspěvek na údržbu poutního místa a taky na živobytí požehnaného muže.

Štěstíčko chvíli pozoroval onoho muže i vyléčené. Ostatní vyléčení už tak nejásali, ale bylo na nich vidět, že se jim asi ulevilo. Když si štěstíčko prohlížel i okolí svatého místa, všiml si, že opodál v trávě leží zraněné ptáče. Vzal tedy ptáče, které mělo něco s křídlem a postavil se do fronty nemocných čekající na své uzdravení.

Když na něho přišla řada, ukázal ptáče požehnanému muži a řekl: "Já sám nic nežádám, ale pomoz tomuto ptáčeti, aby mohlo zase lítat a aby jeho zpěv mohl zase znít nad našimi hlavami." Muž však toto odmítl s tím, že nemá tak moc sil, aby jimi plýtval na záchranu nějakého ptáčete, když ho čeká uzdravení velkého zástupu lidí. Prý až všichni odejdou... pak to možná zkusí. Štěstíčko se velmi podivil. Pak se otočil k davu, zvedl zraněné ptáče tak, aby ho všichni viděli a zvolal: "Vy všichni jak jste tady! Vidíte tohle ptáče? Musím ho zabít a jeho krví potřísnit toto svaté místo, protože tento muž tvrdí, že nemá tolik sil aby ho uzdravil a že nejprve musí vyléčit vás." Po chvilce se z davu ozvalo: "Ó né... ušetři prosím toto ptáče. Vzdávám se svého uzdravení ve prospěch tohoto ptáčete." Když to dav uslyšel, mnozí se pak vyslovili pro záchranu ptáčete.

Štěstíčko se poté otočil k muži a řekl: "Vidíš! Tito obyčejní lidé nejsou žádní světci a dokázali se slitovat na tímto ptáčetem. Chceš nám snad tady všem tvrdit, že Panna Marie by se nad ním neslitovala?" Muž nějak znejistěl. Všiml si totiž, že přihlížející dav také očekává jak Panna Marie zkrze něj dané ptáče uzdraví. Po chvíli tedy řekl: "Dobrá... zkusím poprosit ve vašem jménu Pannu Marii, aby se slitovala i nad tímto ptáčetem a uzdravila ho." Pak vzal ptáče do dlaní a dlouho se poctivě modlil se savřenýma očima. Když skončil, nic se k velkému překvapení všech nestalo.

Když tohle lidé uviděli, stala se však jiná věc. Těm, co se před chvíli zázračně ulevilo, se zase opět přitížilo a v davu to začalo šumět. Najednou všem došlo o co tady jde. Rozhlédli se kolem, ale požehnaný muž zmizel jak s ptáčetem tak s kasičkou. Lidé pak ještě dlouho nadávali než se postupně všichni rozešli do svých domovů. A Panna Marie? Co může lidem říct... jen z obrázků mlčky a smutně pozoruje tento svět ziskuchtivých podvodníků, kteří si z její smrti udělali lacinný zdroj svého živobytí a použili její jméno k vyhledávaným turistickým atrakcím. A její syn? Ten na tom není o moc lépe...