TAK A JDEME NA TO
Podle mě je Bible podvrh tisíciletí. Kombinace lži i skvělého učení. Veřím učení a slovům Ježíše Krista, protože jsem se dopracoval ke stejným závěrům. Nevěřím však v posmrtné vzkřišování mrtvých v církevním podání a v takového a pochybného Boha, jakého mají židé či jiní. Možná, že Ježíš se dopracoval k jistému poznání, ale nemohl je sdělit svému lidu, proto přizpůsobil své učení dogmatu o existenci jejich Boha. Chtěl předat učení, ukázat cestu. Stejně jako Mojžíš se svým desaterem. Podle mě je autorem desatera Mojžíš sám - nikoliv Bůh. Jak byste vy chtěli něco prorokovat a učit lidi, kteří slepě věří jistým písmům? Popřete-li je... neuspějete. Je třeba zvěstovat vůli toho (tedy jejich Boha), že vás poslal a pak to půjde :-). Ježíš měl tedy jen dvě možnosti. Buď učit jako Syn jejich Boha nebo skončit ukamenován jako největší rouhač. Víte když dojdete jistého poznání, můžete se sami prohlásit za Boha. A teď POZOR! Možná jsem jediný na světě, kdo si všiml jednoho velice podstatného faktu. Otec o kterém Ježíš mluví není Bůh ani Hospodin židů. Ježíš opravdu pečlivě zvažuje slova. Jednou o sobě mluví jako o Synu člověka, podruhé jako o Synu svého Otce. Nikdy neříká Otec nás všech... ale jen Otec můj nebo váš. Pečlivě jsem studoval znovu jeho promluvy a jsou opravdu vychytané. A jen díky tomu se nám dochovaly. To že si lidé domýšlejí... za to autor evangelia nemůže :-) ať je to kdokoliv napsal to fér a je v tom pravda... ikdyž poněkud skrytá. Pravidla hry nejsou porušena.

Jak to teda je?
Otec není totiž Bůh. Ježíš propaguje svobodu a nezávislost. Když mluví o sobě jako o Synu člověka, mluví o hmotných věcech své existence. A když mluví sobě jako o Synu Otce, mluví o nehmotných věcech své existence. A v obou případech káže proti zotročení a učí cestě ke svobodě. Bůh není to samé co jeho Otec. Říká: "Já a Otec jedno jsme." Bohové jste, a synové Nejvyššího vy všickni; (Žalm-82.6) Pokud říká Já a Otec jedno jsme - je tedy on sám Bůh? V jistém smyslu ano. On sám je sobě Bohem. A jako Bůh si může dělat co chce ne? Může uzdravovat v sobotu, porušovat všechna ustanovení písem Hospodina... Je v tomto ohledu naprosto svobodný. Co má tedy na mysli, když mluví o Otci? Vzpomínejte :-). Kdo byl jeho Otec hm? Byl to Duch Svatý :-). Co je to Duch svatý? Zamyslete se na tím co je vlastně svaté. Svatá je Boží přirozenost, tedy neposkvrněnost. A neposkvrněnost (čistota pannenská :-) je lůnem Ducha takových lidí. Takže Otec je svoboda vnitřního já, osvobozená mysl, prapůvodní podstata nespoutaného vědomí. Syn je pak ten, který pozná svého Otce. Otec zná Syna, ale Syn nepoznal Otce. A jenom Syn dokáže poznat vlastního Otce. Ježíš to dokázal. Na poušti vynesl Otce (svou "panenského ducha") na světlo, spatřil ho a poznal ho. Řekl: Chválím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi skryl tyto věci před moudrými a opatrnými, a zjevil jsi je nemluvňátkům. Jistě, Otče, žeť se tak líbilo před tebou. Všecky věci dány jsou mi od Otce mého, a žádnýť nezná Syna, jediné Otec, aniž Otce kdo zná, jediné Syn, a komuž by chtěl Syn zjeviti. Poďtež ke mně všickni, kteříž pracujete a obtíženi jste, a já vám odpočinutí dám. Vezměte jho mé na se, a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete odpočinutí dušem svým. Jho mé zajisté jestiť rozkošné, a břímě mé lehké. Skryl před moudrými a opatrnými a zjevil nemluvňátkům... moudrý člověk je svázán pravidly, opatrný je svázán strachem... Jen nemluvně si dělá co chce a kdy chce a jak se mu zlíbí. Stejně tak zvíře... jen dospělí lidé se spoutali a to velice tvrdě a dokonce mezi sebou. Proto je Ježíšovo jho rozkošné a poskytuje odpočinutí duším.

Ježíš neslouží žádnému Bohu... on si dělá co chce, on je svoboda sama. Apoštolové mu nerozumí, úplně se sním minuli jejich duše ani těla neměli vůbec odpočinku, pracovali a otročili andělům a Bohům. Ježíš ne! Naopak je vymítal jako ďábly. Kritizoval všechno a porušoval všechno. Všechno co ponižuje a svazuje lidského ducha pravidly a omezeními, ať pocházejí z úst jakéhokoliv Boha. Všechny věci jsou mu dány od jeho Otce (přirozenosti ducha) a jeho vůli či skutky činí... zkrátka dělá si co chce. Podobně i Buddha nebo Zen ignorují veškeré zjevení a přízraky či všechny hlasy nebo vzory. Netouží po ničem, neuctívají nic a nelpí na ničem. Všechno to musí pryč, všechna omezení, pravidla vzory a ideje, všechny modly atd. - všechno musí pryč až nakonec zůstanete jen vy sami - vaše pravá tvář, podstata, prázdnota... Otec. Dostaví se pravda a s ní neuveřitelná svoboda a lehkost bytí... království Boží nibbána, ve kterých je jen jediný král.

Ježíš je totiž jedinečný a věčný rebel :-). Jde svou vlastní cestou. Říká ani duchovno ani materiálno. A to se nemohlo líbit nikomu. Proto byl nenáviděn jak od lidí, tak od farizeů a zákoníků. Byl zkrátka rebel, který vedl lidi ke svobodě ducha od všech pout. Vedl lidi od vnějšího k vnitřnímu. Vedl je k sobě samým. Když se na to podíváte pořádně, zjistíte, že kritizoval jak uctívání božstev tak materiálních statků. Využíval písma židů, obratně volil slova... lidé věřili čemu chtěli a on je nechal jen v tom. Mnohé zázraky proběhly jen díky víře zachraňovaných (viz. sv.Mat-9.22, sv.Mat-9.28, sv.Mat-14.31, sv.Mat-15.28). Ježíš sám se za nic nikdy nevyhlašoval (viz. sv.Mat-8.4, sv.Mat-9.30, sv.Mat-12.16, sv.Mat-16.20, sv.Mat-17.9) ikdyž byl vyzýván, aby dával znamení. (viz. sv.Mat-11.3-5, sv.Mat-12.38 a 39, sv.Mat-16.1 a 4 atd.) Prostě si jako znalý jejich písma zahrál s nimi hru (viz. sv.Mat-16.15 a 16, sv.Mat-21.2, sv.Mat-21.16, sv.Mat-21.24 sv.Mat-22.45 sv.Mat-27.11 atd.) které oni chtěli věřit. Nikdo mu nerozuměl a nikdo ho nedokázal následovat. Nikdo nedokázal být svobodný.

Jak to teda celé je? Tvrdím, že nikdy žádný "seslaný" Ježíš neexistoval. Pokud vůbec existoval byl to obyčejný člověk jako každý z nás. Otázkou je, zda Biblické události jsou skutečně pravdivé a ne jen sepsané. Podívejte se na dílo arabského spisovatele Chalíla Džibrána Prorok. Prorok jako takový neexistoval a přec kniha budí silný dojem, že tomu tak bylo. Navíc končí slovy: "Ještě chvíli a další žena mne zrodí." Autor začal psát proroka už v 15 letech. Takže inspirace a sny o spravedlnosti u arabů jsou opravdu silně zakořeněny už v mládí. Přečtěte si Proroka a uvidíte, že napsat lze opravdu všechno a opravdu mistrovsky. Možná že Bibli psalo více mudrců. Tedy celá parta "Ježíše a jeho apoštolů". I kdyby bylo učení umně vsazeno do smyšlené legendy-pověsti, vůbec neztrácí ani kapku své hodnoty. Každý národ má svou legendu. Židové tedy nejsou vyjímkou. Patrně to mají od řeků. Ti měli také své bohy a legendy. Bible ač se objevila až jaksi podivuhudně později, tedy nikdo nevěděl jak co už bylo či nebylo na tož jaký je rok, představuje opravdu světový unikát, který právě díky svému zpracování přežil tolik let. Jen díky svému zpracování, se zachoval odkaz mudrců, což svědčí o jejich předvídavosti a znalosti lidské mysli.

Jediný důkaz Ježíšova ukřižování je Turínské plátno, jehož stáří se pomocí moderní vědy prokázalo na 14. století. V tomto plátně měl být zabalen v hrobě Ježíš. Což se v některých částech Bible neshoduje, protože se jednou píše, že byl v prostěradlech a jinde zase v plátně Sv.Jan dokonce píše, že se židé adjakživa pochovávali jen v prostěradlech (srovnejte sami sv.Jana-19.40 sv.Jan-20.6a7 a sv.Mat-27.59). O tom, že nemusel existovat svědčí i to, že se nedochovalo žádné tělo. Ani těla Marie či apoštolů. Tyto detaily jaksi chybí. Je nutno se pousmát, protože je to už mnoho let. My známe Bibli teprve od 17. stol... co se dělo před tím? Kdy Bible vznikala, a hlavně... jaký je pak vůbec rok?!!! Jak měřili roky egypťané, římané a řekové? To nutí přece k zamyšlení!!! Jen tak pro zajímavost, by mě zajímal prokazatelně dokázaný nejmladší dochovaný letopočet na něčem věrohodném. Podle mě se lidé o letopočet vůbec nezajímali a na mincích či v textech se letopočty objevili... kdy a jak to už asi nezjistíme. Celé naše časové umístění tedy stojí na podvrhu-doměnce a to je zarážející. Je to jako v Matrixu... nikdo to neví přesně. Můžeme zjistit stáří předmětů zpětně, ale dobrat se počátku času... Jak by se v Bibli mohli zabývat letopočtem či datumem Velkého soudu, když neměli ani šajn o čase ve kterém se nacházeli. Mohli tam uvést třeba jen za kolik let to bude... ale to by jen sami autoři okradli Bibli o její věčnost. Je to blízko... to stačí :-) a je to věčné. Skvělý a moudrý trik dodávající učení jistou nezapomenutelnou dramatičnost ale hlavně stálou AKTUÁLNOST. Možná, že zjevení sv.Jana je dodatečně někým přidáno. Proč? Nevidím důvod. Neobsahuje žádné učení či slovo Ježíše. Stimuluje strach! Aby se lidé báli přísného, trestajícího a materiálně úplatného Boha. Církev je nejbohatší stát na světě. V jistých pramenech jsem narazil na fráze evangelia, které byly vypuštěny. Např: Postíte-li se, pácháte na sobě hřích, modlíte-li se, budete zatraceni, dáváte-li almužny na duších si škodíte. Odsuzující pokrytectví. Mnoho lidí vůbec nezná a přesto vypočítavě činí. Tím by církev přišla o živobytí, protože kdo se vydá nejprve poznat... pak už do kostela nemusí :-). Pak Ježíš říká lidem kde ho naleznou slovy: Však dříví kus rozštípni i hle, já tam jsem; kamínek pozvedni a mne tam nalezneš. Není proto nutné chodit do kostela či dávat obětní almužny atd.

Proč se křesťanství rozšířilo? To je snadné. Slibuje lidem za pokoru a utrpení vykoupení, ale až po smrti. Nejgeniálnější taktika a rafinovaná past na ubohé neznalé lidi venkova a divočiny. Všichni tady už 2000 let umírají a nikoho to netrká. Nikdo se nemůže odvolat, nikdo nemůže podat důkazy o opaku. Kdybych dnes dal Bibli na trh v nevěřícím státě... za jistý čas by se našlo spoustu věřících a doufajících. Je to logické... kdo by nechtěl být nesmrtelný... Mám svědectví 90 letého muže po mozkové mrtvici (zážitek klinická smrti) poctivého katolíka. "Já jsem za ty roky zjistil, že jsem byl jenom a jenom klamán. Žádný Bůh není! Ale bude se trestat..."

V tomto směru prohlašuji, události po ukřižování Ježíše, apoštolské skutky a zjevení za smyšlené a dodatečně přidané za účelem podrobení si lidí. Tvrdím, že byly sepsány rukou církve, možná nadiktovány odněkud, ale s velice vypečeným záměrem. Ono církev se nikdy neřídila Ježíšovými slovy. Vždy když se totiž někdo velký objeví... všimněte si znaků jedinečnosti a výjmečnosti. Od různých znamení předcházejících jeho narození až po legendární a neskutečné věci jako zrození bez početí lidského (což asi nikdo už netrumfne :-)) Jen aby si lidé mysleli, že to oni nedokáží, že oni jsou podřadní... aby se o to vůbec ani nesnažili... A tak se bájní a bájní a každý přidává... jako drbny tvořící legendy. Nakonci to pak někdo všechno sepíše, a máme tu legendu. Ono se tvoří zpětně vždycky dobře :-)

Avšak smyslem Bible nebylo předat důkazy, ale učení. Učení, které dodá lidu víru a vymýtí utrpení. Lidská psychika je totiž snadno ovládnutelná. Když lidem dáte to co očekávají, stane se to faktem. V Bibli se to párkrát prokazuje třeba slovy. "Můžeš věřit, že to mohu učinit? Ano. Staniž se. Víra tvá tě uzdravila. Jdi a nikomu o tom neříkej." Není problém pro iluzionistu zmanipulovat davy, které pevně věří, že to co vidí je skutečné. Jeden dokonce řekl (hned po čísle kdy byl svázaný v pytli hozen do vody a pak se objevil jinde) "Kdyby jen ti lidé věděli, že mě nikdy nesvázali ani nestrčili do pytle ani nevhodili do vody." Jeden hypnotizér řekl, že není pro něj problém vsugerovat pacientovi, aby se mu třeba za týden, aniž by o tom tušil na zádech objevilo stigma ve tvaru kříže. O Buddhovi se píše, že se dokázal pomocí svých psychických sil vynést až do oblak. Chození po vodě, levitace, materializace, měnění podob atd až třeba po ukřižování a z mrtvých vstání či vstup do nebe. Nemohu vám dnes říst co je všechno možné, ale myslím si, že nic není nemožné.

Narazil jsem také na pár zajímavých míst. Zkuste se mrknout na sv.Mat-12.16, sv.Mat-17.17 dále pak odpověď Ježíše na slova lidu, když mu říkali proč se prohlašuje za syna Božího, když všichni znají jeho matku atd. jim odpověděl aby nereptali pořád. (viz. sv.Jan-6.42-43) Pak mě zarazilo, když měl Ježíš hlad a chtěl pojíst fíky, shledal že na keři nic není, nařídil mu uschnout na věky... to se mi zdá divné páč já ač nejsem Ježíš bych mu naopak rozkázal mít fíky nonstop navěky, tím bych se nasytil a víra či oslava Otce by byla o to větší... (viz. sv.Mat-21.19). V těchto věcech Ježíš nějak nezářil asi měl své důvody.

Tak a nyní se teda podíváme na skutečný odkaz Ježíše. Musel jsem až dosud napsat mnoho věcí, abyste mi věřili, abyste viděli, že jsem se snažil a hledal, nejprve jsem to napsal srdcem... ale pravda je za srdcem i za myslí. Tak jsem to potom přepsal. Zapomeňme tedy na různé události i na všechno co jsem napsal před tím a sledujme jen Ježíšova slova. Tu nezkrotnost a pramen svobody. Tak tedy Ježíšův odkaz - tentokrát definitivně.