V jisté zemi se náhle objevila droga štěstí. Najednou už nebylo potřeba peněz. Všechno bylo zadarmo, ale všichni chtěli jen drogu štěstí. Od té doby se tam pracovalo mnohem tvrději i šestnáct hodin denně. Jídlo v práci bylo zdarma i svoz pracujících by řádně organizován. Nebylo nutno vypadat skvěle. Nikdo se již nezajímal o nějaké trendy, hity, módní styly natož o nějaké náboženství a východní nauky. Nikdo se nezajímal ani o elektroniku, hudbu, exotiku, cestování ani erotiku natož o nějakou popularitu. Nikdo si už nic nezáviděl. Peníze byly na nic, protože jedinou možností jak sehnat tuto drogu bylo jít do práce.

Pro tuto drogu byli mnozí ochotni obětovat i svůj život. Pohled na zdejší lid nebyl nijak příjemný. Hygiena, čistota a upravenost byla téměř tabu. Jen plahočící se trosky zmrzačených těl s ospalýma očima protože kvůli nočnímu užívání této drogy se moc nespalo a hned ráno na to se šlo pracovat pro novou dávku. Nikdo nepečoval o svůj dům, všechno kolem chátralo a jen pozemky na nichž stály továrny tvořily světlou vijímku.

Po jistém čase mnoho lidí umíralo a přestávali se rodit děti. Tu byl přijat zákon, že za porozené dítě dostane daný pár po dávce a pak se o dítě nemusí ani starat. Vlastník továren si totiž zřídil ústavy, ve kterých si nové dělníky odchoval a vychoval. Droga se brzy rozšířila i na děti, takže chodili rovněž do práce. Sice dělaly jednodušší práci vzhledem k jejich fyzické síle. Co by taky měli jiného dělat, když ve školách nebyl nikdo kdo by se o ně postaral, protože všichni utekli pracovat pro drogu štěstí.

Na stejné planetě byla i jedna zvláštní země. V této zemi nic nechátralo a žilo se zde jako v ráji. V této zemi se ani moc nepracovalo. Byla zde jen jedna továrna vyrábějící drogu štěstí. Byla však od ostatních zemí izolována moři a oceány, takže o ní brzo nikdo nevěděl. A i kdyby věděl... droga štěstí byla přece mnohem lepší a hlavně byla přímo pod nosem...

A na této droze se v jistých zemích již nějaký čas usilovně pracuje. V této soutěži se totiž žádná druhá cena neudílí. A až někdo rozluští tajemství chemické reakce našich mozků při prožívání štěstí a dokáže vyrobit stimulátor vedoucí k reakci, či látku samotnou - může začít slavit. A to při moderní technologii nebude zas tak dlouho trvat. Možná, že je již tato droga na světě. A možná, že ji denně konzumujeme v určitých výrobcích (avšak zatím jen v malém pokusném množství) tak, aby jsme si postupně zvykali na to, že jsme jen otroci. A možná, že lze stimulovat náš mozek jistými impulsy vysílanými přes satelit za stejným účelem, tj. za vytvořením pocitu štěstí z vlastních okovů.