Ježíš řekl : Kdo chce svou duši spasiti, ztratí ji, ale ten kdo ji ztratí pro mne nalezne ji. Klíčem k tomu aby jsi pochopil jak to Ježíš myslel je slovo duše. Duše zde má dva významy. A to ego a pravé já. Ti dva se nikdy nemůžou potkat.

Kdo chce svou duši spasiti : To je ten, který celý svůj život promrhá na záchranu sebe, čili ega. To jsou všichni duchovní, církev a všichni ti, jež věří v reinkarnaci a kteří tady provádějí tzv. očistu něčeho co neexistuje.

ztratí ji : promarní svůj život, není svobodný protože veškerý čas věnuje své ideologii.

ale ten kdo ji ztratí pro mne : to je ten, který se vzdá svého ega, nezná pochyby, nenechává si žádné zadní vrátka, žádnou svou jistotu, nemá strach, věří Ježíšovi, neposlouchá mysl a to její co kdyby... prostě dokáže dát svou hlavu na špalek víry.

nalezne ji : nalezne svůj život, svoje pravé já. Zmizí vyděračství ega a mysli a on je svobodný.

Mistře řekni mi podobenství : Ježíš říká polož hlavu na špalek sekera není skutečná, je to jen iluze. Ale ego se bojí a mysl pochybuje. Pokud máš víru v to co říká, pokud mu věříš pak hlavu na špalek dáš a sekera ti neublíží... avšak málo je těch kdo to dokáží... Většina Ježíšovi nevěří... oni myslí jen na svou záchranu, spoléhají radši na svůj rozum a mysl. Ale já ti říkám jiná cesta k osvobození není.

Dává ti odvahu : Já jsem vzkříšení i život... kdo věří ve mne, byť zemřel, živ bude. Každopádně nemáš co ztratit. Dej hlavu na špalek kvůli Ježíšovi. Kdyby jsi zemřel tak jsi ztratil svou duši pro něj ne? Tak proč ještě váháš?!

Dává ti i návod : Zapřiž sám sebe, vezmi kříž svůj a následuj mne.

Zapřiž sám sebe : Neposlouchej mysl, rozum ani ego... veškerá jejich proti... ty jejich řeči o možné smrti... to oni se právem bojí neboť zaniknou...

vezmi kříž svůj : neber si sebou nic, jen své utrpení, čili žádné jídlo, žádné peníze nic... jdi tak jak jsi

a následuj mne : udělej to co já. Odevzdej se bytí... dokaž svou víru!

Ježíš šel do pouště. Proč do pouště? Tam není nic k jídlu... on položil hlavu na špalek. Buď smrt nebo vysvobození. I Buddha řekl lepší zemřít v boji než žít poražen...

Ďábel je mysl... cheš-li se vymanit z jeho moci... stačí si všimnout čeho se bojí, v čem ti brání... To je cesta ke svobodě. To co se mysli jeví jako naprostá šílenost - to je ta těsná brána, jež míjejí mnozí.

Jaké z toho plyne poučení?

Duše je jen převlečené ego. Neexistuje. Hraje s tebou hru jež řídí ďábel sám.

Představ si utrpení lidí jako řadu otroků spoutaných okovy. Ale to není řada... je to kruh! Je tak veliký, že to nikdo z otroků nevidí. Ďábel sedí uprostřed se svým ovladačem jímž je mysl a představivost a popohání je směrem vpřed, bičem který se jmenuje chtíč. S každým otrokem hraje svou hru - podle toho na co je otrok zaměřen. Zjistí si po čem prahne a pak se baví jeho utrpením. Naslibovat a postavit překážky to je jeho hra. Jenže kruh nemá konce! Nevěř nikdy ďáblu!! To duše je jeho dílem! Rovněž reinkarnace a Bůh také... Dokud mu budeš sloužiti, nikdy z kruhu neodejdeš... Může ti ukázat cokoliv... muže ti ukázat minulé životy, může ti ukázat zážitky, jeho možnosti jsou stejně veliké jako je tvá představivost to ona je jeho dílnou... tam pracuje... skrz mysl tě ovládá... Ptáš se proč to dělá? Nudí se a tak se baví. Čím více otroků tím větší možnost zábavy. Tím zajímavější je hra. Je mu jedno co s tebou udělá, hlavně když se dobře pobaví... Tomu kolu se říká osud...

Ďábel ti nikdy neřekne, že ty sám jsi sobě Bohem... že můžeš cokoliv. Ty okovy nejsou vůbec skutečné... Ty je chceš... ty chceš to, co ti ďábel sliboval a proto se dobrovolně vzdáváš svého božství a zůstáváš v jeho okovech! Někteří je dokonce uctívají a vychvalují!!! Neboj ďábel je dlouho spokojené nenechá :-)).

Ježíš jen říká odejdi z kruhu jsi volný... okovy nejsou... nevěř jim... zkus to a uvidíš...