OSVOBOZENÍ & VNITŘNÍ HLAS

Úvodní verše [First]-[Back]-[Next]-[Last]-[List]-[Home]

Chceš se dostat dál?
ANO!
Chceš se dostat dál než ostatní?
ANO!
No... bránit ti rozhodně nebudu...
Můžeš tedy jít...
můžeš i běžet...
můžeš soutěžit s ostatními...
můžeš dokonce i zvítězit,
můžeš být tím, kdo se dostal nejdál...
pokud ovšem vynaložíš potřebné množství sil...
ale bude to velice dlouhá a vyčerpávající cesta,
neboť mnozí jsou již velmi daleko...

***

Ale kdyby ses náhodou...
naopak...
chtěl dostat blíž...
ZASTAV se a poslouchej!

***

To Vy jste mistři a já jsem žák...
však platí to i naopak...

Neboť mistr i žák jen jedním jsou...
To samotný Bůh opájí se zas...
svou hrou dokonalou... tvořivou...

***

Vy všichni příchozí!
Ujišťuji Vás, že jdete správně!

Neboť všechny řeky spěchají jen jedním směrem...
a to blíže k srdci Země...
A přijde den kdy hnány Božím dechem...
slejí se pak v jedno moře...

***

Můžete mě povýšit, ale nebudu to já, kdo bude muset žít pak v ponížení!
Můžete mě odsoudit, ale nebudu to já, kdo bude muset trpět soudcův trest!
Můžete se mnou bojovat, ale nebudu to já, komu jednou dojdou síly!

To jen Vy sami se pohybujete pomocí svých myšlenek
sem a tam... nahoru a dolů... dopředu a vzad...

A já stojím pevně jako pravda...
od počátku věků pořád na místě.

***

Kdo ode mě odešel musí se zas navrátit...
neboť jsem výchozím bodem všech cest...
Každým krokem se ode mě jen vzdaluje...
kdo drží v mysli mapy správných cest.

Jsem jako oddechové místo unavených poutníků,
kteří marně hledali svůj cíl...
Těch, jež s potem ve svých tvářích
odkráčeli množství mil...

***

Tak jako lodi jež z moře
vyplula na plavbu řekou...
došly síly pro její další směr...
nezbývá než odevzdat se proudu,
který navrátí ji zase sem...

***

A pak znavená z té pouti dlouhé...
přemýšlí o tom... jak mohla být tak slepá!
A kdo že jí to nakukal... prý hledat jinde vlastní moře!
To, které už dávno má...

***

I když stálo jí to množství síly
nelituje... nemá v srdci žádný žal
neboť nalezla co nikdy neztratila...
svůj klidný, širý oceán.

Ale její tělo chátrá, vadne...
zub času se na něm již podepsal.
A tak plachty z plavby vysílené...
ukazuje nyní Vám...

***

Tak jako ten, jež ve dne potřebuje sirky k vidění
nebo ten, jež v místnosti hledá vstup do domu...
stejně jako pták pochybující o svých křídlech v letu
nebo ryba v moři hledající vodu...

si počínají hledači pravdy.

***

Není dobrá ani špatná cesta. Je jen cesta po níž kráčíš.
Cesta začíná vždy prvním krokem a končí tím posledním.
A je jen na tobě zda-li ho chceš udělat.

***

Zahoďte všechny ideologie,
všechny názory a přesvědčení...
neboť TO je Vaše vězení.

To Vy sami jste se jimi spoutali
a taky sami se musíte osvobodit.

***

Nebo víte co? Zahoďte jen jednu věc...
A to věc, která stejně není... To by neměl být problém ne?
Ta věc obsahuje totiž všechno co vás trápí...
To v ní je veškeré zlo, špína, hřích i chyby...
To v ní je veškeré rozlišení!
Zahoďte jen svou mysl!
A velice... velice se Vám uleví...

***

Nemohu Vám dát nic co byste někdy neměli,
ale mohu Vám vzít to, co jste nikdy neměli.

***


[First]-[Back]-[Next]-[Last]-[List]-[Home]

11.11. 2001