Vše hmotné vzniklo z jednoho prvku. Dejme tomu prvek A. Kombinací tohoto prvku s energií (označenou písmenem B) nám vzniknou 4 různé skupenství. Kombinace obsahující jen prvek hmoty tedy AA tvoří pevné látky čili prvek země. Kombinace s převahou A tedy AB jsou látky kapalné čili prvek voda. Kombinace s převahou prvku B jsou látky plynné tedy BA čili prvek vzduch. A kombinace obsahující jen prvek B je pak plazma čili prvek oheň.

Všechny prvky jsou však nestálé, protože energie je pořád v pohybu a nelze tedy izolovat základní prvek A. Všechny prvky jsou závislé na této energii a v závislosti na ni se mění jejich skupenství.

Takže jednou ze známých forem energie je teplo. Přidáním tepla se z led mění ve vodu a pak v páru. Tedy skupenství hmoty je závislé na aktuální energetické hodnotě okolí.

Když si představíme pomyslnou kouli atomu neměnné velikosti, můžeme do ni "nacpat" jen určité množství jak energie tak hmoty. Podívejme se tedy na tabulku prvků. Jak poznáme, v čem je kolik hmoty a kolik energie. Je to snadné. Nejvíce energie obsahují prvky s nejnižší teplotou tání a nejjednodužší atomovou strukturou. Většinou se nacházejí v našich energetických podmínkách jako plyny. Takovým jedním představitelem je třeba vodík. O tom kolik je v něm energie, svědčí jeho výhřevnost i fak, že slunce co by energetické srdce naší soustavy je složeno převážně z těch nejenergičtějších prvků, tedy dvou nejjednoduchších plynů vodíku a hélia. Abychom zjistili opak tedy nejhmotnější prvek budeme hledat prvek s nejvyšší teplotou tání a nejsložitější atomovou strukturou. Bohužel zde nemohu sloužit protože v tabulkách tyto prvky s tak vysokým protonovým číslem nemají uvedené hodnoty ale patrně to bude někde kolem prvků Unnilseptia.

Abychom dokázali zjistit prvek A museli bychom odebrat energii Tomu nejjednušímu prvku čili vodíku s protonovým číslem 1. A to tak, že by se změnil až na pevnou látku. Odebrat energii, tedy podchladit až na teplotu tzv. absolutní nuly tedy něco kolem - 273 °C. Co by se však asi stalo? Podle mě by jsme vyrobili černou díru, kde každy atom, kterému by chyběla do úplnosti energie, by začal zaplňovat tuto mezeru hltáním hmoty z okolí. Tak přesně to vidíme u hvězd. Až dohoří, zbortí se a pak se změní v černé díry. Ještě, že to neumíme, protože by to doslova znamenalo katastrofu a konec naší soustavy.

Život vzniká spojením všech těchto 4 prvků tedy země, vody, vzduchu a ohně do rovnováhy. Život pokračuje právě udržováním těchto prvků v rovnováze. Například se zapohybujete, uvolní se teplo, zahřejete se čili převládá ve vás prvek oheň, nyní jste se ocitli v nerovnováze a jste nuceni obnovit tuto rovnováhu tak, že přidáte trochu vody (napijete se) a trochu země (najíte se) a trochu vzduchu (zadýcháte se). Tady vidíte jak je tato rovnováha důležitá a že vše spolu souvisí. Příjem a výdej všech prvků v organismu se stále udržuje v rovnováze. Tím že dýcháte, musíte i jíst, pít a udržovat tělesnou teplotu. A tak vzájemně propleteně.

Život je rovněž závislý na energetické hodnotě okolí. Kdysi když Slunce hřálo více, byl život na vzdálenějších planetách. Země vypadala jako dne vypadá Venuše a Mars vypadal jako dnes vypadá Země. V budoucnu se pak život přesune na Venuši. Stane se tak, až Slunce trochu pohasne a povrch Venuše se tímto ochládí, zemské jádro taktéž vychladne.

Zajímavá je energie. Známe pár druhů. Co je energie, to nevím, ale ve spojení s prvkem A se projevuje jako kmitání, vibrace. Záleží na intenzitě a frekvenci, to určuje její schopnost ovlivňovat, tedy šířit se do okolí. Prostupnost pak závisí na intenzitě zdroje a propustnosti okolí. Čím větší frekvence je, tím lépe energie prostupuje okolím, ale neovlivňuje ho tak silně. Dobře to jde vidět na záření nebo zvuku. Čím větší je kmitočet světla, tím může prosvítit hmotnější prvky. Máme tu rentgen, gamazáření, ultrazvuk, rádiové vlny. Ty projdou různými překážkami, ale nepoznamenají je. Tedy neudrží se v nich dlouho. V praxi to znamená že je nerozvučí, nerozstvírí, či nezahřejí. Naopak nizší frekvence ta už okolí snadno ovlivňuje. Nemám vybavení na pokusy, zda-li se dá zvukem ohřívat třeba kov. Ale podle mě je to možné. Ale viděl jsem zvukové zbraně, které pracuji na principu infrazvuku a aniž by bylo co slyšet boří během páru sekund masivní zdi. Nicméně to už znali naši dávní předkové a takové zbraně měli, jak svědčí staré nákresy.

Jednou jsem vzal kámen a praštil jím o zem. Ozval se zvuk. Proč? Jaký to má význam. Vzal jsem ho znovu a udeřil jím silněji. Zvuk byl intenzivnější. Proč se výbíjení energie letícího kamenu promítá i do zvuku, mnohdy i do tepla? Proč se jen nedeformují styčné plochy? Ale nic si z toho nedělám podobných otázek jsem měl moc. Vzpomínám si jak jsem naočkoval jednoho velice rozjímavého kolegu otázkou co drží kroupy nad zemí po několik dní, než se utvoří tak veliké jako vejce a než spadnou na zem. Kolega byl tak udiven touto otázkou, že ač přes své vysoké učení technické chtěl mermomoci zavolat na meteorologickou stanici a požádat je o vysvětlení. Někdy jsem se ptal zase vegetariánů, kdy vlastně umírá kedlub. Zda-li tím, že jej vytrhnu ze země nebo žije ještě dál? Protože pak mi pak by mi jeho konzumace připomínala barbarský čin porcování a jezení zaživa.. oproti nevegetariánské stravě. Někdy potrápím i "karmovce" otázkami typu : "Udělám dobrý skutek, když pomohu příteli se zabitím prasete?" V každém případě je mnoho záhad kolem nás na každém kroku lze objevit zázraky. Třeba uvidíte, že voda netvoří vodorovnou hladinu. Stačí jen všímavost a pozornost. Mohl bych si hrát tak do nekonečna. Jistě by to bylo zajímavé. Ale o to tady nejde.

Někdo řekl, že naše vnímání také kmitá, to znamená, že snímáme svět dle určité frekvence. Proto vnímáme jen frekvence tedy projevy energie nižší než je náš kmitočet. Naše vnímání pry pracuje stejně jako třeba u netopýra. Takže oči, snímají obraz a předávají ho po snímcích mozku ke zpracování. Proto nevidíme to co vidí jiní, jež dokáží snímat ve vyšší frekvenci. Vidíme jen to, co osvětluje světlo od-do KHz ale nevidíme už to co osvětluje záření vyšší. Třeba svět pak vypadá jinak, a je v něm mnoho pro nás zatím skrytých věcí. Moucha třeba vidí víc než my. Náš rychlý pohyb ruky je pro ni jako pro nás velice zpomalený film, takže má i dost času se dostatečně připravit :-).

Taky mě napadá souvislost mezi energií a gravitací. S přidáváním energie do hmoty se jejich závislost na gravitaci snižuje. Pak by levitace závisela jen na rozvibrování hmoty. Když se podívám na člověka... teplem to asi nepůjde... možná zvuk... poradil mi přítel. Mnozí levitují při hudbě...

Možná je ještě jedna energie, energie vědomí, jejíž ovládnutí je povoleno jen rozvážným a vyspělým jedincům.

Ale nakonec si neodpustím rýpnout, protože ve snu nerozeznám sen od skutečnosti dokud se mi zdá... ač v něm všechny smysly spolehlivě fungují a dodávají informace o kontaktu s domělým okolím... Třeba je tohle všechno kolem jenom sen... virtuální duchovní škola... nenašel jsem totiž způsob jak poznat zda to co mi dodávají smysly opravdu existuje, nebo se vše odehrává jen uvnitř mého vědomí. Pak by jediným Bohem a tvůrcem celého vesmíru i mne samotného bylo jen mé vědomí, které pouze sní... a je zajímavé, že se lidem plní všechno co si představili ve svém vědomí s určitou špetkou víry. Mám to mockrát ověřeno. A jsou na to i knihy o moci podvědomí, ale se špatným zaměřením - tedy na jen na svůj prospěch. Možná že ten, kdo nemyslí na vlastní prospěch získá mnohem větší moudrost a moc nad tímto principem, může se pak klidně stát Bohem ve svém světě.