Tento článek je v podstatě shrnutím článků "O nemoci a o zdraví" a "O bolesti", a je to popis principu na kterém utrpení pracuje.

Co je to odmítání? Je to boj. Odkud je ten boj? Je toboj mezi "já" a něčím jiným. Jak vzniká tento boj? Tím že se rozdělíte na "já" a na to druhé. To je veškeré utrpení jež vás žene do hrobů. A proč? Protože to proti čemu bojujete jste jen vy sami. To proti čemu bojujete to sílí, žije na úkor království. Čerpá z něj životní energii pocházející ze srdce Otce. Váš dar váš Život věčný takto propadá peklu. Vaše rozdělení je dojná kráva pro všechny démony, žádosti, vášně a příživníky a vy nakonec umřete vysílením jako vysáte a zcvrklé trosky. Tam kde vy trpíte oni žijí. Tam kde se radujete oni trpí. A jak vznikají tito démoni a příživníci? Kdo je vytvořil? Vy. A jak? Tím že jste na ně pomysleli. Vy jste velmi mocní, máte ten dar tvořit... netvoříte jen na materiálni úrovni. To je to nejnedokonalejší tvoření. Vy tvoříte na mnoha úrovních. A jak tvoříte? Každá představa je stvořením! Prostě si cokoliv představíte a už to ožívá. Semínko je zaseto, energii a napojení k matce to má zajištěno. Brzy se to může projevit až na materiální úrovni. Záleží co jste si představili. Kdo dodává představy? Peklo se svým stromem vědění. Sníte o dobrém a vytahujete zlé. Bojíte se zlého a sníte o dobrém. Bludný kruh.

Uvedu příklad. Např. exém. Dostanete strach při nějaké činnosti představíte si exém, a ten exém se začíná okamžitě realizovat. Může trvat pár dní, pár let záleží kolikrát ho stihnete přiživit, povolat na tento svět. Ale nakonec se vám na těle objeví ekzém. Zvířata nejsou tolikrát nemocná jako vy. Za celý život ač žijí v různých podmínkách neonemocní žádnou z vašich chorob. Jak často je nemocná taková želva? Proč nejsou zvířata nemocná? Protože si nepředstavují a neznají tisíce nemocí.

Takže bacha na to. Nehlodejte obrázky, nehlodejte symptomy a budete zdraví. Abyste mohli onemocnět, musíte nejprve o té nemoci něco vědět!

Pak když už se to stane, váš malý upírek, váš výtvor vás začne vysávat. Potřebuje váš život. Musíte se o něj s ním podělit. Tak stejně je to se vším s čím bojujete! Nejprve o tom musíte něco vědět. Nejprve musíte mít v hlavě popis a obrázky války abyste proti ní začali demonstrovat. A tím démon války žije. Z vaší pozornosti. A protože je zde mnoho lidí a mnoho představivostí... hemží se to tu jako v líhni komárů. Proto peklo dodává jen vědění jak jej stvořit a vy to realizujete ze zdroje svého Otce. Obětujete tomu své království, rozdělíte se a z toho rozdělení uniká život Otce přímo do žil žádostí, démonů, andělů, bytostí a entit. Proto vězte že každý boj je útok a útok zdokonaluje jen nepřítelovu tvrz. Podáváte svému nepříteli čas, energii i moc. Proto vám říkám že sloužíte peklu.

Abyste mohli být lacinným zdrojem musíte být oklamáni věděním až do té míry, že zapomente kým vlastně jste a jakou moc máte, tedy úplně zmamlaseni a sami se sebou v rozporu. Musíte být v tomto duchu rozdělení, abyste mohli sami sebe nenávidět a snažit se nějak zdokonalovat a tedy s něčím ve svém vědomí bojovat. Ale stále bojujete jen sami se sebou. A z tohoto boje tu pekelnou havěť krmíte.

A proto slyšte následující učení.

Odmítáte-li smrt odmítáte život. Odmítáte-li utrpení odmítáte nirvánu. Odmítáte-li bolest odmítáte slast. Odmítáte-li nemoc odmítáte zdraví. Odmítáte-li válku odmítáte mír. Odmítáte-li nenávist odmítáte lásku. Odmítáte-li neštěstí odmítáte štěstí. Odmítáte-li sebe odmítáte celý vesmír. Odmítáte-li Ďábla odmítáte Boha.

Co je tedy tím odmítáním. Je to ten boj. Ale ten boj může být malinkatý nepatrný, prostě uhýbáte jen pohledem. Nechcete to přijmout. Je to boj nejen zbraní ale i myšlenkou nebo vědomím. Neboť abyste mohli cokoliv posoudit, abyste si mohli cokoliv uvědomit tak musíte stvořit své "já".

Takže jaká je cesta? Je to přijetí, cesta proti strachu, sebezapření a ukřižování "já". Je to přímý pohled. Podívejte se na to co vás pronásleduje zpříma, neuhýbejte, neutíkejte nebojujte. Protože nepříjmáte jen sami sebe, jen se sebou samými bojujete. Vyhazujte svůj dar od Otce oknem a živíte peklo. Jste jako matky odmítajécí své výtvory a děti. Děti se chtějí vrátit uzavřít to oddělení, spojit se s vámi aby peklo nemělo příjem. Vaše výtvory znají tu cestu, vy to však nechcete. A tak se necháváte obě poloviny, i vy i ten váš výtvor vysávat. Peklo vám dodalo jen vědění, obelstilo vás, dodalo vám zbraně a zatímco vy válčíte sami se sebou oni vám vykrádají nektar Otce.

Jak na to. Splynout přijmout to a stane se zázrak!

Takže až opět něco budete odmítat, ať už je to bolest, utrpení, nemoc, smrt spasíte se takto. Musíte si vsugerovat, jinak to na poprvé nejde, až to jednou poznáte, pak to poznáte a bude to hračka. Už vás peklo nedostane a vy poznáte své království jež vám bylo vykrádáno.

Ta sugesce způsobí přijetí. Musí být značně hluboká aby se prodrala do těch základní strukur vědomí. Tam se musí ukotvit a pak je vyhráno. Takže ze začátku to bude těžké. Budete si ji muset opakovat třeba 5000 krát. A tvrdím, že každý kdo to zkusí bude překvapen! Důvěřujte tomu a uvidíte! Tajemství bude odhaleno, a vy obdržíte klíče ke království nebeskému. Zkoušejte to na malých věcech. Přijměte to proti čemu bojujete. Přijmout neznamená přijmout s odporem s násilím. Tak jako matka příjmá své dítě. Tak to musí vypadat. Celý akt je doprovázen naplněním a uvolněním. Oddechem. Jako by matka nevěděla co s dítětem bylo, jako by mu hrozilo nebezpečí, jako by jej hledala hodně dlouho a pak jej našla. Jako byste chtěli ze soucitu spasit to proti čemu bojujete. Vzdejte se tomu, ať se děje vůle vyšší... pokorně to prostě přijměte, příjměte svůj osud i případnou smrt a stane se zázrak.

Takže jak sugerovat víte. Při výdechu s pocitem uvolnění, radosti, naplnění a klidu. Pozorujte bděle to co se děje. Nevytvářejte oddělenost. Dokážete-li se podívat na sebeprudší bolest jako na své milované miminko, nevinně jako na svůj palec na ruce pak se stane zázrak.

Pro názornost uvádím sugesce. Já jsem bolest, já jsem(název nemoci), já jsem utrpení, já jsem pláč, já jsem smutek... cokoliv přijde to přijměte za plné bdělosti. Zaměřte se na spojení s tím, splynutí s tím. Tímto vyléčíte i AIDS, i rakovinu hned jakmile bude sugesce ukotvena. Záleží na stádiu, než se energie postará o realizaci. Nic víc není potřeba. Budete spaseni a uzříte zázrak a obdržíte klíč ke království nebeskému.

Např. u rakoviny jakmile jste rozdělení... i rakovina i vy budete bojovat o svou existenci. Rakovina s vámi však nebojuje. Ona to vzdává protože to tajemství zná. Jediná překážka jste tu vy. A proto nakonec padnete vysílením. Rakovina přežije, protože z jejího fondu neukápla ani kapka. Vy jste se vybili. A tak tu rakovina zůstane a hledá si jiného člověka. Hledá si nějakého adepta pro splynutí, aby se mohli spojit a obdržet Život věčný. Peklo je však proti a dodává vám vědění zlého a dobrého a následný strach způsobující boj. Vědění, které říká rakovina je zlá. Ale to není pravda. Je dobrá je milující, je zoufalá a hledá naplnění stejně jako vy. Proto se nemoci a trable rozšiřují a věk lidí a všechno tady chřadne! Celá země bojuje proti chudobě, proti smrti a tak nakonec tu zůstane jen ta chudoba a jen ta smrt, jen ten Ďábel! Jen to co jste odmítali a proti čemu jste bojovali. Podívejte se na krysy... tísíce let a nevyhubili jste je. Jen jste je zdokonalili. Komáři, švábi, mravenci. Proto nemocí a bolestí bude přibývat a bude přibývat i pekla i umírajících.

Takže jakmile pořádně vsugerujete tu sugesci, a pokud na to nemáte, jděte k hypnotizerovi, uvidíte zázrak. Teď třeba bojujete s rakovinou. Ale když začnete věřit že rakovina je vaší částí... pak doktoři vás vlastně ubíjejí. Jsou proti vám, proti vašemu dítěti. Chtějí ho zničit. Celé se to komicky zvrátí a vy projdete orgasmem a budete uzdraveni. Kdo nezkusil neuvěří. To je cesta, to je tajemství. Proto pokud je to vážné jděte k hypnotizérovi. Pokud ne, zkoušejte to na malých věcech, na smutku, na angíně, na bolestech apod. Jakmile jednou uchopíte ten zázrak, pak dosáhnete sjednocení a budete blažení.

Proto slyšte učení:

Kdo příjmá smrt příjmá život. Kdo příjmá bolest příjmá slast. Kdo příjmá nemoc příjmá zdraví. Kdo příjmá Ďábla příjmá Boha. Kdo příjmá sebe příjmá celý vesmír! Kdo příjmá válku příjmá mír. Kdo příjmá neštěstí příjmá štěstí. Kdo příjmá smutek příjmá radost. Kdo příjmá pláč příjmá smích. Kdo příjmá trest příjmá odměnu. Kdo příjmá nenávist příjmá lásku. Kdo příjmá utrpení příjmá nirvánu.

Vím že se vám to bude zdát postavené na hlavu, ale je to jen proto že nemáte správné vidění ani správné poznání. A že principy království nebeského jsou vám vzdáleny.

Nikdo to takto neformuloval. Tyto pravdy nebyly ještě definovány. Radujte se neboť království nebeské se přiblížilo.

Obyčejná Nula