Není žádné nemoci a není žádného zdraví. Vaše soudy pocházejí ze stromu vědění. I zdraví a nemoc však znamenají totéž utrpení. Když jste zdraví žijete ve strachu před nemocí. Musíte se hlídat, neustále o sebe pečovat a tedy stále bojovat proti nebezpečí nemoci. Když jste nemocní tak děláte úplně to samé. Bojujete s nemocí, bojíte se smrti. Čili ať jste zdraví nebo nemocní jste stále na útěku, na nekonečné pouti od nemoci ke zdraví, a nenacházíte nikdy klidu. Stále utíkáte a nikdo vás nehoní. Stále trpíte a proto vám říkám, že nemoc a zdraví je stejné utrpení. Neboť vy a váš život může existovat jen v rozdělení. Proto trpíte soud. Tak jako elektřina existuje jen mezi plus a mínus, tak i vy nacházíte své bytí jen mezi protiklady. Jen mezi protiklady je život, poutník i cesta a celé to vaše utrpení. Bojujete jen sami se sebou, protože jste se sami schválně rozdělili. Ať jste nemocní nebo zdraví stále na útěku zakletí v kříži.

Nemůžete nikdy definitivně zničit nemoc, protože tím zničíte všechno. A nemůžete definitivně zničit ani zdraví, protože tím rovněž zmizí všechno. Zmizí-li plus nebo mínus, zmizí i elektřina. Cesta ke království je trnitá, protože je to cesta proti svému bytí. Zničíte-li sebe sama, to jest spasení. Zničením snu se dostaví probuzení. Zničení elektřiny dosahuje všechno vysvobození z utrpení. Jak se zničí elektřina? Vyzkratujeme napětí. Sjednotíme i nemoc i zdraví v jedinném okamžiku. Obsáhneme oba naše sirotky. Tím skončí utrpení tří věcí. I plus i mínus, i Bůh i Ďábel všechno se vrátí do království nebeského. Do bodu před svým oddělením. Do Obyčejné Nuly ze které jste to náslilím vytáhli jen proto, aby jste to postavili k vysilujícímu boji, jen proto abyste vy mohli existovat jako vedlejší produkt tohoto boje. Vy jste stvořitelem všeho utrpení. Vzdáte-li se sebe sama pak není života ani smrti. Všechno je spaseno. Vzdejte se sebe sama tady a teď. Neutíkejte a neschovávejte se v iluzi času před skutečností.

Nežijte v domění že jste zdraví nebo že jste nemocní. Nikdy nemoc nezmizela a nikdy zdraví neodchází. To jen vy si hrajete na život. Jednou se díváte na sebe okem nemocného a jednou okem zdravého. Děláte to proto, abyste si osladili život, abyste si vytvořili i štěstí i neštěstí, abyste tvořili cíle a cesty, abyste měli motivaci pokračovat v nudném a vysilujícím snu. Sami záměrně na sebe tvoříte bič, sami si přikládáte pod svůj kotel, ve kterém se smažíte. Osvoboďte se. Vaše zdraví je jen spící nemoc a vaše nemoc je jen spící zdraví.

Proto vězte, že dáte-li se na skutečnou cestu ke království nebeskému, dostaví se různé bu bu bu varování, projeví se různé nemoci, různé překážky jen abyste to vzdali a odložili dokud se vše nespraví. Ale ten kdo se vzdal sám sebe, projde bez jediného škrábance až do rajské zahrady. Ikdyž může z pohledu jiných téměř umírat nebo trpět, on je osvobozen. A budou takoví co vás násilím budou zachraňovat, manipulovat zrazovat a spílat vám. Ale jsou to jen prázdné iluze. Klamy zvenčí. Oko ucho i tělo se proti vám postaví. Mnozí naletí poněvadž se ztotožňují s tělem i s myslí. Proto mnozí odcházejí mimo toto nebezpečí, mimo kulisy a zbraně svého ustrašeného ega. Ega vždy spolupracují. Kdyby byli na zemi dva poslední lidé a ten jeden by onemocněl, pak ten druhý bude dělat maximum proto, aby nebyl sám. Aby mu někdo mohl potvrdit že je. Aby měl něčí pozornost.

Nyní když poznali jste že nemoc a zdraví je to samé, pak vězte že lékaři zachraňují jen nemoc. To proti čemu bojujete to se zdokonaluje a nakonec vás to převálcuje. Rakovina je tím kdo se zrodil, kdo trpí a kdo umírá. Budete-li proti ní bojovat, posílíte ji, zdokonalíte ji. Vaše pozornost ji slouží a ona se vyvíjí zatímco vy slábnete. Lékaři tedy slouží nemoci, protože ona je zdrojem jejich příjmů. Na nemoci se vydělává. Strach otvírá peněženky. Farmaceutické firmy vyrábějí nemoci. A tak se vlastně v podstatě vyrábějí jen dokonalejší viry. Každý útok zdokonaluje tvrz. Viry mutují. Nemoci přibývá a jsou závažnější, komplikovanější a nevyléčitelnější. Bravo! To je výsledek medicíny. Počet nemocí se ve srovnání s hygienou a normami v potravinářství i se zdravou výživou jen geometrický neustále zvyšuje. Proto vám říkám že nemoc nikdy nezničíte! Jen ji zdokonalíte! Vy jste jen její zajatci. Jste jen hostitelé, dobytek a prostředek k jejímu zdokonalování. Viry se učí. Od koho? Od lékařů. Všechno čeho se bojíte se stává mocnějším než vy. Stává se to vaším vládcem. Váš strach pocházející z iluze způsobí, že svým vládcům sami nad sebou předáváte moc a věnujete jim svou životní energii.

Nepřišel jsem nikoho léčit, nýbrž všechny spasit. K čemu je vám zdraví. Abyste namnožili svou karmu? Abyste se o to víc zaprodali ďáblu a stali se schopnější služebníci jeho? Když jste zdraví chováte se jak nezkrocená zvěř. Když jste nemocní dáváte se na pokání.

Není snad virus stějně rovnoprávnou živou bytostí? Kdo rozhoduje o tom co je důležitější forma života? Kdo je tady ten kdo zemi více škodí? Není třeba virus sérum přírody proti chorobě zvané civilizovaný člověk? První organismy byly taky jen cizopasné viry než se zdokonalili v nenasytné lidstvo. Žít se dá jen na úkor druhých. Jen tak že se stanete vrahy můžete přežít. Celý život je jedno velké barbarské a sobecké ničení. Virus se nijak neliší od člověka. Silnější, agresivnější bude žít nejdéle. Takový je zákon života i přírody. Rozdíl mezi člověkem a virem je jen v tom, že virus je sám proti sobě imunní.

A pokud již dnes imunitní systém člověka utíká k lékům, je jeho osud dávno zpečetěn. Jeho imunitní systém totiž nemá se zaváděním léků možnost se učit a zdokonalovat. Leniví a degeneruje díky dědičnosti při množení. Jednoho dne bude člověk se svým mozkem pokořen malinkatým virem. Pokud to takto půjde dál budou brzy vaše děti místo aktovky do školy nosit na zádech velkou lékárničku. Abych byl upřímný... astalavista Homo Sapiens.

Bez použití léků by sice pár tisíc lidí umřelo, ale čistota imunitního systému by byla zachována. Virus totiž napadá jen ty slabé. Není tak hloupý, aby páchal sebevraždu útokem na silné. Každý dravec si vybírá neopatrné a oslabené kusy ze stáda. No a člověk je naprostý mamlas. Je tak naivní a neopatrný, stále zaměstnán až k sebetýrání, že se stává rájem pro viry. Lidé se vzdali pro peníze svého zdraví a svá těla i čas věnovali virům. Člověk je tak hloupý, že si dokonce sám na sebe viry vyvíjí.

A tak si člověk jako chromý, přežívající jen díky berlám chemie z generace na generaci mutující a slábnoucí, může začít stavět svůj náhrobek tady na zemi. Už dnes se nikdo bez léků nedožije ani dvou let. Člověk je rakovina a bude převálcován imunitním systémem přírody. Válka nebo epidemie.... vyberte si. Všichni zemřete. Vy totiž neničíte přírodu, vy ničíte jen sami sebe. Příroda vám děkuje, že se díky vám a na váš úkor mohla zdokonalit. Člověk je pouhým antibiotikem přírody.

Ptáte-li se odkud se berou vaše nemoci... Od vás, vy si je vyrábíte abyste toužili žít. Co je jejich příčinou? Mnozí nalézají příčinu v jídle, mnozí ve stresu, mnozí ve špatném životním prostředí, a mnozí v nedostatku pohybu. Ale ani jeden závěr není správný a je daleko od pravé příčiny. Pravá příčina je strach.

Povím vám jak to probíhá. Nejste tu sami, kromě lidí je tu mnoho pobloudilých řekněme démonů mnozí vámi vytvoření a ty nemají jiný zdroj energie než se na vás živit. Nemají tělo a tak si vás prostě odchytnou a nezbavíte se jich jen tak snadno. Podle čeho si vybírají své oběti? Milují oběť ustrašenou a o svůj život velice pečující. To jim dává naději, že se u takové opatrné oběti budou mít moc dlouho dobře. Ale nemyslete si, že to smrtí končí. Kdepak. Váš upír a parazit se vás hned tak nepustí. A tak se může stát že již hned pár let po narození budete mít zdravotní problémy.

Co je nemoc? Je to výstraha a varování, kdy vás démon příživník upozorňuje abyste nehazardovali se svým zdravím a začli sekat latinu. Čili bude vám taktně naznačeno, nejprve lehce a pak i těžce kdo je tu pánem energie. Kapánek se přiškrtí ventily, abyste dostali strach. No a strach je možný jen díky vědění. Každý kdo má strach se začíná zajímat co mu hrozí. A tak použije vědění sám proti sobě. Nacpe si do mysli obrázky popisy a studie, prostě haldu informací. Bojí se a chce najít klid, mít jistotu. Aby se těmto věcem mohl vyhýbat, aby unikal smrti. Chce být opět zdravý.

No a už to jede, očistné kůry, vegetariánství, půsty, prášky atd. Hypochondrie je skvělá věc. Zkrátka jste jako dobytek a téměř každý z vás má na sobě nejméně tři pijavice. A ty pijavice potřebují energii. No a tak už to jede... techniky a tabletky pro energii. Jóga, tantra, kundalini, kafe, drogy, vitamínové a energetické preparáty.

Jak se toho démona zbavit. To je celkem snadná rada. Musíte mu ukázat že se smrti nebojíte. Že mu nebudete sloužit, nebudete ho živit. Každý virus se bojí a chce žít. Zničí-li hostitele, zničí i sám sebe. Příroda není tak blbá aby jí to nedošlo. To jen člověk si sám kope hrob. Takže se nebojte, a uvidíte ty zázraky. Všichní ďáblové a démoni od vás utečou najít si jinou oběť. Ale to je jen pro odhodlané jedince. Neboť démony nepodfouknete ani neobelžete, protože oni vidí přímo do vaší mysli.

Takže pokud budete hrát habaďuru, pokud přijmete stanovisko jehož cílem bude obelstít démony a být zdravý, pekně to odskáčete. Takže varuji před takovými pokusy. Každá existující bytost se bojí smrti. Kristus když šel na poušť šel zemřít, nikomu nesloužil a žádný démon ho nedonutil vrátit se. On naopak i přes všechny bolesti šel stále dál do puště, až bylo i démonům jasné že na návrat už nemá síly. A tak se nakonec stalo, že raději všichni od něho odstoupili. A tehdy k němu přistoupili andělé a sloužili mu. Ale nemyslete si že to je procházka růžovým sadem. Utrpení je to veliké a jen Budhové ho dokáží prorazit, díky fintám, které následně uvedu. Takže někdy trvá i dvacet dní různých vizí bolestí, a děsů jen abyste to vzdali a začali skákat jak démoni pískají.

Vaše zdraví je jen uspokojený démon. Stejně tak jako vaše štěstí je jen ukojené neštěstí, radost je jen naplněná bolest. Prostě každý chce energii a když mu ji nedáte tak si ji vynutí, a jakmile dosáhne svého povolí vám a vás zapláví to co nazýváte radostí, veselím láskou, atd. Ale jakmile i to dosáhne ukojení pak se to zas zvrátí.

Proto říkám, že mír je jen naplněná válka a válka je jen naplněný mír. Láska je jen naplněná nenávist a nenávist je jen naplněná láska. atd. atd. To co je úplné totální, odžité a uspokojené odchází a nastupuje jeho protiklad. Takže jste stále v kruhu. Stejné je to s nemocí a se zdravím. Jakmile jste nemoci věnovali potřebný čas a energii, pak odchází a nastupuje zdraví. Samozřejmě pokud už doděláváte na sklonku svého života z energetické rezervy... démon vás už ani nevaruje ale vysává poslední kapky, protože ví, že si vybudeje vaše touha nové tělo. Přidrží se tedy vaší touhy žít a šup tak má zajištený život mnohý. Tak se děje, dokud se tomu neudělá přítrž.

Jakmile se stanete se svou smrtí zajedno pak o vás ani jeden démon nezavadí a všichni utečou. To je tajemství léčení. Zabít sám sebe, nikoliv fyzicky ale duchovně a jste volní.

Takže démonům, virům a nemocím se můžete vysmát, protože ode dneška budete znát jak na to. Oni dělají jen bu bu bu, vydírají vás pomocí vašeho vědění a vašich představ. Mohou tvořit všechny iluze pocházející ze smyslů. Stačí slyšet jak vypadáte bledě, nebo vidět na těle skvrny, cítit bolest... Démoni jsou vynálézaví aby obelstili vaše smysly. Ale vy můžete na to s úsměvem odpovědět, že pokud zničí vás, zničí i sebe. Vy už neutíkáte před smrtí k životu. Vzdali jste to. Vy nejste ani tělo ani duše. Všechny vjemy jsou jako vzdálený film. Nevytvářejte kontak mezi tělem a vámi a mezi myslí a vámi, a pak není čeho se bát. Co je život? Myšlenkový závěr. Co je smrt? Myšlenkový závěr. Zastavíte-li mysl není ani života ani smrti, ani žádného "já" které by bylo nemocné, které by mělo bolesti. A s tímto poznáním, není ani nic nepříjemného ani příjemného, nic děsivého v budoucnu. Žádná představa a myšlenka "umřu". Teď je teď a teď tu smrt není. A pozor démoni spolupracují. Takže vám vaši známí a doktoři budou tvrdit a varovat vás, budou vás strašit, vyhrožovat zbaví vás svépravnosti atd. Proto velcí odcházejí do ústraní, aby to dotáhli do konce. Ale co jsou ti vaši rádcové a opatrovníci? Prázdné postavy ve filmu, obrazy, barvy, zvuky, či pachové a hmatové vjemy existující jen ve vaší mysli. Tak jako ve snu lze vše nafingovat, včetně nemocí i strachů, i zvuků, které jste neslyšeli i obrazů které jste neviděli, i stavů beztíže, atd. Můžete prodělat operace, terapie, vyslechnout tisíce doktorů. Svět vaší fantazie je používán proti vám. Proto bacha na představy. Kristus démonům říkal, že ho nedonutí pokoušet pána Boha svého. Nedonutí si ho nic představit. A když není představa... není budoucnost a není strach. Kdo je bdělý, ten snadno projde vším. Trik je v tom neroztáčet myšlenky. Můžete se něčím zaměstnat nebo se smát. Kdo se směje nemyslí. Tím, i kdyby jste měli rakovinu nebo Aids... všechno lze vyléčit.

A staří lidé jsou velmi náchylní myslet, zvláště když jim partner už zemřel. Tehdy se zabívají jen strachem a smrtí. No a tím na sebe přilákají hodně démonů.

Třeba taková Helena Růžičková. Proč má rakovinu? Je to jednoduché. Ztráta vlastního syna ji upozornila na smrt. Když umírají jiní není to tak znatelné. Vaši blízcí jsou tu stále. Ale když matce umře syn... to je velká věc a každou minutu jste s tím konfrontováni. A tak byla Helena konfrontována se smrtí. Tvrdí že bojuje, fajn, ale boj je jen strach. Toto nikam nevede. Ten kdo se nebojí nemusí, opakuji nemusí nikdy bojovat a je svobodný. Se strachem souvisí utrpení. Ale to všechno je jen iluzí jedné malinkaté iluze. Jedné malinkaté, první a poslední myšlenky, se kterou se ztotožňujete. Myšlenky "Já jsem". Odejděte za mysl. Helena se bojem jen vysílila. Kam myslí že uteče? O pár dnů víc nebo míň. Spíš se okradla o poslední síly a žebrá jen o lásku, soucit a pozornost mas, kterou nacházela u syna. Jejím prostřednictvím tedy rakovina dokázala získat i vaši pozornost a vaši energii. Zkrátka sloužíte teď rakovině všichni. Když vidím staré zkroucené lidi o berlích... je co závidět? A přitom pomoc je tak snadná. Právě člověk stojící před smrtí je naprosto skvěle připraven příjmout učení až do morku kostí. Protože už nemá naději... tolik lidí by mohlo být osvícených... osvobozených od smrti. Stačí jen pár minut před smrtí podat správný lék osvobození.

Pokud se vám podaří dostat se za "já", za mysl pak není rakovina, není smrt, není strach. Démoni vás opustí. Praví mistři neumírají nikdy na nemoci... protože žádné nemoci nejsou. Vše je to jen sen a vysilující hra.

A pamatujte to čeho se bojíte, na to myslíte a to přivoláte. Toho čeho se vzdáte to získáte. To proti čemu bojujete toho jste otrokem. Ať tomu sloužíte nebo proti tomu bojujete to je jedno, stále však musíte sledovat nějaký perverzní cíl v budoucnosti. Tedy jen ve vašich představách a proto nejste svobodní a vysilujete se. Jste zakletí v čase a prostoru. Jste a proto trpíte soud. Když zastavíte mysl stanete se probuzení. Zastavte sen a probudíte se. Uvědomte si ve snu, že je to sen a stanete se pány snu. Uvědomte si že to co zažíváte nyní, celý tento vesmír je jen ve vaší mysli. Umřete-li totálně umře i Slunce i Bůh i všichni lidé. Zkrátka sen skončí. A tak jako když se ráno zbudíte spocení... radostně zvoláte vždyť o nic nešlo byl to jen sen... proč jsem tak vyváděl.

Obyčejná Nula



Dopis Heleně Růžičkové

Ahoj,

Slyš slovo spasení.

Není žádná rakovina a není žádná Helena Růžičková. Není ani žádná nemoc ani žádné zdraví, žádné tělo ani žádná duše. Není žádný život ani žádná smrt. V pravdě rakovina je tím co tady umírá.

V samé středu rakoviny rakovina není, v samém středu ohně nic nepálí. Strádá vždy jen co se mimo tento střed nachází. Nevytvářej oddělení, nerozlišuj na "já" a to druhé. Nerozděluj království nebeské. Kde začíná rakovina a kde končí Helena? Odkud pramení rozdělení? Ze zakázaného stromu vědění. Z vědění o dobrém a zlém. Co je rakovina a kdo je Helena když se mysl zastaví?

Řeknu-li ptákům, máte rakovinu a umřete, jejich zpěv se nezmění. Vše existuje jen ve tvé rozpolcené mysli. Tam je to símě hada edenského. Tam je ten jedinný boj a veškeré utrpení. Tam je i život i smrt. I minulost i budoucnost, veškerý strach. Jen tam v tomto rozdělení je peklo. Vše je jen ve tvé mysli. I bolesti i obrazy, zvuky a hlasy i páni doktoři.

Není žádné utrpení a není žádné štěstí. Nestotožňuj se s nemocí ani se zdravím. Nerozděluj království nebeské k vysilujícímu boji. Nerozděluj království nebeské na sebe a rakovinu.

To proti čemu bojuješ sílí. Každý útok zdokonaluje tvrz. Ale v pravdě bojuješ jen sama se sebou. Jen myšlenky proti myšlenkám, jen představy proti představám.

Právě v tomto okamžiku není ani smrti ani života. Právě v tomto okamžiku není strachu. Právě v tomto okamžiku není třeba žít a není třeba umírat. Vše je v míru, když se mysl sjednotí. Probuď se ze svých vysilujících snů tady a teď. Jen tento okamžik je tím nejlepším okamžikem. Budoucnost, minulost, život a smrt to jsou jen myšlenkové závěry. Polož svou mysl, své "já" na kříž tady a teď. To je tajemství království nebeského. Tajemství mrtvých "já".

Před smrtí ukryj se v smrti samotné. V absolutní smrti nachází se život věčný. Ne-bytí je život věčný, ukřižování "já". Tam kde je "já" tam, je i strach. Je velice snadné bojovat a sloužit svému strachu, ale mnohem těžší je porazit svůj strach a vzdát se. Zapřít sám sebe a následovat Krista. Vstoupit na úzkou a trnitou cestu ke království nebeskému.

Co je tento dočasný a pomíjející život plný trápení a starostí ve srovnání s životem věčným? Hledej nejprve království nebeské a vše ostatní ti bude přidáno. Tady a teď není třeba ničeho. Tady a teď je naplnění. A to co je naplněné odchází do království mého Otce. Tam nic nenaplněné, rozpolcené, nedokonalé a neúplné nesmí. Nesmí tam žádné "já" vzniklé rozdělením. Nemůže tam ani Helena ani rakovina. Teprve až Helena a rakovina přestanou bojovat mezi sebou, až se příjmou a spojí, pak vejdou v toto království.

Zde je lék pro tebe. Je to věta, sugesce... "Já jsem rakovina". Tato věta tě spasí. A pokud správně pochopíš vše co jsem zde řekl, pak si začneš zpívat v hodině poslední. Opakuj si tento lék, co možná nejčastěji nejlépe před spaním. Možná přečteš tento dopis jednou, dvakrát kdo ví, ale nezahazuj jej, protože mnohdy až v minutě té poslední, může se tento dopis stát bránou k tvému spasení.

Málo místa na moc vysvětlování. Snad podaří se dílo toto. Nemám však radost ze tvé knihy. Neboť pokud je strom zlý nese zlé ovoce. Ty sama jsi ve válce, agresivní vůči nemoci. Lapená v sítích strachu. A ze strachu nic dobrého nevzejde. Ten kdo jedná ze strachu roséva strach a utrpení na němž jedni vydělávají a druzí platí. Peklo tvoří jen peklo. Nežebrej na lidech lásku a soucit. Rakovina ti zajišťuje pozornost mas a nahrazuje ztraceného syna. Proto ty sama ji potřebuješ a využíváš ji. Vlastně nechceš aby zmizela. Proto ji pořád vytváříš. Nechceš ji příjmout a splynout s ní. Tím se však jen vysiluješ, a nedojdeš spasení.

Nebudu tě léčit, ty sama to musíš dokázat. Zaženu-li bubáka, tvůj strach nezmizí. Hned zítra tu další a mnohem horší bubák bude a ty se znova propadneš do stejného utrpení. Ale jakmile dokážeš sama svůj strach porazit, jakmile se přestaneš bubáka smrti bát, pak získáš od něj svobodu a žádný další bubák na tebou už nebude mít moc. Proto ti říkám že jednou stejně se budeš muset tomu strachu postavit. Kam chceš utéci sama před svým strachem? Budeš měnit kulisy? Vyměníš si tělo? Ale strach tu bude... stále bude... bubák číhá vždy za rohem a nahání hrůzu těm jež zapomněli na skutečnost. Proto věz, že jen nepřátelé ti dávají naději. Jen služebníci pekla! Neboť jen tam kde je naděje může utrpení a vysilující boj pokračovat. Tam kde je jen kapka naděje tam odkládá se vzdání se, prohlédnutí iluzí a následné vysvobození či spasení. Proto vzdej se všech nadějí, přijmi svůj strach i rakovinu a stane se zázrak. Čím dřív, tím líp... tím více času na oslavu ti pak zbyde. Beru ti proto všechny naděje už dnes. Svému osudu stejně neunikneš. Den nebo rok bojů navíc... to nehraje roli. I když to teď vypadá krutě, věz že nakonec právě ten nejvíce hořký lék je tou cestou k spasení. Tím lékem je smíření a přijetí. Tento hořký kalich sis musela věru něčím zasloužit. Raduj se neboť toto bude tvé vykoupení.

PS: Ve tvé knize je věta od nějakého filozofa: "To čeho se vzdáme je navždy ztraceno." Velice slepý a nevyzrálý závěr. Ukážu ti cestu třeba na bohatství. Ti co se nevzdali bohatství jsou stále chudí. Ikdyž mají miliardy, investují a stále obchodují. Jsou to žebrací, věčně hladoví a jejich bohatství je falešné. Během vteřiny jim ho osud může ukrást. Proto jsou stále stiženi a hnáni strachem ve svém utrpení lapení. Ale ti jež se bohatství vzdali, nalezli skutečné pravé bohatství. Spokojenost je nejčistším a pravým bohatstvím. Bezpředmětná spokojenost to se nemůže zkalit, to nemůže ani ten největší zloděj ukrást. Ani čas ani osud s tímto bohatsvím nepohnout. Takové bohatství je skutečné. Takové bohatství je darem mého Otce. Pekelné dary nejsou stálé, kazí se a podléhají zlodějům, rzím a molům. Lidé však stále hledají a usilují o toto falešné venkovní štěstí obklopují se vším možným a hromadí cokoliv. Ale nikdo si odtud neodnese ani zrnko písku na onen svět. Ani vzpomínku, ani moudrost z knih, ani toto tělo ani tuto mysl ani toto "já". Proto nepečuj o svůj život nestarej se o zítřejší den. Hledej nejprve království nebeské a vše ti bude přidáno. Už rozumíš? Hledej nejprve ty pravé věci... zdraví není dar od mého Otce... co ti zítřejší a ustrašené bytí nabízí? Myslíš si že zítra bude líp? To možná vychází jen pár prvních mladých let...

Mír a pokoj s Tebou