Zajisté se pak ptáte kde jest to království, kdež ho máte hledati. Ačkoli jste hledali, nenalezli jste, ačkoli jste prosili nedostalo se vám. Protož pravím vám byli jste oklamáni. Nikdy jste království nebeské neopustili. A proto slyšte. Ten kdo hledá ztrácí, ten kdo prosí tomu se nedostává a ten kdo tluče tomu se zavírá před nosem.

A čím více se budete snažiti, tím více se od vás odvrátí. A čím více bojujete proti hříchům svým tím více se na vás nabalují. Zapudíte jeden a vrátí se tři a třikrát silnější. Zajisté se tedy ptáte kde je ta finta, kde je ta osudová chyba.

Je jen jediná chyba, jediný hřích. Je to ten první a poslední hřích od kterého se vše odvíjí. A dokud se toho nezbavíte, pak všechno vaše konání bude hříšné. Vy sami jste hříchem, vaše srdce není čisté a upřímné. Usilujete o zisk a úspěch. Jednáte tržně a vypočítavě. Království nebeské však není odměna jež se dá koupit, jež se dá získat, není to žádná medaile ani žádný možný cíl. Není k němu žádná cesta. Vy jste cesta. Cesta od něj, protože království nebeské není cílem ale je to start. Nachází se před veškerým hledáním, před veškerým prošením, před veškerým tlučením a modlením.

Proto obraťte se zpět, jděte trnitou cetou ke zdroji. V pravdě se království nebeské řídí jedním zákonem a ten zní. Čeho se vzdáte to získáte. A to oč usilujete ztratíte. Nehledej a najdeš, nepros a dostaneš, netluč a otevře se samo. Vzdej se sebe sama. Vzdej se vší připoutanosti, všeho co není tvoje. Vší moudrosti, všeho vědění majetku, svého života, duše i těla.

Neboť jak praveno bylo což učiniti máš abys měl život věčný? Miluj mého otce z celého srdce z celé plnosti své mysli aniž bys pomyslel sám na sebe. Polož sám sebe na kříž svůj a zemři na něm. Neboť ke království vede trnitá cesta sebezapření a na konci je meč sebeodseknutí. Neboť nikdo z vás nemůže být spasen, nikdo osvícen. Jedině nikdo a nic může vstoupit do Království nebeského.

Protož vy sami jste sobě jedinou překážkou. Mnozí říkají nehledejte jinde než všude a jiní hledejte jen tady a teď, ale já vám pravím hledejte před hledáním, hledejte ještě před místem a před časem, hledejte před okem i před uchem, hledejte jen tam kde nejste vy, hledejte ještě před sebou. Proste před myšlenkou a tlučte tichem ještě před úmylsem.

Neboť království nebeské je večné a je osvobozeno od místa i času i od vás. Neboť tam kde jste vy je i místo, čas, strach a utrpení. A utrpení ani strach do království nesmí vejíti, neboť by jej proměnili v stejné peklo.

Proto poravím vám, že jej nikdy nemůžete najíti. Jediné co můžete je nechat se jím pohltit. Vzdát se mu. Neboť jedině Otec zná syna. Syn nezná Otce jak by ho mohl hledat? Dovolte tedy Otci aby vás našel a spasil.

Protož když jsem vám říkal, abyste se utišili a počkali až příjdu, abyste se vše dělali v skrytu, uvnitř, abyste se zavřeli do svého pokojíčku. Ale nesrozuměli jste. Pokojíček není místnost domovní, ale pokoj, ticho, mír uvnitř vás. A protože stejné se poznává stejným, jedině zkrze váš malý pokojíček můžete dosáhnout pokoje mého Otce. Z vašeho pokojíčku vás nikdo na světě nemůže vyrušit. V pravdě jen vy sami se schválně rušíte. Abyste na sebe náhodou nezapoměli, abyste neumřeli, se musíte stále sami sebe ptát i dopovídat na otázku: "Jsem?"

Nyní tedy víte co pokojíček znamená a tam se zavřete a čekejte dokudž nepříjdu. Nic jiného nedělejte. Já sám vše dokonám, ale nesmíte se mi do toho plést tím že něco budete dělat, sledovat, manipulovat, určovat zkoušet, komentovat a hodnotit. Neboť tím jen vytváříte svou překážku, vytváříte sami sebe. Neboť vynášíte soud, rozdělujete. Hodnotíte na takové a makové, vytváříte cestu i cíl. Amen pravím vám že není žádný cíl ani poutník ani cesta. Není nic co byste měli dělat a nic čeho byste měli dosáhnout. Jinak se vám království nikdy nezjeví.

Ale není to tak snadné jak se zdá, vězte že zpočátku se vám bude zdát, že hory a moře přenášet je snazší než být jen malinko ve svém pokojíčku. A tak mnozí uchylují se ke snům. Zavírají oči a bloudí ve snových světech. Vytvářejí další peklo. Jak poznáte, že jde jen o sen? Neboť sen vždy končí. Nepomůžou vám ani drogy, ani hudba a vonné tyčinky. Ani žádné vizualizace a imaginace. To je všechno čarování a iluze. Vy pak jen bloudíte a nikdy nedojdete spasení. Všude kde si můžete uvědomit sama sebe to je dílo pekelné. Je to sen. A tam je vždy utrpení. Je tam i strach. Všechno vaše štěstí je utrpení. Všechno zažívané je utrpení. Ikdyž se rozpouštíte ve světle... tpríte. A dříve či později váš sen skončí a vy se o to víc frustrovanější vrátíte do tohoto o trochu skutečnějšího světa. V království je to úplně jinak.

Protož kdo dokáže nic nedělat, dosáhné naprosté koncentrace v úplném uvolnění, zemře a narodí se znova v království nebeském. Tady aspoň vidíte jak je můj Otec šlechetný. Pro vstup do království, pro návrat domů nemusíte vůbec nic dělat. Osvícení je totiž tou nejsnadnější věcí na světě vy však volíte vysilující boj plný utrpení. Proto zastavte se na všech cestách, zastavte se v kříži. Zůstaňte stát a vraťte se zpět do bodu z nějž jste vyšli, do bodu který tu byl před vámi. Do bodu jež předchází bytí, individualitě, jedničce, do Obyčejné Nuly. Ta je počátkem všech cest. Ta je nicotou a prázdnotou. Ta je nirvánou a tichem mrtvých. Stačí přestat roztáčet kolo karmy, přesta šlapat do pedálů, pustit to, vzdát se. Jinak jste jak myš v trenažérním kole. Východ se ukáže až se kolo zastaví. Dokud myš běží roztáčí kolo karmy a východ není možný. Ale když ten sýr je tak lákavý... a myš je hladová. A kolo je průhledné. Kdyby se zastavila a vyšla ven celá hromada sýrů by byla jen její. Ale když utíká stále na místě, nikdy sýr nedostane, ikdyž je vidí a cítí přímo před nosem... čím rychleji běží, tím rychleji se vysílí.

To je dílo Otce lži. Zavěsil vám sýr před čumák, téměř na dosah. Aby ve vás zbudil touhu, neboť tam kde je žádostivost je i snaha uchopit a snaha uchopit vede ke konání a tedy k roztočení kola karmy. Vzdejte se svých snů, vzdejte se i strádání, i slastí. Všech tužeb, vlastnictví, úspěchů a zisků. Vzdejte se úplně všeho i života a smrti. Pusťte se. Jak šťastná je v tomto světě nepřipoutanost. Dokud tak neučiníte budete večně zakletí v kole znovuzrozování a Otec lži z vás sedře kůži. Vysaje vás. Vy jste jen hostitelem, obětí, neboť on je žádostivost sama. Unikněte mu. Vzdát se... to je ta trnitá cesta. Bojovat je snazší... boj přináší zisk i porážku, ale ten kdo se vzdal již nemůže nikdy prohrát. Je osvobozen a povznesen. Žádná žádost ho nespoutává, neomezuje ani netrápí. Jako pes který si už ocas nehoní. Tak ani osvobozený člověk nehoní své štěstí, protože prohlédl ten ďábelský trik. Poznal, že dokud existuje touha cokoliv uchopit, ta touha jež nutí psa honit svůj ocas, nikdy nedosáhne klidu a nezaství se. Poznal že jedinné neštěstí a utrpení se skrývá v této touze samé. Teprve vzdání se svých tužeb, snů a žádostí... vede k osvobození a k míru. Ke zničení tohoto kola karmy.

Co nedokážu pochopit, je, proč všichni sloužíte Otci lži. Copak to někam vede? Den za dnem se plahočíte a co z toho máte? Kde je vaše štěstí? Bežte se podívat na hřbitov... Vězte že vy nejste, vy jste jen dílem Otce lži. Z něj pocházíte. Veškerým svým staráním a snažením udržujete jen vysilující sen i za cenu zítřejšího utrpení. Vy nechcete dojít spasení, protože byste se museli vzdát svých zítřejších snů. Ale když Otec lži vám slibuje, že hned už zítra vás odmění... to je potom těžké odolat.

A nikomu z vás nevadí že vás tak vodí za nos už tisíce životů. Ale protože se pokaždé zrodíte v zapomění, nemůžete si vzpomenout na to všechno utrpení a prázdné sliby o nějakém ráji jež nebyly dodrženy.

Proto pravím vám nedojdete-li Království nebeského v tomto životě, nedojdete ho ani v příštím, tedy nikdy. Neboť místo vás tu bude už jiná bytost, ale ponese vaši karmu. Tak jako vy dnes trpíte a nesete karmu za svého předchůdce. A karma je chtění, vaše žádostivost po zítřejším bytí. To jí zasvěcujete celý život, to díky jí ho celý promarníte. Protož pravím vám služebníci Belzebubovi jste.

Zajisté čekáte příchod Syna člověka. A psáno bylo že to má být jako blesk na nebi. Ale nesrozuměli jste. Syn člověka příjde až vy zmizíte. Neboť vaše podstata je Syn člověka. Příchod Syna člověka je vaším osvícením, vaším spasením. Je to individuální záležitost. Někdo ho již uzřel a někdo ho neuzří ani do své smrti. Jakmile dojdete osvícení, bude to jako blesk a vy se konečně octnete ve svém království. V království Syna člověka, v milující náruči mého Otce. Vrátíte se domů. Do svého království, neboť váš Otec je králem, a vy jste synové jeho, osvobození z roboty. Proto máte právo i nárok na království ale odmítáte jej kvůli trní, střepům a kamení Otce lži.

Pak zajisté to bude sláva veliká neboť syn se vrátil domů. A nyní všichni uzří přicházet Syna člověka ve svém království. Když psána byla Bible nezmiňoval jsem se o reinkarnaci z toho důvodu abyste neztratili svou příležitost. Ale učení východní dokonalo své. Protož těžko jest mi nalézti člověka jež srozuměl reinkarnaci, a tak mnozí se válejí a odkládají něco na příští život, na zítra. A tak to bude až do hrobu. Protož uvádím na pravou míru omyly vaše. Slyště tedy že není žádná duše jež by byla věčnou a která by střídala těla vše je jinak. Tento život je vaše jediná šance!

Každý kdo dojde království jako by zmizel. Zmizí i všem Bohům i všem Ďáblům. Vymaže se z jejich databáze. Je volný ostatní musí trpěti soud, a kupují za svůj zisk jen zítřejší bídu vlastních následovníků. Proto ti, kteří jsou už dnes bohatí se jen těžko vzdávají když už mají. Proto bohatý nesnadno vejde do království nebeského.

Proto mnozí první budou poslední a mnozí poslední budou první. Proto největší naději mají sebevrazi, bezdomovci a poustevníci. Ti jsou království nebeskému nejblíže. Proto svolávám ty poslední, neboť čas se dovršuje.

Snad jsem to vyjádřil jasně. Kdo má tomu bude přidáno a kdo nemá tomu bude odňato i to co měl.

Obyčejná Nula