Kolují fámy, že láska tvoří a nenávist ničí. Je mi jasné že Dharma je dnes v rozpadu, ale slyšte jak se věci mají. Dharma praví, že ničení a tvoření je to samé. Že obojí znamená odchod starého a příchod nového stavu věcí. Že pro to, aby mohlo být něco vytvořeno musí být něco zničeno. Pro existenci nového se musí obětovat staré. Takže abych něco vytvořil musím zároveň něco zničit. Proto tvoření a ničení je to samé. Otázka lásky a nenávisti je jen starou opelichanou volbou lpění. Když budu tvořit to na čem lpíte a co se vám líbí, tak prý podle vás tvořím z lásky. A když budu tvořit to čeho se bojíte a co se vám nelíbí tak tvořím podle vás z nenávisti.

Všechno vytvořené strádá, podléhá zániku, rozkladu a smrti. Proto v pravdě tvořivé je jen peklo. Peklo tvoří z nespokojenosti, ze svého hladu protože není naplněné. Nebe již netvoří protože je naplněné. Máte-li všechno není třeba již nic dělat a nic tvořit. Jste úplní a spokojení. Peklo nedosáhne nikdy spokojenosti ať tvoří cokoliv. Stálá nespokojenost jež ho žene vytvářet o to větší peklo. Peklo je bytí, touha a nespokojenost sama sebe tvořící, iluze jež nikdy nemůže dostáhnout naplnění. Sen jež sám sebe sní. I kdyby se sen podobal dokonalé skutečnosti touto skutečností ve skutečnosti není. Všechno tvořené je jen marný pokus jak uniknout strachu z neexistence, strachu ze skutečnosti.

Abyste vytvořili mír, musíte nejprve zničit válku, abyste vytvořili lásku musíte nejprve zničit nenávist. Abyste vytvořili zdraví, musíte nejprve zničit nemoc. Abyste vytvořili strom musíte nejprve zničit semínko. Abyste udržovali své bytí musíte denně zničit tisíce věcí. Tisíce buněk v přírodě je zničeno jen abyste se mohli obrozovat.

Možná byste řekli, že láska tvoří ty dobré a krásné věci jež všem prospívají. Pominu-li že nelze vykonat jedinný dobrý skutek, kterým by nic neutrpělo, dám vám tu příklad. Dejme tomu takový krásný zázračně léčivý obraz zázračně uzdravující mnoho lidí.

Aby vznikl malíř, je třeba mnoho generací, mnoho zničených spermií a vajíček, mnoho zničených potravin, zabitých zvířat, rozkopané země, vymýcení křovin, pokácení lesů postavení domů.. atd. potřebných k zajištění živobytí jeho předků.

Nyní tu je malíř, ale malíř potřebuje nástroje, pomůcky, a potřebuje učitele a školy. Pominu-li předky toho všeho a co to všechno obnáší včetně řemeslníků a jejich nástrojů nutných k zhotovení stojanu, palet, plátna a rámů. Namalujeme tedy ten zázračný obraz. Je krásný a zázračný a opravdu vyléčil již stovky lidí.

Brzy se o něj začne svět tahat a rvát a jeho cena stoupne na milióny dolarů. Abyste ho mohli koupit musíte vykořisťovat pracující lid a mnóho toho zničit abyste si dopřáli přítomnost takové krásné věci ve svém bytě. Možná by se na něm dalo i vydělávat... za sto dolarů odstraní ihned všechny nemoci. Možná by tento zlatý důl vyprovokoval i válku. Určitě by Hitler neváhal použít zbraní jen aby se dožil 250 let.

A tak jste vytvořili co? Co je na tom krásné? Vytvoříte-li krásnou věc, ostatní pocítí ponížení. Ukradete jim jejich štěstí. Ukážete jim, že oni tak krásnou věc nemají. Dostaví se soutěž, závist a hněv. Na druhé straně váš strach a nenávist vůči zlodějům. Možná i vraždy kvůli dědictví a intriky a pletichy vyvstanou v této věci.

Pominu-li to co je krásné, tedy odkud máte toto vědění, pak všichni bohatí nedělají nic jiného že ničí a ničí celý tento svět jen pro to aby se mohli obklopit tím co je pro vás krásné, vzácné a cenné. To je vaše tvoření krásných věcí nesoucí sebou jen ničení a utrpení. Proto říkám že tvoření a ničení je to samé. A jen trpící bytosti tvoří. Aby byl stvořen tento svět muselo být zničeno království nebeské. Neboť sám tvůrce byl v pekelném utrpení, neboť on sám byl rozpolcen a odhodlán tvořit jen ty dobré věci vzhledem ke svému strachu z těch zlých. Tvořil ze strachu a z nespokojenosti. Tvořil z vlastního pekla.

Kristus ani Buddha ani žádný skutečný mistr nic netvořil. Ani děti ani žádné jiné dobré věci. Celý život znamená jen ničení nirvány. A tvoření věcí pro život potřebných tedy vede od nirvány. Proto tvrdím, že jen peklo tvoří a tvoří zase jen peklo, proto že samo nic jiného nezná. Sen tvoří sen. Sen nezná dokonalou skutečnost. Sen nikdy nemůže vědět co je dobré, protože on sám je utrpením, dobré nikdy nepoznal. Dobré je ukončit sen a ukončit utrpení. To se však snu jeví jako zlé a nebezpečné, jako šílené jako teror a spiknutí nikoliv jako cesta ke spasení. Proto se mu jeví zachovávati život dobrým konáním a tak ničí a ničí a říká tomu tvoření z lásky. Z lásky k tomu co se mu líbí a na čem si zakládá. Tvoření ve prospěch své žádostivosti, ve prospěch svého pekla. Pokrok sloužící peklu existence. Jako slůně v porcelánu napáchá jen škodu. Rozšiřuje jen utrpení. Peklo rozšiřuje peklo. Proto ten kdo neshromažďuje se mnou rozptyluje. Ten kdo nehledá nejprve království nebeské, ten bojuje proti němu.

Vše co bylo vytvořeno se nakonec obrací proti tvořiteli samotnému. Tvoříte si jen vlastní utrpení, kupujete si jen vlastní bídu. Vy jste utrpení a utrpení miluje utrpení. Láska je utrpení i nenávist je utrpení. Osvoboďte se od trojího světa! Od trojího utrpení. Nelpěte na svých já, nevytvářejte jej tady a teď. Až na vás sestoupí království nebeské, pak nebude již potřeba žádného dalšího tvoření, neboť dojdete konečně naplnění.

Obyčejná Nula