A protože zlehčujete přikázání pro ustanovení svá, objasním tedy slov mých, abyste věděli co jsem vám vlastně říkal.

Slyšeli jste, že vašimi hříchy jsou vraždy, cizoložstva, smilstva, krádeže, zlá myšlení, křivá svědectví a rouhání. A protož slyšte jak se věci mají.

Pominu-li základní hřích tedy "já" o kterého se vše odvíjí a se kterým vše souvisí, pak dostanu se ke zlým myšlením. A to jsou všechna vaše myšlení, neboť jsou spojená s "já". To je váš velký a těžký hřích.

Z myšlení se pak rodí cizoložstvo. To jest "Já chci" a "Já mám". Stačí představa nebo jen myšlenka a již jste zcizoložili. A tak mnozí z vás zcizoložili s životem, se zdravím, se svou ženou se svými dětmi, se svým autem, se svou kariérou, se svým kontem, se svou sbírkou se svou moudrostí s svou láskou či se svým Bohem. Neboť cokoliv čemu sloužíte, čemuž věnujete svou energii a není to Otec můj, jest zcizoložením.

Zkrze zcizoložení se dostáváme ke smilstvu. A to jest vášeň, posedlost lpění a mamon. A to jest všechno umocňující. Víc, lepší, dokonalejší, další atd. Takže zcizoložili jste-li se životem, chcete ho mít delší, lepší, dokonalejší, bohatší. A proto se dopouštíte i smilstva. Stejně je to tak se vším. Cokoliv už máte chcete víc, smilstvo je neustálá touha, vášeň, neustálá nespokojenost, věčné peklo. To smilstvo roztáčí kolo karmy, protože vás nutí a žene konat dle svého lpění a naplnit své touhy sny a ideály a to dnes dokonce i po smrti nebo v dimenzích a tak se musíte znovuzrodit protože touha je nenaplnitelná. Opakuji nenaplnitelná a neuhasitelná! Je to samotné peklo sebe samo tvořící. Přidržet obklopit rozmnožovat a hromadit. To je váš mamon a vaše smilstvo se svým objektem cizoložstva, s objektem dávajícím vám potěšení. Neboť nikdo z vás nemiluje mého Otce, nýbrž ctí zcela jiné věci, jimi se zaměstnává, jim otročí a jim slouži. Slouží sobě a svému bytí, sbírá potěšení a hledá jejich ukojení. A protož vy jste si to ulehčili jen na sex. Smilstvo je však veškeré milování všeho jiného než je Otec můj. Celý váš pokrok je jedno velké smilstvo a přivodí na svět jen trápení.

A to už se dostáváme ke křivým svědectvím. Neboť to jsou lži. Jen lež plodí lež, a proto vaše výchova plodí hřích, neboť učíte ostatní, poskvrňujete nevinné, uvalujete na ně stejnou pečeť hříchů. A jablko nepadá daleko od stromu. Protož třeba abyste měli lepší auto, posíláte své děti na studia, děláte z nich techniky a dělníky aby vám to auto vyrobili. A tak je to se vším. Do dětí svých vkládáte své nenaplněné sny a činíte si z nich vlastní otroky. Otroky jež mají sloužit jen vaším potěšením. Protož nebraňte jim ke mně jíti, neboť jejich jest Království nebeské. Dále zde zahrnujeme všechny vaše výroky, ať už to jsou vzpomínky, moudrosti, sny o budoucnosti, veškerý váš soud. Učíte-li někoho co krásné je, nebo co důležité je, pak pácháte hřích křivého svědectví. A tento hřích se dědí z rodičů na děti, učitelů na žáky, z otrokářů na otroky. Neboť kdo z vás by mluvil a učil proti vlastnímu životu a tudíž učení vedoucí ke spasení a životu večnému? Protož sami jste stiženi strachem a lpěním a proto poskvrňujete záměrně nevinné. Tak vykořisťovatel sděluje, peníze jsou potřebné, hleďte jak se mám, tak můžete se mít i vy, za peníze všechno dostanete, máte v tom svobodu podělím se s vámi. A tehdy otroci začnou makat a sloužit svým penězům čehož on využívá a živí se na jejich práci. A tak zavádějí se daně a zákony a váš život se stane jednou velkou dřinou. Samozřejmě že své děti nutíte pracovat, aby až budete staří oni vás živili, neboť i vy jste byli šikanováni a nedokážete odpustit svým dětem. To je kolo a úděl sobectví. Kdyby jste hledali nejprve království nebeské, vše by vám bylo zdarma přidáno. Nemuseli byste pracovat ani platit daně. Možná byste byli ve vězení, no ale tam je vám všechno přidáno. A zdaliž nejste ve vězení chráněni před mnohým zcizoložením a smilstvem? Zdaliž zde není život mnohem svatější? Lépe být ve vězení než zaprodat duši ďáblu. Pracoval snad Buddha, pracoval snad Kristus? Není třeba pracovat. Stačí omezit svou rozežranost. Nestavět si paláce, spokojit se s jednoduchým oděvem, jednoduchým jídlem, přestat soutěžit a konkurovat. Když nic víc nemáte i zloděj je vám bratrem.

Dále se pak dostáváme ke krádežím. Jsou dva druhy zlodějů. Jedni tvoří zákony a druzí je porušují. Ale všichni vás okrádají. Vy všichni se tu okrádáte, neboť zloděj vytváří zlodějské zákony. Prodáte-li sousedovi vysavač za třicet tisíc slavíte triumf, dokážete-li vyždímat z dělníků větší výkon slavíte triumf. Dokážete-li na lidi vymyslet lest, aby o to více kupovali váš výrobek nebo aby vás zvolili, slavíte triumf. Proto vám říkám že vaše mzda je jen výdaj druhých a proto je to krádež. Neboť tam kde je strach je i soutěž a kde je soutež, jsou i pravidla, a kde jsou pravidla tam je i jejich porušování. A tam kde je porušování tam jsou i lži a lsti, a ten kdo lže, ten i krade. Všechno je to hra sobectví kdy se snažíte vyniknout, ale to můžete jen na úkor druhých. A tak korupce a bída kvete. Bohatých ubývá chudých přibývá. Kontrast se zvyšuje. Za posledních pár let narostl víc než desetinásobně. Brzy se rozvine klonování, protože bytost domáhající se svých práv, svobody a spravedlnosti je překážkou. A tak bude obyčejný člověk vyhlazen a zůstanou tu jen bohatí a klony. Jak to dopadne? Vyrobíte si jen svého vraha. Neboť my jsme klonem předchozí civilizace. Aby klon na vás mohl pracovat musí být inteligentní. No a inteligentní bytost bojuje o svou svobodu. A zkuste přinutit burana, který nemá zábrany, a dá vám do huby. Buran má menší strach než vysokoškolák a neřídí se mnohými etiketami a nedbá diplomacie. Takže otázka zní. Jak má být klon inteligentní. Málo a dostanete do huby vlastní zbraní, neboť tam kde chybí inteligence převládá pud a ten je nepředvídatelný. A nebo moc a budete přečůráni a vyhubeni. V každém případě, astalavista.

No a to se dostáváme k vraždám. Neboť soutež nezná mezí. Konkurence se stává tak vysilující, že je nutno ji odstranit a zmocnit se jejího majetku. Vše se to odvíjí od já, od závisti a strachu. Celý váš život se stává neúnosným bojem o svůj zítřek. Z vašich bratrů se stávájí potencionální nepřátelé, zloději a vrazi vašeho štěstí. Z toho vzniká hněv, a hněv vede k násilným činům. A nemyslete si, že jen vrazi a zloději jsou nenávistní. Všichni se tu nenávidí a páchají na sobě zlo, protože mají strach. Jste ustrašená civilizace jež bojí se sebe sama. Bravo! Bojíte se sami sebe, protože to vy jste se zvolili a povýšili. A tak jen ostatní vás dokáží sesadit a zbavit koryta. Proto všechny vaše skutky jsou skutky hněvu a strachu vůči ostatním. Ani politici vás nepohladí, nikdy se k vám nepřiblíží, potřebují ochranku, bodyguardy aby se jim někdo nepomstil. Proto amen pravím vám je jen jediný vládce který má nad vámi moc. A to je strach. Strach je bičem, tam kde je "já" je strach. A z toho se vše odvíjí. Proto vězte že vládnout se dá jen svým nepřátelům. Jen díky nenávisti a hněvu lze ponížit bratra svého na otroka. Proto vězte že služebníci vaši jsou větší než vy. Vy jste ti menší. Neboť praveno bylo, kdo jest velký buď služebníkem váš.

No a na závěr rouhání... co je rouháním? Povyšování sebe sama a vytváření sebe sama a udržování sebe sama. To vše je rouháním proti mému Otci. V pravdě vězte jediný a nejmocnější Bůh je nebytí. Tedy absolutní smrt. Všechny skutky proti ní, všechno věnováné existenci je rouháním. Žádné tvoření! Protože tvoření je konání za účelem naplnění žádostivosti. Neboť vše vytvořené podléhá utrpení ze zániku, rozkladu, nemoci a smrti. Tudíž to bylo vyrváno násilím, nikoliv láskou, z lůna mého Otce, a postaveno do středu pekelného ohně. Všechno co bylo vytvořeno z ďábla jest. I váš Bůh z ďábla jest. Nikdy to nikomu nepřinese věčné štěstí. Nelze vykonat skutek jen dobrý. Protože svět může existovat jen rozdělen. A tedy co se líbí jedné straně nebude se líbit druhé straně. Co se líbí Ďáblu nebude se líbit Bohu. Co se líbí bohatým nebude se líbit chudým, co prospívá jednomu neprospěje druhému. Jedinné dobro je tedy nekonání, netvoření, zabíjení rozdělenosti. Když zkratujete plus a mínus v sobě, elektřina se vybije a zmizí. Všechno zmizí když obsáhnete obojí. A to je poselství židovské hvězdy. Dva trojúhelníky v sobě. Ďábel proniká do Boha. Totální zkrat a spása všeho.

A proto vězte kromě vás není jiný hřích. Neodčiňujte skutky své, neboť opět roztáčíte karmu. Zničte příčinu hříchu, pravou příčinu, to semínko Ďábelství ve vás, vlastní ego, sami sebe. Hledejte nejprve království nebeské. Království bez vás. Nikdo nemůže být spasen. Nečekejte, nemarněte čas. Tajemstvím je, že spasit svět můžete jedině tak že z něj zmizíte. Když zmizí konatel pak jsou všechno skutky úplné, protože konání není způsobeno rozdělením. Tedy utíkáním od jednoho k druhému, od nedokonalosti k dokonalosti, od zla k dobru od nenávisti k lásce. Všechno takové konání je zlé. Jen padesáti procentní, protože konáte v rozdělení. V pekle tvoříte jen peklo. Myslíte si že konáte z lásky... NE! To nenávist vás žene. To strach z ní, tedy lpění na lásce je tím motorem. Nelžete sami sobě. Proto vám říkám že všechny skutky takové jsou zlé. Ono se říká konej dobro, ale né každý tomu srozumí. Dobro můžete konat jedině bez cíle, bez motivace, bez nároku na zisk, potěšení či úspěch, bez svého já. I kdybste nekonali nic, konáte dobro. Takové skutky jsou nevinné a svaté, skutky mého Otce, skutky mrtvého jež nemohou být souzeny.

Jakmile máte nutkání něco konat, je to zlo, protože jste rozdělení a násilím zasahujete do světa. Něco vás žene a většinou je to nenávist a strach. Vy jen utíkáte před něčím čeho se bojíte a říkáte tomu že konáte z lásky, a že konáte dobro. PRD! Laskavě si to uvědomte. Spaste svět od sebe sama, od svých předsudků a soudů. Neposkvrňujte nevinné nehledejte společníky ve svém konání, neboť tím více se sebeklam prohlubuje a vzniká davová schizofrenie. Nikdy nezakusíte trvalého míru, dokud budete rozdělení. Dokud máte touhu něco konat, vězte že nejste v míru. Proto mír s vámi a pokoj vám. Vnitřní jo, bacha na to, aby zas někdo nevzal zbraně a neměl nutkání ve světě bojovat za mír, za svobodu, za svá práva. Aby neměl nutkání sepisovat petice a stávkovat. Svoboda, mír a pokoj leží na každém kroku. Vy jej však nechcete a otročíte jen svému strachu. Proto vaše demonstrace a petice jsou manifestací strachu a lpění. A ze strachu se rodí hněv, násilí a agrese. Ještě jsem neviděl demonstraci smějících se lidí. Lidí jež by mávli nad politiky rukou nechali je zhnít v jejich lenivosti, spojili se, spolehli se sami na sebe, neztráceli čas házením hrachu na zeď nebo přišíváním nové záplaty na starý kabát a vzali to konečně s úsměvem do svých rukou. Jen ten kdo si vládne sám, vládne si spravedlivě. Ono kdybyste byli v míru, nemusíte demonstrovat. Sbalíte se a s úsměvem na tváři opustíte to co vás tíži. Opustíte otrokářský úděl. Vy se však děsíte svobody. Ano děsíte. Musíte mít aspoň nějaké pravidlo a nějaký malinkatý perverzní zákon. Ale tam kde je pravidlo, nebo zákon je i povinnost a povinnost není svoboda. Hned se najdou takoví co se budou snažit pravidla a zákony obcházet a porušovat aby dokázali svou svobodu. Za všemi zákony a tvořením čehokoliv stojí jen strach. A strach je utrpení a boj.

Vy volíte tedy boj, protože jste sami vnitřně rozdělení. Až poznáte vnitřní mír, pak uvidíte že vše je tak jak to je, a nedokonalost, hřích a utrpení existovaly jen ve vás. Není žádné utrpení, žádná slast, žádná nenávist, žádná láska, žádný život, žádná smrt, žádná dokonalost, žádná nedokonalost, není tudíž žádná cesta, žádný cíl, žádné dosažení, žádná povinnost, žádný konatel, žádná duše, žádné já. Vyšší, nižšší, věčné, žádný soud, žádné oko, ucho, jazyk, žádná mysl pouhé jevy existují. Jako když se díváte na svůj film. Režisér promítač a divák v jedné osobě, malý Bůh a velké ego. Snící nic, klam iluze a mája. Dílo Otce lži.

Kdo je stvořitel a stavitel? Vy. Sami v tom lapení. Neboť co je obraz? Jen výstupní vzruch z vašeho oka. Oko samo nemůže sebe vidět. Obraz vzniká až za ním. Co je zvuk? Jen výstup vašeho ucha. Ucho samo sebe nemůže slyšet a neslyší ani jak pracuje oko. A oko nevidí jak pravuje ucho.

V pravdě pak kde je vesmír a kde jste vy? Kdo jste vy? Všechno je to až za! Všechno je to uvnitř vaší mysli... co je vaše mysl? Kde je vaše mysl? Je hmotná? Může sebe sama mysl vidět? Může. To je ten základ iluze. Může o sobě přemýšlet. Geniální trik jak sám sebe potvrdit. Myslím tedy jsem... jak mnoho utrpení pro nic. Mysl tvoří oko, i ucho. Mysl si tvoří celý svět. Mysl si tvoří všechny důkazy... jako malá promítačka promítající sama sobě film, o promítačce promítající si film. Pochopte už jednou konečně že neexistuje žádná vzdálenost mezi vaší myslí a jinými objekty. Není žádný objekt mimo mysl! Není ani objekt ani subjekt.

Zkuste zastavit mysl... a poznáte pravdu, stanete se probuzení. Mysl se dá zastavit jen když zmizí její budoucnost minulost i přítomnost. Jen tehdy když se toto odeskne, pak nelze říct co vidíte co slyšíte, nelze si uvědomit sebe sama, nelze říct vidím, slyším, žiju, umřu, musím, nelze definovat prostor ani čas.... všechny jevy se stanou prázdnými.

Není žádná pravda ani lež! Protože základ iluze je prázdný. A kdo z vás dokáže se postavit proti vlastní mysli? Hm? To je ta úzká brána jež míjejí mnozí. To co považujte za naprostou šílenost je cesta ke spasení. Zapřete tedy sami sebe vezmete všechno co vás trápí, tedy vaši mysl, vaše soudy celý ten váš upachtěný život, ten váš kříž a následujte mne. Proč bojujete? Za co bojujete? Jen za sny... jen za sny... jen za sny... probuďte se tady a teď.

A odkud je máte? Odkud je máte? Ty vaše sny? Ze zakázaného stromu vědění o dobrém a zlém. Sní snad pes o autě? Sní snad pes o miliónovém kontě? Proto vězte že snící je trpící. Probuďte se tady a teď ze všeho utrpení. Vraťte se do svého Království do království Syna člověka.

Obyčejná Nula