Otázka: Nedávno jsem četl evangelium sv.Tomáše, které popírá mnoho toho co zůstalo v Bibli, ale sedí to s tím co tady říkáš. Můžeš to nějak okomentovat?

Odpověď: Všemu co bylo praveno, mnozí nesrozuměli. A protož pošli mi jej ať prověřím jej, a uvidíme co se dá dělat.

1. Kdo najde výklad těchto výroků, neokusí smrti.

To zní opravdově, uvidíme co bude dál. Najít výklad není tak snadné jako najít výroky :-). Bible a vědění učiní někoho svatým a někoho hříšným, ale ten kdo našel výroky bude postaven mimo tento soud a neokusí smrti.

2. Člověk který hledá, ať nepřestává hledat. Když najde, bude otřesen, bude se divit a stane se pánem veškerenstva.

Nepřestávat hledat, neuvíznout v nějaké skupině. Většinou s vámi až nakonec nikdo nebude chtít jít a bude vás zrazovat a táhnout zpět. Je to cesta pro ty největší, cesta jednotlivců. Musíte jít sami. Ten poslední krok za vás nikdo neudělá ani vás k němu nedokopne. Nemarněte čas, zvolte nejprve to šílené, to úplně poslední co nesouvisí nijak s vámi a ten otřes bude veliký.

3. Když vám ti, kteří vás vedou, říkají: "Hle, království je v nebi", pak vás předejdou ptáci. Kdyby vám říkali: "Je v moři", předejdou vás tam ryby. Ale království je ve vás a mimo vás. Když poznáte sebe, budete poznáni a uvědomíte si, že jste dětmi živého Boha. Když však sami sebe nepoznáte, ocitnete se v chudobě a sami budete ochuzeni.

To je to co říkám, musíte jít ten poslední krok sami. Pokud vás někdo vede, je pro vás on tou překážkou a budete večně bloudit. Dokud jste žáci nejste mistři a dokud jste mistry nejste mne hodni. Děti živého Boha je trochu zavádějící, a mnozí si představí tu tradiční rutinu nějakého Boha a jejiho mnoha dětiček dušiček. Abych to uvedl na pravou míru, tak vám říkám toto: Vy sami jste sví bozi a sami jste své děti. Vy sami jste se zplodili a vytvořili i s tímto světem. Je pak jasné, že jste pány veškerenstva, ale zapoměli jste. A protože jste nepoznali ještě sami sebe, ocitli jste se chudými ve své chudobě a poníženými ve svém ponížení.

4. Starý muž se bez váhání zeptá docela malého dítěte sedmidenního, kde je místo života, a bude žít. Neboť mnozí první budou poslední a stanou se jedním jediným (...budou mít věčný život...).

Hezké. Jste staří. Ale nikoliv věkem a tělem. Jste staří, protože nejste tady a teď. Udržujete svůj věk v paměti a vláčíte jej s sebou, protože to je vaše štěstí i bytí. Bytí věčně mrtvých. Proto se takto "starý muž" zeptá toho kdo je tady a teď, tedy toho kdo má život věčný (sedmidenního dítěte, hezké :-)) kde je to místo života a bude žít. Proč sedmidenní dítě? Co to znamená? Svět byl stvořen za šest dní. A pak již nebylo třeba nic konat. Nic. Vše je dokonáno. A tehdy se dostavuje oslava tady a teď. Věčně nezaměstnaný a netvořící Bůh to je to sedmidenní dítě. Proč se mnozí první stávají posledními? Protože usilují, mají cíl, utíkají od království. Mají povinnosti a cestu snaží se osvítit neosvítitelné, osvobodit neosvoboditelné a očistit neočistitelné. Chtějí propašovat símě Belzebuba do království nebeského. Proto jsou tito první horlivci vidět v mnoha klášterech a chrámech. Ale ti co se vzdají všech zisků na všech úrovních, ti poslední a zatracení se stanou jedinným. Dojdou k vnitřnímu sjednocení. Už je nikdo nikam honit nebude. Neboť poznali sami sebe. Zbavili se vědění o sobě, tedy osvobozeni od svého zisku i od svého hříchu. Jsou úplní a dokonalí tady a teď.

5. Poznej, co je před tvou tváří a zjeví se ti to, co je ti skryto. Není totiž nic skryto, co nebude zjeveno.

Co je před tvou tváří? Nic. A to je právě to co mnozí ještě nepoznali, není to tak snadné... pečlivě je to skryto přímo před vaším nosem, kdo by tam hledal. Kdo by hledal tmu pod svícnem. Jinými slovy kdo hledá venku mine! Což souvisí s těmi rybami a ptáky viz. bod 3. Není totiž nic skryto, co nebude zjeveno. To je hezké. Není nic skryto a nic zjeveno. Co je zjeveno je skryto a co je skryto je zjeveno. Trochu záhul na bednu pro tápající mysli :-). Skvělé evangelium. Zřejmě bude pravé.

6. Jeho učedníci se ho ptali a řekli mu: "Chceš, abychom se postili a jakým způsobem se máme modlit? Budeme dávat almužny a jaké jídlo budeme dodržovat? Ježíš řekl: "Nelžete a nedělejte to, co nenávidíte, neboť všechny věci jsou zjevné před tváří nebe. Nic totiž není utajeno, co by se neukázalo a co je skryto, nezůstane nezjeveno.

No to asi církev nerada uslyší :-). Vlastně je tu napsáno co jsem říkal ve svých článcích. Souvisí to vše s vaším rozdělením. Vnitřně bojujete. Milujete své trápení a nenávidíte se. Jste rozdělení. Do všeho se nutíte a bičujete. Nejste přítelem sebe samých nejste se sebou samými v míru. Jste rozpolcení válečníci a navíc válčíte na mnoha frontách najednou. Neustále si stavíte překážky i hříchy, neustále rozmnožujte zakázané ovoce stromu vědění dobrého a zlého. A neustále kolem sebe poskvrňujete nevinné. Dále pak Ježíš říká, že lžete jen sami sobě. Každé vaše konání vychází z této lži. Lži spojené s vaším iluzorním "já". "Já jsem, já musím, já chci" jste sami sobě soudci i obžalovaní. Jak by to mohlo být skryto když vy jste vším? I zápisník i zapisovatel? Pokud si vzpomenete na jakýkoliv malinký hřích, pak ten neukryjete před sebou samým a tedy nemůže být nezjeven. Uvedu příklad. Vegetarián, který si vzpomene, že v sedmi letech jedl hojně maso to už nemůže nijak vymazat... jedině... že vymaže sebe sama. Což je mu proti srsti, protože 30 let vegetariánství si zaslouží odměnu a uznání svatosti pro kterou to vše dělal. Avšak aby se stal vegetariánem, musel nejprve pojíst ze stromu vědění dobrého a zlého. Tedy pokud víte co maso je, pak máte problém a už se z toho nevylížete. Takže nemusím lidem říkat kdo je hříšníkem, rozhlédněte se a najdete ty jež se sami vyvolili, usvědčili a odsoudili. Zlaté nemluvňátka ty nemají mysl tedy ani vědění ani "já" a jeho povinnosti či starosti s jeho nedokonalostí.

7. Blahoslavený je lev, kterého sní člověk, takže ten lev se stane člověkem; zavržený však je člověk, kterého sní lev a člověk se stane lvem.

A tady se dostáváme k jádru věci. Tady by to mohlo být nepochopeno jako většina podobenství a mnozí by si mysleli že je řeč o pojídání masa. Proto slyšte věcí v pravém světle. Lev je symbol zvířete mocného řvoucího a děsivého, je to symbol strachu. Takže to navazuje na předešlé. Všechno vaše konání vychází ze strachu. Strach odvíjející se od nějakého "já" vás nutí a bičuje. Proto pokud člověk přijme a pozře tento strach. Nebude před ním utíkat, dojde strach naplnění, tedy blaha a odstoupí od vás. Pokud však strach pozře vás, pak budete zavrženi v utrpení. Takže si uvědomte že strach je ve vás. Kam před ním chcete utéci? Do zítřka? Do vegetariánství? Do peněz? Jak směšně se schováváte. Stáváte se strachem, ustrašenou bytostí, už nejste člověkem. Jste lvem plným řevu a vzteku. Hrajete si na velké, spravedlivé, na mocné a pány světa živící se na kořisti z nevinných. Proč je však v tom případě blahoslavený ten lev a ne ten člověk. To je tím, že vy nemůžete nic získat ani nic ztratit. Je to mimo vás! Vy tu nejste... proto ten strach. Vy sami jste tím strachem. Člověk tu ještě není. Až dojde strach naplnění a odstoupí od vás, zůstane jen království Syna člověka. Žádný zisk ani ztráta. Jen návrat původního stavu věcí, zplacení dluhu. Vypůčili jste se, nyní se máte vrátit :-).

8. Člověk je podobný moudrému rybáři. Ten hodil svou síť a vytáhl ji z moře plnou malých ryb. Mezi nimi našel ten moudrý rybář velkou dobrou rybu. Vyhodil všechny malé ryby do moře a vybral bez váhání tu velkou rybu. Kdo má uši ke slyšení, ať slyší.

Kdo má uši k slyšení... to není lichotka pro vyvolené :-). Ježíš mluví k nemocným, ti mají uši. Zdraví je už nemají. Takže poslouchejte. Malé ryby si ponecháváte a velké vyhazujete. Nejste moudří. Velká ryba to je poklad věčný, království nebeské, život věčný v něm. Vy však berete malé ryby plné kostí, dokud vám z toho v krku nezaskočí a neumřete. Dokud se neudávíte nedokážete prostě přestat ve své pošetilosti a pokrytectví. A stále opakujete stejnou chybu. Copak vás malá ryba může naplnit? Malá ryba se však dá prodávat, zatímco velká ryba umírá jako zapomenutá. Až si vyčerpáte všechny malé ryby jak pak chcete ukojit ten skutečný vnitřní hlad... velká ryba vyrůstala jen z těch malých. Malé ryby jsou vaše žádosti a touhy mnoho starostí a precizností při vybírání kostí kvůli zisku, zvlášt když odsekáte hlavu ocas i ploutve (daně) kolik vám toho nakonec zbyde?. Velká ryba je spokojenost, velké tělo bez kostí. Vzdejte se žádostí a tužeb ponechte malé ryby chvíli stranou a velká ryba se brzy objeví. Velká ryba všechny malé spořádá a vy budete nasyceni.

9. Hle, vyšel rozsévač, nabral do dlaně a rozhazoval. Některá semena padla na cestu. Ptáci přišli a sezobali je. Jiná padla na skálu a nezapustila kořeny dolů do země a nevyhnala klas. A jiná padla do trní, které semeno udusilo a červ je sežral. A jiná padla na dobrou zemi a vydala dobrý plod. Přinesla šedesátinásobek a stodvacetinásobek.

Mluvím a přesto mnozí neslyší nebo si zacpávají uši. Mluvím a mnozí jsou zatvrzelí ve své sleposti jako skála. Mluvím a mnozí ač srozuměli, nedokáží odolat svým žádostem a vášním. Mluvím a jen velmi málo je těch, kteří to dokáží realizovat a budou se radovat se mnou v království mého Otce. Proč ty čísla? Není to náhoda. Šest je objektů žádostivosti kvůli nimž je království až na druhém místě. Je to žádostivost a vášeň oka, ucha, nosu, jazyku, hmatu a mysli které utvářejí vaše "já". Díky tomuto se svět soudí šesterým soudem a dělí na dvanáct objektů dobrých a zlých. A ten plod dobrý znamená, že všech těch dvanáct bude uspokojeno až na desetinásobek svého požadavku bez rozdílu. Tehdy od vás odstoupí a dají vám klid. Vy však sloužíte jen těm dobrým a příjemným a ty druhé vás pronásledují. Jste jako macochy kteřé uvedli na svět dvanáct dětí. Šest krmíte a šest mučíte. Křiku je mnoho ve vašem domě, a bída ani strach vás nikdy neopustí.

10. Hodil jsem na svět oheň a udržuji jej, dokud neshoří.

Oheň je sebezapření a vnitřní tření. Je to trnitá cesta proti žádostem a vášním. Je to pravý půst, kdy se zříkáte následovat a sloužit potěšením oka, ucha, nosu, jazyka, hmatu a mysli. Je to cesta kdy jim nedáte to co chtějí a abyste to urychlili a oheň udržovali rozdmýchaný můžete tyto smysly bombardovat opakem, tedy tím co je netěší, co je jim nepříjemné. Tento oheň čím je jeho žár mocnější tím dříve dohoří. Skočte do něj ať vás spálí hned teď. Jen zlato se zkouší ohněm, přepalte s v peci soužení a narodíte se z ducha. Jinak budete jen otroci a služebníci belzebubovi, upsaní vlastní krví nakonec padnete vysílením a propadnete peklu na věky.

11. Toto nebe pomine a pomine i to, které je nad ním. Mrtví neožijí a živí nebudou umírat. V den, kdy jste snědli to, co je mrtvé, udělali jste z toho živé. Co budete dělat, když byste byli v světle? V den, kdy jste byli jedním, stali jste se dvěma. Když se stanete dvěma, co budete dělat?

Tady se mluví o pomíjivosti všeho. Nakonec všechno co existuje zmizí ve světle smrti. Kromě těch jež v tom světle již jsou. Mrtví neožijí! Teď máte tu šanci. Tady si to církev ani duchovnost za klobouk nedá s tím svým posmrtným duchovním existencizmem nějaké duše. A živí nebudou umírat. Pokud víte, že nějaká smrt existuje, pak nejste živí a umřete. Veškerý váš život je útěk před smrtí. Takže jste mrtví a tedy živí, ale ti co jsou živí a tedy mrtví ti už neumřou stali se smrtí a neutíkají. Jedině smrt je živá, život je mrtvý. Trochu záhul na bednu - ono není lehké hovořit. Život a smrt je to samé. Dokud to nepoznáte nemá cenu vám o tom nic říkat neboť stojíte na jedné straně a vidíte jen tu druhou, opačnou. Ale jak to vzniklo? Pojedli jste mrtvé (ego vědění o svém "já") a udělali jste to živým. Co pak budete dělat až příjde okamžik pravdy? Tedy světlo smrti? Jak byste v něm mohli přebývat? Byli jste jedním a nyní jste dvěma. Vytvořili jste oddělenost svého "já". ("Já" a Bůh, "já" v jednotě, "já" v pravdě, v Bohu). Co budete dělat když příjde smrt a vy budete dvěma a tehdy dvojté utrpení zániku vás bude pronásledovat?

12. Učedníci: "Víme, že od nás odejdeš. Kdo bude naším vůdcem?" Ježíš řekl: "Kam přijdete, půjdete k Jakubu Spravedlivému, kvůli němuž vzniklo nebe i země."

Tady se jim směje, protože je nepochopen. Nemůže odejít a nemůže je nikam vést. Jedině smrt je spravedlivá ke všemu. Když se Bůh probudí sen končí. Probuďte se a zjistíte že jste byli vždy v cíli.

13. Srovnejte mne s někým a řekněte mi, komu jsem podoben. Šimon Petr: "Jsi povoben spravedlivému andělu." Matouš: "Jsi podoben filozofu, moudrému člověku." Tomáš: "Mistře, má ústa nedovedou vyjádřit, komu jsi podoben." Ježíš řekl: "Nejsem tvůj mistr, protože jsi pil z tryskajícího pramene a opil ses. A vzal ho, poodešel a řekl mu tři slova. Když Tomáš přišel k druhům, ptali se ho: "Co ti to řekl Ježíš?" Tomáš odpověděl: "Když vám řeknu jedno ze slov, které mi řekl, vezmete kameny a budete je na mě házet a z těch kamenů vyjde oheň a spálí vás."

Tady se všichni prozradili. A prozradili své peklo, tedy cíl o kterém sami sní. Nejblíž byl Tomáš, ale začátkem si to pokazil. Ale Ježíš ho hned spražil. Tryskající pramen je vědění. Pokud nazýváte někoho svým mistrem, pak je to holt vaše peklo. Poodejít neznamená udělat pár kroků ale postavit se mimo sebe mimo svět, tři slova neznamená říct tři slova. Slovo Boží není taky jen jedno slovo. Ale Tomášovi byla ukázána skutečnost. A on ji srozuměl. Kdyby řekl jen jedno správné slovo svým kolegáčkům, pak by to bylo pro ně děsivé jako by na ně dýchla sama smrt. A proto by se chopili kamení a z těch kamenů by vyšel oheň strachu a všechny by je sežehl v pekelném ohni.

14. Když se postíte, zhřešíte a když se budete modlit, budete odsouzeni a když budete dávat almužny, způsobíte škodu svým duchům. Když půjdete do nějaké země a budete procházet tamějšími kraji a přijmou vás tam, jezte co vám předloží a uzdravujte jejich nemocné. Neboť to, co vchází do vašich úst, vás neposkvrní, ale to, co vychází ven z vašich úst, vás poskvrňuje.

A hle :-) tady to máte černé na bílém. To už jsem vysvětlil ve svých článcích. A ten závěr to je výtka dietářům, vegetariánům, alternativcům, makrobiotikům a postníkům... máte uzdravovat nemocné a nenakazit zdravé svým hříchem!

15. Když uvidíte toho, jenž není zrozen z ženy, pokloňte se až k zemi a tak mu vzdejte poctu. To je váš otec.

A hle, kolik je těch nezrozených z ženy či z neposkvrněné panny? Chcete to vědět? Všichni a tedy nikdo konkrétní! Jak se chcete poklonit a vzdát poctu všemu najednou, když opoměli byste tím sami sebe?

16. Lidé si myslí, že jsem přišel, abych na svět přinesl pokoj a nevědí, že jsem přišel přinést rozdělení, meč a boj. Bude třeba pět v jednom domě. Tři budou proti dvěma a dva proti třem. Otec proti synovi a syn proti otci. A předstoupí jako jediní (samojediní).

Pro vás je pokoj v rozdělení. Když dostáváte co chcete jste klidní. Ježíš vás z toho klidu přišel vyrvat. Zatřást s vámi, abyste se probudili, vystřízlivěli a sjednotili. Abyste ten vlastní rozlišující a rozpolcený čurbes dali do původního stavu a uvědomili si že můžou být spaseni jen všichni najednou, že můžou předstoupit jen všichni najednou jako jeden samojediný. Žádné rozlišení co se týče protikladů a individualit. Proč ta čísla? Protože musíte dokázat nemožné... tři se musejí vzdát dvěma, Otec se musí vzdát synovi. Vy jako ego(otec) máte překonat svůj vlastní strach(váš nepovedený syn) a tím tedy sami sebe.

17. Dám vám to, co žádné oko nevidělo, žádné ucho neslyšelo, čeho se žádná ruka nedotkla a co nevstoupilo na lidskou mysl.

Ten si s lidmi ale hraje. Nedá nikomu nic. Ale zní to lákavě ne :-). Mnohým hned zasvítí se očíčka zisku a přitom se toho všichni tak děsíte... mluví se totiž o vašem nebytí, vaší velké smrti.

18. Učedníci: "Pověz nám, jaký bude náš konec." Ježíš: "Odkryli jste počátek a už hledáte konec? Tam, kde je počátek, tam bude i konec. Blahoslavený, kdo bude stát na počátku, ten uvidí i konec a neokusí smrti."

Typické... pro všechny hledající. Ego a jeho strach... co nás čeká? A dá se tomu uniknout? Nedá! Ježíš tady mluví jako šílený, záhul na bednu a já se velice bavím na tomto evangeliu. Zjistili jste že jste a už se strachujete o budoucnost svých "já". Iluze bojící se iluze. To je prima. Učedníci se ptají na hovadinu. Máte se vrátit na počátek, zmizet, a pak neokusíte smrti. Cokoliv jiného podnikáte utíkáte jen ke svému konci. Na konci vás nečeká žádný další počátek ale najdete tam jen vlastní smrt. Na samém začátku to lze jasně vidět. Na konci však ne.

19. Blahoslavený je ten, kdo byl dříve, než vznikl. Až se stanete mými učedníky a uslyšíte má slova, tyto kameny vám budou sloužit. V ráji totiž máte pět stromů, které se v létě ani v zimě nechvějí a jejichž listí neopadává. Kdo je pozná, neokusí smrt.

Tady mluví o počátku před vámi. Hraje si s vámi až se vám kouří z hlavy. Ale nelze jinak mluvit stačí mlčet, ale vy chcete slyšet. Jeto těžké! Těžké! A tak se vám to bude jevit jako bláznoství, mletí nesmyslů. Ale vy jste ten jediný nesmysl. Váš život tady je ten nesmysl nesmyslů. Svým učedníkům říká až se stanou jeho učednicí, a uslyší prvně jeho slova kameny jim budou sloužit, lidem říká aby byli dřív než vznikli... šílenec že? A přitom mluví o skutečnosti! To já si dávám trochu pozor abyste mě hned nešoupli do blázince tak to trochu podrobněji vyvsvětluji aby to snad pochopili i ty nesvatější ega! Pět stromů je pět smyslů. Zatím vás vězní a vy je nepoznáváte. Váš ráj resp. vy ve své iluzi "já" se pak v zimě(starostech a strachu) chvějete a vaše listí(radost) opadává. Ale až je poznáte, pak zmizí chvění i opadávání listí, pak vám i kameny budou sloužit a vy neokusíte smrti.

20. Učedníci: "Čemu se podobá království nebes?" Ježíš: "Je podobno semeni hořčice, menšímu než ostatní semena. Když však padne na zem, která je obdělávána, vydá velký výhonek a stane se ochranou pro nebeské ptactvo."

Semeno hořčice je symbol. Smybolizuje to nejmenší, stavební kámen všeho - nic. Když se to nic ve vás rozroste pak je všechno spaseno a chráněno v té nejnepřekonatelnější ochraně ze všech ochran. I před vědomím smrti :-).

21. Marie Ježíšovi: "Komu jsou podobni tvoji učedníci?" "Jsou podobni malým dětem, které se usadily na poli, které jim nepatří. Když přijdou majitelé, řeknou: "Dejte nám zpět naše pole." Ty děti se před nimi svléknou, aby jim je vrátily, aby jim daly jejich pole. Proto vám říkám: "Když se pán dozví, že přijde zloděj, bude bdít, dokud nepřijde, a nenechá jej vniknout do svého domu, do svého království, aby mu nevzal jeho věci. Opásejte svá bedra velikou mocí, aby zloději nenašli cestu a nemohli k nám přijíti, protože ta věc, které jdete vstříc, se stane. Kéž se mezi vámi objeví poučený muž. Když dozrál plod, přišel rychle se srpem v ruce a požal jej. Kdo máš uši k slyšení, slyš.

Krása. Děti na poli které jim nepatří. Pole je svět. Šaty jsou tělo. Nic vám tu nepatří. A tu přichází majitelé a pekelní tvůrci iluzí(žádosti), kteří se domáhají svého majetku. Vraťte nám naše pole, dejte nám náš svět, tedy propůjčete nám tělo i život zde! A ty děti se nenechají oklamat a vysvléknou se neboť i tělo i život jsou z tohoto iluzorního světa. Znamená to že učedníci jsou kdykoliv schopni vzdát se svého těla i života! A tím děti říkají. Vzdáváme se těla i života i světa. Vemte si to všechno co je vaše tam odkud jste přišli. Ale to žádosti a touhy nemohou, oni potřebují ducha neboť duch dává věcem život. A tak musejí ustoupit. Je to prima finta na pokušitele. Proč nabízíš, proč vymáháš, proč chodíš za mnou se smlouvou? Proč nabízíš své výrobky k pronajmutí a opotřebování? Co tím získáš? Proč nabízíš mi tělo a život v nějakém světě? Jdi si tam sám. Umři sám ve svém nedokonalém díle. Jó aha... ty by ses jen jako občas přiživoval a užíval, já bych ti sloužil svým tvůrčím nástrojem a až bych umřel tak by jsi jen přesedlal jiného. Bojíš se mého Otce že jo? Vem si mé tělo, i můj život, vem si celý tento svět, ale to co patří Otci ti nedám. Proto staňte se pány sebe sama, a bděte. Zloděj (žádosti) se tak nemůže zmocnit vašeho království a pobrat co patří jen vám. Poznejte sami sebe, a vaše bedra budou obehnána mocí, kterou nikdo neoklame. Jinak jdete vstříct jen své záhubě. Budete využiti a vysáti. Moudrý muž si je vědom hned když uzraje ten plod coby símě belzebubovo(ego) odsekne jej dřív než by vydalo nějaký užitek a napáchalo mnoho škod. V praxi to je tak, že plod dozrává mockrát za vteřinu. Tak bděte!

22. Ježíš uviděl malé děti, které ještě pijí mléko. Řekl svým učedníkům: "Tyto děti, co pijí mléko, jsou podobné těm, kteří vcházejí do království." Řekli mu: "Když jsme dětmi, tak vejdeme do království?" Ježíš jim řekl: "Když uděláte dva jedním a když uděláte vnitřek jako vnějšek a vnějšek jako vnitřek a to, co je nahoře, jako to, co je dole, a když uděláte to, co je mužské, a to, co je ženské, jedním jediným, aby nebylo mužské mužským a ženské ženským; když uděláte oči namísto oka a ruku namísto ruky a nohu namísto nohy, obraz místo obrazu - tehdy vejdete do království."

Tady nejde o děti, ale o ego. Takové malé děti nemají své "já". Žádosti na ně nemohou. Nevědí nic o hranicích, o povinnostech a zlých a dobrých věcech, nevědí o hříchu ani svatosti. Nerozlišují na vnitřní ani vnější. Jsou to jedna velká a prázdná nevím. Jak na to. Vzdejte se sebe sama. Udělejte z ega a vás jedno. Udělejte z vás a světa jedno. Zabijte jednotu, zabijte Boha. Učiňte z oka oko a z obrazu jen obraz. Žádné písmena, stromy, auta a domy, žádné lidi, jen obraz. Učiňte z ucha ucho a ze zvuku jen zvuk. Žádné tóny, skladby, žádná slova. Učiňte z těla jen tělo. Žádná ruka, žádná noha, žádné "já". Učiňte z mysli jen mysl. Neztotožňujte se s ní ani s žádným věděním a uvědomováním. Zkrátka přestaňte vytvářet své "já" na všech frontách. A když není "já" kdo by mohl umřít? Kdo by mohl trpět? Kdo by mohl být hříšný a mít karmu? Jak slepí jste a nechali se obelstít nějakým věděním... všechny batolátka vás předhánějí do království. Nevěřte oku, uchu, jazyku, nosu, hmatu ani mysli. A poznáte skryté. Všechno co nevštípil přirozeně Otec můj nebeský vykořeněno bude. Batolátka jsou nevinné a vy toho máte tuny navíc. Vědění o vašem "já", vašich úkolech a starostech, o vašem zisku i strachu, o vašem strastiplném životě.

23. Vyvolím vás jednoho z tisíce a dva z deseti tisíc a budou stát jako jeden jediný.

Jo to už dávno neplatí. Lidí je mnohem víc a svět je o to víc spitý v nepravosti. Dnes je to takto. Vyvolím vás jednoho z miliónu a dva ze desteti miliónů a stát budou jako jeden jedinný.

24. Učedníci: "Pouč nás o místě, kde jsi, protože je pro nás nutné, abychom je hledali." Řekl jim: "Kdo má uši k slyšení ať slyší; Uvnitř člověka je světlo a on svítí celému světu. Když nesvítí, je tmou."

Opět se ptají na hovadinu a tak jim říká kdo má uši ať slyší. Dokud hledáte jste ve tmě. Uvnitř vás je světlo co svítí samo, dokud existuje však hledající, ten který se snaží na své světlo pohlédnout, mění se toto světlo v tmu a tak již nemůže svítit světu na cestu. Tma plodí tmu... Podle toho jak se učedníci ptají, by jim církev měl odebrat svatozáře které jim pokoutně vyrobila i s předponou sv. :-). Kdyby se mistr dozvěděl, že byl prohlášen za sv. nebo vysvěcen zjevil by se a nakopal by všem církevňákům prdel.

25. Miluj svého bratra jako svou duši, střež ho jako zřítelnici svého oka.

Bratr je pro vás zrcadlem, v něm se odrážíte. Jste-li v pekle je i celý svět v pekle, jste-li v království je i celý svět v královsvtí. Jste-li hříšní je i celý svět hříšný. Protože podle sebe soudíte druhé.

26. Třísku v oku svého bratra vidíš, ale trám ve svém oku nevidíš. Až odstraníš trám ze svého oka, tehdy prohlédneš, abys odstranil třísku z oka svého bratra.

Spaste sebe a svět je spasen, změňte sebe a svět je změněn. Začněte od sebe jinak umřete dřív než stihnete bratra upozornit na tu třísku.

27. Když se nebudete postit světu, nenajdete království. Když neuděláte sobotu sobotou, neuvidíte Otce.

Vzdejte se sami sebe, vzdejte se světa, nenapravujte jej ani do něj nezasahujte, nechte jej být, dejte si pohov, dokažte nic nedělat, to je ta sobota a uvidíte Otce.

28. Stál jsem uprostřed světa a zjevil jsem se jim z těla a našel jsem je všechny opilé. Nenašel jsem mezi nimi jediného žíznivého a má duše pocítila bolest nad lidskými syny, že jsou slepí ve svém srdci a nevidí, že přišli na svět prázdní a hledají zase, jak by prázdní vyšli ze světa. Ale teď jsou opilí. Až setřesou své víno, budou činit pokání.

Postavte se do prostřed světa a uvidíte jeho opilost. Zatím s ním jen bojujete a nenávidíte jej protože se ho bojíte. Nic vám tu nepatří, hledáte tu prázdnotu jak se světa i svých starostí se sebou samými zbavit, ale jste slepí ve svých srdcích protože hledáte ten klid ve vlastnictví. Máte setřást své skutky. Nesaďte a nebudete muset sklízet. Ale vy pořád sadíte aby sklizeň byla bohatší a hojnější.

29. Když tělo vzniklo kvůli duchu, je to zázrak. Jestliže však duch vznikl kvůli tělu, je to zázrak nad zázraky. Ale já se divím, jak toto veliké bohatsví se usídlilo v takové chudobě.

Když duch dokáže stvořit snový svět a své ego v něm je to zázrak, ale snový svět stvoří z ega ducha je to zázrak zázraků. A vy jste ten zázrak zázraků hodili do koše a stali jste se žebráky. Neustále hladoví a žádostiví sloužíte snů všech snů svému egu. To je to vaše utrpení a chudoba. Vzdejte se sami sebe, odložte svá horká "já" k ledu a vzejde z toho Duch svatý! Ale vy ne... kvůli svému zítřku ubíjíte denně ducha. Kvůli falešnému obětujete pravé. Kvůli svým snům... to kvůli svému životu umíráte.

30. Kde jsou tři bohové, jsou to bohové. Kde jsou dva nebo jeden, jsem s ním já.

Nevytvářejte trojí svět a nestavte ho k boji. Tři bohové jsou vždy v jednom míru. Tam kde jsou dva vzniká mezi nimi Kristus a tam kde je jeden udržuje rovnováhu Kristus. Zkrátka aby byla pořád zachována rovnováha v sjednocení, nikoliv boj v rozpolcení. Ukážu na lásce a nenávisti. Pokud v sobě přijmete Boha lásky a Boha nenávisti se stejnými ovacemi. Budou tu Bohové tři. Pokud se střetne Bůh lásky a Bůh nenávisti na stejném místě vytvoří Boha třetího. Je to jako v rovnici. -6 + 6 = 0 tedy Tři Bohové. A tam kde jsou dva nebo jeden tam je i snadno vypočítatelný Kristus (0), spasení, mír a rovnováha.

31. Žádný prorok není přijímán ve své vesnici, žádný lékař neléčí ty, kteří ho znají.

Vesnicí proroka je celý jeho svět a přesto je úplně sám. Dokonalost tu holt nemá co dělat. Proto skutečný prorok nemůže být nikdy nikým přijat nikde na tomto světě a on to poznává. Žádný lékař(mistr) neléčí ty kteří ho už poznali(zdravé).

32. Město postavené na vysoké hoře a opevněné, nemůže padnout, ani nemůže být ukryto.

Vrchol hory je hrana žiletky. Spojnice dvou protichůdných extrémů ve své nejvyšší intenzitě. Obyčejná nula, zlatá střední cesta, míru a klidu. Zde z tohoto vrcholu je vše vidět s naprostým přehledem ve své rovnováze a úplnosti. Stačí se však jen o vlásek vychýlit nalevo nebo napravo a je tu celý kříž i celé peklo. Tento bod nemůže být pokořen ani zaniknout a nemůže být ani skryt protože z něj vše vychází. Všechna čísla i plusy a mínusy i klady i zápory i dobro i zlo jsou od tohoto bodu odpočítávány. Jsou na něm závislé. Nemohou ho ani nijak dobýt ani nijak zničit, jak by část mohla porazit celek to je nemožné, zanikne-li celek zmizí i části. Zmizíli to nic zmizí všechno! Proto je toto místo nedobytné a těší se trvalému míru a osvícení. Vemte dva magnety a násilím je přitlačte proti jejich odpudivé síle a pak bude sponka od nich osvobozena. I od jednoho i od druhého. Je volná, protože energie magnetů se vzájemně vyruší.

33. Co slyším jedním uchem - i jiným uchem - vyhlašujte to z vašich střech. Nikdo totiž nerozsvěcuje lampu a neklade ji pod nádobu, ani ji neklade na skryté místo, ale klade ji na svícen, aby všichni, kdo vcházejí dovnitř a všichni, kdo vycházejí ven, viděli její světlo.

Kristovo ucho není obyčejné ucho. Není tu nebo tam. Je to ucho celého světa. Proto to "jiným uchem." A to mají lidé hlásat ze svých střech(ze svého osvícení, z toho města na hoře) tak aby se světlo rozneslo. Nemají to ukrývat... ono to ani nejde. Protože ten jež dosáhl své střechy zmizel, kdo by to mohl zatajit a proč :-), co osvíceným může ublížit, a o co jiného by světlu mělo jít než o to svícení?

34. Když slepý povede slepého, spadnou oba do jámy.

Kdo je slepý? Každý kdo vede někoho někam. Každý kdo tu hlásá víru, život, zdraví, cestu, pravdu, lásku, mír či jednotu a za toto bojuje. Každý kdo tu má nějaký úkol, poslání, povinnost či zodpovědnost. Každý kdo tu někomu s něčím pomáhá, něco někomu dává, něco někde platí, k něčemu se modlí, něco uctívá a něco kritizuje, každý kdo tu chce odčiňit karmu, napravit minulost, zaopatřit budoucnost, probudit energii, stát se svatým, nastolit nějakou harmonii nebo cokoliv zdokonalit, očistit, osvobodit, osvítit či shromáždit nějaké vyvolené a založit centrum nebo sektu. Každý kdo tu má potřebu psát knihy a šířit nebo předávat učení nějakého mistra.

Obyčejná Nula