Někteří kluci si hrají na vojáky a jejich štěstím je porazit nepřítele, stejní kluci hrají počítačové hry a jejich hrdinství spočívá v zabíjení, a titíž kluci pak v dospělosti vyrábějí zbraně hromadného ničení a pořádají válečná tažení.

Jiní kluci si staví z kočárků závodní káry, a jejich štěstím je rychlá jízda. Stejní kluci pak stavějí motokáry a kupují si rychlá auta a jejich štěstí spočívá v tom být nejrychlejší, a titíž kluci v dospělosti umírají na silnicích a na autodromech.

Jiní kluci pak zvedají nad hlavu cihlu a jejich štěstí spočívá ukázat světu svoji zdatnost, stejní kluci pak zvedají činky, věnují se sportu a jejich štěstím je stanout na stupních vítězů, a titíž kluci huntují své zdraví, používají doping a umírají v mladém věku nebo končí na invalidním vozíku.

Jiní kluci sbírají drobné mince a jejich štěstí spočívá mít víc než ostatní. Uvažují tak, že jedna koruna nic není, deset korun je štěstí větší pak ale miliarda musí být mnohem větší štěstí a mít nejvíc na světě je absolutní štěstí. Tito kluci pak začínají podnikat a hromadit víc a víc, a titíž kluci pak tunelují vlastní bratry a podvádějí vlastní rodiče a ani vraždy jim nejsou cizí.

Všichni volíte tu těžší cestu. Je těžší být štíhlý než tlustý, je těžší být bohatý než chudý, je těžší být slavný než nikým. Stále si stavíte své překážky a odsouváte své štěstí dál. Vědění o úspěších konkurence je vaší černou noční můrou. Bestiální závodiště, souboj se sebou samým, posedlost jež nezastaví se před ničím. Víc a víc. Víc je lepší, víc je jistota, víc přináší štěstí. Mamon sužující vaši duši. Vlastní kotel pod který si neustále přikládáte.

Jedna milenka, jedno auto, jeden dům, jeden milión to nic není, víc... víc mít víc než jiní to musí být to jedinné štěstí.

Ale všichni se mýlí. Každý kdo bojuje bude nakonec poražen. Padne vysílením. Bojovat se dá jen proti tomu kdo bojuje. Vykořisťovat se nechají jen ti kteří bojují. Vládnout se dá jen těm kteří bojují. Děsit, léčit, okrádat, manipulovat, zabíjet, kupovat a najímat se nechají jen ti kteří bojují.

Všichni bojujete za své štěstí. Bojují jen zbabělci, umírají jen válečníci a hrdinové. Všichni co bojují budou poraženi, budou rozmetáni, padnou vysílením, protože bojovali jen sami se sebou. Ti co se vzdali nemohou být poraženi a dosahují sjednocení v míru a nirváně.

Je daleko větší odvaha, větší hrdinství, větší statečnost, větší moc a větší síla než bojovat.

Ten zázrak spočívá v ne-boji, ten zázrak se nazývá absolutní bezvýhradné přijetí.

Přijde-li k vám vrah obejměte jej a nabídněte mu účinnější zbraň. A jestli to toho člověka nezmění přijďte mě zabít. Přijde-li k vám zloděj, pohostěte jej a darujte mu vše co by si chtěl odnést. A jestli to toho člověka nezmění, přijďte mě zabít. A jestliže vám někdo bude nadávat, ukloňte se mu až k zemi a poděkujte mu jako by vám snesl modré znebe. A jestli to toho člověka nezmění přijďte mě zabít. Neboť všichni ti se obětovali jen aby vy jste mohli růst.

Vaše bezbrannost je nedobytnou tvrzí, vaše slabost je největší mocí, vaše nemohoucnost dokáže pohnout celým světem a vaše bezpředmětné přijmání skutečnosti je zázrakem zázraků na který jsou všichni Luciferové krátcí. Přijetí sebe sama, stání se přítelem sebe sama, zastavit všechny boje o nějaký zisk, prospěch a štěstí, vzdání se všech cílů, vzorů, ideálů a dokonalostí, jejich neustálého vytváření i vytváření všech cest i všech překážek k vlastnímu štěstí. To je pokoření veškerého pekla, odstoupení všech pokušitelů, absolutní dosažení trvalého míru a pokoje ve vlastní duši. Osvobození z utrpení, povznesení se nad jakýkoliv soud, štěstí, neštěstí, lásku i nenávist, bolest i radost, život i smrt... to je Království syna člověka. Poznání že místo štěstí, naletěli jste pokušitelovi rozdělili jste se a honili jste jenda půlka druhou. Hledali jste neexistující podmíněné a falešné štěstí, bičovali jste sami sebe a bojovali jste jen sami se sebou tak jako pes si honí v kruhu ocas.

Klidně můžete zahodit úplně všechny duchovní knihy. Oni jsou příčinou utrpení duchovních lidí. Je to vaše vlastní ponížení i vězení. Váš vlastní nepřítel. Vaše utrpení. Když jsem se dozvěděl že v Praze vysvětil jeden zenový mistr pět svých žáků na bodhisattvy, plakal jsem celou noc nad takovým neštěstím. Dokonce i v zenu už Dharma podlehla rozkladu. A není v této zemi autentický mistr u kterého bych se mohl učit, který by vlastnil poklad Dharmy. Není to však snadné vymanit se z toho psího kola. Je třeba se zastavit a prosedět se tím. To co bylo naplněno hnojem je třeba vyprázdnit.

Jsem jako moudrý zahradník, který na podzim nejdříve kydá hnůj, rozhazuje jej mezi plevy bere pluh všechno to zorá, zpřevrácí vše naruby vzhůru nohama, nechá to trochu přes zimu rozležet a zárodky plevele zhnít, s počátkem jara půdu povláčí, upraví a pak teprve sází semínko krásných květů a vzácných stromů. Pečlivě jej zalívá a na konci léta sklízí zralé plody své práce a rozdává je všem pro radost. Tak stará se o svou zahradu moudrý zahradník, tak stará se o své stádo dobrý pastýř.

Moudrý člověk prohlédne praktiky Satanovy. Zná jeho triky a zná jeho kouzla. Ví, že pekelné štěstí znamená jen neštěstí druhých, ví že pekelná radost znamená jen smutek ostatních, ví že pekelné bohaství znamená jen ztrátu ostatních. Takoví moudrý člověk vzdáva se svého zisku pro ostatní. Takový moudrý člověk nalézá pravý soucit a vzdává se svého života i svého těla.

Mnozí lidé když najdou na zemi stokorunu radují se a říkají si jaké štěstí mají. Ale právě ve stejnou dobu na druhé straně někdo pláče a trpí nad tou ztrátou. Dříve to bylo jedna ku jedné. Dnes je laťka vysoká. Abyste se cítili šťastní musí nejméně tisíc lidí potkat neštěstí. Abyste byli bohatí musí nejméně tisíc lidí ztratit. Vše je to hra sobectví a tedy pekla. Chcete-li vydělávat musíte i mnohem více platit. Chcete-li něco získat musíte pro to mnohem více ztratit. Váš výdělek je jen krátká pauza mezi mnohými výdaji. Vaše štěstí je jen krátká pauza mezi dvěma neštěstími, vaše zdraví je jen krátká pauza mezi dvěma nemocemi, vaše láska je jen krátká pauza mezi dvěma nenávistmi, a váš mír je jen krátká pauza mezi dvěma válkami.

Zamysleli jste se někdy nad tím co je vlastně to vaše štěstí? Jsou to jenom myšlenky, jen myšlenkové závěry kvůli kterým neváháte ničit svět. Vzpomínky a vyhodnocení. Srovnáváte to co bylo a to co je, nebo to co je a co by mohlo být a z toho všeho usuzujete jak jste dnes šťastní.

Denně vás bombarduje nabídka, plakáty a dealeři. Denně vidíte v televizi jak se všichni slavní mají, jak si žijí, jak si cestují, kolik mají zážitků. Denně a denně vám je záměrně podsouváno vaše neštěstí. Vaše neštěstí totiž hýbe světem byznysu. Tehdy po takové skvělé nabídce a následném vyhodnocení docházíte k závěru, že ještě nejste šťastní, že vám něco chybí, že ještě to domáci kino v perličkové vaně bude tou základní investicí která to napraví apod.

A tehdy pocítíte nespokojenost. Najednou už vaše televize je zastaralá, nemoderní. Pocítíte hlad a snahu uchopit to nové štěstí které ve vesnici nikdo nemá. Jen ten hlad z vědění o takové nabídce, jen pomyšlení na to že existuje někdo jiný který už to má, kochá se tím a před jinými se ukazuje. Jen tyto myšlenkové závěry, tato touha umocněná představami jaké to bude až... to je vaše dnešní neštěstí. A tehdy musíte něco pro to vykonat. Vaše štěstí je však závisle na myšlení jiných. Na jejich závisti, na jejich poznámkách na vaši adresu. Musíte být lepší než jiní, vyniknout. A tak i pro jedinné zrnko písku ze Sahary musíte mnoho dní se lopotit, mnoho karmy roztočit abyste onoho vzácného dne mohli se pochlubit fotografiemi ze Sahary a pískem ve zkumavce před ostatními.

Bohatý život, zajímavý život je jen ve vzpomínkách. Stačilo by nahrát falešné zážitky do vašeho mozku a byli byste šťastní jak bohatý život jste měli. To už se řešilo ve filmu Total Recall... kde firma nabízela fantastické dovolené snů, levně, a hlavně bezpečně. Bez jakýchkoliv stresů. Možná že se to stane brzy hitem až technika trochu postoupí. Hitem jež zničí cestovní kanceláře. Budou existovat virtuální cestovní kanceláře. Žádné děti a manželky, žádná víza, a fronty, žádné nebezpečí, žádných ztracených 14 dní ve špatném počasí. Jen jedno křeslo v jedné místnosti a pestrá nabídka jak dodat naprosto autentické vzpomínky. Nikoliv jen obrazové a sluchové, ale i hmatové. Takové, že nebude možné určit ani pod hypnózou žádný rozdíl mezi skutečností a fikcí. Prostě jako by se to stalo. Můžete cestovat, válčit, prožívat sexuální orgie, či bestiálně vraždit a terorizovat vše naprosto živě virtuálně a postaveni mimo zákon. Tyto technologie tu už jsou avšak zatím jen pro vojenské účely a "unosy UFO". Prostě se dá přehrát paměť. Už nebudou ani školy ani volby. Všichni budou vědět a pamatovat si na zásluhy nové diktatůry, a každý bude vědět vše potřebné ke své funkci ve společnosti. To bude teprve nesvoboda. Během pár seancí rodiče doslova koupí své nové dítě, politici si koupí své nové voliče, byznysmeni si koupí své nové zákazníky. Něco se už děje na mediální úrovni vlivem podvědomého programování. Tzv. sublimáty jejiž efekt se penězi nedá vyplatit. A tak mnozí mohou najít rozkoš ve svých okovech, které prohlašují za svobodu a demokracii.

Takže celé vaše štěstí lez redukovat jen na chloubu, pýchu před ostatními, na vzpomínky a myšlenky. Bez okolních pozorovatelů a závistivců by se 99% vašeho štěstí proměnilo v prach. Je třeba se ukazovat a jiné dráždit. Ukázat jim že jsou horší a slabší. A tak se tu vzájemně všichni bičují.

Skutečně šťastný člověk je ten, který neví nic o štěstí, skutečně bohatý člověk je ten, který neví nic bohatství, skutečně svobodný člověk je ten, který neví nic o svobodě, skutečnou lásku zažívá ten, který neví nic o té fantastické lásce, skutečný mír zažívá ten, který neví nic o míru. Takoví lidé jsou nevinní jako pacholátka, jsou chudí duchem, protože nepojedli ze stromu vědění. Všechno vaše strádání pramení z vědění. Sami si píšete moudra, básně, zamilované a duchovní knihy, sami si posouváte laťku výš a výš. A kdo ji posouvá? Jen ti co chtějí vyniknout nad ostatní. Jen sobci a egoisti. Ti mají potřebu se chlubit a psát knihy vědění jen aby byli vyzdvihováni, oslavováni a uctíváni. Proto si tady vyrábíte strom vědění a vyrábíte si jen svůj strach své komplexy a utrpení. Aby vás mohli jiní uctívat je nutno založit školy a vtloukat do hlav svých dětí co je tím dobrým v životě, co je tím důležitým a váženým. Jen proto abyste se vjímali na předních stranách časopisů, jen proto aby vám ostatní záviděli, a cítili se nehodnotní, jen proto, že chcete vyniknout a povyšit se nad ostatní, soutěžíte a zvyšujete laťku. Ať už je to sport, byznys, móda, postava... už dnes musíte sahat k chemii, k umělotinám. Přikrášlovat se, zvyšovat své výkony, huntovat se, používat vědu a stroje pro větší zisky, vyrábět ničivější zbraně pro větší bezpečí. Tato soutěž však skončí naprostým fiaskem. Milióny z vás jsou již dnes poražení a přesto se nevzdávají. Miliony již dnes prohráli, ale stále podávají své tikety, investují své peníze, aby se tím složili na výhru jednomu výherci, kterému pak ve vlastní hlouposti závidí. Nikdo nedokáže přestat, protože nikdo nedokáže zastavit své ego, které potřebuje obdiv, pozornost, závist a úctu druhých.

Čím více se snažíte o úspěch, tím více vás pronásleduje fiasko, čím více se snažíte vydělat, tím více vás pronásleduje krach, čím více usilujete o štěstí, tím více vás pronásleduje neštěstí, čím více usilujete o zdraví, tím více vás pronásledují nemoci, čím více usilujete o lásku, tím více se setkáváte s nenávistí, čím více usilujete o mír, tím více se množí války, čím více usilujete o svatost, tím větší hříšník se z vás stává, čím více utíkáte k Bohu tím větší peklo všude nacházíte.

Copak to ještě nikoho netrklo? Jaká je správná cesta? Proč usilujete? Proč utíkáte? Protože jste pojedli ze stromu vědění dobrého a zlého. Proto máte strach ze zlého a utíkáte k tomu co je prý dobré. Nedokážete se zastavit, protože to znamená porazit svůj strach, zapřít sám sebe, postavit se proti vlastní mysli, ukřižovat své "já". Proto jste nesvobodní a ze své nesvobody a ze svého utrpení raději bojujete na deseti frontách najednou.

Jaká je tedy správná cesta? Je to cesta šílená, těsná brána jež míjejí mnozí. Cesta proti svému lpění i cesta proti svému strachu. Namáhavá cesta na vrchol hory. Cesta do extrémů na samou hranu žiletky. Proto slyště věci pro vás divné, avšak známé v řeči proroků.

V absolutním bohatství nachází se pravá chudoba. V absolutním štěstí nachází se pravé zklamání. V absolutním míru nachází se pravá válka. V absolutním zdraví nachází se pravá nemoc. V absolutní svobodě nachází se pravé otroctví. V absolutním blaženosti nachází se pravé utrpení. V absolutním životě nachází se pravá smrt. atd. atd. To je vaše cesta, široká cesta žádostivosti po tom dobrém. Sklízíte však co? Jen slzy, utrpení a zklamání. Sklízíte jen pravý opak. To oč usilujete nikdy nezískáte i kdybyste se rozkrájeli, to je zákon pekla. Abyste se totiž mohli radovat z jednoho musíte projít opakem. Abyste se mohli radovat z jednoho dne míru musíte deset dní válčit, abyste se mohli radovat jeden den ze své mzdy musíte se 30 dní lopotit. Abyste se mohli radovat jeden den ze zdraví musíte sedm dní být nemocní, abyste mohli být po smrti svatí musíte celý život trpět.

Čím má být vaše štěstí větší tím delší musí být i utrpení. To je vaše peklo. Dříve stačilo ke štěstí málo... dne se peklo hezky rozmohlo. Až jednou příjdete na to, že vaše dnešní nespokojenost a utrpení je jen druhou stranou stejné mince, tedy vašich dnešních tužeb a žádostivostí, pak odhodíte tuto pekelnou minci a zaplaví vás nirvána. Až si uvědomíte, že vaše štěstí tkví jen v myšlenkách, slovech a písmenkách jež pronesli jiní na vaši adresu pak se vám rozsvítí a uvidíte jak vratké je. Mnozí si to uvědomili, ale nepoučili se. Naopak! Vzali to tedy od základu a záměrně ve jménu svých zákonů manipulují mysl jiných což jim bez veliké práce rychle přináší moc, úctu i bohatství.

Jak je to tedy v zákoně království nebeského. To čeho se vzdáte to vám bude zadarmo přidáno. Vzdáte-li se bohatství získáte spokojenost. Spokojenost je nejstálejším a nejvyšším bohatstvím, které vám nikdo na světě nemůže ukrást a které je stále s vámi ať jste kdekoliv. Vzdáte-li se míru nemusíte vyrábět zbraně a nemusíte o něj válčit. Tento mír bude tak pravý, že ho žádná vnější válka neohrozí a bude s vámi ať jste kdekoliv. Vzdáte-li se svobody obdržíte pravou svobodu. Svobodu od sebe. Ať jste kdekoliv, nebude utrpení. Vzdáte-li se života obdržíte život věčný. Žádná smrt vás nerozhodí.

Jaká je tedy ta šílená cesta k pravým pokladům? Je to cesta trnitá. Cesta sebezapření. V absolutním otroctví nachází se pravá svoboda. V absolutním vypětí nachází se pravý klid. V absolutní nemoci nachází se pravé zdraví. V absolutním utrpení nachází se pravá blaženost. V absolutní smrti nachází se život věčný.


Co je tedy štěstí nejvyšší?

I kdyby vám ležel celý svět u nohou, i kdyby jste byli nejslavnější na světě, i kdyby jste byli nejbohatší na světě, i kdyby jste byli nejsvětější na světě, ikdyby jste činili zázraky a divy, nebude to štěstí nejvyšší. I kdyby jste byli papežem, prezidentem, miliardářem, Buddhou, bodhisattvou, mesiášem, Bohem, filmovou hvězdou, hvězdou jež zná celý svět, tím nejobdivovanějším a nejuctívanějším člověkem, i kdyby se vám klaněly zvířata, i kdyby jste znali všechna tajemství vesmíru, nebude to štěstí nejvyšší.

Štěstí nejvyšší spočívá v naprostém kontrastu. Jste-li skutečně svobodní pak štěstí nejvyšší nacházíte v tom nejtěžším otroctví, jste-li skutečně svatí pak štěstí nejvyšší nacházíte v tom nejtěžším hřešení a rouhačství, jste-li skutečně největší a první pak štěstí nejvyšší nacházíte v tom být tím nejmenším a posledním. Jste-li skutečně nejmocnější vládci pak štěstí nejvyšší nacházíte ve vlastní ponižování, v pokorném sloužení ostatním a v naslouchání kritice a hubování na vaši osobu i práci. Jste-li skutečně zdrávi, pak štěstí nejvyšší nacházíte v těch nejtěžších nemocech. Jste-li skutečně věčně živí pak štěstí nejvyšší nacházíte v mučednickém umírání. Jste-li skutečně moudří, osvícení a dokonalí, pak štěstí nejvyšší nacházíte v rolích hlupáků, bláznů, šašků a beznadějných případů. Jste-li skutečně bohatí, pak štěstí nejvyšší nacházíte v té nejchudší chudobě. Čím více věci se vzdáte tím větší štěstí získáte. Nejšťastnější a nejbohatší jsou ti jež nemají vůbec nic. Dokonce nepotřebují ani šaty.

Zdá se vám to šílené... ale to je ta nejúžasnější věc, ke které jsem dospěl. Usilujete-li o to abyste byli svatí, postíte-li se a asketizujete jen proto aby jste byli následně vysvěceni, obdivováni a uctíváni. Pomáhate-li lidem abyste se stali bodhisattvou, abyste si vysloužili pro svá ega nálepky a medaile... nikdy nezakusíte ani špetku z toho nejvyššího štěstí. Tu totiž nejde vůbec o chválu ani o hanu, ani o mistrování, ani o zisk, tu totiž nejde vůbec o nic z tohoto světa. Všechno vaše štěstí je závislé na vnějších věcech, ukotvené v tomto světě včetně jeho Boha. Musíte proto něco dělat abyste se mohli radovat ze svých úspěchů, proto sloužíte jen peklu a zažíváte jen utrpení. Musíte tvořit, psát, přednášet, hromadit a dávat o sobě vědět. Tvořit peklo jiným, ponižovat je, poskvrňovat je a tím očisťujete a povyšujete sami sebe. Vaše štěstí a sláva je sobecké svinstvo, zdrada království nebeského. Všechno vám to bude odňato v hodině poslední. Všechno vaše štěstí z tohoto světa. Vaši přátelé, majetky, rodina, děti. Vaše láska, kariéra, tituly, vaše sbírka, vaše moudrost, vaše svatost, vaši žáci. Všechno to bude odňato a vy umřete jako naprostí žebráci v děsivých mukách odloučení, protože nic vám tady nepatří, ani vzpomínky ani myšlenky ani zážitky... všechno z tohoto světa sežerou nakonec červi. Váš život je jedna velká marnivost plodící jen následné utrpení.

Nepřišel jsem vám utírat zadek a nepřišel jsem vám mazat med kolem huby, nepřišel jsem vás léčit ani učit. Vydávám jen svědectví. Nikdo na světě ani v celém vesmíru nemá tu moc vysvětit vás z vašich hříchů. Nikdo nemá tu moc spasit vás a vytáhnout vás z pekla. Nikdo na světě nemá tu moc vás pošpinit, proklít a uvalit na vás hřích. Nikdo na světě vás nemůže odsoudit a poslat do pekla. Ani sám Bůh. Nikdo na světě vás nemůže potrestat a učinit z vás otroka. Nikdo v celém vesmíru nemá nad vámi žádnou takovou moc. Vy sami jste si všechno nadrobili, vy sami svou karmu denně roztáčíte. Vy sami jste se pošpinili a sami se musíte očistit. Nehledejte vinu nikde jinde než u sebe. Nehledejte útočiště u mne nebo vás zabiju. Zabil jsem i Boha i Ďábla i Buddhu i Krista. Ta moc mi byla dána od mého Otce, od absolutní smrti. Jsem jak černá díra která pohltí všechno co není vaše. I svatost i hříšnost, i zásluhy i poklesky, i plusy i mínusy... všechno na čem si zakládáte i proti čemu bojujete. Všechnu vaši moudrost i hloupost, všechny vaše tituly. Všechno co nevštípil Otec můj nebeský vyštípeno bude. Celý váš svět se zhroutí a zmizí v této velké černé díře a nakonec se tam zhorutíte i vy. Zůstanou jen pacholátka nevinná. Žádný světci, žádní hříšníci, žádní mistři, žádni žáci, žádní vladaři ani žádni poddaní... žádné učení! Jen nevinní malí naháčci v království nebeském.

Obyčejná Nula