Amen, pravím vám že není žádné lásky ani žádné nenávisti na tomto světě. Kdo vám řekl co je láska? Kdo vám řekl co je nenávist? Není to snad sémě hada edenského jež uštknul vás svým rozdvojeným jazykem? Nepojedli jste snad ze zakázaného stromu vědění? Proto vězte že sami jste ztratili Království nebeské a sami sebe jste uvrhli do temností zevnitřních kde je jen pláč a skřípení zubů.

Ať je to láska nebo nenávist, vše je jen ve vás. Je to jen váš soud, uvnitř vaši rozdělené mysli. Ukažte mi kde je ta vaše dělící čára? Kde začíná ta vaše láska a končí ta vaše nenávist? Hledejte pečlivě, hledejte a nenajdete, neboť co se vám dnes jeví jako dobrý skutek z lásky může se hned za okamžik proměnit v naprostou zradu a podraz z nenávisti. Vy sami jste v tom zmateni a chcete soudit svět? Kterak byste mohli dobré věci mluviti, když sami jste rozdělení? Poněvadž sami nevcházíte do Království nebeského, bráníte jiným a poskvrňujete nevinné. Jaká má být vaše odměna? Hadové a plémě štírů jedovatých?

Proto kdo má uši slyš slovo spasení. Nemilujte abyste nenáviděli. Neboť kdo miluje musí rovněž nenáviděti a kdo nenávidí musí rovněž milovat. Jedno následuje druhé a prvé s druhým souvisí. Neboť láska a nenávist jsou jako siamská dvojčata. Tam kde je jedno tam je i druhé. Nemůžete je od sebe oddělit, to jest nemožné.

Proto pravím vám, abyste mohli milovat musíte nenávidět. Jestliže milujete nějaké "A" pak musí existovat nějaké "B" které nenávidíte. A jestliže nenávidíte nějaké "B" pak je to jen z lásky k nějakému "A". Kdo miluje mír musí nenávidět válku, zamilujete-li si květiny začnete nenávidět mšice.

Proto vězte, že milování a nenávist jedním jsou. Pokud milujte pácháte stejný hřích jako když nenávidíte. Neboť vaše milování je jen bojem. Vaše nenávist je jen bojem. Všichni bojujete jsouce rozdělení. Avšak boj za mír, za lásku, za dobro je prý správný. Jak slepí jste. Všichni bojují za to své dobro a všichni bojují za nějaký svůj mír. Ať už je to útočící země nebo země co se brání. Všichno bojutete jen za svůj mír. A proto pravím vám, že mír a válka jedním jsou, neboť i láska a nenávist jedním jsou. Tvrzení že Bůh je láska není ani na úrovni vřeštění duchovních opic. Všechno je to dílo Otce lži, který neustále rozděluje Království nebeské. Otec lži vás obelhal, neboť nemůže nikdy zvítězit jen láska a nemůže nikdy zvítězit jen mír nebo pravda. Nikdy nemůže zvítězit jen jedno. Nikdy nemůže část porazit celek. Neboť vy všichni hledáte tyto věci venku. Abyste dosáhli svého cíle musíte měnit, manipulovat, musíte nenávidět svět a proto do něj zasahovat, musíte poučovat, bojovat a ničit. Musíte mučit sebe i ostatní. Musíte, protože lpíte a chcete. Všechno to utrpení je jen ve vás a je to jen vaše hra lpění a strachu. A ten kdo lpí nemůže být svobodný. Nemůže vejít nikdy do Království nebeského.

Mnoho je vás a každý má to své lpění. Někdo lpí na životě, někdo na zdraví, někdo na dětech, někdo na kariéře, majetku, sbírce, slávě. A tehdy dochází ke střetu zájmů. A nemůže být jinak, protože válka plodí jen válku. Všechny konflikty, zákony a soudy jsou odrazem vaší vnitřní války. A protože je vás zde mnoho a každý miluje to své, začíná zde hra strachu, napětí a nervozity. Mnozí jsou odhodláni chopit se i zbraní, jen aby jejich objekt lásky a lpění byl zachován. Jen aby dosáhli toho míru a klidu. Proto pravím vám jen strach pozvedá zbraně. A strach je synem lpění. Proto svobodný člověk vládne porozuměním a rozdává svobodu. Kdežto rozdělený člověk vládne strachem, hrozbou a vydíráním. Zkrátka peklo volí a plodí zase jen peklo. Z pekla nikdy nic dobrého nezvzejde.

Vězte tedy že láska i nenávist jste jen vy sami. Obojí je jen ve vás. Neustále se vnitřně rozdělujete sami proti sobě. A království takto rozdělené nikdy neobstojí. Láska je boj, mír je boj i pravda je boj. Všechno je to jen nekonečný boj s tím druhým ve vás. Boj jež vás všechny žene do hrobů, boj jež vás vysiluje vyčerpává zbídačuje. Proto nechte slepé ať vedou slepé. Všichni spadnou do jámy. Všichni zemřou ve svém hříchu. Vy však nebuďte takoví pokrytci, abyste poskvrňovali nevinné, nepropagujte své lpění a nerozšiřujte svůj strach na druhé. Hledejte nejprve Království nebeské, než abyste vydávali křivá svědectví. Neboť každý bude dle svých slov spravedlivě odsouzen. Proto nesuďte nic abyste nebyli souzeni. Buďte sprostní jako holubice, neuchylujte se ani napravo ani na levo. Chraňte nohy své od zlého. Neboť obojí je široká cesta do pekel. Brána ke Království je úzká a vede středem.

PS: Zajímavé je to, že když vběhnu do ulic a začnu řvát, lidi nenáviďte se, všichni se rovzpomenou na lásku, partneři se políbí, nepřátele si podají ruce, lidé budou k sobě vlídnější. Když zařvu opak, tedy lidi milujte se, nic se nezmění. Rozdíl je jen v tom, že v prvním případě budu tupen a zatracován, ač vykonal jsem více než kdokoliv jiný, a v druhém případě budu chválen ač nevykonal jsem nic. Zkrátka mnozí se očišťují jen tak, že poskvrní jiné. To je moderní psychologie vůdců. Ostatní jsou bahno a my jsme tedy tímto tvrzením zázračně očištěni. Jó kdyby to to tak fungovalo, již mnoho let se nedělá nic jiného než přehazování viny na ty druhé. Ale ta trnitá cesta vlastního růstu začíná právě přiznáním své vlastní viny. To je pravé pokání jež nese dobré ovoce. Začněte u sebe milí kazatelé. Jděte příkladem. Zatím vás vidím jako náčelníky utahů, v levé ruce hrábě, v pravé ruce bič, v tlustém břichu sousto hladového, v hlubokých kapsách loupež pracujícím, tváře vzteky rudé, naběhlé jako má křeček a oči věčně hladového hledače třísek, v ústech pak jedovatý jazyk hada přidávájícího lidem starostí.

Obyčejná Nula