Mistr hovoří o životě - [ 1 ]
19.11.2002 - Život sám je tou nejsvobodnější věcí na světě. Dělá si co chce a mnohdy se události vyvíjejí jinak než jsme si představovali. V tom tkví jeho úchvatnost, neočekávanost a nepředvídatelnost. Jen tak může být vždy čerstvý a svěží. Život se prostě spontánně odvíjí, zcela nahodile a chaoticky bez ohledu na naše představy a umanuté cíle. Kdyby lidem dával život jen ty samé "pozitivní" věci, byla by to nuda. Lidem by se chtělo zvracet. Je to jako když dáte závodníkovi trofej bez závodu. Ta trofej nemá pro něj žádnou cenu. Nikdy se z ní nebude radovat tak jako z toho svého nejmenšího úspěchu. Dokonce i bramborová medaile ze školky bude mít v jeho sbírce větší cenu. Nemůžete prožít pravé štěstí, dokud jste neprošli nejprve neštěstím, nedokážete vzdát správný dík za zdraví když jste nikdy nebyli nemocní. Chálíl Džibrán to řekl skvěle ve verši... jak může být srdce otevřeno aniž by byla jeho pečet nejprve zlomena? Mnozí lidé proto život nechápou. Chtěji se naučit radovat nebo milovat bez toho nepříjemného... K tomu mají ještě znetvořené měřítka... co je to štěstí? Pro někoho je to dostat se do Hollywoodu, pro někoho je to najít desetník... Takové dítě se dokáže radovat s maličkostí. Lidé to neumí. Dám-li dnes někomu lízátko... podívá se na mě divně... žádné štěstí mu to nepřinese. A přec štěstí měl tak blizoučko... na dosah, ale jeho pohled byl upřený příliš do dálky... do neskutečné dálky... Naučit se radovat ze všeho co přichází je pravé štěstí. Tehdy ikdyž vás budou okrádat chuligáni na ulici budete se cítít šťastni. Když vám na okno sedne vrabec... budete se cítit přímo vyvolení :-). Život vás zve všechny na svou šou. Všichni máte pozvánku. Avšak nemáte čas, protože šou ač je věčná začíná jenom teď. Máte pozvání na oslavu, na svatbu, kterou nelze odložit na zítra. Ženich i nevěsta jsou již u oltáře.
19.11.2002 - Čím více se lidé snaží štěstí nebo život manipulovat, čím více se ho snaží uchopit, čím více naslouchají rozumu a opatrnosti, tím více jim uniká. Hledají jistotu. Ale risk je naprosto úchvatný. Tehdy když je všechno v sázce tehdy je jackpot štěstí nejvyšší. Lidé by chtěli spoutat život a uvěznit jej do vězení svých nalinkovaných pravidel. Pcha. Taková vražda. Budou muset mnohé ještě pochopit než objeví, že to všechno neštěstí co je potkalo bylo tím největším štěstím. Neštěstí je jako trampolína ze kterého se můžete odrazit vzhůru k nebesům. Pravé štěstí je to, že se život neodvíjí podle vašich přání. To je velké požehnání. Každý kdo dokáže přijmout všechny věci tak jak přicházejí a nebrání věcem které odcházejí, každý kdo je oproštěn od vyhledávání upřednostňování a zadržování věcí dosáhne po čase nirvány. Takový člověk je zcela osvobozen z jakéhokoliv utrpení. Všechno vítá, nemá vůbec strach. Čím více mu život naděluje tím více děkuje. Zatím co nás změna a nejistota vede k životu, jistota a pohodlí nás zabijí. Život je jako číšník co nabízí jen jednou. Nepromarněte své šance. Přirovnám-li lidi ke chmíří a život k větru, tak jedni s větrem zápasí, drží se kdejakých větví a výčnělků jen aby nebyli vtaženi do turbolencí a vírů, které končí kdoví kde. Ale ti druzí tohle právě vyhledávají. Říkají dík je to super, všechno se točí jupííí... ještě. Možná to mnozí znají z lásky... cítíte jak vás to vtahuje ale chcete zůstat raději při zemi... bojíte se neznáma, protože nevíte co se stane. Ale i život je stejný. Nikdo neví co se stane. O tom, že budete i zítra... si můžete nechat opravdu jen zdát. Nikdo vám záruku nedá. Je to risk. Pusťte se... vzdejte se zítřků a nechte se unést. Je to podobné jako s lidmi co skáčí z letadla na všem možném. Nejprve se nechají vynést nahoru a pak jedéééém šustí si to dolů. Nikdo jim nedá záruku toho, že budou i zítra, že se nestane nějaká nehoda. Všechno je v sázce a přec nedokáží odolat. Zkuste si to. Postavte se v letadle na rampu a podívejte se dolů... ten volný prostor láká, ale zase je tu ten strach... strach je velký zloděj. Všechno je zážitek... ať letíte životem nahoru nebo ať padáte šusem na hubu... to je váš poklad, který vám nikdo už neukrade... to je poklad v nebi... prožitek.
19.11.2002 - Všechno je v mysli. Máte-li v mysli starosti máte je i v životě.
19.11.2002 - Život je jako sen... spontánně se odvíjí a neuděláte s ním nic. Všechno co vám nadrobí si musíte sníst. U snu máte tu výhodu, že se z něho můžete ráno probudit, ikdyž v průběhu snu o tom nevíte že je to sen... až ráno si řeknete vždyť to byl jen sen! Tak proč jsem tak vyváděl... když jsem ležel v bezpečí a pohodlí peřin a ještě k tomu vedle své milované osoby. Stejné je to i v životě teprve s odstupem času si uvědomíte jak jste zbytečně panikařili. Tak jako se dnes smějete nad tím, když jste dostali ve škole poznámku co bude doma za vyrvajs... ale to jsou prožitky. Krásné prožitky, neutíkejte od nich. Čím jiným chcete svůj život naplnit, když ne skvělými prožitky? Možná dnes nevidíte to, co je na životě skvělé... až s odstupem času zjistíte, že ty skvělé věci jsou právě ty, o kterých jste si mysleli že jsou strašné, nebo kterých jste si tenkrát moc nevšímali. Právě ty strašné věci vás nutí žít. Jen s jejich pomocí si můžete uvědomit, že nesníte, nýbrž žijete. Možná se vám jednou podaří probudit ze všech vašich špatných snů... Kdy naposled jste přivoněli k pampelišce?
19.11.2002 - Život je jako velké divadlo... každý má nějakou roli... co se však nestalo. Lidé zapoměli, že jsou jen herci a pokládají se za postavy díla. Dobrý herec se dokáže smát když jej lámou v kole a plakat když jej lechtají pírkem na bosých nohou. Není vůbec nijak pyšný ani vztahovačný. Vykřikne- li někdo z diváků ten pan Don Chytrák je ale blbec... vůbec to s ním nehne. On není Don Chytrák... on je jen herec...
19.11.2002 - Mezi životem a smrtí není žádný rozdíl. Zní to absurdně, ale je to tak. Smrt znamená jen život. A život znamená jen smrt. Život vzniká ze smrti. Vy jste vznikli tím, že se jedna spermie obětovala. Nic na světě neumře zbytečně. Smrt jednoho tvora znamená jen život jiného tvora.