Studoval jsem trochu Starý zákon a přináším první perličky z kapitoly Genesis

Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Kam byste asi zemi umístili? Nejspíš do středu nebe tak, aby ji obklopovalo ze všech stran stejně. Takže Země je asi středem vesmíru a všechny planety obíhají kolem ní jak se nevzdělancům z pohledu ze Země zdá. Toto však vykrystalizovalo teprve mnohem později za značných církevních vzruchů, protože před tím byla Země brána jako deska nikoliv koule a nebe bylo jenom nad ní, protože dole bylo přeci peklo. Jiné planety stvořil asi mnohem později když lidé objevili dalekohled, pravděpodobně vzhledem k destruktivnímu chování člověka k planetě a jeho dílu, jinak by se mohlo stát, že by mu z jeho tvoření nezbylo nic. Z celého tvoření Hospodina mi vyznívá laický pohled autora, který neměl žádnou moderní techniku ani informace.

Další perličkou je, že Hospodin nejprve stvořil světlo, oddělil je od tmy a nazval je dnem a nocí, a teprve o pár dní později (řídící se koloběhem dne a noci včetně jitra a večera) daleko po vytvoření oblohy a trávy stvořil teprve slunce, aby oddělovalo světlo od tmy.

Zajímavé je i toto : I učinil Bůh tu oblohu, a oddělil vody, kteréž jsou pod oblohou, od vod, kteréž jsou nad oblohou. A stalo se tak. Což mi připomíná laický pohled na oblohu, tedy, že když s oblohy prší a tak nad ní musí být taky někde voda :-)).

Další perličkou je, že Hospodin stvořil muže a ženu najednou v den pátý (ikdyž později vytvořil asi ještě jednu ženu z Adamova žebra v ráji). Taky jim řekl že se mají množit, přičemž nelze vyloučit, že došlo k páření mezi otcem a dcerou a mezi synem a matkou či mezi dětmi, protože se všichni dožívali zhruba kolem 950 let. Dnes se takové páření (cizoložství) jaksi Bohem neschvaluje že?

Zajímavé je, že v ráji byly pak zvláštní stromy dva. Strom života a strom vědění nejen zlého ale i dobrého. Adam nesměl tedy jíst ze stromu vědění dobrého i zlého jinak by ještě v tentýž den smrtí umřel. Pak teprve vytváří Hospodin Evu. Had pak přesvědčuje Evu, že nezemřou, když sní ovoce ze stromu vědění, že naopak budou jako Bohové, budou vědět co je dobré a co zlé. Když pojedli oba toto ovoce zastyděli se páč byli nazí a udělali si veníky z fíkového listí (zajímavý to strom rajský). Hospodin pak potrestal Evu takto : Velice rozmnožím bolesti tvé a počínání tvá, s bolestí roditi budeš děti, a pod mocí muže tvého [bude] žádost tvá, a on panovati bude nad tebou. Takže ženy na rovnoprávnost zřejmě nemají nárok. Adama pak odměnil takto : Zlořečená země pro tebe, s bolestí jísti budeš z ní po všecky dny života svého. Trní a bodláčí tobě ploditi bude, i budeš jísti byliny polní. V potu tváři své chléb jísti budeš, dokavadž se nenavrátíš do země, poněvadž jsi z ní vzat. Nebo prach jsi a v prach se navrátíš. A oběma sdělal oděv kožený (asi tělo) a přioděl je.

Pak řekl: Aj, člověk učiněn jest jako jeden z nás, věda dobré i zlé; (to by mělo bý spíš prospěšné k tomu aby nehřešil ne?) pročež nyní, aby nevztáhl ruky své, a nevzal také z stromu života, a jedl by, i byl by živ na věky. I vypustil jej Hospodin Bůh z zahrady Eden. Takže to celé vyznívá, jako že Bohů je víc, a že člověk teď když ví se nesmí dostat ke stromu života, aby se nestal nesmrtelným. Což anuluje celé náboženství a snahu duchovnosti. A je zarážející, že ovoce stromu života se nesmí najíst ten který ví, ale ten který ještě nic neví ho klidně může pojídat. Takže nevědomost vede k nesmrtelnosti? Navíc si to Hospodin pojistil tak, že osadil zahradu Eden cherubíny k východní straně s mečem plamenným blýskajícím se, aby jim zabránil v cestě vedoucí ke stromu života. Takže veškerá duchovní snaha o nesmrtelnost (hledání cesty ke stromu života) je vlastně proti vůli Hospodina? To je teda ovšem gól! Škoda jen, že se nenajedli jako první ze stromu života, který nebyl vůbec zakázaný :-(.

Když viděl Hospodin že je už lidí na něho jaksi moc zkrátil jejich život, aby se o ně nemusel pořád tak starat řekl: Nebude se nesnaditi duch můj s člověkem na věky, proto že také tělo jest, a bude dnů jeho sto a dvadceti let. Moc mu to nepomohlo protože pak se píše : Ale když viděl Hospodin, an se rozmnožuje zlost lidská na zemi, [a] že by všeliké myšlení srdce jejich nebylo než zlé po všecken čas, Litoval Hospodin, že učinil člověka na zemi, a bolest měl v srdci svém. Tedy řekl Hospodin: Vyhladím z země člověka, kteréhož jsem stvořil, od člověka až do hovada, až do zeměplazu, až i do ptactva nebeského; nebo líto mi, že jsem je učinil. Seslal tedy potopu a jen Noa zachránil s jeho korábem, na kterém bylo 7 párů s každého druhu zvěře.

Zajímavé pak po potopě je toto : Tedy vzdělal Noé oltář Hospodinu, a vzav ze všech hovad čistých i ze všeho ptactva čistého, obětoval zápaly na tom oltáři. I zachutnal Hospodin vůni [tu] příjemnou, a řekl Hospodin v srdci svém: Nebudu více zlořečiti zemi pro člověka, proto že myšlení srdce lidského zlé jest od mladosti jeho; aniž budu více bíti všeho, což živo jest, jako jsem učinil. Takže teď víme co je Hospodinu příjemné, ale zároveň si to protiřečí s karmou, i s Biblí, protože Ježíš nikoho nenabádal k obětovávání a modlářství a přec ho měl jeho Bůh v lásce jako vlastního syna. Takže který Bůh je ten pravý a co si to s náma hraje? Nedávno se objevil zajímavý prostup přinášející fatální svědectví. Více najdete zde.

Zajímavá je též potrava určená Bohem Všecko, což se hýbe [a] jest živo, bude vám za pokrm; jako [i] bylinu zelenou, dal jsem vám to všecko. Čili vegetariánství nepochází od Boha. A však masa s duší jeho, [kteráž jest] krev jeho, nebudete jísti. Kdo by koli vylil krev člověka, skrze člověka vylita bude krev jeho; nebo k obrazu svému učinil Bůh člověka. Takže kromě lidí máme jíst všechno.

Celkem mě zaujalo, že Hospodin sliboval člověku jen to, že jeho semenem obseje zem. Nikoliv však žádný posmrtný život u něho či život věčný. Kde se tedy vzala Egypťanů mumifikace a příprava na posmrtný život? Že by měli jiného šlechetnějšího Boha?

Zajímavé je též to, že lidé si chtěli postavit město s velkou věží až k nebesům, což se Bohu nelíbilo a poznamenal : Aj, lid jeden a jazyk jeden všechněch těchto, a toť jest začátek díla jejich; nyní pak nedadí sobě v tom překaziti, což umínili dělati. Protož sstupme a změťme tam jazyk jejich, aby jeden druhého jazyku nerozuměl. Dneska se města v pohodě staví i s mrakodrapy, ba co více člověk lítá až do vesmíru a jemu to nevadí? Že by byl Hospodin proti seskupování lidí? Co na to pak sekty a církve?

Navíc ikdyž jim zkrátil dobu života na 120 let jak se píše výše dožívali se někteří jmenovaní mnohem později pořád kolem 200 - 400 let. Což je dosti zajímavý fakt svědčící buď o paměti autora nebo o moci a paměti Hospodina.

Pak uzavřel s Abrahámem, tedy mimo jiných předchozích a následných smluv s jinými lidmi, smlouvu o obřízce s tímto : Neobřezaný pak pacholík, kterýž by neobřezal těla neobřízky své, vyhlazena zajisté bude duše ta z lidu svého; [nebo] smlouvu mou zrušil. Hospodin je podle Genesis velice smlouvavý a dnes má určitě celý archív podobných smluv jež ho svazují svým slibem :-). Tak mě napadá že obřezaný má pevnější kůži a při pohlavním styku se tak snadno nezraní... že by vyhlazoval Hospodin lidstvo zkrze pohlavní styk?

Celé to povídání Genesis na mě působí dojmem, že člověk Bohu velice zatopil. Od té doby co pojedl člověk ze stromu vědění neměl Hospodin moc klidu. Uzavíral mnoho smluv a nějak si nevěděl s člověkem rady. Čistě můj osobní pohled je, že v sobě obsahuje dosti děr nato, aby bylo pravdivé. Ikdyž :-), hlavně v tom začátku o tom ráji a stromu vědění je skryto velké poselství. PS: Tento článek nijak nezesměšňuje pravého Hospodina, nýbrž pouhou představu Genesis o něm. [Zde] je originál textu v ZIP archívu.