Sluch
Bylo krásné poledne a ve městě odbíjeli 12 hodin. A tu se mistr zeptal svých žáků. Slyšíte bít zvon? A žáci odpověděli ano mistře. Ale mistr řekl NE! Slyšíte jen zvuk! Co z toho vyplývá? Kdyby někdo nahrál přesně zvuk zvonu a pouštěl ho podle potřeby mohl by klidně zvon ukrást a nikdo by to sluchem nepoznal. Jak můžeš tedy věřit sluchu že to co slyšíš je opravdu skutečné. Navíc to co tvoje uši převádějí do toho co vnímáš jako zvuk je jen vlnění určité frekvence. Jinak je všude krásné ticho to jen ty si myslíš, že zvuk existuje. Opět můžeš vidět, že k nalezení pravdy se na sluch spoléhat nemůžeš.

Hmat
Co je to vlastně hmat. Hmat je jen rozlišování hranic energií. Tvá energie se jen setkává s jinou energií. Pokud jsi přešel hranici a jsi uvnitř energie nelze již nahmatat žádny její tvar. Můžeš ji jen cítit pokud je rozdílná než tvoje např. Můžeš cítit že ti je teplo nebo zima. Např. nelze vnímat vzduch, který je kolem tebe. Aby jsi to dokázal, musel by jsi buď změnit energii vzduchu nebo svou např. prudkým pohybem ruky. (Jen tak pro upřesnění pokud chceš vzduchu ubrat energii musíš ho stlačit (pak ho vnímáš jako tlak), tím ho připravíš o energii, která je rovna energii potřebné k jeho stlačení, nebo zchladit (pak ho vnímáš jako zimu) tak že se třeba změní až v kapalinu). Takže to co nahmatáš je jen hranice energie (dobře to jde vidět na vodě lze nahmatat jen hranici mezi vodou a vzduchem nikoliv vodu, aby jsi to dokázal musel by jsi ji buď stlačit, což člověk neumí, nebo zmrazit tím se změní v led a teprve pak můžeš nahmatat její tvar). Ale jak ve skutečnosti vypadá to co vytváří dané hranice? Na základě vyhodnocování hranic energií mozek modeluje tvar, hledá v již zaznamenaných vjemech a provádí porovnávání a ty "víš" čeho se dotýkáš :-)). A propo... mozek modeluje i tvar tvé energie... čili tvoje vlastní tělo :-)).

Představ si utrpení lidí jako řadu otroků spoutaných okovy. Ale to není řada... je to kruh! Je tak veliký, že to nikdo z otroků nevidí. Ďábel sedí uprostřed se svým ovladačem jímž je mysl a představivost a popohání je směrem vpřed, bičem který se jmenuje chtíč. S každým otrokem hraje svou hru - podle toho na co je otrok zaměřen. Zjistí si po čem prahne a pak se baví jeho utrpením. Naslibovat a postavit překážky to je jeho hra. Jenže kruh nemá konce! Nevěř nikdy ďáblu!! To duše je jeho dílem! Rovněž reinkarnace a Bůh také... Dokud mu budeš sloužiti, nikdy z kruhu neodejdeš... Může ti ukázat cokoliv... muže ti ukázat minulé životy, může ti ukázat zážitky, jeho možnosti jsou stejně veliké jako je tvá představivost to ona je jeho dílnou... tam pracuje... skrz mysl tě ovládá... Ptáš se proč to dělá? Nudí se a tak se baví. Čím více otroků tím větší možnost zábavy. Tím zajímavější je hra. Je mu jedno co s tebou udělá, hlavně když se dobře pobaví... Tomu kolu se říká osud...

Ďábel ti nikdy neřekne, že ty sám jsi sobě Bohem... že můžeš cokoliv. Ty okovy nejsou vůbec skutečné... Ty je chceš... ty chceš to, co ti ďábel sliboval a proto se dobrovolně vzdáváš svého božství a zůstáváš v jeho okovech! Někteří je dokonce uctívají a vychvalují!!! Neboj ďábel je dlouho spokojené nenechá :-)).