Když jsem přebíral úřad, všichni čerti se mi smáli. Prý jste ztracené případy. No... ale rozhodl jsem se, že vám dám alespoň šanci... takže velcí mistři a znalci, kariéristé a zasvěcení, zde mám pro vás otázku, která odhalí, jak na tom vlastně jste.

Otázka zní : Hledajících je spousta, všichni něco hledají... něco od zítřka očekávají. A mě by zajímalo, zda-li aspoň vy víte, co tak vehementně hledáte. Ať už se považujete za hledače vnější či vnitřní, materiální či duchovní... na tom ani tak nezáleží... budete bloudit dokud nebudete vědět co vlastně hledáte. Je to jako když chodíte po bytě zmateně sem a tam... otvíráte stále stejné šuplíky a skříně dokola a něco hledáte. Ale v momentě, když si uvědomíte co vlastně hledáte, jdete už najisto, protože víte, kde to leží. Otvíráte příslušný nábytek a okamžitě obdržíte to co jste hledali. Dokud to nevíte... jste čertům pro zábavu... koukají na vás a napovídají... doma to není... zkus se podívat na půdu... na zahradu... do Indie... Takže otázka zní: Co vlastně hledáte.

Vaše odpovědi :

Zbloudilá ovce : Hledám své pravé Já. Jinak řečeno, snažím se vymanit ze zmatku, vytvořeného ztotožněním se s objektem mysli (egem).

Slepý Osel : Odkdy sen hledá skutečnost? Není divu, že to v tobě způsobí zmatek... každý kdo nerozeznává klam od skutečnosti musí žít ve zmatku plném utrpení... Zmatek je způsoben přílišným snažením přidat něco ke skutečnosti nebo si něco ze skutečnosti ponechat. Tip: Zkus fintu Slepého Osla :-) začni ego chtít... volej na něj, přej si ho... chtěj ho hýčkat... chtěj mu sloužit a stane se něco nevídaného...

Martin : Na všechny tři otázky odpovídám, že nevím. Kdybych odpověď znal, tak bych neodpovídal.

Slepý Osel : Pokud bys skutečně nevěděl... pak by tě nic nemohlo trápit... ani to že neznáš odpověď :-). Ono mysl je takový kulišák... když se jde pod svícen tak se snaží rychle odvrátit pozornost jinam... řekne "nevím" a šup už se zabývá něčím jiným... takže se své mysli ptej: "Co je to nevím?" To bude pro ni pastička od Oslíka z nějž se jen tak nevyvleče.

George : Hledám uspokojení.

Slepý Osel : Tak proč hledáš? Přestaň hledat a vše bude v míru. Nebo si myslíš že uspokojení se schovává někde zítra venku za horami?

Sašenka : Štěstí hledám, absolutní svobodu.

Slepý Osel : A jak dlouho vydržíš být plně šťastný a absolutně svobodný?

mysh : Hledám stav bez jakýkoliv pochybností o čemkoli.

Slepý Osel : Právě pochybnost je příčinou hledání. Tak to máš začarované kolo... mimochodem... když utichne myšlení... je možné hledat? Je možné pochybovat? Kdo je hledající? Zkus nejprve zjistit co je to pochybnost, než začneš hledat... ptej se tedy své sám sebe, co je to pochybnost... odkud přichází...

Tom : Ráno jsem nemohl najít ponožky!

Slepý Osel : Patrně jsi je měl na nohách což? To jsou ty kocoviny po velikonocích že?

Zbloudilá ovce : Hledáme totéž, co jsi hledal ty, když jsi odešel do bezdomoví (zemljanky). :-)

Slepý Osel : Tak to máte luxusní zemljanku... když tam máte net.

Pavel : Hledám otázku na Tvou odpověď :-)

Slepý Osel : No tak to budeš muset nejprve zastrčit svou horkou hlavu do hromady čestvého hnoje... tam najdeš obojí. Jednu hromadu tu zrovna mám... tak pojď... kdo chce najít nesmí se před ničím zastavit... ukaž cestu všem lehkovážným... Tedy jaké odhodlání musí člověk pro věc mít a jak poctivě a obětavě se dá hledat.

Martin : Ale na tu otázku neexistuje odpověď.

Slepý Osel : Tvrdí kdo? Oko? Ucho? Patrně jsi hledal na špatném místě... udržuj tedy mysl "žádná odpověď" a odpověď tě po chvíli sama převálcuje... a ty budeš moci odhodit slepeckou hůl... či černé brýle zapomnění...

Zbloudilá ovce : Hledám toho, kdo to všechno vnímá (myšlenky, pocity, představy).

Slepý Osel : Zkusí se tedy praštit párkrát palicí do hlavy... A až tomu který to vnímal a pocítil naskočí boule... běž se honem podívat do zrcadla na toho idiota!

Zet : Teď třeba hledám kapesník. Protože hledat se dá to, co se ztratilo nebo schovalo. To, co je, nelze hledat.

Slepý Osel : To logicky odvodí každý pes, ale přesto... ten ocas utíká a chce se někam schovat. Ptej se tedy poctivě co hledáš tady u mě...

mysh : A co by to jako mělo být? A jak se to vlastně provádí hledání? A jako kdo by to měl dělat? Asi jsem nepochopil otázku :).

Slepý Osel : A co je to nepochopení? A jak se vlastně provádí nechápání... a kdo to jako má dělat? Cítím... že tady smrdí velká mrtvola!

Zbyšek : Jablko.

Slepý Osel : Tak co děláš tady?

ich-teoretik : Spojení s Bohem.

Slepý Osel : A kdo tě k takové šílenosti navedl?!! Vrať se z dlouhých cest domů a pořádně té tasemnici zadek nakopej...

nikdo : Jediné co stojí za hledání je pravda. Kdo pozná pravdu, ten může říci že je svobodný. Nikdo a Nic tě nemůže vysvobodit, jedině pravda. Ten kdo hledá pravdu ji nalezne. Ten kdo nehledá, tak jen proto, že buď nalezl nebo neví co hledat. Ten kdo neví co hledat je ztracen.

Slepý Osel : A není to tak, že ten kdo hledá něco už ztratil. A stačil na to jen jediný sen... třeba o sobě, o pravdě a následně o svém ztracení. Co všechno věrohodného se v té šišce nevyklube... jen pro jednu věc... opustíte rajský domov a vydáte se za fatamorgánou do vyprahlé pouště plné bílých kostí.

tom : Ponožky jsem nenašel. Chodím bos. Zvykl jsem si. Už je nepotřebuju.

Slepý Osel : Zvykat si je výsadou otroků.

Martin : Nehledám nic. Není třeba nic hledat, když mi nic nechybí.

Slepý Osel : A podle čeho poznáš, že ti nic nechybí?

Martin : Klid nebo zánik.

Slepý Osel : O... a to se dá opravdu najít?

wyvit : Hledám štěstí, které trvá věčně - nirvánu.

Slepý Osel : Opravdu? A co to... že dáváš mnohdy přednost denně tisícům věcí... třeba sledování televize... v ní je akorát pár součástek... které nevydrží ani deset let!

Nata : Hledám klid.

Slepý Osel : Ale hledání je neklid... tedy čímsi záměrně vytvořená překážka, zatemnění... aby pak mělo smysl vůbec něco hledat... a pověz mi nehledáš jen svou představu o klidu? Kdo v tobě rozliší co je klid a co neklid? Není to nakonec osobní věc? Věřil bys tomu, že člověk, který nepoznal nikdy klid... nepoznal zároveň ani neklid? Co by se stalo s neklidem, kdybys přestal snít o tom co nemáš... o klidu? Ale o čem potom snít... kdo by snil o tom co má... viď... kdo by šel zpět k netvoření? Snít je přece tak sladké... bez snění není důvod pro co trpět, pro co žít... bez snění nemá smysl ani směr žádná existence...

ich-teoretik : Hledám smysl toho všeho, život x smrt co je před a co je po. Co se s tím dá dělat.

Slepý Osel : Pěkně s tebou šijí démoni a vodí tě po světě sem a tam aniž bys někdy něco uspokojivého našel... Divím se že tě baví jim sloužit a trpět za ně!

pejsek : Nic.

Slepý Osel : No tak to najdeš těžko... kdo tě na takovou šílenost naverboval? Doufám, že aspoň víš kde toto hledat! Kam si tu ceninu pak schováš, aby ti to zas nějaký slepý blázen náhodou neukradl?

pejsek: Těžko... proto už nehledám... naverboval mě jeden osel a ještě k tomu slepej! Vím, ale přesto tam nehledám. A kdybych to náhodou našel nechám to tam ležet.

Slepý Osel : Kéž bys tam nechal ležet to co vystavuješ před Slepým Oslem na obdiv.

zrutochvost : Není co hledat, protože není nalezení ani ten, který by něco našel.

Slepý Osel : A odkud ses vzal pak ty, že ses chytnul na vlastní pýchu?

Robert : Ke hledání je třeba hledajícího, je třeba představy nenalezení, je třeba času.... hmm nic než zábava znuděné mysli. Do chřtánu nicoty s ní!

Slepý Osel : To bys svou mysl musel nejprve najít... evidentně si z tebe stále utahuje.

Robert : Pokud to znáš, tak co navrhuješ?

Slepý Osel : Sousedi toho vždy namluví...

Gabriela : Jdu jen po cestě s důvěrou k tomu, co mne na tu cestu postavilo. Mám jen přání, docházet ke stavům, kdy svým jednáním budu dělat radost sobě a zároveň budu dělat radost druhým živým bytostem. Radost cítím, že je spokojenost s prožitím (konstruktivního čistého) dobra, a může to být i krása jenž naplňuje a inspiruje tvůrčího a vnímavého člověka. A čím častěji budu mít příležitost tyto stavy prožívat, tím více budu můj život vnímat plnější. Přeji si dát plnos svému životu touto tvůrčí cestou, neboť jsem vděčna Tomu, jenž je tvůrčí, a jenž mi dal příležitost být nástrojem své tvorby určené pro mne a pro ostatní.

Slepý Osel : Dvě lžice šrotu a 3 litry vody... 1x denně... po dobu 194 dnů... a pak pod sekyru... Dobrou chuť... Další adept prosím...

Gabriela : Ten recept jež jsi mi doporučil, je nejspíš Tvůj dení chléb, ale narozdíl od Tebe nemám zažívání osla, takže se spokojím se svou vlastní stravou! :) A tobě bych taky raději doporučila výživnější stravu, neboť mám podezdření, že Tvůj metabolismus začal již ničit i Tvé neurony. Mám o Tebe chudáčku oslíčku strach, že se u Tebe začala projevovat demence. Ale každopádně jsi ještě stále zábavný osel. :) :) :)

Slepý Osel : Konec oběda... kdo mlel a nejedl zůstane až do zítřka hlady... a tomu kdo by podváděl... dejte hned klistýr a výplach žaludku... a kdyby ani to tři dny nezabíralo... vyřízněte mu i jazyk s chuťovými buňkami... já z vás tu mlsnou nenažranost dostanu!

Honza : Hledám si novou roli v příštím díle "filmu", ale nemohu se najít ve scénáři. Proto hledám možnost, jak se do něj propašovat.

Slepý Osel : Zbytečně marníš silami... zůstáváš stále před branami... stále vězněm své pyšné role.

r.r : Nehledám nic, hledání se děje, tento pohyb se nezastaví, bez ohledu jaké mu dám jméno, pokud vesmír, potud život, potud hledání, všechny bytosti hledají, nevím to? :-)

Slepý Osel : Dokud hledáš ty, vidíš, že hledá i celý vesmír... já se ptám co hledáš... nikoliv na argumenty pro obhajobu tvého hledání.

r.r. : NEVÍM co hledám :-)

Slepý Osel : A jak vážné je to tvé nevím... třeba si říkáš... hlavní je hledat... třeba až to najdu tak to poznám viď :-)... Až nebudeš opravdu vědět, tak se to dozvíš... zatím se trap jak je ti libo.

Závěr : Velké nasazení, velké úsilí je třeba aby se unavilo ve vás to co má stále chutě něco nacházet a něco získávat. Dokud máte sílu na přání a na chutě... pak nikdy nenajdete klid. Jste málo vypjatí... tisíce věcí vás ruší a svádí od skutečného hledání... a tak se kotrmácíte v tisíci variacích a nabídkách... jako jehelníček skotačící v aréně nafukovacích balónků, které mají nápisy štěstí, bohatství, požitek, radost atd... sotva se čehokoliv dotknete abyste si to přisvojili na stálo... prásk... A nepoučíte se a nepoučíte... a dokud se to ve vás nezmění... nemáte potřebnou odhodlanost vycházející z prozření poznání vzniku utrpení. A dokud ji nemáte nemá smysl se ani vydávat na cestu... protože hned za prvním rohem vám bude nabídnuto něco lákavého, abyste sešli z cesty... a vy samozřejmě neodoláte...