Když jsem přebíral úřad, všichni čerti se mi smáli. Prý jste ztracené případy. No... ale rozhodl jsem se, že vám dám alespoň šanci... takže velcí mistři a znalci, kariéristé a zasvěcení, zde mám pro vás otázku, která odhalí, jak na tom vlastně jste.

Otázka zní : Abyste mohli vejít do ráje, je třeba složit poslední zkoušku, která prověří vaši neposkvrněnost. Kdo neuspěje ten musí jít zpět do pekla. Takže situace je taková. Zaklepete na nebeskou bránu a zakřičíte "otevřete bránu" ...a svatý Petr vás vyzve... "Řekni tedy kdo jsi a brána se nevinným otevře sama" Není se totiž čemu divit, protože tohle umí zakřičet přeci každý hříšník... že? Takže jaká bude vaše odpověď na otázku "Kdo jsi"?

Vaše odpovědi :

Digital : Jsem další hříšná duše.

Slepý Osel : Brána se ani nehla... opilce tady nevpouštíme. Štempl... "Nežádoucí"... Pokračuj v pekle samsáry. A dávej si bacha ať tě navěky nevyhostíme za to "další"...

Martin : Svatý Petře, tak hele! Jsem rukojmí co nebojuje a jsem hovno, které si nesmrdí, jsem svědek, který mlčí a jsem hudba která hraje.

Slepý Osel : Vždyť nejsi ani upřímný sám k sobě... běž tedy zpět do samsáry a hledej odpověď poctivěji.

Samo : Dobrá otázka, o všetkých bytostiach vyskytujúcich sa v mojom živote dokážem povedať stovky definícií, však o sebe samom snáď len mlčať môžem. To ticho je azda jediným pravdivým obrazom toho, kto pred bránou sa pristavil.

Slepý Osel : Někdo mlčí i když se bojí odpovědět. Jak má sv.Petr poznat o koho jde? Nevinný zajisté odpoví. Vinný i před posledním soudem mlčí. Však tento snahu špatným směrem nasměroval... jeho záměr zcela jasný je. Vrať se tedy do samsáry a hledej poctivěji odpověď.

Filuta : A kdo se ptá? Nic, ticho Špičkou ťuknu do dveří a vkročím jsem tam.

Slepý Osel : Problémem je, že ty nemáš fyz. tělo a brána není hmotná. Lituji, ale vypáčit se nedá.

Mikuláš : Kdo jsem? Jsem otázka, jsem brána, jsem svatý petr, jsem nebe, jsem... jsem, která jsem.

Slepý Osel : Tak si tím buď v samsáře. Patrně není na světě nikdo upřímný... poctivý v té otázce... jen sami vychytralci, kteří někam spěchají!

Zbloudilá ovce : Prázdnota.

Slepý Osel : Jak může prázdnota být zbloudilá? Podvodníky neberem. Vrať se do samsáry a pozoruj zbloudilou ovci.

Nada : Proč se ptáš dědku prašivá? Copak nevidíš, uši a ruce mi mrznou tak znovu. Kdo jsi? Jsi slepý, či co? Okamžitě mi otevři nebo!!!!!!! Naposledy se ptám? Kdo jsi? S bojovým pokřikem uááááá, kop do dveří a hurá na ně. Svatý Petr raději sbalil fidlátka a jal se utíkat do pekla. Nebe zbylo celé jen pro mě :-)

Slepý Osel : Tvé "Nebe zbylo celé jen pro mě"... zavřelo bránu na sedm západů... Vrať se do samsáry a smyj ze sebe to sémě hadovo.

mysh : Jsem tvoje projevení, tvá zpátky se vracející se vlna, končící existence...

Slepý Osel : Pak se mi chce zvracet. Moc chytrá je ta vlna. A chytráci do ráje nesmí. Jen chudí duchem. Takže vrať se do samsáry a trochu upřímněji pátrej po odpovědi.

Alan : "Kdo jsi?" Zajímavé, Petr (tedy já sám) se sebe ptá kdo je. Jsem ty Petře, byli jsme dlouho odděleni. (v tomto okamžiku splynul poutník s Petrem)

Slepý Osel : No koukám, že se do ráje moc z vás nedostane... patrně proto se tu v samsáře jaksi přelidňuje... není divu, když nikdo není upřímně hledající. Abyste se mohli zorientovat, musíte se nejprve vrátit tam, odkud jste vyšli a odhodit všechno, co jste kdy nacpali do své mysli zvenčí a pak položit tuto otázku neposkvrněnému. Zatím se jen snažíte využívat svého nasbíraného... mrtvého vědění či moudrosti.

Peterson : Říkali mi Jirka.

Slepý Osel : Ale já se neptám kým jsi byl nazýván kdysi, ale kdo jsi tady a teď.

o : No co myslíš...? Co já jsem! Já ti to řeknu. Jsem odraz měsíce na vodní hladině... chachacha

Slepý Osel : A co by dělal odraz měsíce na vodní hladině u mé brány? Kdo by ho sem vůbec poslal? Šijí s tebou všichni lstiví čerti, protože zrovna teď je now (opak úplňku).

Inkognito : Nevím... jen cítím, že jsem...

Slepý Osel : A čím se to dá cítit? Když není tělo?

chibal : Nevím kdo jsem. Vždyť touto otázkou se zabývají filozofové už od dávných dob. Podle mě musí každý dojít na konci k závěru, že neví.

Slepý Osel : Tak dojdi na ten konec abys neměl pochyby... abys sis to jen nemyslel jak to asi je... cena je vysoká. Buď peklo nebo ráj... nemůžeš si dovolit jen tak střílet... není víc pokusů... takže si to ujasni. Hledej tak, jak je hodno takového vážného okamžiku jako je nebeská brána.

slečna taková : Chtěla bych ti říct kdo jsem, ale ať se snažím jak se snažím, tak skončím u toho že nevím. Mozek se mi zavařil a vypnul, "nevím" na mě kouká ze všech stran. Stejně tak to dopadá i s tou otázkou svobody. Oslíkovy stránky jsou velmi přímočaré. Dokážeš to všechno i přesně popsat. To je užasný.

Slepý Osel : Dám ti otázku: Kdo může říct Bohu pravdu o tom kdo on je a jaký je? I kdyby se díval do zrcadla... nemůže se nikdy poznat... a proč... ta otázka v tomto testu tě staví do stejné pozice... ze snění do přímého pohledu... jdeš na to dobře... jen se do toho více ponoř... jdi dál do toho zjišťování a pátrání uvnitř sebe dokud nenarazíš na poslední vrstvu jmen a přívlastků... a pod ní leží to co hledáš.

iva : Já.

Slepý Osel : To může odpovědět i Ďábel...

Marian : Som ráj, oslíku.

Slepý Osel : Pak jsi teprve v polovině hledání... hledej dál.

ushui : Člověk.

Slepý Osel : A jsi nahý nebo oblečený? Hmm? Vrať se do samsáry a hledej upřímněji a hlouběji..

mysh : Tím co myslíš!

Slepý Osel : Domýšlivost je snazší než upřímně se podívat na sebe samu... tisíce oklik je pod svícnem. Takže ptej se sám sebe bez ohledu na mě... o mě tu nejde... dokud nenajdeš odpověď budeš muset bloudit zotročen v samsáře.

MATIZ : Jsem součást všeho.

Slepý Osel : A co když je všechno součástí tebe? Jak to je? Kdo jsi ty?

Geroge : Nevím.

Slepý Osel : A kdo je ten kdo neví? Odkud se bere to nevím? Hledej dál.

vv : Kdo jsem? Ubohé nic uvězněné v sebeklamu, gejzíru vášní a touhy vyniknout.

Slepý Osel : No tak ubohé ještě nejsi, páč se dokážeš ještě ponižovat. Kdo se dokáže ponížit dokáže se i povýšit. Ten je daleko od nevinnosti. Jaké jsi měl k tomu důvody hrát tu podvodné divadlo... tak šupky hupky zpět a užij si své ubohosti dosytosti a pak přijď.

vv : Přišel jsem právě proto, že mě už vše omrzelo dosytosti. Netoužím po ničem jiném, než se vzdát všeho pozitivního i negativního a zapomenout na sebe...

Slepý Osel : Ó jak bys mohl ty jeden podvodníku zapomínat na sebe když jsi ještě nezjistil kdo jsi! Lžeš sám sobě a dokonce i zde! Trochu víc upřímnosti... jinak se budeš pořád smažit ve vlastní šťávě. Do ráje nesmí ti co chtějí na sebe zapomenout. Ti by z něho udělali totiž peklo. No a ty jsi ještě otylý dost... potřebuješ se více vyškvařit... mnoho toho mozkového sádla neseš v hlavě sebou. Tak šup... do samsárky.

DIGITAL : Jen se otočím a prohlásím: "Tvoje brána je mi u prdele, svatý Petře!"

Slepý Osel : Sám sis vybral cestu. Nyní abys k této bráně našel znova cestu budeš muset znova projít celou samsárou než dojdeš ke své důležité prdeli svým čumáčkem. Inu další kolečko. To jsou ti paličáci, kteří nevidí co tu smrdí, ač to mají přímo před nosem. Raději se otočí, jen aby s tím smradem mohli být co nejdéle.

Karel : Jsem žákem.

Slepý Osel : Ale já se neptám kým jsi, ale kdo jsi! Takže druhé kolo... upřesním... kdo je tedy tím žákem? Vědomí, ego, duše, tělo, mysl nebo co vlastně? Kdo teda jsi? Pokud jsi žákem, pak nejsi ještě úplný a do ráje nic neúplného nesmí... sám sis zvolil cestu... tak šup do samsáry a učit se učit jak sám chceš a čemu chceš.

mysh : Zeptej se prosím někoho kdo o mě něco ví. Nemáte tam nějakou kartotéku? Jistě se budu někomu podobat.

Slepý Osel : Všichni o tobě něco ví... ale poznal jsi ty sám sebe? Kdo jsi? Tady kartotéky nemáme, jdi tedy zpět a ptej se lidí kdo jsi... a komu se podobáš, když sis vybral tuto metodu hledání odpovědi.

Jaroslav : Jsem který jsem.

Slepý Osel : Áno x je x... ale kdo je tím X. Jak poznáš, že jsi? Ve snu není taky tělo a myslíme si, že někde jsme a jsme kteří tam jsme... jednou takoví jiní makoví... ale co je tím, co je za tím vším... kdo jsi doopravdy?

Jaroslav : Jsem jen sen.

Slepý Osel : Ale kdo pak rozpoznává ten sen... co je sen a co není... a sen nemůže sám vědět, že je sen. Takže kdo jsi?

Mirek : Oslové jsou ti kteří odpovídají, neb peklo je jejich domovem. I zeptal se Pilát (nemám teď u sebe Svatou knihu): "Kdo jsi?" (nebo to bylo "Jsi Bůh??") A on mlčel

Slepý Osel : No a ty jsi touto citací nemlčel... sám jsi se poskvrnil. Ale i kdybys mlčel brána by se neotevřela, protože nechápeš na jakém principu pracuje! A i kdybys to pochopil, bude ti to na nic... Brána se ti neotevře, protože před ní nestojí nevinný a upřímný.

Zbyšek : Já.

Slepý Osel : Aha! Tak to jsi zase ty! A zkoušíš různé převleky co? Takové tady nesmíme nikdy pustit... hybaj tam odkud jsi přišel. Vejít mohou pouze nevinní!

Zet : Nelze to popsat, nemá to žádné vlastnosti ani věk, není to ani dobré, ani zlé. Aby se "to" mohlo projevit, "nabaluje" na sebe vlastnosti. Až je po smrti zase odloží, nebude mít svatý Petr na koho křičet. A ani tam žádný Petr nebude.

Slepý Osel : Ale kdo je ten který, to vše vyzkoumal... za koho tedy mluvíš? Za zkoumatele nebo zkoumané? Ale stejně je to stále vzdálené od nevinnosti... takže co s tím... když se brána ráje stejně neotevřela... viď?

vv : Brána do ráje? Neznám nic takového, to je jen další cíl v kterém už beztak jsem, stejně jako jsem o ráji nevěděl. Tak na mě nechoď s žádným rájem podvodníku jeden.

Slepý Osel : Staň se ti jak chceš... podvedl jsi totiž jen sám sebe.

vv : Koho jsem tedy vlastně podvedl? A kdo mi to oznamuje, že jsem se podvedl?

Slepý Osel : No vidíš jak málo stačí k tomu, abys z ráje vypadl... to je proto že jsi hledal jen myšlenkově... kým jsi... ale žádná myšlenka ti to neřekne... myšlenky jsou tu od toho aby nevinné klamaly, sváděly a podváděly...

Eva : Já jsem Eva a kdo jsi ty? A stlejdo, budeme si spolu hlát?

Slepý Osel : Jména vedou jen v pekle, tam si rádi hrají... na Matriku. Peklem označené nemůžeme vpustit. Co všechno v tobě slyší na to jméno... to nejprve odhoď a pak přijď.

ich-teoretik : Ten, který si již odpustil a nic ho netíží.

Slepý Osel : Ha ha ha... a kde jsi ho nechal? Ty... který se snažíš lhát i u nebeské brány!

nikdo : Otázka je špatně položena. Ten kdo říká "Já", "Ty", "My", "Vy"... atd. a skutečně tak myslí, tomu chybí poznání. Těm kdo říká "Já" ať zkusí najít v sobě to co tak nazývá. Ten kdo bude hledat dojde k závěru, že nikdo a nic koho by šlo nazvat "Já" není. Tedy ptát se kdo jsi je marnost.

Slepý Osel : A hele tento si vzal pro jistotu dokonce i obrněný transportér, aby se do ráje probil...

lafing : A kdo jsi ty, že se tak tážeš?

Slepý Osel : Tobě navždy skrytá skutečnost pane Lucifer.

Martin : Jsem někdo.

Slepý Osel : A jak jsi na to přišel? Když mysl se z venku nevidí? Zkus raději myslet na mysl...

Martin : Těžko říct, když zavřu oči a zapomenu na tělo nic nevidím.

Slepý Osel : A kdo zavře oči a kdo zapomíná?

UTF : (prázdný mail)

Slepý Osel : A kdo je ten který mlčí?

wyvit : Nic

Slepý Osel : A odkdy nic mluví? Na to ti neskočí ani Slepý Osel, natož tak svatý Petr! Taková troufalost!

Nata : Sled jevů.

Slepý Osel : A kdo je pak tím, kdo vidí sled jevů? Jevy sami sebe nemohou vidět... natož aby viděli svůj sled... takže kdo to pojmenoval? Kdo je to?

ich-teoretik : Jsem duše bez těla.

Slepý Osel : Jsem x bez y... definovat jedno pomocí druhého... proč sem nosíš s sebou tolik mrtvých věcí! Ani jedna z nich do ráje nesmí, neboť by ho hned proměnily v peklo!

pejsek : Odraz.

Slepý Osel : Ó jak geniální prasátko... do ráje iluze neberem... Odpal.

pejsek : Tady teď.

Slepý Osel : Tak to je mi tě líto. Chtěl jsem těmito testy ukázat neschopnost a bažinu v jaké se nacházíte... a co se stalo? Vidím že se stal pravý opak! Nikomu to nepomohlo, nikoho to netrklo, ba naopak i ti, jež v bažině dosud nebyli do ni spadli, a stali se z nich nafintění podvodníci... Copak je tak těžké porazit vlastní pýchu a podívat se na věc upřímně? Mistrům to trvalo pár let v bezdomoví i desetihodinového cvičení... a vy si přečtete pár knih a chcete se jim rovnat?! Mnozí první budou těmi posledními... před chytráky moudrými a opatrnými je odpověď navždy ukryta... jen ten kdo upřimně hledá, prostý laik... jež tuto otázku slyší poprvé... a odpověď neloví v myšlenkách... dosahuje ihned vhledu prvního stupně... k jehož dosažení všem ostatním brání jen jejich pýcha!

George : ...jsem ten, který stojí před bránou....

Slepý Osel : To je ale smůla viď? Sám sis vybral tento trest v domění, že tak dosáhneš od Boha většího uznání než dostávají vyděděnci, opilci a blázni... kteří se topí ve vlastních výkalech a nevadí jim to.

Robert : Jsi trochu zvědavá má milá iluze a co že to nabízíš? Děkuji, ale už jsem zvracel dost, nestojím o ráje ani podobné mizérie. Svou kazajku pro zakoušející si zase schovej.

Slepý Osel : Chudák... otočil se zády zcela sám.

Dan : Nejsem.

Slepý Osel : Tak co tu chceš?

Martin : Nestojím před branou, nestojím za branou, nejsem ani brána sama. Proč chodit někam, kde jsem? Kde nejsem. Nejsem nikde a proto jsem všude. Nebylo nikdy na takzvaném světě místa kde bych nebyl ani doby ve které bych nebyl. Jsem peklem a nebem a nejsem ani jedním z nich. Jsem zároveň brána, ráj, kteří si mnozí vysnili (Jak roztomilé je z iluze vytvořit další iluzi :-) a zároveň všichni kteří kdy stáli před ní. Petr se mě ptá? Kdo je on? Moje dlaň se také neptá prstů kdo jsou a co tu pohledávají. Já jsem i tou otázkou a proto znám odpověď, ale nejsem tazatelem. A otázka bez toho, kdo se ptá nemůže existovat. A to všechno (ne)jsem Já.

Slepý Osel : A co z toho všeho šrotování máš, že stojíš před branou žebráš?

Gabriela : Nevím co a kde je peklo a nevím co a kde je ráj, nevím co je samsara a neznám, kdy už někdo či něco dosáhne absolutní věčné svátosti. Víře v svatého Petra nevěřím, neboť je to mimo dosah mého poznání. Doposud se mohu ztotožňovat jen s vlastním prožitím a poznáním. Vnuknutí mi pomáhá rozlišovat co je každodení běžné zlo a dobro. Přeji si jen správné vnuknutí nejlepšího rozlišení dobra a zla. A potom si přeji abych nezradila dobro a vybrala si právě jen je. Důvěřuji tomu co mi dává vnuknutí, neboť věřím, že mi dal možnost narodit se a žít. Jsem také laik a tedy i slepý osel :), ztotožňuji se jen s vlastními zkušenostmi a prožitky. :)

Slepý Osel : Okamžitě před ní zavřete bránu ráje nejmíň na 50 000 let!

Gabriela : Když slepý osel, myslící si, že je sv.Petr rozhoduje o tom, kdo může a kdo nesmí vstupu do tak zvaného ráje, o kterém sám nemá ani šajnu, tak je pak v naprostém pořádku do toho jeho ráje vůbec nelézt!!!!!!!! :) :) :)

Slepý Osel : Ale muchomůrko... nikdo se tě o to ani neprosil... ty sama jsi přece začala na jeho dveře klepat...

Honza : Jsem proplouvajícím, jenž hledá břeh, aby mohl znovu vplout do stejného začátku se stejným vítrem v zádech.

Slepý Osel : Tak to se jdi raději utopit... klesnout až na dno svých sil a nadějí... jinak budeš stále ve svém člunu zakletý.

Penz : Člověče, to tady čtu. KDO JSEM? A musím říct PĚKNEJ ČURÁK!!!

Slepý Osel : (Vybuchne smíchy...) A kdo, kde, proč a jak si tuhle masku nasadil, že teď zkrze ní nepoznává ani sám sebe?

Závěr : Jediný pohled bez mysli by otevřel bránu... ale vy raději přemýšlíte... a když přitlačíte na pilu... vzdáváte to myšlenkou nevím. Nevím, které jen tak přejdete... kdybyste jen jednou uviděli tu propast nevím... to by se zatřásl celý vesmír... ale je snadné si jen tak v mysli říct nevím, aby v mysli dlouho nestála řeč, že?! Ale skutečné nevím, jež je zděšením v pravém slova smyslu... které si neumíte ani představit... tak takové nevím... to je teprve prvním krokem do neznáma a zpět k nevinnosti... avšak vy volíte raději tisíckrát zákony a pohodlíčko pekelné. Čím pak chcete obhájit život svůj, když u posledního soudu nebudete moci pronést ani jedno slovo? Brána se otevře sama, až jste vnitřně připraveni... Vy však jen neustále marníte čas sloužení smyslovým radovánkám a myšlenkovému taktizování... zušlechťujete jen svá pouta a zdokonalujete jen svou vnější masku... Jenže oklamat takto můžete pouze mysl stejně postižených... nikoli bránu nebes!