Na svých stránkách píšeš o nějakém jiném uspořádání společnosti, zavedení kreditu za odpracované hodiny atd. Myslím, že podceňuješ jednu věc a to je specializace a její náročnost.

A kdo zaplatil současnou specializaci a náročnost a legislativu, atd?

Kromě toho, že každý si nemůže vyrobit to, vše co potřebuje. Efektivnější je, když se na jednu věc specializuje jedna skupina a pak si mezi sebou komodity vyměňují. Takže už je tu obchod.

Obchod spadá do ziskové činnosti proto je v něm tolik konkurence... proto tvá efektivita není stejná efektivita jakou jsem měl na mysli já... v plánu který jsem cítil není obchod ziskový. Tak jak jsem to cítil já, je to chápáno... že máma v rodině nepožaduje po každém výdělečném členu rodiny platbu za to, že jim pere a vaří a uklízí. A jestliže v rodině můžou fungovat věci bez ohledu na kupčení mezi bratrem a sestrou matkou a dcerou... pak samozřejmě je možné tohle provést v celé společnosti. Brání tomu jen pýcha a ziskuchtivost... proto vzniká konkurence a to je boj a boj je plýtvání všemi prostředky. Proto to ty nikdy neuvidíš... neucítíš to, jak jsem to cítil já, když jsem ten Manifest lva psal, a to jsem ho ještě trošku musel přizpůsobit vašemu sobeckému nahlížení.

Dále jsou lidi, kteří dělají věci obecně prospěšné, dálnice, hasiči atd., a ti musí být placeni od ostatních, kteří jejich práci využívají.

A kde spí ti lidé co provádějí tyto práce? Co jí tito lidé kteří provádějí tyto práce? Platíš ty mámě za její služby které využíváš? Nebo je jen jeden domácí rozpočet a každé ruce pracují tak jak umí... dle dohody, aby rodina vzkvétala? Problém je ten že rodina má společný majetek... a bylo by nesmyslné obchodovat mezi jejím členy... tak jako každá firma jenž má společný majetek tak kanceláře mezi sebou neobchodují ale spolupracují. Problém je pýcha, žádostivost, z toho oddělenost, z toho konkurence... z toho následné vyčerpání všech zdrojů... lidských i hospodářských a to je pro lidskou ješitnost... Mít víc než jiní... mít víc než je potřeba... vlastnit a vlastnit.

Takže už tu máme daně.

Daně v mé společnosti nejsou potřeba, protože tam není žádný zisk jednoho na úkor druhého.

Dále jsou některá povolání náročnější např. na přípravu. Na to aby někdo byl chirurg musí na sobě hodně a dlouho pracovat, narozdíl od někoho kdo kope jámu. Takže už tu máme třídní rozdíly, páč ne každý je chytrý nebo manuálně zručný... ne každému se chce nabýt dostatečné kvalifikace pro některou práci.

Né každému se chce kopat jámu. Já tu nikde žádné třídní rozdíly nevidím... to jen vaše pýcha je vidí. Kdyby se nevykopala jáma... neměl by kde chirurg operovat... ani doma by si ruce neumyl.

Takže ideální model společnosti se zase tolik neliší od té co se tu vyvinula, ikdyž tato má svoje nedostatky.

Nebráním svůj model... protože jsem to psal jen pro inspiraci, aby člověk co vidí viděl, v čem je hlavní příčina toho co se v poslední době rozmáhá a ještě se rozmůže. Protože to co se děje a co přichází je jen obrazem toho co máte vevnitř. Kdyby byl člověk skutečně inteligentní... a zkrotil by sám sebe, mohl by pracovat jen jednu hodinu denně a žilo by se mu desetkrát pohodlněji než dnes a spoustu času by se mohl věnovat rozvoji své vnitřní osobnosti, aby se on sám cítil, byť by jen zametal chodníky jako Bůh... jako jedinečné extatické bytí. Škoda že nikdo z vás nemá čas pro samé starosti konzumní zábavičky a hračičky a neúměrné požadavky na váš pracovní výkon... abyste to viděli. Proto, ač možná vnějšek bohatne... vnitřek chřadne... A amen pravím vám... zchudne nejvíc ten, který si mohl cokoliv koupit a zbohatne nejvíce ten, kterého o všechno obrali.

A závěrem: Samotná výše mzdy za odváděnou práci není podstatná. To co vám přináší potěšení je to že můžete mít víc než jiní a to co vám přináší rozhořčení je to že kdejaký kopáč nevzdělaný vás dohání... a to že nyní pohledem do zahraničí se vám zdá že máte málo... a to málo bude až do té doby dokud někdo bude mít více. Takže model společnosti o kterém jsem já mluvil, není o pýše a sobectví jenž jsou jediným zdrojem vašeho štěstí a úspěšnosti v tomto světě, (vždy vyhodnotilném vůči druhým) ale o společnosti ve které kdyby jeden jedinný člověk dostal více než jiní... tak by šel a přebytek by vrátil a to né proto že by měl výčitky svědomí ale proto, že by nechtěl aby společnost vydala více než je třeba a taky proto že aby se nikdo z jeho bratrů necítil ochuzen.

Tím by byla příčina krachu lidstva zažehnána. Nejde to však zvenčí... nejde to nařízením. Musí to vyvstat z vnitřku zmoudřením... takto svým dětem připravíte jen o to nuznější budoucnost a všichni jenž pracují v dnešní společnosti vytvářejí bídu svých zítřků, protože jsou jen zotročování obchodníky a bankéři. Ale nehledejte viníka venku... protože daleko větší nepřítel dlí ve vás... to že jste tělo zaprodali svým vášním a vpustili jste do tohoto chrámu otce kuplíře a penězoněmce... tak proto nyní nemáte klidu.

Beznadějný případ

***

Sorry chtěl jsem jenom vidět tvé reakce. Já si v tom trochu frčím a myslím, že skládáš správnou mozaiku tady toho svinčíku.

(Bez odpovědi)

Beznadějný případ