Dobrý den! Rád bych Vás poprosil o radu. Od mala mám strach ze smrti. V poslední době čtu hodně knih o duši, o mimotělních zkušenostech, minulých životech apod. Většina autorů se shoduje že cílem duše je stát se "dokonalou" a splynout s Bohem (vědomím).

Strach ze smrti má jen to co není skutečné. Duše nemůže splynout ani se stát dokonalou... to jen ego může. Tak jako ten který se dívá zkrze oko... co je dokonalé v tomto řetězci? Oko je neposouditelné, dívání je neposouditelné, dívající je neposouditelný... stačí jen najít to odkud se bere zdroj toho všeho co všem motá hlavy... neboť to je vědění, pýcha a touha po sebeohodnocení. A tak se tu mnoho lidí snaží ale ničeho než vlastních myšlenek nedosáhnou. Démon ovládá zkrze myšlenky pocity a ty vás pak bičují aby jste dělali to co oni chtějí... přitom jsou prchlavé a nemají vskutku žádnou moc. To jen vy jim věříte a vpustili jste je do svého domu, protože vám něco slíbili...

Nedávno jsem byl na konzultaci u pana Kunfiřta, který prý rozmlouvá s Bohem. Říkal že po mnoha inkarnacích člověk splyne s Bohem, kde už není identita. Až Boha dosáhnou všechny bytosti tak se opět "rozdělí" a dojde k dalšímu velkému třesku a život tak pokračuje dál ale už prostřednictvím někoho jiného. Nevím zda je to pravda, ale docela mě to děsí.

Podle toho co říká, je to jen logické dílko. Bůh by nikdy takhle neuvažoval. Protože kdyby tomu tak bylo, nemohlo by být jeho dílo dokonalé. Bude to tak jak chcete aby to bylo, protože tomu věříte. Stejně tak jako když věříte že se vám v noci bude zdát o ráji... tak se vám bude zdát o ráji... pak ale nyní musíte prožívat peklo. Je to stará logika... ti co se mají tady dobře... zajisté po smrti musí přijít do pekla... a ti co se mají tady špatně... zajisté po smrti musí přijít do ráje. Ubohé lidské myšlení a hra na chudost a bohatost... stejně tak prozrazuje to oč všem lidem jde... A tak bych řekl že výše uvedený pán spíše rozmlouvá s Márou. A nebude sám sebe měnit... protože mu tahle filozofie přináší nyní prestiž... a jen blázen by odešel od zdejšího slibného koryta. Někdo se zastaví tady a někdo tam... na každého existuje oko jenž ho chytne za nohu... protože to oko je upleteno z jeho přání.

Komu věřit a jak poznat co je pravda?

Pravda není otázkou víry ani poznání. Jsi jako snílek co se ve snu každého ptá co je pravda. Co se děje tam za tou realitou... co se stane až se probudím...

Mohl by jste mi prosím nějak poradit co by mi mohlo pomoci a kde bych našel pravdu? Mnohokrát děkuji!

Kdybys od narození byl sám na pustém ostrově a o pravdě, Bohu... o čemkoliv (vědění dobrého a zlého) co by poskytlo měřítka pro to aby ses mohl posoudit... jak z materiálního tak z duševního hlediska... bys nikdy neslyšel... čím by ses trápil pak? A proto ten jenž zůstal neposkvrněn tímto tomu patří království nebeské... žije sám se sebou v míru. Ale i tento mír se dá narušit vnitřním posuzováním bolesti apod...

Kdo chce míti hlavu prázdnou a spánek klidný nesmí denně šrotovat jako nějaké rozežrané prase aby se zalíbilo na první pohled řezníkovi.

Jsou tu lidé, jenž se přitupírovali měřítkům jež se všeobecně hlásájí v knihách lstivých a ti se cítí nyní spokojení... protože sklízejí uznání od stejně posedlých... ale stačilo by v noci když všichni spí... přepsat všechna učení... a rázem by zjistili že dvacet let šli špatnou cestou a ze jejich slunce v duši by se stalo peklo.

A tak třeba křesťan... poctivý a zásadový... vyžere si svůj talíř dosyta... nyní je spasený a vyvolený, protože se řídí tím co bylo napsáno... a vzhledem k tomu jak zarytý je a ulpělý je na sobě... nedovedete si ani představit jak se bude cítit až bude konfrontován tím, že uvěřil jako bláhový a celý život promarnil službě bludu svému... a to už pak čas na nápravu svého pomýlení a dohnání svého poznání nebude mít.

Proto bylo praveno... Že všichni lidé takoví... už mají odměnu svou... pouze pomíjivou... a tak ani křesťan není svobodný... a den za dnem musí o své spasení se snažit a hříchům se vyhýbat... To proto že nepoznal... ale pouze věří, že je spasený.

Nevím jakou roli v tom hraje Ježíš... protože měl to říci na rovinu... že všichni jsou spasení a že žádné spasení ani zatracení není možné. Že všechny takové svatouškům a církevňáčkům se máte vysmát a oslavovat to co je ve vás. Ale to by církev ani jiní mesiáši nevydělali ani groš.

Ale pravím tomu, kdo hledá svobodu a nikoliv otroctví... aby vytrval a nenechal se svést a sám sobě se stal největším útočištěm... protože čím hlouběji se poznáváte a přijímáte, tím sladčí bude vaše odměna. Stačí se nořit jen sám do sebe... protože to je světlo které všemu dává život. A kdo jen koutkem oka zahlédne ten už se nenechá svést ničím...

Beznadějný případ