23 minut v pekle od Billa Wise

To jak si lidé představují ráj a nebo peklo je spojeno jen se smyslovým prožíváním. Takže ať jsou tam nebo tam... jsou stále ve stejné pasti. Pro jedno musejí prožívat druhé. Nehledě na to proč záměrně použili 23.

Zajímá tě, jak to asi vypadá v pekle? Pochybuješ, že místo jako tohle může vůbec existovat? Potom si přečti tenhle článek. Možná změní mnoho tvých teorií.

Peklo a ráj není žádné místo a není závislé na nějaké víře a ani žádný Bůh ani Ďábel ho nevytváří ani vás tam neposílá či nespasuje.

Jde o přeloženou verzi audio tracků z http://www.fireonthealtar.com/sermons/index.html

To bude jistě komerční... pěkně upletené aby to zapůsobilo na nějvětší emoce... cukr a bič a ten jenž není nevinný se jistě lapen ve své představivosti zbrkle vrhne se plnit úkoly jenž jsou pouhým marněním času a pouhou psychickým dudlíkem pro malomocné.

Takže pojďme přímo k věci. Kolem tří hodin ráno jsem byl vzat. Nevěděl jsem jak jsem se tam dostal, až do té chvíle než jsem se vrátil a Pán mi to vysvětlil. Najednou jsem se ocitl ve vězeňské cele. Úplně normální cela, jakou byste si představili. S kamennými zdmi a závorou na dveřích. V té chvíli jsem nevěděl, kde jsem. Jediné, co jsem věděl, že tam bylo extrémně, strašně horko. V té cele bylo tak horko, že jsem nevěřil, že jsem naživu. Nemohl jsem se vůbec hýbat kvůli tomu horku, ale byl jsem stále naživu. Na chvilku tam bylo světlo, věřím, že Boží přítomnost tam byla kvůli mně, abych mohl vidět vzhled té cely. Ale asi po minutě nastala tma.

"věřím že boží přítomnost tam byla kvůli mě..." to je sladké sebeobelhávání.

V Izaiáši 24:22 stojí: Budou sebráni, jako je sebrán vězeň do jámy, a budou zavřeni pod zámek; po mnohých pak dnech budou potrestáni.

Správně... jenže vy jste tak tumpachoví, že si ani nevšimnete... že v době Izaiáše tam nemohli být sebrání a trestání za to, že nevěřili v Ježíše ani že nebyli pokřtěni či spaseni či nežili podle desatera. A navíc byste ani nevěřili, že v té jámě a pod zámkem už jste a to docela dobrovolně a v té cele šíříte nějakou víru v to, že vám někdo pomůže. Ta jáma je vaše snění, ten zámek je váš strach a ten trest denně na sebe přivoláváte.

Přísloví 7:27 "Její dům - toť cesty do podsvětí, vedoucí do komor smrti.

A pak jste to vy kdo těší se na smrt a zmrtvýchvstání, aby byli vzati do nebes jako spasení místo abyste to dokázali ještě před smrtí.

Takže část pekla má místnosti.

Fíha... to bude asi nějaká stavba... a projektantem bude asi Bůh.

Job 17:16: Závory podsvětí zapadnou, až se spolu do prachu uložíme.

To máte ale velmi dobře zpracované... naštudované... tak precizně... jenže někdy vytaženo a použito v zcela jiném kontextu.

Takže znovu, vše co jsem viděl je už v Bibli.

I v hovně se dá vidět mnoho... když se chce... ale musí se nejprve chtít.

Ocitl jsem se tedy v cele spolu se čtyřmi dalšími bytostmi. Nevěděl jsem do té doby, že jsou to démoni, protože jsem tam byl jako nespasená osoba.

Aha... takže kdo je nespasený neví... to by mě zajímalo v co stačí věřit aby se ze mě stala spasená osoba... Ten člověk by si měl přečíst slova Ježíše v evangeliu sv. Tomáše.

Bůh vzal z mé mysli, že jsem křesťan.

Asi proto aby ti ukázal, že křesťanství je bublina ve tvé mysli, která ti cloní zrak. Jinak se usmívám... to muselo být jistě peklo... nebýt křesťan... nemít se o co opřít, ani se podle čeho a k čemu pomodlit... aby tě démoni nechali na pokoji.

Nevěděl jsem proč, ale vysvětlil mi to na cestě zpátky.

Aby jsi to mohl určitě říct dalším...

Nevěděl jsem, co jsou zač, ale byly obrovské. Kolem 12-14 stop vysoké. Byly celí šupinatí, gigantické čelisti, obrovskýma vyčuhujícíma zubama. Ten druhý byl pokryt něčím jako ploutvemi, ostrými jako struhadlo a dlouhé ruce bez nějakého poměru a všechno bylo deformované, zkroucené a bez symetrie. Jedna ruka dlouhá, druhá krátká. Hrozně vypadající bytosti.

Asi jako křesťané.

A celou dobu se rouhali Bohu.

Asi jako křesťané.

A mně zajímalo, proč celou dobu proklínají Boha? Proč ho tak nenávidí?

Protože sní o spasení, životě věčném a přesladkém ráji... a bojí se... moc se bojí pekla.

A potom obrátili svoji pozornost ke mně a já jsem cítil, že stejnou nenávist, co mají k Bohu, mají i ke mně. A zase. Proč mně tak nenávidí? Nic jsem jim neudělal. Nenáviděli mně s nenávistí, jakou jsem na zemi nikdy nezažil. Daleko za hranicí, jakou může člověk nenávidět. A já jsem věděl, že byly posláni ke mně, aby mně mučili.

Démoni mohou vidět a popř. mučit jen toho kdo věří nebo sní o ráji.

Chtěl bych říct, že tam byly věci, které nevím jak jsem věděl. Je to jako kdyby byly vaše smysly v pekle bystřejší. Byl jsem si vědom více věcí, než ve svém fyzickém těle. Byl jsem si vědom vzdáleností, času atd. Mnohem víc, než tady. A jedna z věcí, kterou jsem věděl, že jsou posláni, aby mně navěky trápili.

Kdybys nebyl křesťan... určitě by se ti to nikdy nezdálo... a nikdo by tě nikde nemučil. Nejprve je třeba zasadit semínka a pak je možné sklízet představy a sny... dozlatova vybarvené aby se sloužilo v okovech navěky.

Tak jsem tam tak ležel a neměl jsem vůbec žádnou sílu v mém těle. A říkal jsem si: Jakto, že se může s těží hýbat? Co se se mnou stalo?

Uvízl jsi asi v křesťanství.

A jeden ten démon mě zvedl a hodil se mnou do zdi, jako by hodil se skleničkou. Tak silný byl. A každá kost v mém těle praskla. Cítil jsem jak praskla. A cítil jsem bolest. Ležel jsem na zemi a prosil o slitování. Ale tyhle bytosti nemají žádné slitování. Vůbec žádné slitování.

Křesťané jen prosí a spoléhají pořád že jim někdo jiný něco odpustí a že se nad nimi slituje. A proč? Proč neopásají svá bedra mocí aby se jich démoni báli? Proč neuvedou nauku do praxe a raději tisíce let klečí na kolenou věří, modlí se a prosí? Jsou jako lazaři co si sami přivázali kouli k noze a doufají, že příjde doktor a koule je zbaví.

Ten druhý s těmi ostrými ploutvemi mě zvedl a rozřezal moje tělo. Byla to tak intenzivní nenávist, že jsem se ptal sám sebe: Proč jsem ještě naživu, proč musím tohle prožít? Nerozuměl jsem, proč nejsem mrtvý. Maso na mně viselo v cárech a nebyla tam žádná voda ani krev. Jen visící maso, protože život je v krvi a v pekle není žádný život.

Život je v krvi... velice slabé pochopení čistě materilistické... to už nemusím číst ani dál, protože podle toho jak autor věci zažívá to bude jen o bludu... Ale i tak se bavím jak to hezky zapadá když se chce...

Izaiáš 14:9: I nejhlubší podsvětí je kvůli tobě rozrušeno, čeká na tvůj příchod, probudilo kvůli tobě přízraky, všech vojevůdců země. Všechny krále pronárodů přimělo vstát ze svých trůnů.

Zase tu chybí kontext... buď je autor už tak paralyzován že tu vsází fráze, které sem nepasují ale hlavně že je vše v Bibli.

Žalm 88:4: Samým zlem se sytí moje duše, k podsvětí spěje můj život. Jsem počítán k těm, co sestupují v jámu, jsem jako muž, který pozbyl síly.

Přesně to by se se mnou stalo, kdybych přijmul křesťanství.

A my víme, že ďábel má sílu. Jako ten démonizovaný, pobíhající po hřbitovech. Nemohli ho spoutat ani řetězy, protože je rozlámal.

Ďábel nemá žádnou sílu... bere sílu z vás a čím více vás je... tím větší sílu má.

Také jsem vnímal, že mají asi tisíckrát větší sílu než lidé, takže i kdybych měl svoji normální sílu, nemohl bych proti nim obstát.

A kterým svalem asi tak křesťané věří? Jak silná je asi jejich víra, když démoni s nimi třískají a trhají je na cáry?

A ten pach z těch démonů byl tak hrozný, že ho nemohu popsat. Ale pokusím se. Byl to smrad jako pálícího se masa, zkyslého mléka, zkažených vajec a všeho co si jen dokážete představit. Jako kdybyste si vzali tohle, vynásobili tisíci a dali si to k nosu a vdechli to. Bylo to tak toxické, že by vás to tady zabilo. Zase jsem si říkal: Proč tohle musím prožít? Ten smrad je tak hrozný. A neumřeš. Musíš to vytrpět.

Stále se tu jen hraje na struny prožívání... ale docela legračně. Člověk který v sobě odstoupil od prožívání... by se tam cítil stejně jako v ráji. Aniž by byl křesťan, aniž by se modlil... aniž by věřil že je spasen.

To mučení je popsáno v Deuteronomiu 32:22-24 Mým hněvem se vznítí oheň, až do nejhlubšího podsvětí šlehá, pohltí zemi i to, co se z ní těží, sežehne základy hor. Samé zlo na ně shrnu, vystřelím na své šípy. Budou vysíleni hladem, stráveni nákazou, přehořkou morovou ranou. Vydám je zubům šelem a jedovatým plazům v prachu.

Kam asi utéct před svým strachem... kam se schovat... že?

Další věc je, Bůh udělal člověka nejvyšší formou stvoření. A démoni jsou nejnižší.

Tak to se divím proč s váma tak cloumají? kde berou sílu? V co věří, že jsou silnější než vy?

Jako lidé se snažíme vylepšit naše životy. Učíme se... Ale v pekle jsou démoni, stvoření s nulovým IQ, absolutně ignorantní bytosti. Všechno, co znají je nenávist vůči Bohu a lidem.

Vy mě chcete snad pobavit, teď nevím jestli jste mi to poslali abych se bavil nebo abych se k vám přidal. Protože když to je takto okaté... a nepodložené vnitřními zkušenostmi... tak to může sezobat jen hltavý pták.

A tyhle démoni řídí peklo, řídí tvůj život a ty s tím nic neuděláš.

To bude asi tím, že mají to IQ nejnižší a vy to nejvyšší.

Izaiáš 5:14: Podsvětí roztáhne svůj chřtán a dokořán rozevře svou tlamu. Do něho sestoupí jeho důstojnost i jeho hlučící dav, jeho hukot a jásot.

Škoda, že to křesťané neuvidí.

Ezechiel 32:24: Tam je Élam, kolem jeho hrobu všechen jeho hlučící dav, všichni skolení, padlí mečem, neobřezanci, kteří sestoupili do nejhlubších útrob země; šířili svůj děs v zemi živých, nesou hanbu s těmi, kdo sestupují do jámy.

Tento článek také šíří děs a hanbu.

Ležel jsem v té cele a najednou nastala tma. Černo černá tma. Temnota, jakou jsem nikdy předtím necítil a to jsem byl v jeskyních a železných dolech. Byla tam temnota, jakou si člověk nedokáže představit. Nějak se mi podařilo se vyplazit ven. Nechali mě jít a já jsem si pamatoval, kde byly dveře. Dostal jsem se ven a podíval jsem se jedním směrem a všechno bylo černé. Jediné, co jsem slyšel, byl jekot. Lidé, bilióny lidí, kteří tam ječeli. Bylo to tak hlasité. Pokud jste někoho slyšeli ječet, tak víte, jak je to otravné. A když taky ječeli bilióny lidí, ani si nedovedete představit, jaký to má dopad na vaši mysl. Nedá se to vydržet. Chceš si rukama zacpat uši, ale je to tam hlasité a nemůžeš se dostat od toho řevu. A ten strach, co tě zachvacuje je tak neuvěřitelný. Protože tam dominuje strach, není tam žádná Boží přítomnost.

Hezky taháte za nitky... hezky... ale stále z vás mluví jen strategie, propagace... "Boží přítomnost..." je zajisté jen mezi vámi.

Musíš prostě vydržet ten strach a mučení v naprosté tmě. Nic nevidíš a nevíš, co přijde potom. Nějaké verše mluví o té temnotě.

Nemusím nic vydržet... prostě to nevydržím a je konec. Proč bych to měl vydržet?

Žalm 88:6-7 Jsem odložen mezi mrtvé jako skolení, co leží v hrobech, na které už ani nevzpomeneš, kteří jsou zbaveni ochrany tvých rukou. Odložil jsi mě do nejhlubší jámy, do temnoty hlubin. Je tam temnota, která jde cítit.

Exodus 10:21: Hospodin řekl Mojžíšovi: Vztáhni svou ruku k nebi a egyptskou zemi zahalí temnota, taková temnota, že se dá nahmatat.

Bavte se dobře...

Můžeš cítit tu temnotu. Ten strach byl tak mocný, že tě úplně sevře. Je to jako, když se díváte na nějaký horor a najednou něco vyskočí a ty cítíš leknutí. Tak vezmi to "Oh" v tu sekundu a vynásob to alespoň tisíckrát. Tak tam zůstáváš po celou dobu. A já vím něco o strachu. Když jsem byl menší, tak jsem jezdil surfovat. Byly jsme v Coco na Floridě. A jednou, když jsme byli na vodě se najednou kolem nás objevila skupina žraloků. Jeden z těch žraloků se mi zakousl do prkna přesně v půlce, chytil mě za nohu a shodil mě do vody. Měl jsem nohu v čelistech toho žraloka. To jsem ještě nebyl křesťan, ale najednou mě ten žralok pustil.

To jsou ale divy... pro autora je asi velmi důležité že je křesťan.

Vím, že Bůh nechal toho žraloka otevřít tlamu, ale ten strach, co máš v tu chvíli je absolutně ohromující.

Jasně... A třeba to mohlo být tak, že Bůh nechal toho žraloka chytnout ti nohu a Ďábel mu ji otevřel jakmile skrze strach vstoupil do tebe a žil v tobě jako křesťan.

Nevím, kdo z vás někdy viděl film Čelisti, ale to je úplné nic, v porovnání s tím, čím člověk v tu chvíli prochází. Ten strach byl děsný. Tomu chlápkovi, který byl vedle mě, jeden žralok ukousl kus nohy. Vytáhli ho na pláž. Všude byla krev a on křičel. Takže já vím, co je to strach, ale tenhle strach je nic v porovnání se strachem, který jsem cítil v pekle a to si myslím, že jsem zažil jeden z nejhorších strachů, co jdou na Zemi zažít.

Křesťané mají asi hodně důvodů se bát... o sebe. Jsou tak malomocní... že bez Ježíše se ani toto...

Izaiáš 24:17-18 Postrach, propast, past na tebe, obyvateli země! Kdo uteče před hlučícím postrachem, padne do propasti, a kdo vyleze z propasti, do pasti se lapí, otevřou se nebeské propusti shora a budou se třást základy země.

Izaiáš vám to říká pořád... ale vy jste si vymysleli že budete spaseni, a to ještě za tak směšnou věc. A já nevím odkud jste to sebrali, protože Ježíš nikdy a nikde neřekl, že někoho spasí.

Jeden muž navštívil jedno vězení a strávil tam noc. Nemohl pochopit, jak hlasité to bylo. Nemohl vůbec spát. Lidi tam křičeli ze spaní a brečeli. Celou noc. A co víc v pekle.

Job 18:14 Vytržen z bezpečí svého stanu musí kráčet v náruč Krále hrůzy. Ďábel je rozhodně Král hrůzy.

Proto se bojte pekla nebo Boha.

Nyní jsem byl ven z cely a když jsem se podíval na druhou stran, viděl jsem plameny ohně asi deset mil ode mne a věděl jsem, že to má asi tři míle napříč. Ty plameny osvěcovaly kousek toho prostoru, takže jsem mohl vidět trochu povrch pekla tím směrem. Ta temnota byla tak těžká, že pohltila veškeré světlo. Bylo ale možné vidět trochu tím směrem. Všechno bylo hnědé. Tím myslím žádný zelený list, žádný život v jakékoliv podobě. Jen kameny, prach, černé nebe a smog ve vzduchu.

Deuteronomium 29:22 Celou zemi spálenou sírou a solí, že není osévána, že v ní neklíčí a nevzchází žádná bylina, že je vyvrácená jako Sodoma a Gomora, Adma a Sebójím, které vyvrátil Hospodin ve svém hněvu a rozhořčení.

Je to tak strašně divné být v zemi, kde není život. Všechno je tam mrtvé.

A co je mrtvé nemusí se už bát o svůj život o svůj osud. Jak by to mohlo trpět peklem? Mučením?

To horko bylo tak intenzivní, že se to nedá ani popsat.

A stačilo udělat jen ten malý krůček... a nemělo by nad tebou žádnou moc.

Judův 1:7 Podobně jako oni i Sodoma, Gomora a okolní města se oddaly smilstvu, propadly zvrhlosti, a jsou nám výstražným příkladem trestu věčného ohně.

Někdo je zapálen křesťanstvím, někdo sexem... ale ani jeden neuniká ohni a musí mu sloužit.

Žalmy 11:6 Sešle na svévolníky déšť žhavého uhlí a hořící síry, jejich údělem se stane žhnoucí vichr.

Škoda, že se křesťanem mohou stát jen svévolníci... děti a nevinní se jimi stát nemůžou.

Všechny tyto věci tě normálně zabily, ale ty nezemřeš. Musíš to všechno vydržet. Chtěl jsem mít konečně klid v mysli. Dostat se pryč od toho jekotu. Jako když máš těžký den, vrátíš se večer a tvůj mozek potřebuje trochu klidu. Ale tady to musíš snášet. Nikdy se od toho křiku nedostaneš.

Hledal jsi asi jen cestu vnější...

Izaiáš 57:21 Nemají pokoj svévolníci, praví můj Bůh.

Ani křesťané nemají pokoj... furt musí se snažit a hlídat se... a zdají se jim sny o pekle.

Další věc je, že jsi nahý. Musíš vydržet stud.

Ále jdi do háje... to už přeháníš... až k puritánství.

Ezechiel 32:24 Tam je Élam, kolem jeho hrobu všechen jeho hlučící dav, všichni skolení, padlí mečem, neobřezanci, kteří sestoupili do nejhlubších útrob země; šířili svůj děs v zemi živých, nesou hanbu s těmi, kdo sestupují do jámy.

A kdo je skolený? Kdo je padlý mečem? Kdo je neobřezaný? Určitě na to máte svoje vnější vysvětlení. Skolený je ten kdo naslouchá svému rozumu, padlý mečem je ten kdo rozlišuje na dobré a zlé, neobřezaný je ten pro něhož je jeho příjemné bytí na prvním místě.

Job 26:6 Podsvětí je před ním obnaženo, říše zkázy nepřikryta. Bůh může vidět do pekla. Je to pro něj možné.

Je to jen stinná stránka jeho moci.

V pekle není žádná voda. Žádná vlhkost vzduchu. Je tam tak sucho, že zoufale toužíš po kapce vody. Jen jedné.

Kdo ví po čem budete toužit zas v ráji... třeba tam bude taková zima... a tolik vody že budete nuceni pořád plavat...

Lukáš 19-31 Byl jeden bohatý člověk, nádherně a vybraně se strojil a den co den skvěle hodoval. U vrat jeho domu lehával nějaký chudák, jménem Lazar, plný vředů, a toužil nasytit se aspoň tím, co spadlo se stolu toho boháče; dokonce přibíhali psi a olizovali jeho vředy. I umřel ten chudák a andělé ho přenesli k Abrahamovi; zemřel i ten boháč a byl pohřben. A když v pekle pozdvihl v mukách oči, uviděl v dáli Abrahama a u něho Lazara. Tu zvolal: Otče Abrahame, smiluj se nade mnou a pošli Lazara, ať smočí aspoň špičku prstu ve vodě a svlaží mé rty, neboť se trápím v tomto plameni. Abraham řekl: Synu, vzpomeň si, že se ti dostalo všeho dobrého už za tvého života, a Lazarovi naopak všeho zlého. Nyní on se raduje a ty trpíš. A nad to vše je mezi námi a vámi veliká propast, takže nikdo - i kdyby chtěl, nemůže odtud k vám ani překročit od vás k nám. Řekl: Prosím tě tedy, otče, pošli jej do mého rodného domu neboť mám pět bratrů, ať je varuje, aby také oni nepřišli do tohoto místa muk. Ale Abraham mu odpověděl: Mají Mojžíše a Proroky, ať je poslouchají! On řekl: Ne tak, otče Abrahame, ale přijde-li k nim někdo z mrtvých, budou činit pokání. Řekl mu: Neposlouchají-li Mojžíše a Proroky, nedají se přesvědčit, ani kdyby někdo vstal z mrtvých.

Stejně tak i ve vás dlí už Lazar jehož necháváte žíznit a věnujete se křesťanství. A proto je i mezi námi velká propast a já i kdybych chtěl tak vás nepřesvědčím. Vaše smlouva je již sepsaná a vy sami byste ji museli zrušit. Ale těžko zapřete sami sebe, když máte slíbenou takovou odměnu.

Chtěl jenom namočit špičku prstu ve vodě, kvůli jedné kapce. Byla by drahocenná. Jedna kapka. Ale ty nikdy nedostaneš ani jednu kapku. Je těžké si představit, jak sucho máš v puse. Je to jako kdybys běžel maratón skrz Death Walley a byl tam několik dní bez vody. Něco takového. Když viděl ten boháč Abrahama, jak ho mohl poznat? V životě ho neviděl. V pekle jsou určité věci, které prostě víte.

Je tu i možnost jak nežíznit a nechat žízeň trpět samotnou. Přece nejsem blázen abych si jen zoufal. V pekle je to soužení něčím pojištěno, že ho všichni chtějí... a se zaťatými zuby ho snášejí. Kdo to objeví... bude moci najít kořen pekelný... a vyvrátit ho v základech jednou provždy.

Jeden z démonů mě chytnul, hodil mě zpátky do cely a všechno to mučení začalo znovu. Začal mi drtit lebku. Křičel jsem a prosil o milost. Žádná milost. Každý z nich mě chytil a chtěli mi utrhnout ruce a nohy. A já jsem si myslel: Tohle nemůžu vydržet. A najednou mne něco chytlo a vytáhlo mě z té cely. Vím, že to byl Pán, ale tehdy jsem to nevěděl.

Ale zatím to vypadá, že tvůj Pán je někdo jiný. A proto ne každý kdo mi říká Pane vejde. Mnozí pak příjdou a diviti se budou... ale já dím jim... odstupte ode mně činitelé nepravostí.

Byl jsem tam jako nespasená osoba.

To by mě zajímalo jak se pozná spasená od nespasené osoby... pomineme-li ovšem křesťanství a znalost Ježíše.

Najednou jsem se ocitl vedle ohně. Stál jsem podél té propasti, jakoby pod slují, jako nějaká jeskyně nebo tunel, který jde nahoru. Byl jsem podél toho ohně a skrz plameny jsem mohl vidět těla lidí, křičících a prosících o milost. Hořeli tam. A já jsem věděl, že tam nechci. Ta bolest, kterou jsem si už prožil mi stačila, ale to horko a plameny byly horší. A tihle lidi prosili o to, dostat se ven.

A kolem okraje té propasti stáli obrovské bytosti, a když se lidé snažili dostat se ven, hodili je zpátky do ohně. To místo je tak otřesné, všechny tyhle věci cítíš najednou: Máš žízeň, hlad, jsi vyčerpaný a nikdy neusneš.

To jsou pořád nějaké starosti... to já jsem opustil dav, který šel na horu do kostela a skočil do té jámy sám... protože tisíc let modlení nevedlo nikam... a navzdory všech kněží co mi v tom s křížemi v rukou bránili... a chtěl jsem poznat peklo a dopadnout na jeho samé dno... strach byl tak veliký, že zastavil i gravitaci a já přesto jsem chtěl dolů do maxima strachu a děsu... a když se mé nohy dotkly dna, pak se to stalo. Ale to vy nikdy nepoznáte... vám stačí naděje a víra v to, že jako křesťané jste spasení... to je stejné jako by někdo řekl, ti co nosí slipy s křížkem z Ježíšovy továrny budou spaseni.

Zjevení Janovo 14:11 A jeho muka neuhasnou na věky věků a dnem ani nocí nedojde pokoje ten, kdo kleká před šelmou a jejím obrazem a nechal si vtisknout její jméno.

Přesně tak, jenže obraz šelmy se vám moc líbí až tak, že před ním poklekáte a necháváte se křtít jejím jménem.

Nikdy se tam nevyspíš. Jen si představ, jaké to je, nikdy nejít spát.

V ráji taky ne... tam se pořád musí oslavovat... jen si to představte deset dní v kuse na svatbě. Všude všechno teče proudem... až se z toho točí hlava.

Věděl jsem, že umístění pekla je v centru země. 3 700 mil hluboko, a my víme, že průměr Země je asi 8 000 mil. Takže to je tak nějak v prostředku.

Velice naivní tvrzení... autor se opírá asi jen o Zemi. Takže spaseni spíše budou ti, co se rychle odstěhují na měsíc a tam vybudují svůj ráj. V jeho středu peklo totiž není a nemá je tedy co pohltit... Ach jo... zbytečná práce už mi nic neposílejte... já vím že Američané jsou naivní ale těžko tady v Čechách s tím uspějí.

Numeri 16:32 Země otevřela svůj chřtán a pohltila je i jejich obydlí a všechny lidi, kteří byli s Kórachem, i všechen majetek. Sestoupili do podsvětí zaživa se vším, co bylo jejich, a země se nad nimi zavřela; zmizeli z prostředku shromáždění.

Teď je peklo tam, později bude peklo a smrt přemístěno do okolní temnoty. To bude po soudném dni. Teď je peklo v centru Země.

A proč né ve středu Slunce? Nebo černé díry? Při takových pohádkách bych ani neusnul.

Takže jsem stál podél té propasti a viděl jsem všechny ty démony různé velikosti a tvarů. Všechny druhy deformovaných ošklivých bytostí, které si jen dokážete představit. Velcí pavouci, obrovské krysy, hadi a červi.

Hmm... strach dělá velké divy.

Izaiáš 14:11 Do podsvětí byla svržena tvá pýcha, hlučný zvuk tvých harf. Máš ustláno na hnilobě, přikrývku máš z červů.

To by si měla dát na hrob každá spasená osoba.

Stály v řadě kolem zdi a zdálo se mi, že jsou připoutáni řetězy. A já jsem si říkal: Proč jsou připoutáni ke zdi?

Judův 1:6 Také anděly, kteří si nezachovali své vznešené postavení, ale opustili určené místo, drží ve věčných poutech v temnotě pro veliký den soudu.

To se nám Andělé proměnili v pěknou čeládku... v pavouky, krysy, hady a červy.

Možná, že tohle je to, co jsem viděl. Nevím. Ale byl jsem rád, že byli připoutaní. Nechtěl jsem, aby se ke mně dostali. Všichni mě nenáviděli.

Určitě proto, že jsi křesťan...

Začal jsem stoupat nahoru tím tunelem, opustil jsem ty plameny, takže bylo temněji. Viděl jsem všechny ty bytosti podél stěn. Měli opravdu velkou sílu. A já jsem si pomyslel: Kdo by mohl bojovat s těmi bytostmi? Ten strach z nich byl ohromující.

O intenzitě tvého strachu už toho víme dost.

Ta nejhorší věc v pekle, horší než mučení a vše ostatní je: zaprvé, rozuměl jsem, že celou tu dobu je nahoře na Zemi život a že lidé nahoře nemají ani zdání o tom, že tento svět tady dole existuje. Jsou tu milióny lidí, kteří trpí a prosí o jedinou příležitost, aby se odtamtud dostali. Ale nedostanou ji. A jsou šíleností bez sebe, kvůli tomu, že měli příležitost uvěřit v Ježíše, ale teď tam musí zůstat navěky.

Chudinky a co lidé kteří tu byli před Ježíšem? A co lidé, kteří o něm nevěděli? Jak mohou být souzeni? Proto nevinní nemohou být souzeni. Souzen může být jen ten kdo si je vědom toho co porušil. Proto nečtěte, nevěřte a hledejte... jinak vám zbydou jen oči pro pláč až ta bublina praskne.

To je ta nejhorší věc v pekle, že tam není absolutně žádná naděje dostat se ven.

Pak mi vysvětlete, odkud se berou nové duše? Protože pokud by tomu tak bylo, byli by tam už všichni. Ten kdo je spasen zůstává v ráji a ten kdo ne, jde do pekla a odtud už nemůže zpět ne? Takže tímhle by se to peklo brzy přeplnilo... A navíc... pokud by tomu tak jak k tomu přijde duše, která se o Ježíšovi nedozví a nebo nemá od Boha dostatečné IQ aby to pochopila? Nejprve byste měli něco sami poznat než začnete vymýšlet a strašit lidi takovými pohádkami jen abyste získali novověrce.

Rozuměl jsem tam věčnosti. Tady si jen těžko uvědomíte, co to znamená navěky, ale tam jsem to chápal. Věděl jsem, že tam budu navěky, navěky, navěky a nebudu mít šanci se odtamtud dostat.

Ty asi jo...

Myslel jsem na svoji ženu. Když jsme se brali, slíbil jsem ji, že nás nic nerozdělí. Že budu napořád s ní. Ale já jsem se k ní nemohl dostat. Už jsem ji nikdy nemohl vidět a ona neměla ani tušení, kde jsem byl. A tahle myšlenka mě absolutně srazila. Rozuměj tomu. Už se nikdy odtamtud nedostaneš. Nikdy.

A ještě toto do toho zatáhneme... ale to stejně se stane když se staneš křesťanem... oni půjdou do pekla a ty do ráje a taky to bude na věky... takže buď celá rodina k Ježíšovi nebo celá do pekla... viďte... tak to tleskám. Škoda jen že psychologické nátlaky ameriky na evropu nestačí. Ono amerika je mladá a naivní...

Tady na Zemi máme vždycky nějakou naději. I lidi v koncentračním táboře měli naději, že se odtamtud dostanou, nebo přinejmenším zemřou. Nikdy jsi nezažil absolutní beznaděj.

Ta rychle vyléčí... i z křesťanství a postaví člověka nohama na skálu... ale kdo by to podstoupil, když stačí jen bez práce uvěřit a přijmout Ježíše.

Izaiáš 38:18 Vždyť podsvětí nevzdává ti chválu, smrt tě nedovede chválit, ti, kdo sestoupili do jámy, už nevyhlížejí tvou věrnost.

Nevyhlížejí, protože už mají Ježíše... jak by mohli chválit zdroj, když klanějí se obrazu svému?

Žádná naděje pro pravdu. A ta pravda je Ježíš.

Až se stanete Ježíšem... pak vám budu věřit... zatím lžete sami sobě tak, že zhnijete zevnitř dřív než stihnete prohlédnout.

Takže já jsem stoupal nahoru tím tunelem, měl jsem strach a náhle, zcela náhle se zjevil Ježíš. Jasné světlo osvětlilo toto místo. Mohl jsem je vidět jeho obrys. Obrys člověka. Neviděl jsem mu do tváře. Podíval jsem se do toho světla a prostě padl na kolena. Nemohl jsem dělat nic jiného, než ho uctívat. Bylo to tak úžasné. Jednu vteřinu jsem byl ztracen na věky a teď, jsem z toho pryč, protože jsem už znal Ježíše.

Ach jo... doporučuji shlédnout Dobu ledovou 2 kdy veverka jde do ráje... a tak není divu že křesťan sní o Ježíšovi... Muslim o Aláhovi... atd. mor má mnoho podob a adaptuje se vaším přáním.

Tihle lidi se odtamtud nemohou dostat, ale já jsem byl už spasený. Už jsem znal Ježíše.

Uvidíme co se ti bude zdát zítra... jestli zase to nebude o pekle.

Věděl jsem, že není žádná cesta z tohoto místa. Ježíš je ta jediná cesta, která tě může chránit před tím, aby ses tam dostal.

Docela by mě zajímalo, co by se z celou církví stalo (protože těží jen ze snění o životě věčném) kdyby vyšlo najevo, že Bible je jen sepsané učení stejně tak jako Prorok od Chálíla Džibrána do kterého gnostici vdechli své poznání. Třeba se to jednou stane... ale bude to ještě dlouho trvat... mor je taktéž silný a bez práce dostupný. A ještě jsem neviděl žádného křesťana jak je brán na nebesa. A i v samotné Bibli je psáno, aby jsem nevěřili církvím ani Ježíšům.

Zjevení Janovo 1:14-15, 17 Jeho hlava a vlasy bělostné jako sněhobílá vlna, jeho oči jako plamen ohně; jeho nohy podobné kovu přetavenému ve výhni a jeho hlas jako hukot příboje. Když jsem ho spatřil, padl jsem k jeho nohám jako mrtvý; ale on vložil na mne svou pravici a řekl: Neboj se. Já jsem první i poslední.

První a poslední... to byste museli nejprve v sobě najít... a pak je snadné odhodit všechno to mezi tím... včetně osob, křesťanství apod.

To samé, co se stalo mně. Padl jsem k jeho nohám jako mrtvý. A teď si myslíte, že jsem se ho musel zeptat na milión otázek, ale když jste tam, nemůžete jinak, než ho uctívat a děkovat mu za to, od čeho nás zachránil. Když jsem se uklidnil aspoň na tolik, abych byl schopen formovat myšlenky, zeptal jsem se: Pane, proč jsi mě poslal na tohle místo? A on odpověděl: Protože lidé nevěří, že tohle místo existuje.

No a je tu třešnička...

Dokonce někteří z mých vlastních lidí nevěří, že existuje.

Se šlehačkou...

Byl jsem šokován. Každý křesťan by měl věřit v peklo.

Chápu... bez základu se nedá stavět věž do nebes.

Ale ne každý věří v doslova hořící peklo. Zeptal jsem se: Pane, proč sis vybral mně? A on mi neodpověděl. Nemám tušení proč si vybral zrovna mně.

Protože nemusí být člověk bystrý, stačí když je aktivní...

Moje žena a já nenávidíme kruté filmy a špatné věci, nemám rád léto a už vůbec ne horko. Ale neodpověděl mi. Řekl: Jdi a říkej, že nenávidím tohle místo a že není moje přání, aby jedno z mých stvoření šlo na tohle místo. Ani jeden. Nikdy jsem ho nestvořil pro člověka. Bylo stvořeno pro ďábla a jeho anděly. Musíš jít a říct jim to.

Stačí když je nevpustíte do svého domu... ale na vás je vidět, že jste je vpustili, popíjeli jste spolu jako přátele a ráno jste se probudili spoutaní jako nevolníci. A proto nemám žádná přání a nemusím vám to ani psát.

A já jsem si myslel pro sebe: Pane, oni mi neuvěří, budou si myslet, že jsem se zbláznil nebo měl špatný sen, nemyslíš? Pán odpověděl: Není tvoje práce je usvědčit. To je práce Ducha svatého. Ty jen jdi a řekni jim to. Řekl jsem: Ano Pane, půjdu.

Pak bych byl rád co nejdříve usvědčen od Ducha svatého... dokud je čas. Čekám a chtěl bych si s ním trošku pohovořit hlavně o tom, proč vůbec existuje peklo.

Nemusíš přemýšlet, co si o tobě budou lidi myslet, jen jdi a Bůh udělá zbytek. A zeptal jsem se: Pane, proč mě tak nenávidí? Protože jsi vytvořen k mému obrazu a oni mě nenávidí. Ďábel nemůže udělat nic proti Bohu, ale může zranit jeho stvoření. Proto ďábel nenávidí člověka, podvádí ho, chce ho dostat do pekla a sesílá na něj nemoci. Cokoliv, aby člověku ublížil.

Mám pak dotaz... proč neodstraní ten Pán toho Ďáblíka... a nemusí se pak piplat s každou dušičkou zvlášť... a nemusí se strachovat o každou dušičku zvlášť a nutit je tolik pracovat a stejně se tolik úsilí přichází nazmar... peklo se pořád plní. Příjde mi to příliš neinteligentní a nefér vůči veškerému člověku. Copak Pán neumí stvořit dílo bez kazu nebo duši odolnou? Je tu nějaká možnost z této hry vystoupit a nehrát? Pokud né... není to fér... není to svoboda ale otroctví. A proto nemůžu si vážit takového Pána.

V tu chvíli mě Bůh zaplavoval jeho myšlenkami. Dovolil mi dotknout se kusu jeho srdce. To, jak moc miluje člověka je neuvěřitelné. Nemohl jsem to pobrat v tomhle těle. Milujeme naši ženu, děti, ale takhle láska se vůbec nedá srovnat s tím, jak moc Bůh miluje nás. Jeho láska je nekonečně větší, než ta naše.

Matka když miluje své dítě... jde a ochrání ho před něčím před čím se nemůže samo bránit. A pak jde a naučí ho tomu... ale kde je Bůh který miluje člověka, že dopouští a hněvá se na něj... jen na něj... zuřivě ho odsuzuje navěky pekelné jen proto, že jednou jedinkrát ve svém životě poklesl? To není máma... to je tyran.

Efezským 3:19 Poznat Kristovu lásku, která přesahuje každé poznání.

Škoda jen že neznáte ten bod kdy vše zmizí... vy mluvíte o lásce o vztahu mezi něčím. A proto používáte toto tvrzení v nesprávném kontexu, záměrně pro vaše účely. A tak již máte odměnu svou.

Nemohl jsem uvěřit tomu, jak moc miluje člověka, že by zemřel jen aby jeden člověk nešel do pekla. A tak ho to zraňuje, když vidí jedno své stvoření tam jít. Bolí ho to a on pláče, když vidí jednu osobu, jak jde do pekla.

Pokud vím, tak když vstal z mrtvých nijak ho to netrápilo a odešel od lidu svého i od apoštolů jako nic... a přitom by mohl toliko udělat... teď by mu všichni uvěřili více... a... on se nijak nesnažil... nikoho s sebou nevzal...

Musím jít a svědčit. Sebrat poslední dech a říct světu o Ježíši. Jak je dobrý. Myslím tím, my máme evangelium a to je dobrá zpráva. A svět ji nezná. Někdo jim to musí říct.

Svědčit o čem? O svém snu? O skvělém křesťanství?

Lidé mají jen nedostatek vědomostí o tomhle místě. Bůh chce, abychom šířili to, jak dobrý on je a jak nenávidí tohle místo.

On je tak dobrý, že nedokáže skoncovat s tím co nenávidí ale chce aby jsme ho milovali jinak nás potrestá a pošle do pekla. Není divu, že nechce aby peklo zmizelo... protože pak by na něj lidé zapomněli a celý Ježíš by byl nikdo... k ničemu by už nebyl potřeba. A tak účel světí prostředky a Bůh posvětil peklo a dal mu život věčný... a na člověka uvalil kletbu pokušení a vydírání.

Řekl mi také: Řekni jim, že přijdu velmi velmi brzo A znovu Řekni jim, že přijdu velmi velmi brzo.

Takže ať raději rychle vstoupí a stanou se křesťany. Nezbývá už moc času. Chybí už jen pár lidí do 144 000.

Teď si říkám, proč jsem se nezeptal: A co je u tebe brzo? Ale když jste vedle Něj, chcete ho jen uctívat. Ten pokoj, který vás naplňuje, když jste vedle Něj je nepopsatelný. Byl jsem na mnoha pomazaných shromážděních, ale tohle se nedá srovnat.

Chtěl bych někdy vidět to pomazané shromáždění...

Když jsem se podíval nahoru, viděl jsem ty démony, připoutané ke zdi. Byli tak malí. Vypadali jako mravenci. Byli pořád velicí, ale s Boží mocí vedle vás vypadali jako mravenci. Řekl mi: Ty je máš svazovat a vyhánět v mém jménu. Oh, ta moc, kterou nám dal. Vyvstala ve mne troufalost. Ty obludo, ty co jsi mě mučila. Pojď si teď. Asi trocha starého já se probralo. Ježíši dostaň ho.

No to jsou ale divy... jako v princovi Bajajovi. Akorát že v reálu to bude trošku jinak. A to tak, že přímo z Ježíše se vyklube sedmihlavá obluda a společně budou hodovat. Koho se pak budeš chtít dovolat?

Opustili jsme peklo a směřovali nad povrch Země. Nahoru. Potom jsem se otočil a podíval se na Zemi. Bylo to úžasné dívat se na Zemi. A já vím, že to Bůh udělal pro mě. Mohli jsme peklo opustit jinou cestou. Věděl, že jsem už jako malé dítě chtěl vidět Zemi z vesmíru. Možná jsem se díval moc na Star Trek. Vidět ji, jak visí na ničem. Job 26:7 On roztáhl sever nad pustotou, nad nicotou zavěsil zemi. A jsem se ptal: Co ji drží nahoře? Bůh to tak perfektně řídí. Nespadne ti ani vlas, aby o tom nevěděl.

Když to tak perfektně řídí, co očekává od člověka? Copak mu nestačí zvířata a andělé?

Když jsme sestupovali dolů, procházeli jsme tepelným obalem Země. A já si říkal: Jsem zvědavý, jak to proletíme? Ale proletěli jsme. Žádný problém. Ježíš musel určitě přivřít oči Musím to s ním vydržet.

Ó ten Ježíš je skvělý...

Blížili jsme se rychle ke Kalifornii, k mému domu a prošli jsme střechou. Viděl jsem sebe, jak ležím na podlaze. A to mě opravdu zarazilo. Říkal jsem si: To nemůžu být já. Já jsem tady. Tohle je mé pravé já. V Bibli Pavel říká, že jsme jen stan. Opravdu mě to zarazilo. Je to jenom stan. V podstatě to nic není. Je to jen dočasné. Tohle jsem pravý já. Ten život, co tady žijeme vyprchá jako pára. Sto let, to je jako nic. Máme žít pro Boha. To, co děláme tady na zemi se počítá do věčnosti. Musíme vyjít ven a svědčit. Zachraňovat ztracené. Nemusíme se starat o ty maličkosti, o které se pořád staráme a visíme na nich. Potřebujeme jít a kázat tu dobrou zprávu, protože ten čas rychle vyprchá.

Zřejmě na křesťanských bedrech teď leží osud celého lidstva.

Viděl jsem svoje tělo. Je to jako když vystoupíte z auta, podíváte se zpátky na svoje auto. Nejsi to ty. Je to tvoje auto. Říkal jsem si: Pane, neodcházej. Chci být s tebou ještě chvilku. Ale On odešel. Něco mě chytlo a vtáhlo do mého těla. Právě tam, když odešel, se mi všechen ten strach a utrpení vrátil do mysli. V Bibli se píše, že dokonalá láska zahání strach a celou tu dobu jsem byl vedle dokonalé lásky.

Ve svém snu jsi byl vedle dokonalé lásky a teď? Kam zmizela?

Když odešel, všechno se vrátilo a já to nemohl vydržet. Křičel jsem a byl jsem v agónii. Věděl jsem, že tohle tělo nemohlo ustát tenhle druh strachu. Nemůže vydržet takový tlak.

Jediné co nemůže něco vydržet je mlsný prasečí rypáček.

Byl jsem schopen se modlit: Pane, vezmi to z mé mysli. Normálně byste museli procházet vším možným psychologickým léčením, abyste se dostali z toho traumatu, ale Bůh nechal vzpomínky, ale vzal trauma.

Tak to dobře dopadlo. Chudák Ježíš na kříži... toho Pán opustil a nic nevzal.

Jestli ty, co to čteš neznáš Ježíše, musíš si položit otázku: Věřím tomuhle chlápkovi? Tomu co viděl?

Věřím že se mu to zdálo. A zdálo se mu to protože on sám je křesťan. Kdyby byl automobilový závodník, zdálo by se mu o píchlé pneumatice a propáleném ventilu... ale nakonec ho z toho pekla a strachu po malé modlitbě Pán všech vítězů vytáhnul a závod vyhrál.

Ale mnohem více: Co říká Bible o tom místě.

Bible nic neříká, ale vyčíst se dá z ní hodně... a když se chce tak všechno.

Chceš si to risknout a říct: Ne já tomu nevěřím. Nevěřím, že je to skutečné. Hodit stranou veškeré Boží Slovo. Opravdu si to chceš risknout? Jde o věčnost.

Jaké Boží slovo? Je to jen sen nějakého křesťana. Pokud by šlo Boží slovo hodit stranou... tak by to musel být ale velmi chatrný Bůh. A o věčnost rozhodně nejde... jde jen o budoucnost a to je sakra rozdíl.

Mně by to připadalo opravdu bláznivé.

Moudří a opatrní... nikdy nevejdou neboť jsou otroky svých sladkých snů.

Nenech ďábla, aby tě pořád podváděl. Ty bytosti tam dole se smáli, a stejně se bude smát ďábel tobě, protože ty jsi měl příležitost uvěřit v Ježíše, ale zmeškal jsi to.

Jestli budu schopen vnímat peklo... budu schopen uvěřit i v pekle. A jaký rozdíl je pak v té víře? Když věřím tak věřím. Tebe taky z pekla zachránili. Bez pekla by nikdo nevěřil... Vám také stále ujíždí vlak... a nijak vás to netrápí... ani to že se vám ďábel směje... protože pro vás je přednější naděje než skutečnost.

Ale jak jsi jednou tam, není cesty zpět. Absolutně žádná možnost dostat se odtamtud. Byl by jsi ztracený navěky.

Pokud bych byl ztracen já navěky, pak by Bůh musel uznat svou prohru a Ďábel své vítězství. Pochybuju o tom, že by tomu tak bylo. Jen slepý nevidí cestu... proto mu nezbývá než spoléhat se na pomoc druhých... a věřit že jednou někdo přijde a převede je. Ale je mnoho co si na slepce jen hraje... protože je to pohodlnější. A ti pohodlní pak průvodce křižují protože jim odmítá dělat poskoka jejich očekávání.

Můžeš si říct: Já žiju docela dobře, nezasloužím si tohle místo. A ty pravděpodobně žiješ docela dobře, v porovnání s ostatními. Ale to není to, s čím se máš porovnávat. Musíš se porovnávat s Božími standardy a ty jsou mnohem vyšší.

No to je konečně nějaké slovo do pranice... Boží standardy... hned jdu prohledat Bibli abych věděl kdo tu větu vlastně řekl. Ale tuším že je to jen výmysl křesťanů.

Ve svém slovu říká: Jestli jsi jednou v životě zalhal, to z tebe dělá lháře. Jestli jsi jednou v životě něco ukradl. Jen jednou, třeba jen kancelářskou sponku. To z tebe dělá zloděje. Jestli jsi byl bezdůvodně rozzuřený, jestli jsi neodpustil někomu, kdo ti udělal něco zlého, jestli jsi koukal dychtivě po ženách, to z tebe dělá hříšníka a nemůžeš se dostat do nebe.

Ale no tak... to není fér... aby to bylo fér tak by to muselo být i obráceně... kdybych jen jednou udělal zas něco standardního... pak to ze mě udělá navěky standarda jako vyšitého ne? Jinak bezdůvodně rozzuřený... to je opravdu možné?

Nemůžeš se do nebe dostat svými vlastními skutky. Je to nemožné.

Zase to není fér... pak se nemůžu dostat ani do pekla svými vlastními skutky. Protože pokud je možné se někam dostat, pak to musí jít na obě strany. Stejně tak jako uvěřit je skutek, přijmout Ježíše je skutek... Pokud to tvrdíte že to nejde vlastními skutky... pak nemusím nic dělat. Ale jsou lidé kterým se to podařilo vlastními skutky... to jen křesťanům to nejde... a nejde jim to proto, protože si sami postavili zeď do své cesty... O tom že je to možné jsem se zase já ve svém snu přesvědčil... a nikdo mi nijak nepomáhal a žádné desatero jsem nemusel dodržovat. Protože pro církev je svatost posouditelná podle vnějšího chování, ale já vám pravím že opravdová svatost je taková, že žádný skutek na ni nemůže vrhnout stín. To byste ale museli vyjít ze svého zabedněného zaslepení a poznat to co je svaté a nedotknutelné. Nejsou to lidé, nejsou to předměty... není to nic z tohoto světa a přesto to máte přímo před nosem... tak blízko že si to už ani neuvědomujete.

Záleží na tom, s čím se srovnáváš. Je to jako, když se jednou večer jedna žena dívala na kopec, na kterém se pásli ovce. A říkala si. Ty ovce jsou tak krásně bílé. Přes noc napadl sníh a když se ta žena ráno šla podívat na ty ovce, byly úplně šedé, v porovnání s tím sněhem.

A proč se nesrovnáváte s ďáblem? Mohli byste mít hned klid...

Nemůžeme se do nebe dostat svými skutky.

Kde je to napsané v Bibli? Počkejte až někdo vytiskne evangelia z Nag Hammadi co církvi nějak nešla do noty... a mnoho vašich teorií se zbortí... tam je dokonce i napsané jak se to dělá.

Potřebujeme někoho, kdo to udělá za nás. Bůh to pro nás udělal jako dárek zdarma.

A proč to neudělá zdarma pro všechny? Nebo je to jen zdarma pro křesťany? Kdybyste stáli za něco... tak si to přejete nejprve pro ty, co už v pekle trpí... nebo pro ty, co tam mají teprve přijít za to, že neuvěřili v Ježíše... a to výměnou za svou duši... a né jen tvrdit... že je času málo... a že musíme spěchat... aby jsme nepropásli příležitost natož nás strašit peklem!

Jan 14:6 Ježíš mu odpověděl: Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.

Tady je chyba v překladu. A právě ta se vám stala osudnou... ale ten kdo kráčí, přijde na to sám... vše mu bude odkryto.

On je ta jediná cesta, jak se vyhnout tomuto místu.

Říkají křesťané... ale jejich vnitřní stav neodpovídá tomu, že by poznali. Protože kdyby poznali nemohli by mluvit takto zcesty.

Bylo by ale divné, rozhodnout se jenom ze strachu z pekla.

Tak to něčím musíme ještě dokořenit.

Proto ti chci říct: Bůh poslal svého jediného syna, aby umřel, byl mučen, ponížen a mnoho dalších věcí, jenom proto, aby ty jsi mohl být s ním v nebi. Tolik mu na tobě záleželo. A Ježíš do toho dobrovolně šel. Věděl předem, co ho čeká. Věděl, že bude muset hodně protrpět, ale neřekl NE. Obětoval vše, aby ty jsi mohl vše získat. Dej mu šanci.

Rozhodl se tak sám. Proč bych mu měl já přidělávat starosti. Nemůžu za to že se tak rozhodl. Je to jeho úděl. Já mám svůj. Proto mu říkám NE abych jej spasil. Zříkám se všeho aby nikdo už nemusel být obětován nebo trpět.

Na světě jsou milióny lidí, kteří každý den prožívají, jak je úžasné být s Bohem.

Pak mají už odměnu svou.

Také museli udělat v minulosti ten krok víry a říct: Bože, jestli jsi, dej se mi prosím tě poznat. A On odpověděl.

Také jsem to zkusil... řekl jsem to seriózně... a nic neodpovědělo. A taktéž jsem to zkusil u Satana a zase nic neodpovědělo. Asi to bude tím... že kdo nevěří nedostane důkazy. Ale to pak není fér vůči ještě nevěřícím... na základě čeho pak mají uvěřit? Co je má vést? Ježíš přišel k hříšníkům a Bůh mluví jen k věřícím? To se mi nějak nezdá... až Bůh bude chtít... pak mi odpoví... zatím nechce... takže se nemůže divit a nemůže mě poslat do pekla. A vy sami jste říkali že svými skutky se do ráje nemůžu dostat. Takže žádné kroky nemá smysl dělat a budu čekat až se ozve... byť bych se ztratil a stal se jednou z posledních ovcí... neuvěřím žádným prostředníkům, obzvláště když prolezlí jsou nepravostí.

Bůh slibuje, že kdo ho bude z celého srdce hledat a bude ho upřímně chtít poznat, tak tomu se dá poznat.

Ne. Pokud je, pak ho chci poznat přímo a bezprostředně. Nebudu číst a študovat to jaký je a jak se k němu chovat atd. natož v něj věřit. A taky by mě zajímalo, kde je to napsáno, že to to slíbil.

Není to o tom, že někdo slepě věří, je to o tom, že osobně zná Boha.

Na této zemi není nikdo kdo by znal osobně Boha! Je tu jen banda podvodníků a naivních zaslepených a zpychlých sebeukáječů.

Jestli se chceš dneska rozhodnout, že do toho půjdeš, že chceš být s Bohem, modli se nahlas tuto modlitbu. Je to jen vzor pro ty, co nevědí, co říct.

Bůh čeká na lidi v pekle... nebe je prázdné.

Bože, zjistil jsem, že jsem hříšník.

Bože zjistil jsem, že jsem hříšný stejně jako svatý. Protože kdyby tomu tak nebylo, nebyl bys ani ty svatý. Ale žádná svatost mě už nezdokonalí a žádný hřích mě nijak neposkvrní, protože to obojí v pravdě vůbec neexistuje. Lidé co moc čtou a cedí komáry a propuštějí velbloudy, klády ve vlastním oku přehlíží a třísky jiným vytýkají... tak ti vytvářejí na zemi peklo a poskvrňují nevinné hříchem, aby se jejich zástup množil. A tak uvalují kletbu strachu a Syn člověka plazí se na kolenou před šelmou a prosí o spasení protože díky těmto farizeům zapomněl na to kým je.

Je mi tak líto těch všech věcí, které jsem v životě udělal špatně.

A nelituji ničeho, protože všechno mělo svůj smysl a bez jednoho nepřišlo by druhé. A kdo nakonec může posoudit co bylo špatně než jen šelma v lidském oku zkaleném chtivostí a vášní? Není divu, že lidé chtiví ráje povyšující se nad hříšníky a nespasené hlásají něco o posledním soudu a přitom si nevidí ani na špičku nosu... poskvrňují poznáním dobrého a zlého nevinné aby je mohli využívat k rozmarům svým a tak dospět k moci na zdejším světě.

Prosím tě, odpusť mi to.

Neprosím tě rovněž o žádné odpuštění, neboť tak bych nedošel správného poznání. Chci sklízet a zakoušet plody svých skutků, aby mě to dovedlo k ostříhání. Proto sešli na mě přesně takové útrapy abych mohla být sláva tvá konečně zjevena.

Je mi to opravdu líto.

Nemám čeho bych litoval, neboť jsem se rozhodoval dle svého nejlepšího poznání a zajisté ty jsi mi skládal cestu pod nohy abys mě dovedl až sem.

Zjistil jsem, že když si rozhoduju o svém životě sám, tak to nikam nevede.

Ale rozhodně nenechám se vést slepými a proto nemůžu se ani rozhodnout vstoupit mezi křesťany. neboť ty sám nejsi omezen křesťanstvím a já jím také nechci být omezen. Ty sám nepotřebuješ Ježíše a já chci poznat sám kým jsem.

Dávám ti teď svůj život. Nechci si ho řídit už sám.

Nemůžu ti dávat to co není moje. Nemůžu udělat to co ty nechceš.

Přijď a veď mně.

Na žádné řeči nedávám, vede mě pouze ticho uvnitř sebe samého. V tom tichu přebývám a ztrácím se v něm. Všechny cíle se v něm ztrácí, všechno se v něm rozpouští... všechna jména se mění v prach.

Děkuji ti, že jsi mně zachránil a že jsem teď tvoje dítě.

No nazdar... taková vtěrka bych nemohl být...

Díky za to, že mým domovem je teď nebe.

Ta bábovka nám ale vykynula... až je jí trouba malá... to si ani Ježíš nedovolil.

Amen

A je to... notářsky ověřeno... Ježíšem posvěceno. Bůh a nebe je už jen naše. A celkem by mě zajímalo kdo tuhle modlitbu vymyslel... taková troufalost není ani v Bibli k nalezení.

Pokud ses modlil tuto modlitbu, tak ti gratuluju a chci ti říct, že jsi teď udělal nejdůležitější rozhodnutí ve svém životě. Je teď důležité, abys našel ve svém okolí nějaké křesťany, kteří také milují Boha.

Á už se to pomaličku rýsuje... proč se to napsalo.

Možná si myslíš, že církve akorát vyždímávají lidi a že to zvládneš bez toho, aby ses zapojil do církve. Ale není to pravda. Ne všechny církve jsou stejné. Jsou i takové, které opravdu milují Boha a žijí podle Bible.

Tak takové jsem ještě neviděl. Protože lidé nechápou co je myšleno tím Kristova církev... není to žádné společenství lidí. Církev jak společenství patřila k farizeismu ale jak vidno Ježíše nikdo z těch křesťanů nepochopil a jen farizeismus adaptovali na novozákonní...

Opravdu to sám nezvládneš.

Spíš bys mohl po čase vystřízlivět...

Je ještě mnoho mnoho úžasných věcí, které o Bohu nevíš. Církev ti pomůže v tvých bojích i v poznávání Boha.

Samozřejmě... jenže u mě by byl problém, protože to co vy tvrdíte se neshoduje s tím co jsem viděl já. Takže by to dopadlo pro vás velmi smutně.

Jestli máš nějaké otázky, můžeš mi napsat na jacob.mateju@centrum.cz nebo zavolat na 777 216 311.

Bůh ti žehnej

To spíš já žehnám jemu, aby mu to s vámi šlo dobře.

PS: Tento text však neodesílám zpět, protože by to jen zdokonalilo jejich děravou filozofii. Pár kosmetických úprav a bylo by to zase Boží...

Beznadějný případ