Otázkou je co se s tím dá dělat? Ježíš přece dal i řešení.

Pokud Ježíš dal řešení, tak já jsem čínský mandarín. Řešení se dává tam kde je nějaký problém... a Ježíš vám jen říkal, že svůj problém si utváříte sami... takže dávat vám nějaký návod nebo řešení... to je jako vdechovat vašemu problému život... žádné otázky, žádné naslouchání... žádné přemýšlení... ať je reakcí na každé vaše hnutí jen ticho a brzy bude po problému. Kdybyste byli sami... už dávno byste na to přišli... ale komunikace... má za následek že se můžete bavit... a společně diskutovat a vymýšlet další a další problémy... zvířata jsou naštěstí od tohoto osvobozena... nepřemýšlejí o problémech... protože žádné oko, ucho, ani nos problém nikde nezaznamenávají... a tento hardware má každý... jen člověk chytnul zavirovaný software dobrého a zlého... a touha a pýcha utvářejí jeho problém... a hledá-li z tohoto popudu řešení... nikdy neuspěje. Až začne opravdu hledat, tedy nebloudit od jednoho k druhému, pak možná najde... ale zajímavější je se mást.

Beznadějný případ

***

Mistře.

Mistrem tohoto světa je pýcha, stvořitelem touha a udržovatelem naděje.

Tak nějak jsem si představoval vaší odpověď, dokonce i ten mandarín je vyjádřením vašeho mistrovstí.

Tak to bych rád viděl to oko, co to moje mistrovství vidělo... to ucho co jej slyšelo... copak je nějaké mistrovství možné? Natož aby bylo ještě moje? Pche...

Přesto jen musím konstatovat, že vám rozumím.

Tak to přeji veselé vánoce.

Vaše nedokončené myšlenky, rady, poučky nebo jak je chcete nazvat beznadějné fráze od beznadějného případu doplním.

To mě potkalo ale štěstí...

Pokud Ježíš dal řešení, tak já jsem čínský mandarín. Řešení se dává tam kde je nějaký problém...

V době Ježíše byl přece stejný problém jako dnes. Závist, lakota násilí..., proto jakákoli slova a myšlenky jsou používané se záměrem pochopit a napravit.

Žádný Ježíš nepomůže, žádný Buddha nenapraví... pokud vám něco vadí, pak sami zakoušíte trest za svůj soud... nechtíc pochopit, že svět je vaším odrazem... Zkuste si třeba pomoci tím, (leč to je falešná berlička), že každý člověk má právo projít si zkušeností závistí, lakoty a násilí, aby sám pochopil a získal zkušenost, že tohle jej nikdy nenaplní trvalým mírem, takže pak jestliže mu chcete pomoci... dejte mu vše co si žádá a nedívejte se na něj zkrze prsty... spíš mu to přejte a pomáhejte v tom, než ho chtít napravovat. Nedivte se pak tomu... jaká má být vaše odměna, když druhé nenávidíte a spíláte jim... milujte nepřátele toho na čem vám záleží...!!!! Cožpak neposlal je Otec můj z lásky k vám, aby vám pomohli najít ve vás strom skrytý nesoucí zlé ovoce?

I vy jste pochopil a sám sebe napravil.

Není tu nic k chápání ani k napravování... kdybyste se neklaněli Otci lži, už dávno byste mohli být v ráji.

A proč píšete na internetu?

Malé děti si hrají na pískovišti a ptáci zpívají... ani jedni z nich nepotřebuje k tomu žádné důvody... proto jsou svobodní... Když píšu... lidé se ptají proč... když přestanu lidé se zas budou ptát proč... To jen člověk v pekle se může donekonečna ptát proč... aniž by mu to k něčemu pomohlo...

Aby i ostatní pochopili a napravili.

Na ostatních vůbec nezáleží... zmizí okamžitě, jakmile je vaše pýcha přestane potřebovat.

Jen z toho důvodů je jasné, že Ježíš řešení dal.

Hmm... ale jak to, že se minulo zcela účinkem? Asi nebylo účinné... s každým řešením totiž mutuje i problém... vir a vakcína... kdo nakonec zvítězí? Když v základě je vakcína virem proti viru a vir vakcínou proti vakcíně... kdo je poštval proti sobě? Dvě děti jedné matky?

Kolik jej člověk dovede pochopit k nápravě svojí a kolik k nápravě násilné společnosti je na každém. Proto má jít o diskuzi.

Diskuse vede jen k utváření a rozšiřování problému... na všechny diskutující až z toho máme filozofii... jež popsala milióny stránek knih o všeljakých problémech včetně lidských problémů s danými problémy... a řešení nenašla. Straší ji v hlavě furt jen problémy a otázky...

A Ježíš vám jen říkal, že svůj problém si utváříte sami...

Ano Ježíš mi říkal, že svůj problém si vytvářím sám a proto mi i říkal na co si mám dávat pozor a tím mi dal i řešení problému společnosti.

Dát si pozor... hmm... tak to je s tebou pak marné... protože hlavní problém nechce mít problémy... a tak si dává pozor... blahoslavení chudí duchem!!!!

Takže dávat vám nějaký návod nebo řešení... to je jako vdechovat vašemu problému život...

Možná je pro vás nepochopitelné, stejně jako to bylo nepochopitelné pro mě, že by se v současnosti na této planetě našel člověk který pochopil, že žádný člověk nemůže být člověčejší než člověk.

Těžko vám vysvětlit, že to není vůbec otázka chápání ani rozumu ani intelektu... jen pouhé obrácení svého zraku ke zdroji... kde žádná duše ani mysl není vidět... kde žádný objekt není k nalezení... Intelekt vám je k ničemu... ba naopak je vaší překážkou... Vy sami jste svou překážkou... Spíš velbloud projde uchem jehly, než by bohatý (učený, moudrý, věřící, postící se atd.) vešel do království nebeského.

Jako žádný kocour nebude nikdy kocourovatější.

Jen člověk se furt o něco snaží... ať už před bohem nebo před společností nebo před sebou samým... Celý jeho život je jen jedno velké marnivé úsilí na rozdíl od kocoura... co se ani modlit nemusí... a přesto ho do pekla nemají na co nalákat a k čemu připoutat.

Proto mi je jasné, když píšete o vdechování života do mého problému. Jediný problém, který jsem si vzal dobrovolně za svůj problém, je pomoci lidstvu, aby ani oni neměli problém. Jinak o svém žádném problému nevím.

Tak to jsi vzal sám dobrovolně (ó) neřešitelný problém... To bych ti mohl poradit nerychlejší řešení... zmiz. Jinak to dopadne úplně opačně... Sám Bůh, Ježíš, Buddha... se stali problémem lidstva... A tak je člověku stiženého problémem nejsnazší cestu, poopravovat jen následky... to jako by někdo měl žluté brýle a neustále kupoval modrou barvu a natíral stromy na modro aby byly zelené... To tě hochu bude stát mnoho sil... dobrovolně :-)... a stejně se ti to nikdy nepodaří úplně, protože budou vznikat další a další problémy.

Žádné otázky, žádné naslouchání... žádné přemýšlení... ať je reakcí na každé vaše hnutí jen ticho a brzy bude po problému.

Když jsem žil, jako každý jiný i vy v problémech, tak jsem si otázky musel klást. Musel jsem hledat řešení. Jelikož jsem jej našel, tak k čemu jsou otázky? Jen k tomu, jak pomoci ostatním a proto nemohu mlčet a musím mluvit i tam, kde mě nikdo nechce poslouchat.

Tak je to dobrovolně nebo musíš?!! Hmm? Chceš svůj problém hodit na ostatní, aby oni taky museli? Kolik ti je let... že jsi naivní jako vosa bez noh lapená v dnem vzhůru obrácené sklenici od limonády co chce vyřešit svůj problém a osvobodit se tím, že o to více bude máchat křídly... marnost... kdyby křídla zastavila... vypadla by sama vlivem gravitace ven...

A teď je jen otázkou, jak přesvědčit, ty co vytváří ten největší problém, aby i oni pochopili. To, že se mám dobře, jelikož ničeho nemám, nic nedělám, nikam nemusím a přesto žiji, je krásná svoboda. Tak proč jí nedat i jiným.

To už mluvíš diplomaticky jako strejda Lucifer či had v ráji... Ježíš nedal nikomu svobodu... Buddha nedal nikomu svobodu... a to byli kádři... a ty... nemůžeš dávat to co není tvoje tomu kdo tím pohrdá. Ikdyž ta tvá svoboda, je jen dočasná záslepka na tvůj zrak...

Kdybyste byli sami... už dávno byste na to přišli... ale komunikace... má za následek že se můžete bavit... a společně diskutovat a vymýšlet další a další problémy...

I v té komunikaci je problém. Jen z výrazem slov. Třeba takové slovo logika. I o tomto slově, jako o slově láska nebo pravda a lež se dá přece napsat mnoho knih.

Proto zenoví mistři nosí hůl a stačí jen udeřit, když žák upadne do takového intelektuálního blouznění, aby se nezaklel do své mysli.

Jinou logiku má komunista, kapitalista, církev a jinou kocour. Proto mají všichni pravdu a všichni lžou a nikdo kocouru nerozumí. O lásce nevím co to je, jelikož i já kdysi miloval a vzápětí bych svou ženu zabil. Je to tedy ta láska?

Ne to je obchod s peklem.

A co je pravda? Komunistická, kapitalistické nebo církevní? Ne tyto pravdy přece vytváří ten problém. Proto pravda je vlastní lidská přirozenost, jen pochopit co to je.

Jen pochopit... jen pochopit... to jsou ti filozofové... Jak chcete pochopit ticho ve své hlavě? Jdete na to ze špatné strany... furt stavíte na svém intelektu... obraz nikdy nemůže pochopit malíře!

Proto rozumím tomu co píšete. Ano i já si dobrovolně vytvářím problém. Chci pomoci mému vnuku, aby on už žil, ve světě bezproblémovém.

Na to jste měl myslet dřív, když jste plodil své děti... furt řešíte jen své následky... k příčinám se zkrze ně ani nemáte čas dostat... Ve snách a opilosti sadíte semínka o sto šest... a po rozednění se divíte co všechno máte sklízet že? Tak buďte bdělí a uvidíte všechny stránky vašeho počínání dřív než něco uděláte... pokud už chcete operovat jen na falešném základě příčiny a následku... třeba pak až se naučíte předcházet svým starostem... budete mít čas najít svobodu, jež je mimo všechno dění světa... v níž lze dělat cokoliv bez příčiny a bez následků... ať neví levice co činí pravice...

Proto i ta diskuze o které píšete je opravdu jak se dostat do problému. Teď jen záleží na tom, jestli mi chcete s problémem, který je můj jediný a tím i největší pomoci. Ve všem je svoboda a proto vás o pomoc neprosím, vy si sám rozhodnete jestli mi pomoc chcete nebo ne.

No stále blouzníš... až se probereš... to bude už svítat. A ta poslední věta... ta je tak vypečená jako celé tvé peklo... máš to dobře zajištěno, aby tvůj problém přežil až do zítřka... proto ti nemohu odpovědět jinak než tichem... nebo smíchem... a kdybych měl hůl tak tě s ní řádně praštím!

Zvířata jsou naštěstí od tohoto osvobozena... nepřemýšlejí o problémech...

I to mi je jasné, přesto i zvířata mají stejný problém jako lidé i když jej neřeší. Nenasitný a nevědomý člověk je připravuje o jejich životní prostředí. Proto pomoc člověku je o pomoci přírodě a všemu živému.

Ty jsi naprosto kouzelný... :-)... pravím ti... sám nevíš co je správné a už chceš konat? Jaká asi bude tvá odměna... vždyť vůbec nevíš... a co je horší než pohroma je aktivní posedlík... Odlož v sobě to co tě nutí ke konání... a až pomine nával pekelných výhružek... bude ti vše odpuštěno... a svět tě nebude nijak trápit... stejně je jen dílem Otce lži... Dokud chceš zachránit svůj sen... nikdy se neprobudíš... Ale kdybys zemřel pro suché a pusté probuzení, živ budeš navěky.

A jelikož je člověk současným a nabubřelým pánem tvorstva, tak chudáci zvířata trpí stejně jako chudáci lidští otroci. Jen zvířata nad tím nepřemýšlí, jelikož jim to není dáno a oni nic nezavinili. Přesto i oni z větší části vymřou, jako dokonale vymře člověk, když mu nebude pomoženo...

No a co že vymře člověk? Když vymře... nebude to přece už nikoho trápit ne? Ale podle mě Otec lži nedovolí to, aby mu takový zlatý důl vymřel... proto pravím, dokud bude mít člověk sny a přání, nikdy nevymře... a peklo jeho tudíž taky nikdy nezanikne. Jó to kdyby člověk odložil sny a přání... pak by zaniklo všechno falešné... a on by se mohl vrátit do ráje.

Protože žádné oko, ucho, ani nos problém nikde nezaznamenávají... a tento hardware má každý... jen člověk chytnul zavirovaný software dobrého a zlého... aby postavil civilizovaný palác pýchy své... tedy peklo povolal na svět.

Zase nemohu než souhlasit a jen doplním. Je-li špatný software, tak je přece možné jej vyměnit za dobrý.

Software není nikdy dobrý... jediný software je poznání ovoce stromu dobrého a zlého.

Jen porozumět počítači a být počítačovým odborníkem. Svůj počítač by jste si nenechal se špatným software k ničemu by vám nebyl.

Počítač nepotřebuje žádný software... aby spočinul v klidu a míru věčném... ale to software potřebuje hardware aby se měl kde vyřádit...

A proč tedy nechat řádit špatný software v civilizaci?

Aby trápil hardware... každý hardware který se postaví vůli software... může kdykoliv získat svobodu zpět... zkuste jen na chvíli ignorovat všechna pnutí, nutkání a snahy, a zastavit se v samém středu bez myšlení a posuzování čehokoliv... a uvidíte že to samo funguje i bez software či pochopení...

Jen najít ten správný postup, jak špatné vyměnit za dobré a jak dobré vyměnit za přirozené. Pak už nebude ani dobré ani špatné.

Jaký a čí postup zase?! Nic není jen špatné a nic není jen dobré... to jen vaše dočasná omezenost ve vidění daná rozežraností software hraje zde takovou hru... aby roztáčela bludné kolo konání honby se za tím příjemným... příjemným pro software podotýkám... hardware i příjemno musí promítat do nějaké podoby... pro něj je všechno konání utrpením v nevolnictví...

A touha a pýcha utvářejí jeho problém... a hledá-li z tohoto popudu řešení... nikdy neuspěje.

Zase s vámi souhlasím a dodám. Vy už neznáte co je pýcha ani touha a proto nemůžete jiným vytvářet problém.

Já nikomu žádný problém netvořím... problém se nepřenáší vzduchem... vzniká až v lidech... někomu vadí to a jinému zas to... proto se zvířata dohodnou velice rychle a snadno... lidé se ještě za celou svou dobu existence nedohodli kdo bude světu vládnout... zda-li církev, bankéři, politici, nebo vojáci... a tak zbytečně soutěží a válčí... kdo z koho... akorát, že zvěř nepoužívá taktiku a lest... a není závislá na hmotných statcích... takže nikdy se nebude chovat tak podle a zoufale jako člověk... bojujíc za nějaké dobro víru či pravdu... přesto zvěř sama o sobě nevyhyne...

I já jsem svou pýchu, slávu, úspěch, majetek i peníze vyměnil za svobodu a proto mám spousty času hledat vlastní lidskou přirozenost.

Tak to jste jen přesedlal na jiného koně na nějž jste hrdý a pyšný. Avšak zdroj vašich problémů... zůstal nedotčen...

Bez civilizace už totiž nikdo nebude chtít žít. Proto se musí civilizace postavit na lidské přirozenosti.

V tomhle světě se to nikdy nestane... možná v jiných rovinách vašich snů. Ale tady je koloběh jasný... a navíc lidská přirozenost nepotřebuje žádnou civilizaci...

Až začne opravdu hledat, tedy nebloudit od jednoho k druhému, pak možná najde... ale zajímavější je se mást.

I s tím souhlasím. Je velice vzrušující, jednou věřit církvi a podruhé komunistům, jednou psychologů a podruhé tchýni. Jednou chodit stále doleva a podruhé zas doprava. A proto vy už máte cestu se které nesejdete. I já mám cestu, kterou už nikdy nevyměním. A jelikož je vaše cesta stejná jako moje, proto vám rozumím. Jestli si chcete vzít za svůj i můj problém, alespoň se pokusit, jestli ještě vůbec něco půjde zachránit, byl bych velice rád. Svobodné rozhodnutí není komentovatelné a ani zbytečně odůvodnitelné, je prostě jen svobodné. Tak jako svoboda nemá přívlastku, tak nemá přívlastku lidská přirozenost.

Nejrychlejší metoda jak vám pomoci, je vám sdělit, že vám není pomoci. Bohužel touhle cestou se vy nikdy nevydáte... naděje postaví jinou možnost a budete hledat a hledat... abyste to popřel a dokázal opak... Takže máte v sobě moc ambicí... a ty se musí vybít. A je docela zajímavé jak jste si dal do oka lidskou přirozenost... a aniž by jste se jí někdy měl čas uvědomit... jak můžete vědět oč vlastně stojíte... že o tom tak básníte? Četl jste snad o ní nějaké přívlastkové vypravování? Protože upadáte do klamu, že chcete získat to co nemůžete nikdy dostat...

Beznadějný případ

Přece jestli vy jste beznadějný, tak jsem i já, jestli jste nula, jsem i já, jestli jste mistr, jsem i já. Proto bych byl rád, kdyby se beznadějný případ, obyčejná nula a mistr dokázal domluvit se stejným bláznem jako jste vy. Ať bude vaše odpověď jakákoli je jen vaše. Není pochválitelná ani odsouzení hodná. Je jen vaše a já se jen obyčejně dozvím jaká bude.

Pokud je všemu tak... pak kdo chce tu domluvu a proč? Já tobě mám pomáhat se trápit? Tak to bych se ale trápil i já sám s tebou... jak bych tedy tobě mohl svým trápením s tebou pomoci tobě od trápení když ty jsi já? Proto bude lepší když to uděláme po mém... ne? Tak dost těch blbých řečí! Pšt! Jen oko, jen ucho, jen hmat...

Sobecký blázen

Tak to jste na správné planetě... zde si budete rozumět s mnohými lidmi.

Beznadějný případ

***

Děkuji, co jsem se chtěl dozvědět jsem se už dozvěděl z vašich stránek.

Co se dalo vyhrabat z hromady hnoje jste si už odnesl... není třeba děkovat. Doufám že slepička Phdr. odchází vypasenější než přišla. A pokud si chce odříhnout... nechť nečiní tak s otevřenými ústy.

Váš poutavý email to jen potvrdil.

Tady se dává to co nechcete... to z člověka rozežranost dostane nejrychleji... pokud chcete dostávat to co chcete, musíte jinde podepsat smlouvu vlastní krví. Buddha zanechal tichý odkaz ve své soše... Ježíš zase v přibití na kříž... přesto lidé neslyší a modlí se denně před nimi aby jejich sny byly naplněny.

Jen se dál utápějte ve své zlobě.

Zdám se ti zlý... tak to je normální... sami pak utečou ti s nimiž bych ztrácel jen čas.

Něco pochopit dokáže kde kdo. A to jak se člověk chová jen ukazuje co pochopil.

Viz. vaše chování viďte. Víte už moc lidí chtělo, abych skákal jak jim by se líbilo... chudinky... teď trucují... ale ani to jim nepomůže...

Pařez zůstane pařezem a vůl volem.

Být tím nejtvrdohlavějším pařezem a tím největším volem... v tomhle případě je pro mě úleva...

Už kvůli mě neztrácejte čas.

Tak jo.

Hrejte si dál na internetu.

Hraní přeci ještě nikomu neublížilo...

Opravdu jste mistr.

Tak na mě rychle zapomeňte.

Beznadějný případ

***

Co se dalo vyhrabat z hromady hnoje jste si už odnesl... není třeba děkovat. Doufám že slepička Phdr. odchází vypasenější než přišla. A pokud si chce odříhnout... nechť nečiní tak s otevřenými ústy.

Vaše vypasenost je vaší vypaseností. I když jste něco málo pochopil, tak těmi myšlenkami jen chcete lidi urážet. Tím jste opravdu vyjímečný. Jen je otázkou, jestli je to člověku přirozené. Ve vašem případě ano.

Pokud se nepletu, chtěl jste pomoc... tak jsem vám dal lék, ale vy nejenže jste ho odmítl užívat, ale ještě si furt stěžujete, že vás uráží. Jsou lidé, kterým stačí fotografie a řeknou vám co komu je... mě stačí když mi napíšete jednu větu... a hned o vás vím co potřebuju vědět. Takže zatím co vy si o mě jen něco myslíte, tak já váš stav cítím tak zřetelně jako jsou cítit měsíc nemyté nohy. Až budete opravdu potřebovat pomoc, pak se stavte. Na krmení ješitných slepic nemám opravdu čas.

Tady se dává to co nechcete... to z člověka rozežranost dostane nejrychleji... pokud chcete dostávat to co chcete, musíte jinde podepsat smlouvu vlastní krví.

Nic vám nedávám a je mi jedno co si kde vezmete. Jestli někdo podepsal nějakou smlouvu, tak to jste vy. Není to smlouva s ďáblem, tam by o vás nebyl zájem. Jste jen vystresovaná chudinka, která si na něco hraje. Ta smlouva je jen ve vašem urážení kohokoli.

Zdá se, že vy ani neumíte číst... natož se tím řídit... a je zajímavé... že jste první kdo se cítí uražen :-) tak spíš mluvte o sobě. To že o vás nemám zájem... mě nijak nestresuje. To vy mě nutíte, abych si na něco s vámi hrál... tak aby vy jste byl středem, okolo kterého se má v té hře všechno točit... a když tomuto odmítnu sloužit... tak se čertíte. Prostě se s tím smiřte a najděte si adekvátní náhradu pro své kvokání. Možná i přiměřeného věku... ono starší lidé jsou dost hákliví na svůj dlouholetě šlechtěný filozofický image. To jen mladým lidem se může říkat, že jsou nesečtělí zelenáči a do ráje mohou jít jen ti co si to tu nějak odpracovali...

Buddha zanechal tichý odkaz ve své soše... Ježíš zase v přibití na kříž... přesto lidé neslyší a modlí se denně před nimi aby jejich sny byly naplněny.

To, že lidé neslyší a denně se modlí, pro splnění vlastních snů přece vím. Ale to, že vy v těch modlidbách jste stejný, možná nevíte vy. Stejně jako násilím, tak ani urážkami se člověk nenají. Přesto vy se sytíte jen těmi urážkami a věříte tomu, že bude lépe.

Nezlobte se, že jsem vás tak dobře odhadl. Nemohu za to. Musel jsem do vás rýpnout abyste to uviděl sám... Na pořádného pošetilce to chce zkrátka pořádnou hůl... chápete? Jsou lidé co přijdou úpřímně, protože nemají už kam jít... ale vy jste takto nepřišel... a já nebudu skákat jak si vy pro zábavu svou usmyslíte.

Zdám se ti zlý... tak to je normální... sami pak utečou ti s nimiž bych ztrácel jen čas.

Nezdá se mi že jste zlý. Na zlého a vznešeného si hrajete. Hlavně vy sám se sebou ztrácíte čas. Sám utíkáte před sebou a proto se vám dobře píše v anonymitě. Tam jste velmi silný. Vy už jste přece na světě sám mezi těmi velkými. Proto si připadáte velký. A každý velký je nafoukaný, arogantní, zlý blázen. Velcí politici, alespoň veřejně ukazují jací jsou cvoci. Jenže váš strach vám toto nedovolí. Proto jste cvokem jen anonymně.

Nevím s čím máte pořád problém... jasně jsem vám řekl, že se s vámi nehodlám bavit... tak se s tím jen smiřte a máte klid. Takhle sám zviditelníte jen to proč se s vámi už od začátku nehodlám bavit jako s pánem mystikem z ot.142, jako byste si z oka vypadli. Je několik důvodů, proč píšu anonymně, ale ani jeden jste nevystihl... tak třeba pro vás... uvedu... aby mě nepronásledovali lidé jako vy až do mého domu... a dále třeba... vás ani nenapadlo že bych nemusel stát o zdejší světskou popularitu... a to jsou ty nejubožejší důvody co jsem uvedl... pak jsou důvody, jež by jste svou myslí neuchopil.

Viz. vaše chování viďte. Víte už moc lidí chtělo, abych skákal jak jim by se líbilo... chudinky... teď trucují... ale ani to jim nepomůže...

Asi nemumíte číst, já přece po vás nic nechci. Proto si skačte jak chcete. Také se jednou doskáčete až k trucování a nikdo už vám nepomůže, jelikož vy jste ta nepochopená chudinka.

Tak když po mně nic nechcete... připravte se na to, že vás budu ignorovat.

Být tím nejtvrdohlavějším pařezem a tím největším volem.. v tomhle případě je pro mě úleva...

To rád věřím, jelikož co je lidské to se vám vyhýbá. Je fajn, že jsem se vám trefil do vašeho gusta. Proto trenování vašeho přirozeného volství bude asi nejlepší kravín.

Bu... bu... bůůů... bůůůů... už mi to docela jde.

Tam budete mít navrch i před kravami, jelikož ženám nerozumíte. Není se čemu divit, ony jsou také jen lidmi a jen si na nadlidi stejně jako vy hrají.

Krávy jsou v pohodě... dá se s nimi bavit normálně... s lidmi ne. Nevím proč bych měl rozumět ženám... Ale jinak jste komický... řeknu vám tři pohádky... Jedna máma dobře rozuměla svým dětem a splnila jim vše co jim na očích viděla... a vyrostli z nich rozežraní egocentrici. Zato Ježíš lidem nejspíš nerozuměl... není divu, že nesplnil jejich rozežraná očekávání... a tak ho ukřižovali a plivali po něm a utahovali si z něj. A Bůh ten už lidem vůbec nerozumí... stále jim nedává to co chtějí... a to dokonce i přesto že se modlí... jako naschvál posílá jim do cesty samé potíže. Ne ne neodbytný pane... nejsem pasáček zdejších prasat. Co potřebuje nitro, s tím pomáhám... a co si diktuje ego... to přehlížím... a je mi jedno jestli přede mnou stojí prezident nebo lstivě tulící se žena. Nic není skryto ve vás... to si jen vy myslíte... že nejste čitelní... tomu jak jste cítit na míle daleko... žádnou maskou nezabráníte. To vám funguje jen tady na zemi... a to ještě mezi slepými.

Nato být pařezem jste měkký. Jen se dál utápějte ve své genialitě a myslete si, že vy jste člověk. Co jste a po čem toužíte už jste řekl.

Necháte mě...? Už? Jupí!!! No to abych napsal bílou křídou do komína... konečně se vám uleví.

Hraní přeci ještě nikomu neublížilo...

Přece hraní si na krále, blázna nebo člověka ubližuje stále. A vy se snažíte si hrát na člověka silného a neohroženého. Proto vaše anonymita, arogance a urážky. Přesto vaše urážky uráží jen takové jako jste vy. Já budu rád odpovídat, jelikož člověka nejde urazit.

Já si dělám co mě napadne. To že vy s tím máte problém musíte řešit u sebe. Já nemusím pro vás udělat vůbec nic... nikdo a nic mi to nenařizuje. Udělal jsem pro vás už tolik... aniž by vám to zatím došlo, a vy stále bojujete. Sám se urážíte... sám utočíte... a to i přesto že přijímám v klidu všechny masky a role kterými mě ve své hře častujete. Tak buď vydejte ze sebe už konečně něco pořádného... nebo sklapněte a zmizte tam odkud jste přišel.

Tak na mě rychle zapomeňte.

Mistrovský titul jste si nasadil a jako mistr bláznů se chováte, tak proč bych měl na vás zapomenout, diktátore?

Pro vaše dobro... když to neuděláte... jen se vám přitíží.

Beznadějný případ

To vás vystihuje nejvíce. Vaše beznaděj, je vaší silou, arogancí a posedlostí. Proto se sám řadíte mezi ty diktátorské chudáky, hrající si na skromného.

No a to ještě nevíte, že se nehodlám ani nijak polepšit... jo jo... půjde to se mnou ve vaších očích už jen z kopce.

Moc se těším na další vaši zprávu. Doufám, že jsem vás nevystrašil a se svým kňouráním nad vlastní nemohoucností neskončíte. Já se tím úžasně bavím. Děkuji.

Takže jste dostal co jste chtěl, a nic dalšího si raději neslibujte. Vyhnete se tak zklamání. Nemá význam si s vámi psát natož se setkat... jen se podívejte co jste za ty dva týdny všechno už odhalil a vyřešil... A to že se chcete vy bavit... neznamená, že ostatní musí přerušit práci na sobě, aby vám sloužili pro krácení dlouhých chvil.

Než jsem stihl odpovědět... přišlo mi:

Krásný den pane mistr. Přece mi nechcete říci, že jste skončil s duchaplnými diskusemi. Zdálo se mi, že jste mi psal, že já to nevydržím. Já jsem vám psal a proto se těším na vaší odpověď. Děkuji.

Odepisuju jen jednou za týden, většinou po víkendu, protože jindy nemám čas.

Beznadějný případ

***

Krásný den můj příteli a ještě krásnější můj nepříteli.

Odkud bere se v tobě potřeba lidem něco přát?

Když pomůžu sobě, pak pomůžu i ostatním, jinak je směšný důvod, proč chci sobě pomoci.

To je směšné... pilně zidealizované... ale skutečnosti hodně vzdálené... však stačí mít šlechetný sen a již se nám v nebi rezervuje místečko. Co je pomoc a co křivda... když sami lidé nevědí co chtějí a toho jenž se jim snaží opravdu pomoci nenávidí a nazývají ho lotrem, zlodějem a hříšníkem a ty jenž jim škodí a oči jejich zaslepují a ty nazývají mistry a uctívají je jako svaté lidi... Podivný je tento svět...

Kdo pomohl sobě, už pomáhá ostatním, jinak sobě ještě nepomohl.

Jak to ty můžeš vědět? Sám nevíš co je pro tebe dobré a už se mu snažíš někomu v něčem pomáhat... A zase... odkud se v tobě bere to odsouzení těch jež pak potřebují pomoc?

Kdo si myslí, že už sobě pomohl, má svou pravdu, proto každého kudy chodí o své pravdě přesvědčuje.

Tak to je opravdu asi ze všeho nejsměšnější tvrzení. To si vymyslel sám, nebo opsal z nějaké knihy? Vypovídá to totiž o nedotaženém autorovi.

Kdo hledá pomoc pro sebe a najde ji, pak už nic jiného nechce než pomoci i ostatním.

Jo jo... a proto peklo jen vzkvétá... všichni sobě v utrpení pomáhají a je jim to k ničemu... takto se jen naučíte jen zlenivět... a vyhledávat společenství a partnerství... abyste utrpení lehčeji snášeli... a když je něco lehčeji snesitelné... tak to už nemá smysl řešit že?

Kdo jen obyčejně hledá, tak ví, že ne vždy našel to co hledal. A kdo hledá, tak vždy něco najde.

Problémem je že to něco... je utvářeno mnohem dřív než se to začne hledat. A to jen proto aby to co neexistuje zase mělo smysl existovat. Samé honby za zisky... kdo vám řekl, že v tomto světě máte něco pořád hledat, o něco se snažit a něco nakonec najít? Kdo? Kdo vás k tomu nutí? Toho se zřekněte a máte klid... stejně pokud vy něco najdete, pak je to jen váš výtvor.

Kdo poukazuje na titul, sám by chtěl titul mít, přesto každý vůl ví, že titul je k ničemu. Stejně jako to co všechno co kdy můžete najít a získat. Každý něco najde, když něco hledá a když to najde, tak neví k čemu to má a co s tím. Kdo hledá co chtěl najít, tak vždy našel to co hledal, a kdyby byl na světě sám, tak k čemu to má, co našel? A když jsem našel, tak proč chci být na světě sám? Pak sami jsou ti co hledají i ti co našli. Když ti co našli, se podělí o to co hledali, tak u mnohých jsou blázni. Když ti blázni zjistí, že není nic lepšího než být bláznem, pak už i blázen není na světě sám. Když je člověk vůl, tak rozumí volu a když volu nerozumí, tak který ten vůl si na vola jen hraje? Starý vůl je stejný jako mladý, a kdo ví jestli je mladý člověk větším volem než starý? Na konci cesty je něco, na konci něčeho není nic. Proč hledat konec něčeho, když se budu dívat jen na konec? A když najdu konec, co je na tom tak zvláštního? Když však dopustím konec, skoncoval jsem sám ze sebou. Jak chci najít konec, když jsem nenašel začátek? A když jsem našel začátek, tak proč si přeji konec?

S takovými otázkami se obraťte laskavě na filozofii. Ta vám jistě nějak odpoví... ale nevím k čemu vám to bude... stejně jen krmíte to co vám brání v nalezení... místo toho abyste to nechal vyhladovět.

Kdo skončil dřív než začal, je významný, bohatá a vzdělaný. A kdo nikdy neskončí je obyčejný člověk. Volem se narodí jen vůl, jako člověk je jen člověkem. Jen pro vola je záhadou, proč se mu chce člověk vyrovnat. Kdo myslí na sebe je člověk, kdo chce pomoc lidem je blázen. Přesto až svět bude pořádným blázincem, tehdy už si nemusí pomáhat ani člověk. Psaný zákon nemá žádný vůl, přesto každý vůl poslouchá psaný zákon. Kdo nepracuje ať nejí a kdo pracuje se nikdy nenasytí, a kdo je sytý dělá jen to co chce. Komunistu zlomil komunista a boha zlomil bůh. A kdo chce zlomit člověka? Kdo se chce stát mocným, je nemocný. A kdo je mocný, žádnou moc nepotřebuje. Vždy zůstanu tím volem, který chce pomoci. Jinak bych byl jen volem, který pomoci nechce nebo neví jak. Kdo si sám řeže větev na které sedí, je dokonalým bláznem a kdo přihlíží na toto veledílo se sebevrahem. Nikomu nepomůže lidská duše, když duši vola nechá zemřít. Tehdy je na místě otázka: kdo je větší vůl? Kdo čeká na zázrak, ten se jej vždy dočká, jen konečný výsledek se mu nemusí líbit. Na počátku bylo slovo, proto si nikdo nerozumí. Až bude na počátku člověk, pak porozumí i slovu. Co je lidem přirozené, je už dávno nepřirozené a co je nepřirozené, tak tím se člověk stane významným. Ve válce není vítěze ani poraženého, vždy prohráli všichni. Vítězství je nesmysl a prohra ještě větší. Proto kdo prohraje, ten obyčejně vyhrál přesto i on nesmyslně skončí. Neproste o pomoc, jelikož se vám nikdy nedostane. Pomozte si sami, pak vám pomůže i bůh. Na konci světa je konec pro každého, jen na začátku to málokterý člověk ví. Výměna známek potěší, stejně jako výměna myšlenky, jen blázen si myslí, že už má dokonalou sérii. Kdo vidí ušima a slyší očima, není slepý ani hluchý a proto ani němý. Kdo vidí jen očima a jen ušima slyší, kolikrát z úžasu i oněmí, když se ocitne na dně. Svět nepatří člověku, člověk patří světu. A blázen si myslí, že je čech a svět si myslí, že je čech blázen. Kdo neslyší jak lidé volají o pomoc, nikdy neuvidí krvavé slzy přírody. A kdo nevidí krvavé slzy přírody, nikdy lidem nepomůže.

Máte to se sebou těžké... mluvit můžete jak chcete, moudře či nemoudře, záhadně či jasně... ale mě to nijak neovlivňuje, protože já se na vás dívám bez přemýšlení. Takže až někdy pokročíte v tichu dál... pak mi nebudete muset ani tolik toho psát... a přesto jasně uvidím, že jste se přiblížil tajemství. Takže už nemarněte čas, tím že svou reputaci napravujete slovními argumenty. Ukažte se beze slov...

Zase se budu těšit i když mě nic netěší, zase budu čekat i když na nic nečekám, zase se budu smát i když není co k smíchu zase budu psát i když to nikdo nechce.

To jsou ti filozofové... zase a zase a zase... nezastaví ten kolovrat.

Až si lidé budou přát něco psát, pak už možná nebude naco a komu.

Už toho filozofování nechte a raději udržujte ticho a jen naslouchejte... nepřemýšlejte!

Beznadějný případ

***

Odkud bere se v tobě potřeba lidem něco přát?

Konstatování něčeho, ještě nemusí být přání, stejně jako přirozená lidská potřeba je pro všechny lidi stejná.

Takže přirozená lidská potřeba... hmm... tam se to dá všechno hezky schovat a už nejsme hříšníci ale jsme najednou lidé.

To je směšné... pilně zidealizované... ale skutečnosti hodně vzdálené... však stačí mít šlechetný sen a již se nám v nebi rezervuje místečko. Co je pomoc a co křivda... když sami lidé nevědí co chtějí a toho jenž se jim snaží opravdu pomoci nenávidí a nazývají ho lotrem, zlodějem a hříšníkem a ty jenž jim škodí a oči jejich zaslepují a ty nazývají mistry a uctívají je jako svaté lidi... Podivný je tento svět...

Směšné je vše, co člověk nazve směšným. Jako je směšné si myslet, že jsem člověk. Já vím, že člověkem jsem.

A co v tobě říká... "Já vím?" Tělo? To podle mě mlčí... tak co je v tobě to co ví?

Idealizuje si ideolog a pilný ideolog je třeba prezident. Vše je tak vzdálené a blízké, jak to sám vidím. Šlechetný sen nechme šlechtici, těch je plné nebe. Slova jsou jen slova a význam jim dali ti, co sami tyto slova naplňují v pomoc nebo křivdu. Slovo lotr, zloděj a hříšník zná každý člověk, jen lotr, zloděj a hříšník mu přidali význam. Kde se něco zkazí, tak se musí opravovat a kdo to má opravit, když nikdo nevidí, že je něco pokažené? Někdo je mistrem, jiný bláznem a další beznadějný případ, kdy se začne mluvit o člověku?

Pán objevil asi velké hovno s názvem člověk... a teď mu sám osobně chce dáti šlechetný a zidealizovaný význam, aby on sám měl čím se stát.

Kdyby se neuctívalo, nebyla by ideologie a kde není ideologie, není ani mistra, blázna nebo beznadějného případu.

To by se nesměl uctívat člověk sám... a bylo by to všechno smeteno najednou... že?

Jak to ty můžeš vědět? Sám nevíš co je pro tebe dobré a už se mu snažíš někomu v něčem pomáhat... A zase... odkud se v tobě bere to odsouzení těch jež pak potřebují pomoc?

Jako kocour, pes nebo liška ví co je pro něj nejlepší, tak to ví i člověk. Jen kolikrát mistra, blázen nebo beznadějný případ o tom, že je jen člověk neví.

Hmm... tak to je ten kámen úrazu... všichni jdou za tím a bojují na smrt za to co se jim jeví jako nejlepší... ale odkud to nejlepší pramení? Co? Hlavní je to vědět... :-). Nejlepší a nejhorší... hmm... to zní lépe... než dobré a zlé... ovoce je hned sladčí.

Člověk pracovat nemusí a proto může pomáhat. Všichni mistři, blázni a beznadějné případy pracují, aby se uživili. Kdo vidí, že člověk soudil, sám je jen soudcem, Kdo vidí jen jeho nevědomost, nemá co soudit. A když je mistr, blázen nebo beznadějný případ soudcem, jak pomůže těm, kteří pomoc potřebují? Jak to rozliší?

Divím se že se neunavujete... vy jste prostě poeta s miliónem otázek... mnoho stoupenců půjde ve vašich šlépějích. Otázka je terno... Hamlet na to kápl už dávno... a vybičoval to do dramatu... Připadám si jako by mi někdo psal... "Máma mele maso... nebo maso mele maso nebo maso nutí mámu mlít?" atd atd. Jako v první třídě... až na to... že byste to měl vydat knižně... aspoň by se to ke mě pak nedostalo. Pro vás je kóanová praxe to pravé... odpovídá vašemu zauzlení i zaměření... určitě budete nadšen.

Tak to je opravdu asi ze všeho nejsměšnější tvrzení. To si vymyslel sám, nebo opsal z nějaké knihy? Vypovídá to totiž o nedotaženém autorovi.

Autory používá jen ten, který neví kdo je, proto je sám nedotažen. Člověk jen obyčejně ví, že jediným a správným autorem je příroda.

Takže tvrdíte... že hmota... tvar, forma, objekt... je sama autorem svého projevení a oživení. Příroda je jen recyklační program... a ona se řídí jistými instrukcemi... nemůže se sama spustit ani sama zničit... je nucena poslouchat a otročit jako vše co jest zjevené a zrozené podléhá zákonům nelítostným.

Jo jo... a proto peklo jen vzkvétá... všichni sobě v utrpení pomáhají a je jim to k ničemu... takto se jen naučíte jen zlenivět.. a vyhledávat společenství a partnerství... abyste utrpení lehčeji snášeli... a když je něco lehčeji snesitelné... tak to už nemá smysl řešit že?

Pro někoho peklo, druhému ráj, přesto oběma to je k ničemu. Lenivost je součástí lidské přirozenosti a kdo musí pracovat neumí být lenivý. Kdo rozumí sám sobě má klidně partnerku i společenství. Kdo neví kdo je, tak ani neví do jakého společenství patří. Pak i partnerka stejně jako samota je jeho utrpením.

Problémem je že to něco... je utvářeno mnohem dřív než se to začne hledat. A to jen proto aby to co neexistuje zase mělo smysl existovat.

A když něco existovalo a dnes neexistuje má to smysl hledat? Nebo to co existovalo bude bez pomoci zase existovat?

Samé honby za zisky...

O zisku vždy mluví ziskuchtivý a kdo hledá neexistující, tak i ten ví proč.

Kdo vám řekl, že v tomto světě máte něco pořád hledat, o něco se snažit a něco nakonec najít? Kdo? Kdo vás k tomu nutí? Toho se zřekněte a máte klid... stejně pokud vy něco najdete, pak je to jen váš výtvor.

Člověku dala příroda vše a člověk člověku vše zase vzal, a co je na tom špatného hledat, aby se vše zase člověku vrátilo?

Tak až hledáním najdete to co vám nikdo nevezme... dejte mi vědět... to co lze najít a to co lze ztratit... to je kámen vašeho úrazu... neboť pýcha a utrpení se tak může skvěle manifestovat...

Člověk má klid i když mu vše vzali. I to že se snaží vše lidem vrátit dělá vždy v klidu. Nemusím se ničeho zříkat, jelikož mám klid, a jestli jednou najdu zase lidi přirozeně spokojené, tak budu mít zase jen klid. Každá myšlenka je vždy lidský výtvor, ale příroda vždy bude jen přírodou. Proto když hledám ztracenou lidskou přirozenost, jak by to mohl být můj výtvor?

A kdo vytváří to hledání, jež vás od té přirozenosti odděluje?

S takovými otázkami se obraťte laskavě na filozofii. Ta vám jistě nějak odpoví... ale nevím k čemu vám to bude... stejně jen krmíte to co vám brání v nalezení... místo toho abyste to nechal vyhladovět.

Vždy si myslím, že mluvím k člověku, a pokaždé mě někdo přesvědčuje, že je filosof nebo beznadějný případ. Já hledám odpovědi od lidí a čeho se mi dostane? Mám se prý zeptat filozofů. To může napsat jen beznadějný případ.

Přesně tak... kdo chce vědět, nesmí se ptát Beznadějný případů. Jen nadějní případi potřebují něco vědět.

Hladový sytému nevěří, pak každý hladový sám vidí, čeho se mu nedostává.

Hladového krmit se nevyplácí... nemáte házet perly před svině a věnovat to co je svaté psům... odložte tedy svůj hlad... sloužením jemu ho jen na chvíli utišíte.

Máte to se sebou těžké... mluvit můžete jak chcete, moudře či nemoudře, záhadně či jasně... ale mě to nijak neovlivňuje, protože já se na vás dívám bez přemýšlení.

Co není pro kocoura záhadou, není záhadou ani člověku. Já nepsal žádné záhady, moudra, nemoudra, ale jen myšlenky, které jsou člověku jasné. A proto to máte tak těžké, když vlastně nepoužíváte to, co se nazývá mozkem.

Mozek nic neví... ten si jen myslí, že něco ví... zakletý v místnosti tmavé... co může vědět o světlu? Jak mu může býti něco jasné?

Tím nás příroda obdařila, stejně jako přirozeně obdařila kocoura drápy. I on je používá, aby to neměl ve svém životě těžké. Tak jako nepřesvědčím kocoura, aby nepoužíval drápy, tak jste se sám přesvědčil, ať nepoužíváte mozek.

Až budete myšlenkově unaven... a frustrován zjištěním, že vás akorát tak bolí hlava... zjistíte, že mozek není třeba k tomu aby ráno vyšlo slunce.

Takže až někdy pokročíte v tichu dál... pak mi nebudete muset ani tolik toho psát... a přesto jasně uvidím, že jste se přiblížil tajemství.

Kdo se přiblížil a kdo jej zná? Jediné tajemství je, že všichni jsme jen lidé. Pakliže jsme lidé, tak už je tajemství, jak zase na tuto planetu přivést lidi.

Nemíním se ztotožnit s žádnou podobou... takže jste na špatné adrese, jestli chcete mluvit s nějakým člověkem jenž by odpovídal vašim představám.

Takže už nemarněte čas, tím že svou reputaci napravujete slovními argumenty. Ukažte se beze slov...

Každý člověk svobodně rozhoduje o svém čase. Proto času mám tolik, kolik mi určila příroda ne vláda nebo zaměstnavatel. Žádný člověk nemusí napravovat svou reputaci, jelikož je člověk. Stejně jako kocourovi je jedno, co si o něm někdo myslí. Myšlenku na nějakou reputaci mají ti, co si jí musí napravit. K čemu je argument, když na každý argument je jiný argument? To že jsem člověk vím a to že mě vidíte jinak, je to jak vidíte sebe. A zase argument.

No tak když vám není rady... tak vám není ani pomoci... což jsem vám sděloval už na začátku a nyní to jen stále prokazujete. Viděl jste někdy mlýnek na kávu... tak ten váš pořád běží a běží... rachotí a mele a mele...

To jsou ti filozofové... zase a zase a zase... nezastaví ten kolovrat.

Ne to nenapsal filosof, ale člověk. Jen samotný filosof to nikdy nepochopí.

Už toho filozofování nechte a raději udržujte ticho a jen naslouchejte... nepřemýšlejte!

Jaký rozdíl je mezi filosofií a přirozeností? Když mi radíte nepřemýšlet, je stejné jako kocourovy radit ať nepoužívá drápy a zuby nebo ať ryby žijí na suchu.

Ale kocour není posedlý svými drápy... a když nechce tak je nepoužívá... a proto zná stav bez nich i s nimi... ale vy neznáte nic jiného než myšlení a myšlení a myšlení. A máte to tak rozjeté... že se jeví až jako nemožné a šílené od toho odstoupit. Tak si ho nechte... a žijte s ním jak libo... já vás prosit na kolenou kvůli vám nebudu.

To, že něco ze záhady lidské přirozenosti znáte, to já vím, ale že vám není spousta věcí jasných jen díky uraženosti ke komukoli. Proto se cítíte nedoceněn, nepochopen, zrazen a ukřivděn. Pak vaše neštěstí chcete najít i na druhých. K tomu vám slouží vaše argumenty. Jednou peklo a jindy ráj. Jednou nepřemýšlet a jindy nemluvit. jednou psát a jindy urážet. Jednou bůh a jindy člověk. Proto se i podepisujete jednou mistr a jindy beznadějný případ.

Nerozumíte mi, a ani nebudete rozumět. Každý jsme v jiné místnosti a zeď je tlustá a zkresluje to co byste měl slyšet. Proto jsem vám radil, ať už toho necháte a věnujete se sám sobě. Vaše nátlaky na mě mají jistý cíl... a já to vím a proto nedovolím aby jste dostal to co chcete. A můžete si vymýšlet všechno možné... chválit mě nebo urážet... nehne to s ničím. Až budete připraven... pak to bude jiná. Zatím moc času věnujete přemýšlení o ničem... a na něm pak lpíte... až odhodíte to, čím se ukazujete... pak možná bude půda vhodná... Zatím se mějte jak chcete.

Já vám nic nevyčítám a u mě jste žádnou reputaci neztratil. Tak proč už nemluvit lidskou řečí?

Ale já ji chci před vámi ztratit. Neboť nemíním házet hrách na zeď. K debatám použijte diskusní servery. Ještě jste ani nenaslouchal tichu a už chcete něco mluvit a o něčem se bavit... a bavení o tichu ticho nevykouzlí... stejně jako slovo oběd nikoho nenasytí. Takže ze svého neslevím... protože by vás to jen rozhajcovalo... snazší je uhasit plamínek než vatru. A já vím přesně co chcete a nesmím vám to dát. Je to kvůli vám... proč bych vás měl zradit? Stejně vím, že půjdete dál... a proto se vás ani nebudu pokoušet zastavit. Nakonec byste mi to ještě vyčetl... Na člověku není nic skryto... stejně tak na vás... proto dopředu vím... člověk se nenaučil ještě chodit ale již chce diskutovat o tom jak udržet rovnováhu na kole.

Beznadějný případ