Ahoj beznadějný případe,

tak po dlouhé době zajímavý článek od tebe... fajn, že si se nějak provětral, podle mně jdeš správným směrem... :-) Mimochodem tady "ženská" - doufám, že budeš číst dále...! Píšu ti totiž poprvé, tak se trochu překonej...

No jo... ženská, to se nezapře... kvůli ní, aby se i císař překonával...

Když jsem četla tvůj nový Synus Oslihnus... pár věcí stojí za zmínku, začnu od konce: Smazání tvých stránek je zajímavé - já také žádné nemám.

Ženská nemusela nikdy nic mít... možná jen bezednou černou díru... zato po chlapech očekává, aby něco už měli...

Ostatně v poslední době nemůžu poslouchat nic...

To taky schvaluji, když jsem před léty jednou ukvapeně prohlásila, že nejraději "poslouchám Ticho"... buď nerozuměli a nebo se smáli.

V praxi to vypadá tak... že je mnohem snazší dělat tisíc jiných věcí, než nezaujímat k ničemu žádné osobní stanovisko... prostě nechat vše být a nořit se do svobody... Nejhorší je zvrátit kolo setrvačníku roztáčené vašimi zálibami a zvyky... vším co je vám přijemné i tím co je vám nepříjemné... a obrátit se proti proudu, zapřít sebe sama... překonat odpor a obrátit se ke zdroji... tedy ke světlu jež dává všemu tvar a podobu... a tedy k sobě samému.

Taky souhlasím, trénuji to pár let, není to lehké! Ale nic jiného lepšího jsem (zatím) nepoznala.

Proto nyní změním styl psaní... již nebudu se snažit cokoliv vysvětlit... a nebudu se s nikým zdržovat. Nechce-li jít nikdo se mnou dál, půjdu sám. Tady bych se učekal...

...no jóoooo, není nás hodně. Styl psaní - cítím jemné zjemnění... ALE, že nikdo nechce jít dál, to Tě trochu vyvedu z míry, je nás pár v česko-slovensku, ale poněvadž jsme už tam kde jsi právě dorazil, buď se neozýváme, a nebo jsi nespozoroval těch pár hodnotných e-mailů, které jsem já postřehla...

Hodnotné e-maily mě nezajímají... vlastně ani vaše úspěchy ani neúspěchy. Nejsem to totiž já, kdo bude rozhodovat o tom kdo jak je daleko. Až přijde správný okamžik, bude prověřena dostatečně vaše zralost.

Možná jsi byl tak trochu "rozběhnutý" a že tě štvali "upřímně hledající" tak v kalných vodách si potopil i pár jiných... v bahně vyrůstají nejkrásnější lotosy... znáš to?

Spíš bych řekl, že kdyby nebylo lotosů, bylo by bahno rájem...

Nejsi sám chlape!

No to mi ještě chybělo...

Už by někdo konečně měl říct, že Buddha nebo Kristus... je označení stavu, nikoliv osob. Stavu ve kterém již pozornost není rozptylována ničím co se jeví, ale je soutředěna do svého zdroje a spočívá si klidně v dokonalosti.

Heuréka!

...dnes mi sex přijde tak nemotorný a těžkopádný, primitivní a piktoresktní... zkrátka nedokonalý. Přijde mi úchylné když mi má činit potěšení jak na někoho sahám a něco někde mu mačkám, nebo když mu strkám jazyk do různých otvorů... Copak jsem nějaké zvíře... abych funěl a choval se jako omámený?

Toto je dobré člověče! Konečně jsem našla prvého (pardon - druhého) chlapa, co na něco takového přišel... uvidíme po čase, kam Tě to povede dál... :-)

Z chladných pochval od žen bych si mohl vytapetovat celý pokoj! A k čemu to nakonec bylo, když dveře nebyly otevřeny? A o tom kam to vedlo a co jsem objevil jsem chtěl napsat dnes článek... ale moc odpovídání tak příště.

No a s takovým pohledem nemůžu být aktivní... v žádném vztahu...

Aktivní být možná nemusíš, jen musíš najít tu pravou a potom už jen tak "být"... ale ani to nemusíš... ten předcházející příklad s televizí byl dobrý...

Pro mě ta pravá zde neexistuje. Už ji není potřeba, naučil jsem se si ji vytvořit na jiné úrovni sám a konečně si zkrze ni dát to teplé, co mi žádná nedokázala dát. Popíšu v článku tuhle zkušenost.

Tak zatím...

Hmm...

Beznadějný případ