Dobrý den. Dneska jsem našla poprvé Vaše stránky. Píšete tam hodně zajímavého. Taky jsem si všimla, že už tam nic nového nedoplňujete a že už ani neodepisujete asi lidem.

Nemá to už žádný smysl.

Já však to chci zkusit a píši Vám a třeba se k vám můj e-mail dostane. Mám k vám prosbu. Prosím jak se mám otevřít lásce?

A proč se jí musíte otevírat?

Jak se mám osvobodit?

Zřekněte se své svobody.

Jak mám otevřít své srdce?

Vezměte na svá bedra všechnu nenávist a nespravedlnost světa... a tu zakoušejte každý den na vlastní kůži...

Cítím v sobě tolik nedobrého a nedaří se mi to odhodit.

A dokázala byste na chvíli na sebe a to všechno nemyslet?

Jak dál?

Kam?

Kudy vede cesta?

A kde vlastně jste?

Vím, že je vše u mě, ale jak to mám uvidět?

Stejně jako jste uviděla to, že to nevidíte.

Beznadějný případ