Zdravím, četl jsem pár Vašich článků a pravda je, že to stálo opravdu za to se zamyslet nad tím vším okolo nás. Máte téměř ve všem pravdu, až na jednu maličkost - zapomněl jste možná na to, že tohle je prostě vývoj...

A jací jste byli na začátku? Odkud jste se přišli že se musíte vyvíjet? Co ve vás se tedy pouze vyvíjí? Vývoj neslouží duchu... duch je vždy dokonalý... vyvíjí se jen zapomnění.

Nikdo z nás nedělá nic, co by si sám na jisté úrovni předem nenaplánoval ke svému zdokonalování se... Jistě jste spoustu věků před námi v myšlení a dosáhl jste velmi vysoké osvícenosti, ale věřte, že každá ani ta nejposlednější bytost ve vesmíru jednou dosáhne stejného cíle jako Vy... Není radosti bez bolesti a není poznání bez mučivé temnoty... Oheň je jen teorie a hezký plamínek, dokud se nespálíme... Vy jdete dál a tak je to správné, ovšem my ostatní, co klopýtáme v tmách materialismu, musíme ještě projít spoustou poznání. Tahle 3d realita má jednu neskutečnou vlastnost a sice tu, že dává možnost prožívat teorii v praxi a navíc za použití dokonalé (i když přechodné) amnézie vědomí. Zde poznáváme už tisíckrát poznané, ale s nádavkem tvrdé reality, aniž bychom cokoliv tušili, že už to "teoreticky dávno známe", ale tahle míchanice teorie + amnézie + nevědomost + tvrdá praxe = dokonalé procítění problému a následné pochopení. V podstatě není dobro, ani zlo... Jsou jen energie... Jakou pužíváme, taková s námi pak pracuje. Zde v této části reality je povoleno vše a každý z nás je takovým malým Bohem... Jenže i boží děti si napřed hrají... Vy jste už učitel, který pochopil... Nás to zatím čeká... Ale je to tak, že nikdo nepozná soucit, aniž by před tím v minulých inkarnacích nezabíjel a následně nebyl zabit... Taková je cesta soucitu...

Jsou lidé, kteří se na své zabití i těší... nebo si je dokonce objednají. Jak k nim pak lze být soucitný? Otázka soucitu není otázkou zabíjení... Pro toho kdo se povznesl nad ztotožnění se s obrazy v jeho vědomí... jak může existovat nějaké zabití jakékoliv bytosti? Ve snu se muže zabít tisíce bytostí... ale ve skutečnosti neumřelo vůbec nic.

Na začátku byla lhostejnost, na konci je soucit. A ta cesta je trnitá... Vaše články vystihují podstatu všeho a říkají pravdu, ale věřte, že většina lidí tuto pravdu neakceptuje, dokud se sama nespálí... Bohužel to je nutnost. Nevážíme si ničeho, pokud to berem jako samozřejmost... Musíme padat na držku, abychom vstali a o toto poznání byli moudřejší... A paradoxem je to, že jsme si to takto sami zvolili. Den za dnem máme menší pády na hubu a sem tam i pořádný držkopád, ale to vše jen proto, abychom něco nového pochopili a posunuli se dál ve vývoji.

A já se znova ptám kdo vás posoudil jako nedokonalé, a jak dlouho mu to trvalo... že tisíce let vám trvá sejmutí kletby a ono nic.

Vaše vize je ok, ale nelze vzít lidi, něco jim vysvětlit a přesadit je do jiného světa, kde nejsou starosti... Už to je ovlivňování cesty každého z nich... Ve Vaší větě, kde zaznívájí slova jako: "Ubohý hloupoučký Čechu" je cítit vztek i bolest zároveň... Já to chápu, ale taky vím, že vše je vývoj. I ten nejmenší Čech je jak pták Fénix... Opět vstane ze svého popela zkušenější, než byl před tím. Věřte mi, že dokud se nespálíte ohněm, pak to bude pro Vás jen "krásný mihotající se obraz přeměny energie", ale jakmile se spálíte, pak navěky tuto zkušenost uchováte a navždy si zapamatujete, že oheň je mocný sluha, ale zlý pán... A tak je to se vším... Proto je potřeba tenhle vývoj, tohle padání na držku s přílohou tohoho všeho okolo, jinak bychom se dopředu ve vývoji nedostali... I když je to smutné, je to tak.

A za koho tam mluvíte. Kolik vás tam celkem je?

Ještě k článku, kde se Vás někdo ptá, proč jsou války: Protože člověk na nynějším stupni vývoje "potřebuje mít svého nepřítele" v jakékoliv podobě. Věřte mi, že kdyby někdo zaútočil třebas z vesmíru, tak v momentě celé lidstvo potáhne za jeden provaz... Ale do té doby si lidé dělají "své vlastní nepřátele" mezi svým druhem. Někdo to dělá v zájmu ekonomickém, jiný zase kvůli potřebě být stále "připraven k akci" důvodů je mnoho, ale i tady je to vývoj. Ten, který zahyne ve válce, pak nikdy více válku nechce...

Nevím, zda budete někdy číst tenhle mail, ale kdyby náhodou ano, pak posílám pozdravy tam, kde je Vám nyní nejlépe.

Není třeba.

Mystik

Myslik?

Beznadějný případ

***

Co se tedy pouze vyvíjí? Vývoj neslouží duchu... duch je vždy dokonalý... vyvíjí se jen zapomnění.

Jací jsme byli na začátku? Stejní, jací jsme teď a jasně, že dokonalí, ale toužili jsme po dokonalém vcítění a poznání. Tahle realita je jen hologragfická projekce naší vyšší roviny bytí. Chcete-li, může to tady být jako sen, ale je to sen s poznáním. Pokud nikdy nepojedete do egypta, pak vaše nastudovaná teorie o tom, kolik má obyvatel a jak vysoké jsou pyramidy - je vlastně pořád jen teorie. Něco jiného je vědět a něco jiného je sáhnout si na to... tomu se říká 3d prožitek :o)

Adam a Eva byli vyhoštěni z ráje právě proto, že usilovali o poznání... a nakonec pojedli ovoce ze stromu poznání... a od té doby měli prožitky.

Jsou lidé, kteří se na své zabití i těší... nebo si je dokonce objednají. Jak k nim pak lze být soucitný? Otázka soucitu není otázkou zabíjení... Pro toho kdo se povznesl nad ztotožnění se s obrazy v jeho vědomí... jak může existovat nějaké zabití jakékoliv bytosti? Ve snu se muže zabít tisíce bytostí... ale ve skutečnosti neumřelo vůbec nic.

Pokud lidé takto jednají, pak chtějí něco v této úrovni procítit a pochopit... já s nimi mám soucit, protože je to hodně bolestná zkušenost... vy jste se povznesl, ale my se povzneseme časem. Vše je vývoj. Tady je to škola kde se učíme.

Není žádný vývoj... vy ho chcete, jinak byste zešíleli... a tak si vše vysníváte... i prostor i čas... i své zrození... jen abyste mohli mít pocit... že jste dnes zkušenější než včera... Dílo pýchy je to... Vaše ego se tím jen zdokonaluje a upevňuje své pozice.... Cožpak nebylo psáno blahoslavení chudí duchem a mnozí první budou poslední a moudří a opatrní nikdy nevejdou do království? A teď se zeptám... je možné... je možné... abych byl zítra méně zkušenější než včera? Pokud mi odpovíš že není... pak je váš vývoj nedokonalá fatamorgána... kdy vždycky před cílem vaší dokonalosti bude všechno vaše snažení resetováno... aby jste mohli zase začít od nuly... a vyvíjet se někam... A tak tvoříte sami svou nevědomost... pro potěšení své... jako závodník, který aby se mohl furt zlepšovat ve svém výkonu... musí umřít a zrodit se v novém těle se nulovým výkonem... neboť co by se s vámi stalo... kdyby jste byli postaveni tváří v tvář realitě? A to... že není možné se v realitě v čemkoliv už zdokonalit? Že není možné pomyslet na vyšší stav věcí, který by se dal následovat? A není možné ani vytvořit nižší stav věcí, ze kterého by se dalo začít... pak se vás táži... jaký smysl by vaše existence ve snech měla... kdyby už nebylo co řešit? Vy na to nejste připraveni... protože motorem utváření karmy je předpoklad... že musí existovat vyšší stav věcí... kde nižší stavy nemají moc se uskutečňovat... A jestliže tomuhle věříte... pak jste ztraceni a nenajdete východ z bludiště, které si sami stavíte ze své nevědomosti pro svou vlastní naději.

A já se znova ptám kdo vás posoudil jako nedokonalé, a jak dlouho mu to trvalo... že tisíce let vám trvá sejmutí kletby a ono nic.

Posoudili jsme se sami osobně a sami osobně jsme chtěli toto podstoupit.

Pak se táži na základě čeho jste se na konec odsoudili? Odkud jste vzali kritéria pro sebehodnocení? Odkud! Když stromy mlčí, Bůh mlčí, rostliny mlčí, mraky mlčí, voda mlčí, zvířata mlčí... a odkud se to vzalo... že poznáte jak jste daleko ve vývinu? Vymýšlíte si to na sebe sami... a to vždy tak... aby vás to zapálilo konat... a stát se ještě poskvrněnějším... nejprve máte málo a pak máte moc... nejprve máte závist a pak máte soucit... ale tak v tom budete bloudit... donekonečna... Zastavit je vás nemožné... protože vy si utvoříte hned další cíl... a to zastavení... a abyste se mohli zastavovat budete se muset nejprve rozjíždět... vy nechápete jak sami proti sobě démoni vás poštvali! A až toto jednou uvidíte... a přežijete to fiasko v psychickém zdraví... pak se bude dát s váma mluvit... Neboť dokud si myslíte, že máte naději... nebude vás možné zastavit... abyste byli schopni naslouchat... opravdově naslouchat... Opravdově naslouchat umí jen ti, pro něž čas neexistuje... všichni ostatní těkají a spěchají... Tak padněte už na držku... a nažerte se svých hoven... jinak všechnu sílu vyhodíte komínem... a umřete jako nešťastné trosky...

Lidé nadávají, že bůh je zlý, protože jsou velká neštěstí a nic se s tím neděje, ale je to tak, že bůh sám je vázan slibem, že se nikdy do ničeho míchat nebude. ten slib jsme si na něm vynutili my sami... i když mu to bylo neskonale líto a věděl dobře, co nás čeká, tak slíbil, že to dodrží. Chtěli jsme si prostě sami dokazovat a sami hrát... kletba - to není kletba, ale naše rozhodnutí po poznání v 3d světě a náš vývoj. Tak, jako není v podstatě dobro ani zlo, protože je pouze a jen energie, tak není ani kletba... my sami jsme se rozhodli a my sami jdeme a poznáváme... tisíce let? Řekl bych, že téměř miliardy v našem měřítku... člověk nebyl hned člověkem, ale vyvíjel se a učil pracovat s těly postupně...

Pokud se vyvíjel, tak pouze k obrazu Stvořitele... a tedy Otce lži. Neboť vše co kde na jakékoliv úrovni může být utvořeno prochází jeho cenzůrou... a tím mám na mysli i utváření myšlenek... na dokonalost. Vše je jeho dílo! Zde není nic co by nebylo fikcí... nic z toho co lze vnímat... protože hledat a vnímat se dají jen utvořené věci... a vy nebozí... jak pak chcete najít to co nebylo utvořeno... když se po tom pídíte smysly? Chcete to vidět, cítit, dosáhnout toho... přemýšlet o tom... jste jen hlupáci... hlupáci a hlupáci... pošetilci... usilující o nemožné... ale i to otec lži vyřešil... abyste to nezjistili... zjistil... že vám stačí naděje a sen že jednou (=nikdy)... se to nakonec povede a vy to zažijete. A tak vám pravím... není zde jiného zisku možného než trn do vlastního oka! A jediné co se zde může vyvíjet je trn ve vašem oku moudrosti... A až to jednou uvidíte... že není žádného zisku... a tudíž ani ztráty... pak přestanete usilovat a karma se začne spalovat... zatím ji však neustále tvoříte... a zrychlujete... tlačí vás čas... Tak se toč čertová káčo... jen se toč... ať obrazy na zdi tancují... a světlo uvnitř tebe svítí na to všechno a třese se strachem...

A za koho tam mluvíte. Kolik vás tam celkem je?

Za koho mluvím? Myslím, že můžu mluvit téměř za všechny lidi na světě :o) a kolik nás je? Tady na zemi asi 6 miliard, ale tam doma - kdo ví? ;o)

A jak si představuješ ty to "doma"... musíš to přeci nějak poznat, když víš kdo tam je a kdo není... 6 miliard lidí se ti vleze do hlavy jako nic... ale malé nic tam ne a ne nacpat... jako by bylo větší než vše co si umíš představit... tak se smaž...

Není třeba.

Není třeba? Tohle je mnohovýznamné...

Ptal se sám sebe na něco? Ne? Tak proč pořád pro sebe tolik mluvíš? Bojíš se že bys v tichu o něco přišel? O nějakou tu úvahu... která by byla důležitá pro tvůj vývoj? Pche!

Myslik?

Mystik... (To je v mém případě rozumnější, než Ježíš - jo, i takhle mi už někdo říkal...)

Mě pes říká haf... protože je to podle něj nejrozumnější... a kočka mi říká mňau... protože se jí to osvědčilo... těmto dvěma tvorům stačí k celému životu jen jedno slovo! A lidem... nestačí ani tisíce slov v tisíci jazycích... aby se domluvili! Vymysleli je aby měli pocit, že jsou dál ve vývoji než opice... aby měli pocit že mohou zvířata ovládnout, přikazovat čemukoliv slovem... přát si... naříkat si, ztěžovat si, modli se... prostě aby byli VIDĚNI... a čert je nezapoměl do své knihy odměn rajských zapsati jejich krví. Neboť každý kdo je sám sebou viděn bude zkrze hada odsouzen... a z ráje i nadále vypovězen...

Beznadějný případ

***

Adam a Eva byli vyhoštěni z ráje právě proto, že usilovali o poznání... a nakonec pojedli ovoce ze stromu poznání... a od té doby měli prožitky.

Ačko + Ečko = archetyp touhy po poznání. Ono to bylo trošku jinak...

Jenže mě se zrovna nechce spát... takže pohádky Bábušky Jógušky si u tebe nechám schované na večer...

Není žádný vývoj... vy ho chcete, jinak byste zešíleli... a tak si vše vysníváte... i prostor i čas... i své zrození... jen abyste mohli mít pocit... že jste dnes zkušenější než včera... Dílo pýchy je to...

Mohl bych zase napsat, že není pýchy... a není ani pádu... ale zeptám se jinak - jak to tedy doopravdy je?

Jde vidět, že démoni.... si tě velmi oblíbili...

Proč jsme tady a co tu děláme?

Se ptají dvě myšlenky uvnitř duté koule... Chudinky...

Zkuste to vysvětlit,

Komu? Roj much nad hovnem nekrmím... vystačí si samy. Momentálně nemám potřebu jít na velkou... a tlačit ti do hlavy něco víc... k tomu co už tam pro mouchy k hostině máš...

neboť přes to všechno jsem jen ten blahoslavený chudý duchem...

ten jež je chudý duchem... na takové starosti nemá IQ... a proto nic nebrání blahu, aby ho mohlo pohltit.

Tak padněte už na držku... a nažerte se svých hoven... jinak všechnu sílu vyhodíte komínem... a umřete jako nešťastné trosky...

Víte, tady je z vás cítit čirá zloba a nenávist...

Upřímná rada je pro vás zloba a nenávist... a zákeřná rada milost a soucit... Éééé... dlouho budete muset v křečích zvracet co není vaše...

To je smutné... i esejci se chovali lépe...

Když z vás mluví démoni... zacpávám si uši... stejně mají jen sobecké pindy a zkoušejí různé finty, aby se s nimi zacházelo jako s králi.

Uvěřte, že tohle bych neřekl ani svému nepříteli...

Vaše okovy by mi byly příliš těsné, takže se o ně podělte... třeba se svými přáteli...

Jste jen hlupáci... hlupáci a hlupáci... pošetilci... usilující o nemožné... ale i to otec lži vyřešil...

Opět zlo a nadávky...

Co je pro Ego zlo.... to je pro ducha dobro... Můj Otec vám dává dary dřív než o ně požádáte... co já mohu dělat s tím... jakou metodu přistupu k vaší Výsostné zabedněnosti a mentální vytříbené zmlsanosti on zvolí.

Věřte mi - nadávat je tak snadné...

To jak se stavíte k pravdě mě nijak nepřekvapuje... neboť abyste mohli usilovat po poznání... sami jste si ji zošklivili... ve své pýše za mudrce a mystiky označily... a když vás chce někdo probrat a zatřese s vámi... Tak vám nadává, je vůči vám zlý a nenávistný... Je mi z vás akorát špatně, neboť vím s kým mluvím... vrhám sítě... dosti účinné... a pokud má v sobě člověk démony... už s ním šijí na všechny strany... a prskájí jako kočky... odvolávající se etiky atd... Když vše co jsem řekl vám řeknu nevinnému, není v něm nic co by se ztotožnilo s haněným a identifikovalo jako poškozené. Takže mi polibte prdel, neboť stejně vím, že vám nebude možné pomoci... neboť již jste v moci pýchy dlouhou dobu a budete ji bránit.

Ono bourat je jednodušší, než stavět, že?

To byste se divil... zkuste jen jednou zbourat sám sebe se všemi svými sny a nadějemi. Zde... může stavět jen Mára... pak stavět = sloužit jemu.

Mimo to - vůbec neberete v potaz, že jsme to takhle sami chtěli.

A kdo za kým přišel? Já se nehodlám řídit tím co ve vás chtějí démoni. Najděte si někoho jiného. Ten kdo volí pošetilost... toho nazývám pošetilcem... a že se ho to dotýká... no a? Sám to tak chtěl... Tak ať si sakra u mě neztěžuje, ale prohlédne to sám v sobě!!!! Kristus vás nazýval pokolením štírů a hadů jedovatých... a co jste udělali? Zabili jste jeho, než abyste změnili sami sebe.

A dále - proč teda vy jste tady? Proč žijete v této realitě, když tak všechno ovládáte a jste dokonalý a my jen ubozí hlupáci a žrouti hoven? ;o)

To není moje starost... pokud vás svědí žalud... poškrábejte se tam sám! Máte na očích zelené brýle a ptáte se proč jsem zelený... lituji ale vaše hry se mi nechce hrát... "Proč..." takové neřešitelné utrpení...

A jak si představuješ ty to "doma"... musíš to přeci nějak poznat, když víš kdo tam je a kdo není... 6 miliard lidí se ti vleze do hlavy jako nic... ale malé nic tam ne a ne nacpat... jako by bylo větší než vše co si umíš představit... tak se smaž...

Smaž? To slovo moc neříkejte, zavání to opět nenávistí...

Že nic necítím... tak se smaž víc!

Ptal se sám sebe na něco? Ne? Tak proč pořád pro sebe tolik mluvíš? Bojíš se že bys v tichu o něco přišel? O nějakou tu úvahu... která by byla důležitá pro tvůj vývoj? Pche!

Pche - opět pohrdavost...

Pche je stručnější... než kdybych měl napsat: "Milej můj milovanej chlapečku, promiň nechci se tě teď nijak dotknout... a neber si to moc osobně víš, ale myslím si, že děláš tady v tomhle takovou chybičku... ale je to jen můj názor, takže pokud se ti to nezamlouvá... tak jako by se ani moc nestalo a zůstaneme nejlepší kamarádi." A proto říkám na to všechno kšááááá!!! A jestli nedokážeš se mnou držet krok tak mi tady neřvi a začni s tím něco dělat... rozmazlence neberu.

Nebojím se, že bych o něco přišel, jsem v pohodě, jen se divím, že se tak rozpalujete...

Ty nebudeš nikdy v pohodě, protože se sám z ní rušíš.

Neboť každý kdo je sám sebou viděn bude zkrze hada odsouzen... a z ráje i nadále vypovězen...

Není vašeho ráje, a není ani hada... tolik nenávidíte lidi, až to rve tento mail na kusy...

Žádní lidé tu nejsou... jsou tu jen hrady a zámky pýchy ve kterých sídlí jako císařové démoni. A milovat své démony... to se tady zlatem cení. Dále jsou tu vedle nich stáje volů a divokých sviní... a ty kdo krmí, získává si uznání široké veřejnosti. Dokud Syn spí... jsou všichni v klidu. Ale až se Syn probudí... všechno to srovná jedním mrknutím oka na hranici a spálí to svým dechem na popel.

P.S: Vážený pane, rád komunikuji s lidmi, co se chovají na jisté úrovni kultivovaně a rozumně.

Ubohý pane... bude lepší tedy když se mi sám vyhnete, a prupovídky si nechte zarámovat na vaší kultivované úrovni, která mi připomíná svědění na prdeli...

Pokud nadále máte pocit, "že bych měl být žroutem hoven a moc kecám, abych nebyl zapomenut" + další výrazy, pak tento mail byl e-mailem posledním, neboť mi věřte, že v reálu sice pošlu do píči klidně i ministra a dokážu nadávat tak, že byste se nechytal,

Až to jednou dokážete na svou vlastní adresu se stejnou vervou jako na ministra... pak se možná nad vámi Nebeská brána smiluje...

Ale pokud s někým komunikuju na téma mystické,

A... pozor... páv roztáhl své peří...

pak odděluji všední radosti od těchto radostí a rád se bavím slušně.

Já neodděluji nic od ničeho... docela se to osvědčilo... na všechno mám stejný metr... takže nevidím proč bych mezi prašivkama měl dělat rozdíl...

Možná to vidím blbě, ale ten, který je na dost vysokém poznání - ten se nikdy nesnižuje k neurvalostem...

No... a to jste si postavil sám tohle to... zlaté vězeníčko... hmm... pěkné a pevné... a tolik zrcadel... hmm... tak si to užijte... můžete se tu parádit do nekonečna... Ale taktně vás jen upozorňuji na to, že v těch co jsou venku bude vaše počínání si zde... vzbuzovat záchvaty smíchu... a vaše úspěchy se setkají jen s pohrdáním... tak abyste byl na to příště lépe připraven... a měl v rukávě něco čímž byste je pro sebe očernil... třeba soucit a tak....

Pokud myslíte, že byste byl nadále neurvalý, pak vězte, že jsme si již řekli vše, co bylo nutné a přeji vám příjemnou plavbu vaším životem...

Dokud budete věci hodnotit... pak vás budou piráti s lebkou ve znaku na nějaké té vaší a slavné plavbě stále pronásledovat... huhehe... A až vaše plachty zestárnou... to bude teprve šou... vsadil jsem na piráty... na jistotu... velmi bídný kurz... ale co naplat...

Beznadějný případ

***

Vážený, k těm démonům - nemůžu si pomoci, ale člověče, jste ještě člověk, nebo jeden z nich? Zkuste si po sobě přečíst, co jste odpovídal...

Naštěstí jsem od této hovniválské, leč mystické práce osvobozen.

Kluci z klubu 666 by před vámi opravdu smekli.

Smeká přede mnou jen ten, který se o sebe bojí.

Máte zvláštní smysl lidem spílat a pohrdat jimi, že se to hned tak nevidí... jste opravdu "pravý a nefalšovaný mesiáš", vážený pane.

No konečně vám to došlo pane trumbero.

Dokázal jste s noblesou vyzvracet vše, o čem my bídníci jenom snili...

Aspoň jste se měl v čem nimrat. Co jiného by mystik dělal... než se rochnil v tom co kdy kde a kdo vyzvracel...

Na takové srandičky si nemusím s nikým psát, takových supermanů mám každé ráno k snídani kolik jen chci ;o)

To já občas v míse své toalety najdu i takového supermana jako jste vy. A občas, zvlaště je-li mystickou nadupaný ho rozmáznu i na těchto stránkách.

Myslím, že nyní nezbývá, než odhodit širák v dál a popřát vám tu šťastnou plavbu, když jste vsadil na ty piráty... trošku metalového riffu by neškodilo, dodá to vaší plavbě šmrnc a rytmus houpající se lodi nebude tak nudný... (věřte mi, je to tak, nalaďte Running Wild a jejich "Pile of skulls" a plavba bude super :o))

Na můj vkus je to moc uhlazené...

Vaše názory jsou asi takové, že nejenom, že s nimi nehodlám držet krok, ale jaksi jsem z takových hrátek dávno vyrostl.

Vaše mystická pověst je zajisté za ta léta obrovská jako Titanik.

Je v pořádku, že máte svůj názor a já mám zase svůj. Věřte mi, že je jen dobré, aby naše lodě pluly každá jinam... přeju příjemnou plavbu... pane ;o))

Já taky pane kapitáne.

Beznadějný případ