Ahoj. Domnívám se, že jsi někdo ze Sanghy (možná i bývalé) Kwan Um Zen, ale nevím kdo. V podstatě jsem už bývalý zenista (neplatím příspěvky a tak raději ani nedocházím do centra). Docela se mi ta Tvoje Pravda líbí - ale, na lichotky jsi asi zvyklý. Co děláš pořád v té zemljance? Rád bych se s Tebou potkal, abych věděl, zda jsem Tě někdy na zenu již potkal (blbý co?). No, připadáš mi sympatický a tak bych rád pokecal. PS: Píši články na www.dusecz.com a do "časopisu bloudil", to abys neřekl, že jsem nějaký nýmand.

Ahoj nýmande nýmandovitý... bloudivý či bludovitý... jak je libo. Kwan Num Zen já vůbec nežrat. Já nikomu nikdy moc nemohla patřit. Já nemohl jít taková cesta, že si dát do úst dudlík a pak už dál nepokračovat... kdepak ne ne kdepáááák.... Spokojit se jen s obrazy a fantazií... to fujky fuj veliká. Radši si dát na hlavu led, ať horečka Kwan Um Zen rychle ustoupit... Jinak velká žába Kwang vzít tě do parády... a to průšvih velká hnedka. Kwa kwa...

Tvoje přezdívky "obyčejná nula a beznadějný případ" svědčí o nedostatku optimismu.

Ale vždyť tě nikdo nebudí...

Co se stalo? Chtěl jsi změnit svět a ono se to nepovedlo?

Furt něco měnit... to není nic pro Beznadějné případy a Obyčejné Nuly. A je to celkem jiné.... ikdyž zpočátku to z člověkem pěkně zatočí... pak vyjde sluníčko... úplně spokojené sluníčko... a šimrá tě svými paprsky.

Buddhů zase nebylo tolik (a podle mého soukromého názoru stejně svět zase tak zásadně nezměnili).

Tak to vidíš ty Buddha to vidí už jinak...

Tvoje interpretace jsou v mnohém objevné a přínosné, ale pro lidi tuším málo přitažlivé. Je to pro lidi příliš depresivní a tvrdý cíl na rozdíl od vznešeně a optimisticky znějících frází.

Voda života je k mání všude a zdarma... kdo přijde může si sám nabrat. Leč to není v balení exklusivně až domů v super akční cenové Akci se skvělou příchutí, vyjímečným zážitkem atd...

Beznadějný případ

***

Ahoj Petře. Mám několik zdvořilých otázek. Opravdu nemám mobilní telefon, je to snad povinné?

Dal jsem ti číslo na sebe... a tak pokud se se mnou chce někdo spojit jinak než e-mailem a domluvit si schůzku... a má na to potřebnou inteligenci... netrvá mu poměrně ani dlouho, aby přišel na to, že ani nemusí mít mobilní telefon, aby mě dokázal kontaktovat z libovolného čísla na této planetě.

Proč se mám pořád uvolňovat, půjdeme snad k Janovi Krauzovi do jeho televizního pořadu?

Protože se bojíš sám o sebe.

Píšeš co Tě napadne tónem, který mám považovat za výsměšný, výhružný nebo nějaký jiný?

Říkám že se bojíš sám o sebe, jinak bys to viděl zcela jinak.

Beznadějný případ

***

Ahoj číslo na tebe jsem už dávno smazal, myslel jsem si, že se už neozveš. Nevím, ale nějak se mi nechce Ti dávat na sebe telefon, bojím se (jak píšeš), nepřipadáš mi úplně v pohodě. Ze své strany již na žádné schůzce netrvám. Mám teď poněkud hektické období. PS: Důvod mého ostychu, mimo jiné. "Ahoj nýmande nýmandovitý... bloudivý či bludovitý... jak je libo."

Podle fotky, kterou jsi mi poslal se ti ani nedivím. Propast je mezi námi veliká... Viděl jsem toho již mnoho... ale takový stav ještě ne. Bez radikálního řezu... na který nemám oprávnění, se ve tvém případě bude dát těžko běh událostí zvrátit. Zatím nýmande...

Beznadějný případ