Jak mám zachovat úplně pasívní stav ke všemu co se děje?

A jak to děláš, že ho neustále nezachováváš? Není to mnohem víc vysilující... nezachovávat... a bořit... než nechat být věci tak jak plynou? Jak chceš spočinout v klidu a míru... když se pořád snažíš o jeho rušení.

Vždyť tak mi může hodně věcí uniknout, když je nechám jen tak proplavat okolo.

A copak ti ty věci kdy daly? Jsou to jen návnady neustále poposkakující před tebou... které tě nijak neodmění... Kdo objevil perlu, jde a všechno ostatní nechá ležet tak jak je a vydá se za perlou, aby ji získal...

Není třeba se podle tebe vůbec snažit učit, zkoumat?

Není nic určitého... ten kdo je mocný... sám si čaj vaří... uvaří si přesně takový na jaký měl chuť... Proč by měl pít čaje... které nevařil a které mu nechutnají... jen proto aby byl váženým a obdivovaným člověkem?

Čím vlastně pravda je?

Je to to co tvá mysl nikdy neuchopí, na co nedokáže pomyslet a s čím nedokáže pracovat a o čem nedokáže přemýšlet.

Není to jen naše bláznovství?

Kdo vás nutí pořád se podle něčeho hodnotit a někam zařazovat?

Beznadějný případ