Je hezké že otvíráš lidem oči, ale k té cestě musí každý dojít sám... takže zase samí plky... je to příjemný... to číst... dík za to

V podstatě se nikam dojít nemusí... protože žádná cesta uchopitelná myslí neexistuje, natož uznání za nescházení s ní.

Beznadějný případ

***

Není-li tedy pokrok ku prospěchu a snaha či víra ku pomoci... máme tedy ukončit svůj život bez zkušeností, doufajíce, že se jednoho dne lidi sjednotí a zavládne blaženost a dosáhneme vyššího?

Není pouze tvůj prospěch... takže stačí když pouze ukončíš svou doufajícnost v něj a ničeho ostatního, už dělat nebudeš muset.

A propo... lidi se nikdy nesjednotí, a i kdyby se tak stalo... nezavládne blaženost ani nic vyššího... ba naopak... po krátkých oslavách... všichni propadnou frustraci a zavládne poslední válka dané civilizace...

Lidi sjednocuje pouze to, čeho se jednotlivec sám bojí... a jakmile je jejich většině to zlo zničeno... zase se jejich jednota rozpadne, aby mohlo vzniknout další ohnisko zla... a to je věčný proces nedokonalosti lidské i přírodní... selektivní výběr zdokonalující... to je princip, který dává životu punc, naději a smysl... Chcete se proti tomu postavit? Ne... to sebevražda se vám bude jevit jako nadějnější řešení...

Dle mého můžeme lidi směrovat, ale nedržet je za ruku. Jen jim ukázat skryté cesty, ať se tak rozhodnou být sami strážci osudu.

Ale vždyť nikdo neví kam se lidi mají směrovat. Ale hlavní je... vymyslet pro lidstvo nějaký hezký sen a udat směr... třeba Bibli a tím máme definované hodnoty, na kterých můžeme stavět svou diktatůru. Lidská mysl nikdy nedokáže přijmout svobodu a demokracii jaká je všemu stvoření přirozená... Může pouze vytvořit jejich nedokonalé a leč zákonem hlídané napodobeniny... vypečně vymyšlené pravidla... aby mocní zůstali vždy u úřední moci, a bezmocní vždy bez úřední moci. Pravidla stojící pouze na lpění vůči smyšleným hodnotám... Jó kdyby tak někdo objevil... co má tady ve světě největší hodnotu... to by byl jo borec! Byl by však označen za blázna... a šoupnut za mříže...

Nejsme nic ani všechno i kus skály je prázdný takže vlastně není... to co je, vytváříme pouze my takže co vlastně jsme?

Jste? To už bylo předtím omylem vytvořeno... a co jste to můžete pak tvořit do aleluja společně s tím... kde jste, kdo jste a jací jste... i se světy k tomu zjištění potřebnými... leč odpověď... ta se dá zase jen někde utvořit... a proto bude vždy iluzí... většinou si však člověk vybírá tu nejnadějnější...

Beznadějný případ