Vážený mistře, můžete mi prosím odpovědět na otázku mého zdraví? Vždy jsem byla vitální. Chodila jsem po horách, doma mě udržet nebylo možné. Podotýkám, že po rozvodu manžela. Začalo to tím, že po návratu z lázní jsem zjistila, že mě vykradli. Byl to pro mě šok, ale slzu jsem neuronila, byla jsem v naprostém klidu, ikdyž byt byl zcela zdemolován, co neukradli, zničili. Pak následovala další událost. Při výpomoci v prodejně mé dcery mi mladík ukradl peníze. Další šok. Pak jsem si na schodech autobusu roztříštila zápěstí obou rukou. Zůstala jsem úplný ležák, psychicky jsem zestárla o mnoho let a chtěla jsem jen umřít. Když jsem jela autobusem na rehabilitace, znenadání autobus zastavil, a já si vytloukla zuby. Časem jako blesk z čistého nebe jsem začala mít problémy s nohama. Nakonec mi museli operovat kyčli. Po operaci jsem doufala, že už bude všemu konec, ale hrozně mě začalo bolet koleno druhé nohy a čekám na další operaci. Trpím hroznými bolestmi a nevím kudy kam, lékaři mě neustále vyšetřují, ale výsledek žádný. Nohy mám těžké, otékají mi mi kolena, psychicky na tom taky občas nejsem dobře. Někdy bych už chtěla umřít a hned. Co s tím? Vždy jsem byla optimistka, v životě jsem toho dost zkusila, ale nyní nevím, kudy kam. Pomůžete?

Přečtěte si Knihu Jobovu ze Starého zákona... dá se najít na netu. Všechny projevené problémy mají hlubší kořeny... kořeny, které nejsou vidět a proto je lékaři nemohou najít, ani vymyslet lék proti nim... Není proto důležité najít útěk od věcí co vás pronásledují... protože se můžete rozpadat donekonečna... mnohem účinnější je povznést se nad prožívání... a pokud nic neprožíváte... nemohou vzniknout žádné kazy a bloky, které by se projevily v tomto světě jako nemoci a úrazy... a i kdyby vyplouvaly na povrch jako následky dřívějšího prožívání... tak už je nemusíte prožívat... A když je člověk povznesen nad prožívání... dlí v pravé modlitbě, protože nic světského jeho oko nepoutá... žádné úsilí ho neoslabuje... je svobodný a nesmrtelný... nemá tělo, nemá hranice... proto se ho nic nemůže dotknout. Musíte najít důvod proč to chcete prožívat... a ten důvod je spojen s tím, že po rozvodu utrpělo vaše já, a že chcete utíkat a zatínat zuby... atd. odmítáte to co vás potkalo, a tak do toho jdou i kolena... dokud se s tím nevyrovnáte, bude vás to pronásledovat v různém stupňování až do smrti.

Připojuji jednu související otázku, kterou mi podal někdo jiný... "Jak se stavíš k bolesti?"

Nic takového jako bolest neexistuje. Jediné co lze zažívat je náš vlastní postoj k tomu co se děje... a kdo nevytváří postoje... nemá co by prožíval a proč by trpěl. Ten kdo nesní o ničem žádný sen... tomu nemůže být nijak ublíženo a je vždy nad věcí... jeho vědomí je tak jasné, že žádný vnější vjem nemá moc jej spoutat k prožívání čehokoliv.... tedy k utrpení. Ptejte se odkud přichází vaše bolest, ptejte se jaká ve skutečnosti je ta bolest... jestli je skutečně vaše, podívejte se na ni zpříma bez předsudků... líbí nelíbí, chci nechci, přijímám odmítám... a když to dokážete ona zmizí...

Lidé utíkají k šidítkům a tabletkám, k mistrům a léčitelům, protože je to snazší. Satan tyhle šidítka vytváří... protože tím úplně zapomínáte na svou moc... a když zapomenete na svou moc... budete si věčně kupovat jen a jen dočasné šidítka, které nic nevyřeší... je to pohodlné zaplatit, koupit, poprosit, žebrat... ale postavit se ze svého malomocenství na nohy... to vám Satan se svou vědou ať už duchovní či medicínskou... nikdy nebude chtít dovolit... ba naopak... o to více upadnete do závislosti na jeho díle...

Beznadějný případ