Odpověď na otázku č.110

Otázky a odpovědi [Zpět] - [Tisk]

Nietzche na tom byl podobně a víme jak dopadl.

Asi si zjistím kdo to vůbec byl a jak dopadl, abych věděl co tím pisatel chce Oslovi říct.

Nechci být ten chytrý, ale nemůžu si pomoct.

Když si to nedokážeš udělat sám, otravuješ s tím po chlívech...

(Asi velké ego.)

Nebo malý otvor.

Zkus denně padnout na kolena a prosit Boha o pokoru a o správné vedení.

Jo to dělají denně milióny lidí, a pak hned utíkají do ulic, aby to za peníz zdejší nějak prodali... aby postavili lidé nuzní v potu své práce takovému vedení chrám, zaopatřili jej do konce života a v pokoře pak před ním až do své smrti prosili jen za odpuštění... protože musí s pomocí hříchu vydělávat na desátky.

Padám na kolena jen před tím, kdo padání na kolena nerozumí a komu na ničem nezáleží... kdo nikam nikoho nevede a kdo sám ustál pokušení získat tvořením cokoliv... včetně být Hospodinem a pánem svého díla...

Pokud postrádáš viveku, tak nevěř svému intelektu a uč se z učení velkých ríšiů, jako byl Mahaúprabúdží, Rama, Tomáš, Milarepa, Mahariši, z indických véd.

Nikdy se nebudu učit... není ve mě nic co by se mělo učit. Ticho je dokonalé... žvanilové a ti velcí mudrlanti... uvalili na svět pouze peklo, aby se sami mohli stát někým zbožňovaným. Přinášejí pouze koncept, pro zoufalé mysli... pouze zkalený pohled klíčovou dírkou... přinášejí něco někomu... Aby nabyli sebeklamného dojmu, že jejich cvičení a utrpení nebylo pouze marněním času ve službách Lucifera.

Myslím, že by ti prospěla bhakti-joga.

Tak zkus sám jen deset minut nemyslet... a pak mi řekni.

Modlitba je velice silná věc.

Nemám za co bych se k modle svých snů dále modlil. U studny plné vody života věčného... okázale klečí mnich a modlí se k svému bohu, aby jej smrti ještě na pár let ušetřil...

Stačí mít trpělivost a ono to přijde.

Nepotřebuji trpělivě trpěti v trpělivosti... abych se nakonec dočkal toho, že jsem se vlastně zase nedočkal... Takové hry už dávno nehraju... a jestliže nehraju... Bůh je mi k ničemu... Nemám za co bych někomu děkoval, nemám o co bych někoho prosil...

S láskou

Musíš něco vnutit někomu, kdo si tě jinak nevšimne...

a přáním

Musíte pak chudnout a trpět společně...

úspěchu...

Je to nejhorší co vás mohlo v tomto světě potkat...

Úspěch na jedné straně je jen závist na druhé straně. Pokud nemám co bych vám záviděl... pokud nemám žádné sny a nevyznávám žádné hodnoty, jak byste mohl být přede mnou úspěšný natož úctyhodný? Vždyť držíte v ruce jen posraný toaletní papír... opravňující vás povyšovat se nad těmi, jež na studium velkého hovna na knižním toaletním papíře nemají ani čas...

Navíc... Úspěch je jen myšlenka na úspěch.... žádný jiný úspěch neexistuje. Co si výše mysl usmyslí... to vy musíte... a jste-li 24 hodin otroci a Luciferovi tak blízko, že jste jej dokonce nechali bydlet v nezničitelném chrámě Otce kde je vše zdarma a kde nikdo nepozná strast... a sami spíte v domech cihelných v potu tváře postavených... a strasti a starosti vás pronásledují z minuty na minutu... den za dnem... dokud z vás neumučí k smrti... aniž byste i po smrti našli klidu... a bloudíce jako vyhnanci a zpronevěřitelé chrámu Otce... jak chcete řešit svou situaci pak, když pořadník na novou šanci... je tak dlouhý?

Beznadějný případ


[Zpět] - [Tisk]

12.06. 2005