Ahoj můžu ti dát pár kontrolních otázek, abych si něco ověřil?

Netušil jsem, že se ve mě bude nakonec rýpat kdejaké prase.

1) Člověk, který dosahuje satori, je už navždy osvobozen od šílenství ega, nebo musí něco praktikovat a udržovat svou mysl bdělou, jinak spadne zpět do světa chtění, duality atd.

S břichem naditým od cukrové vaty... s mnoha nafouklými balónky nad hlavou... dodávajíc mu šlechetnou vyjímečnost... vrací se opatrně tento vypasený červ z velikonoční pouti domů... kaktusovým polem...

Čili existují lidi, kteří dosáhli osvícení a přesto se chovají sobecky a hloupě?

A kam si chodíš pro posouzení a kategorizaci toho všeho?

2) Chováš úctu k učení Buddhů a patriarchů, neboli našel bys pravdu, kdybys neměl možnost studovat učení moudrých lidí, kteří žili před námi?

Narkoman, který uctívá prázdnou injekční stříkačku v domnění, že se mu za deset let cvičení a uctívání naplní deseti kubíky drogy, kterou si může pak dovolit vstříknout do žil... aby našel nějaké uspokojení... Je lapen v okovech žaláře plného utrpení a temnoty. Neboť plní svou stříkačku vlastními slzami...

3) Vidíš zásadní rozdíl mezi Kristem, Buddhou a paní Vomáčkovou z prvního patra?

Samozřejmě... když na paní Vomáčkovou zazvoním, hned mi otevře dveře... aniž bych si na to musel deset let vydělávat v cirkuse jako cvičená opice.

4) Myslíš si, že vysvobodit lidi z jejich zmatku lze jedině tak, že jim důsledně budeme znovu a znovu připomínat, že vše je iluze a nic ve skutečnosti neexistuje? Nebo je třeba aby něco praktikovali? Mantry, meditace, studium moudrých knih...

Já nemusím nikomu pomáhat a nikoho z žádného zmatku vysvobozovat. Až přijde čas, každý kdo bude chtít si pomůže sám. Proč bych ho měl okrádat o jeho dlouhou a rozmanitou cestu? Každý má to co chce mít, každý jde za tím co chce najít... nikde žádný zmatek ani chybu nevidím... Sleduji tu hru a buď se bavím nebo odcházím na zahradu. Přece nebudu rušit představení... sám nevím jak by to mělo správně být. Nečetl jsem totiž scénář... a proto je to všechno tak jak to právě je. Nikomu nefandím... zápas mezi dobrem a zlem... fotbalisti v televizi na hřišti... vysoké sázky v hospodě... nezajímá mě výsledek... protože jsem do toho nic osobního neinvestoval... nebudu se radovat z vítězství... ani se trápit prohrou... "mého" týmu. Karma obojího mě mine.

Pokud ty jsi štěstíčko, pak tvá praxe byla velice pomyšlená a důsledná. Nikoliv otázka nějaké náhody... ale je možné, že důsledné vymývání mozku ala Obyčejná Nula by někoho k osvícení přivést mohlo.

Zapomeň na jakékoliv osvícení... a jaký problém (a proč) si s lidmi vytvoříš zase pak?

5) Neznám žádného moudrého učitele, který by o svých kolezích tvrdil, že jsou to žvanilové a hlupáci, ale někdy na mě tak působíš. Jako by sis nevážil žádného učitele než sebe sama - což mi nejde do hlavy, ale mám na to určité vysvětlení.

Člověk v tísni, jež potřeboval zahnat příšery ohněm... škrtne sirkou a nic... zahodí ji... hledá v krabičce další... škrtne a nic... zahodí ji... hmátne pro další... škrtne... a hurá... hoří... podpálí oheň a zažene příšery... Vysype celou krabičku... schová si do ni jen tu ohořelou sirku... nazve ji spasitelem, uctívá ji... chválí ji před ostatními... postaví a zasvětí ji chrám... spoléhá na ni... že zas příště, až příšery přijdou... tak ho ta sirka nezklame...

A tak učitelé a mudrci... prodávají lidem jen ohořelé sirky... Proč bych je měl za to chválit... proč bych měl s sebou vláčet všechno co mi kdysi pomohlo? Ty máš strach... tak to s sebou pořád nosíš... a proto ti mé počínání nejde do tvé opatrné hlavy. Stále ti něco chybí... a stále kalkuluješ a investuješ... proto nejsi svobodný. A kdo mi poděkuje... toho nakopnu do prdele... kdo mi vyzná úctu a uznání na toho veřejně plivnu... protože ten kdo mě prohlásí za mistra... zaprodá svou duši ďáblu.

Tvoje učení je OK, dávám ti potvrzení, že dnes je středa. Proč jsi ale vyváděl kvůli tomu Dae Kwangovi, to nechápu... Ty prostě neuznáváš školy, ikdyž ty školy mohou vysvobodit lidi.

Neuznávám nikoho, kdo ví a učí lidi, jak by co mělo vypadat. Neuznávám nikoho kdo napravuje cokoliv a pomáhá čemukoliv kamkoliv... Neuznávám nikoho, kdo vytváří ideály, aby vytvořil napětí a válku se skutečností, ze které se pak lidé musí těžce a dlouze vykupovat. Neuznávám nikoho z tohoto světa... a proč? Povýšil-li bych jen jednoho... zaprodal bych vše i sebe peklu. To ty lidi ponižuješ a povyšuješ a proto sám trpíš... Já lidi nesoudím... odsuzuji jen masky a kecy, kterými se oni snaží před Bohem odlišit od ostatních "hříšníků" a "zmatených". Neuznávám ani Buddhy ani Ježíše ani Bohy ani mistry... protože oni sami nejsou svobodní od svých skutků... protože dobře vědí co pro koho a proč dělají... sami posuzují, sami trpí a proto pomáhají peklu, aby se z něj přednostně vykoupili... ovšem že zbytečně... vytvářejí si jen o to větší pouta.

Beznadějný Případ

***

Ahoj Slepý Osle nejdřív jsme se setkali někdy před třemi lety pomocí internetu, byl jsi tehdy Štěstíčko, rozuměli jsme si. Pak ses přejmenoval na Obyčejnou Nulu. A Michal zprostředkoval naší konfrontaci ohledně Dae Kwanga.

Která je v otázce č.73

Tvoje metoda je jednoduchá, popíráš všechno a všechny. Ale nejsi připoután k prázdnotě. Z prázdnoty tvoříš. Sice používáš hodně fekální metodu, ale v tvém úsilí pomáhat druhým, tvoje stránky, nesčetné odpovědi na nesčetné otázky lidí chápu jako nekonečný soucit.

To všechno jsem dělal pro sebe... využil jsem celý svět jako své cvičiště. Využil jsem lidi, aby hromadně hledali skulinu v mé mysli... využil jsem lidi, aby našli díru v mém vhledu... sám jsem se vystavil k pokoušení a ke zničení... Stejně jako Ježíš musel využít lidi, aby jej ukřižovali. A co se týče soucitu... je zbytečný... a daleko větší soucit než pomáhat... je nepomoci nikomu v ničem... čili nikdy se před nikým nepovýšit na "pomáhajícího", který ví jak a kudy kam utéci... před sebou samým...

Máš svou metodu, je to drsná metoda a funguje to pro toho, kdo se nezalekne a překročí tu hromadu hnoje, které kladeš lidem do cesty, čili pokud je to neodradí. Nemám nic proti tvé metodě, my oba víme, co měl na mysli Ikkjú.

Klid... s tím "my oba víme"... nešplhej tak rychle, protože já to nevím a ty si to jen myslíš... takže jsi Ikjúovi naletěl...

Takže před pár lety jsme se setkali v míru a úctě, pochopili jeden druhého.

Si myslíš ty...

Myslím, že je to velká vzácnost. Ty jsi prokoukl a takových lidí je jako šafránu, je to pro mě prostě dojemný... moci na někoho takovýho narazit, protože je divný žít ve světě, kde skoro všichni jsou oklamáni svými myšlenkami.

A co jsem ti udělal, že se chodíš chlubit svým vzácným oklamáním i do chlívu Slepého Osla?

První člověk, s kterým jsem měl takovouhle komunikaci O Ničem, byla zenová učitelka Dorota. Už jsem měl koanů a té přetvářené hry pokrk, a tak jsem jí to nějak chtěl dát najevo a ona mi řekla, ty vole, ona řekla, já vím, já s tebou ztrácím čas, ale mohl by ses naučit jazyk zenu.

To je ale potvora... věděla na co tě dostat... stačí člověku polichotit... a už je na tvé straně... dávné pravidlo démonů... zjevují se v krásných podobách... a lichotí svým obětem, aby je zapřáhli do svého chomoutu...

Chápeš, ona prokoukla, že já jsem ty hry s koánama prokouk a že už nejsem otrokem vlastní mysli, což jen stejně jenom prázdná fráze, ale ty víš, co chci říct.

Chceš mi říct jaký jsi chudák... ale mě to nebaví poslouchat furt ten nářek malomocných... kteří ve své naivitě vpustili Mistra pochybnosti do své palice...

Já jsem po tom dialogu utekl do polí a tam jsem si sedl na zem a plakal. Nevěděl jsem proč, nebylo proč, ale prostě jsem plakal. Dorota byla první člověk, která se mnou měla tuhle komunikaci O Ničem.

Plakal jsi proto, protože jsi byl zrazen... ač to tobě samému nedocházelo.

Pak jsem se v tom různě plácal, hledal nějakou cestu, což ty nechápeš, proč by člověk měl něco hledat, že? Ale to vysvětlím později, prostě pak jsem narazil na tebe na internetu a to ses jmenoval Štěstíčko a byl jsi pro mě dalším důkazem, že i dnes jsou na světě lidé, kteří prohlédli, tak jsem měl radost a trochu jsme se bavili a rozuměli si.

Kdo něco někoho učí neprohlédl ani to nejzákladnější... Takže rozumět a nerozumět si můžeme jen ve vlastním neprohlédnutí...

Asi před rokem jsem začal svoje úvahy o Cestě publikovat na Spirále a Michal, kterého asi dobře znáš, mě tam pořád nějak komentoval a pak ho napadlo spojit nás nebo proti sobě, v kauze Dae Kwang.

To je parchant... zbavuje se zatvrzelých případů, na které sám nestačí a posílá je ke mě.

No a já jsem tehdy netušil, že ta Obyčejná Nula jsi ty, Štěstíčko, které jsem měl rád a vážil si ho.

Patrně jsi k tomu měl čistě egoistické důvody. Slaboši si váží svých přátel... protože strach je děsný... silnější si váží zase svých nepřátel... aby mohli excelentně vítězit... a ti nejsilnější si nemusí vážit už nikoho...

Já jsem psal o Dae Kwangovi jako skvělém učiteli a tys to shazoval. Shazoval jsi otázku učitelů, kteří akorát matou koány nevinné lidi, kteří již tak jsou Buddhy apod. Ano, vím, co máš na mysli. Ale nebýt Dae Kwanga a jeho "směšné" metody, tak jsem dodnes zmatený člověk.

Stále jsi zmatený, ale předtím si se viděl jako normální, pak jako zmatený a nyní jako nezmatený... a ty všechny zázraky sám před sebou ukrýváš, abys měl dobrý pocit z vytvořené iluze, že jsi něco dokázal... A Dae Kwang je trumf, který v této hře používáš sám proti sobě...

Je mi jedno, jestli mě považuješ za osvíceného nebo ne, to mě nezajímá. My oba víme, že osvícení je jenom představa a důležite je, že tady na stole mám láhev piva. Jenomže k tomuto prostému, nejprostšímu prožívání mě právě paradoxně dovedl Dae Kwang se svými dementními koány a zenovými metodami.

Když si to myslíš... raději mi řekni, kdo tě od toho prostého odvedl...

Ty se jim vysmíváš, Ikkjú říká, už se mi dělá špatně z toho Zenu, ano i mě se dělá špatně, ale to si můžeme říkat my, my prohlédnuvší, je to stejné jako brát penicilín, když nám není vůbec nic, ale musíš chápat, že ten hnusnej zen právě ve své hnusné hnusotě jako antibiotika napadá zavšívenou mysl lidí a v případe, že ti lidi jsou upřímní, tak je osvobozuje, ukazuje jim cestu ven.

Pokud něco ukazuje cestu k čemukoliv... tak je to jako čerstvé hovno pro hladové mouchy... Jsou to právě učení o cestach k něčemu co zavšivují nezavšivenou mysl.

Ty jsi pro mě jakýsí fekální zen buddhista, tvoje metoda je hodně podobná Ummonovi, je to cesta vlastní zkušenosti bez předsudků. Nemusíš mi říkat, že není zen, není Buddha, není Cesta, není já, není druzí, to je mi jasný.

Jenže já jsem toto viděl a ty si to o tom jen myslíš.

Ale trochu mě zaráží, že jsi neprohlédl taky to, že metoda Zenu, jak ji provádí Dae Kwang pomohla lidem jako jsem já na nohy.

Tak přeji brzké vystřízlivění...

Samozřejmě, že mám krize, blbosti se mi honí hlavou, egoismus mě napadá apod. Ale pořád se můžu vracet do stavu OFF, vypínat se a znovu se probouzet do Skutečnosti a za to jsem vděčný Dae Kwangovi.

Mě nic Dae Kwang nevzal ani nedal... jediný koho tu bylo třeba zachránit byl pak už jen on sám. Takže pokud jsi mu vděčný, jsi mu vděčný i za své krize i svůj egoismus...

Možná na to jednou přijdeš.

Pokud teď nic před sebou netajím, jak bych mohl na něco někdy přijíti?

Celá škola Kwan Um, pokud nechápeš, že to je jen metoda, podobně jako tvá slova nejsou skutečnost, jen a pouze METODA, jak osvobodit lidi, prostě jsou různý metody.

Ty jsi prostě zarytý dealer ospravedlňující svůj sírový džop... o metody se zajímá jen hladová mysl...

Dae Kwang po nickom nechce, aby onemocněl zenem, a pokud jsem tomu měl někdy tendenci, Dae Kwang by mi to dal. Poznal by to.

Ano... rozlišování... činí z nahého Syna člověka mistra vlastních pekel.

Neuctívám, nezbožňuju nikoho, ale lidi, kteří jsou schopni druhé vyvést z bludu mysli jsou vzácní, měli byste si sebe navzájem vážit.

A jak se mám chovat k tobě... který mě do bludu vlastní mysli chceš uvrtat? Jak že se projevuje ctěné vážení si někoho v zenu? Pěstí do ksichtu mám dát Dae Kwangovi přede všemi? Na to je ještě malá ryba, aby si to zasloužil...

O čem je tento svět? O ničem. OK souhlasím, ale pro běžného člověka to je smutná zpráva, teprve když prohlédneme trik mysli, chápeme že to NIC je to nejlepší, co se nám mohlo přihodit!!!

No tak přestaň lpět na tom metodickém Zenu a Dae Kwangovi a tedy na obhajobě správnosti vlastní cesty... a vychutnej si to nejlepší... ale ty ne.... raději bojuješ za medajle a pro triky ve vlastní mysli... a uvrtáváš do toho ostatní... citováním větrů z Kwan Um prdelí.

Ty mi rozumíš, nemáme nic, je to super, NIC a zase NIC, ale já mám nějak rád lidi, ty vole, prostě je mám rád a celý život budu zkoušet nějak jim něco naznačit, podobně jak to deláš ty.

Ty je nemáš rád... ty s nimi bojuješ! Jen tak že s nimi a se světem bojuješ můžeš mít pocit, že jsi něčemu pomohl... Pro jeden pocit... vyhlásíš válku celému světu...

Pracuješ upřímně, akorát nebuď naivní co se týká tvých kolegů. Proč střílet do vlastních řad.

A proč ne? Nízkou zvěřinu nechám tobě... mě zajímají šelmy...

Chce se mi čůrat, vypil jsem tři piva. Ani se nenadechnem a zdechnem. Nemám už ani prsty něco psát na klávesnici, ani WC.

Máš to holt se sebou těžký...

Beznadějný Případ

***

Aha, tak ty ses pomátl.

Ještě jsi neviděl mistra a už tvrdíš, že vidíš pomatence!? Něco ti řeknu ohledně té učitelky Doroty... píšeš...

Už jsem měl koanů a té přetvářené hry pokrk, a tak jsem jí to nějak chtěl dát najevo a ona mi řekla, ty vole, ona řekla, já vím, já s tebou ztrácím čas, ale mohl by ses naučit jazyk zenu. Chápeš, ona prokoukla, že já jsem ty hry s koánama prokouk a že už nejsem otrokem vlastní mysli, což jen stejně jenom prázdná fráze, ale ty víš, co chci říct.

Pokud to ona myslela, jak to ty říkáš... pak mi nejde narozum ten dovětek o učení se jazyku zenu... Nebyl jsem tam... takže pokud je to tak jak tvrdíš... můžete si oba podat ruce... Avšak já to vidím jinak... soudě podle toho jak píšeš... Ty jsi pouze pochopil princip koanů, a tím ses sám okradl o možnost proniknout do podstaty vlastní mysli. A proto je cesta vpřed pro tebe zkrze koany nemožná. A tak ti Dorota říká, že s tebou jen ztrácí čas... že jsi šplhal (chvátáš) příliš rychle... a tak to máš holt až pokrk blbý... zpět už však nemůžeš... a tak se pro příští šanci... aspoň nauč jazyk zenu... základy... Je to jako když učitel hudby řekne svému žákovi, že s ním ztrácí jen čas... a že by se měl naučit nejprve noty pak popis nástroje, funkce jednotlivých dílů, jak napnout správně struny, a jak nástroj naladit... a pak až... se žák může vrátit a začít s výukou hry... tak aby pak mu nástroj ladil kdekoliv a kdykoliv.

A pokud to je tak jak říkám... pak je na tom Dorota lépe než Dae Kwang, protože když jsem mu já odpovídal z lacinného a principiélního pochopení koanů... tak mi říkal "Bravo" a když jsem mu odpovídal z originality vlastní improvizace... tak nebyl spokojen. A proto jsem tu silver kwako kvočnu trochu oškubal... ale otřepala se... a dnes ta cudná místa ukrývá pod oranžovou šerpou.

Beznadějný Případ

***

Milý Slepý Osle, chceš mi něco dokazovat? Že roste tráva? Že je v noci tma a ve dne světlo? Máš nějakou svou vlastní mysl nebo co? Nebo snad já mám nějakou svou soukromou mysl? Jaký je mezi dvěma lidma rozdíl, jaký je rozdíl mezi zenovým učitelem a zenovým žákem?

To víš ty sám nejlépe, protože se učíš jazyk zenu, aby ses stal učitelem a vyvedl lidi z toho, co je pouze ve tvé mysli viděno jako jejich zmatek.

Snad mi nechceš tvrdit, že ty koány dodnes řešíš?

Starej se nejdříve o svůj talíř...

Snad mi nechceš tvrdit, že "já jsem prohlédl" je něco reálného? Můžeš mi to svoje prohlédnutí ukázat? Nemůžeš. Ani nemusíš, nepotřebuju tvoje důkazy a ani nikdo jiný.

Ale Dorotin důkaz je pro tebe tím nejposvátnějším stavebním kamenem...

Myslíš, že vidím rozdíl mezi osvícením a neosvícením, mezi myslí jednoho a druhého? Myslíš že trpím v tomto okamžiku? Jak vypadá utrpení, kde se nachází?

Ty myslíš za mě... a tak díky, že se za mě taky trápíš dvěma lidma. A snažíš se obhájit školu, kterou si vyšel... aby jsi své prohlédnutí od neprohlédnutí ostatních veřejně pak mohl zužitkovat.

Slova nejsou, jak rozumíš, nic jiného než pomůcky. Jsou lidé, kteří se naučili se slovy zacházet tak, že se jaksi napojili na zmatený myšlenkový svět druhých, aby jim z toto zmatku pomohli ven. Například Buddha.

A to ti někdo řekl, nebo si to myslíš? Kdo tady dokáže přesně zodpovědět co a proč dělal Buddha? Třeba to byl posel pekel...

Ale Buddhova slova nejsou TO. Proto ještě není potřeba vést nenávistné kampaně proti Buddhovi, ne?

Ty uvádíš lidi do zmatků, abys je po té mohl učit a vyvádět je z nich. Stejně tak to dělá církev, i Zen a celá škola Kwan Um je tím načichlá... Kdežto já se pouze bráním proti vaší kampani... a že se to lidé ode mě naučí... to vás pak štve... ale ať si sami vyberou... zda se upíší Dharmovým démonům nebo si zachovají čistý štít... Jste to vy... kdo definuje jejich nemoc... zaviruje jejich mysl... a pak jim nabízí cestu k osvobození... je to vaše karma... já ji nepotřebuji měnit... co jste zaseli... to si vyžerete příště... tak se snažte... konáte zajisté správné věci... já vám to neberu... jen mám právo si dělat to co uznám za vhodné já... a jestliže do mě někdo pořád rýpe... tak mu bude horko... přišel jsem si zacvičit... a pobavit se s veselými lidmi... a místo toho jsem nalezl... doupě tak prohnilé od základu... že mi bylo líto lidí co se nechají nachytat na to... že někdo z vás je učitel Dharmy. Zřejmě není u vás dovoleno ostřit si vhled tak jak to situace umožňuje...

Možná to myslíš dobře. Já mám nahranou přednášku Dae Kwanga, kde někdo vystoupí s klíčem a ptá se Dae Kwanga, co to je, ptá se na to asi desetkrát. Trochu to působí jako kampaň, jako demonstrace proti Kwan Um. Že bys bojoval protiKwan Um? Brát učitelům klacky a odznaky nebo co? To není ani dobrý ani špatný, ale nezdá se, že by tudy cesta vedla. Cesta nikam nevede, ale slepí k té necestě cestu zoufale hledají a Kwan Um má způsob jak jim k tomu probuzení pomoct.

Tak ať jim Kwan Um hned na začátku sdělí... že žádné probuzení není, ať jdou domů a že se celá škola na základě toho může rozpustit... To budu brát jako fér vůči lidem... samozřejmě pak budou všichni Zenoví mistři... protože ti, co nikdy neslyšeli o Zenu jsou od něho spaseni... ostatní v pýše a chtíči... sami zavirovali si mysl rozlišováním na probuzení a neprobuzení... a pak když si sami usmysleli v koánové bitvě, že jsou v tom už mistři... a snadno rozliší kdo je a kdo není probuzený... zakládají školy cesty od jednoho k druhému. Takže až přestanete jen kecat a uvedete své velké prohlédnutí do své vlastní praxe... uvidíte, že vaše škola je naprosto sviňský podvod na nevinné mysli, činící lidem ze života radosti život plný starostí.

Někdo kdysi v Číně přišel k mistrovi s otázkou: "Jaká je nejhlubší pravda Zenu?" A mistr bouchl holí do zeměnebo praštil žáka. Ten mistr věděl, že není nic, co bychom měli konkrétně vědět o nějaké pravdě Zenu.

To si myslí kdo? Tak ti to řekli v Kwan Um? Pak se spletli... a nikdo z nich nemá ani tušení co reakce toho chlápka z holí měla znamenat... Váš problém je, že do všeho strkáte rypák vaší prasečí mysli... abyste vyšťourali v kdejakém hnoji nějaké zbytky k obědu...

Ale ten žák, ten věřil, že nějaká konkrétní Pravda Zenu existuje. Ummon odešel na WC, pardon, na latrínu. Někdo jiný žáka zatahal za nos. Někdo měl satori a někdo ne. A ti co měli satori se vrátili ke své každodenní činnosti. A pokud učili druhé, zase jen tak, že jim ukazovali každodenní zkušenost.

Jo... to se nikdo nemusí učit... kdyby nikdo o Zenu nemlel... všichni by žili v každodenní zkušenosti... žádný učitel... žádný žák... já jdu po učitelích... učitel je příčina žákovství... prohlédnutí příčina neprohlédnutí, vědění příčina tuposti, a učení příčina nevědomosti... takže odstraňte nejprve příčiny... jako církev, Zenové školy, sekty atd... zkrátka zavřete svou jedovatou tlamu a svět bude ihned dokonalý...

Vznikla nějaká tradice koánu a podobně. Ne každá škola Zenu používá koány.

Ze všech škol se mi dělá špatně.

Já jen cvičím zazen, bez cíle, bezeslov, bez satori za mnou, bez satori přede mnou. Dokonce není ani vedle mě, ani vpravo ani vlevo a současně je všude.

To by mě zajímalo proč ho teda cvičíš? Co by se stalo kdybys ho nikdy necvičil co by se stalo, kdybys o něm nikdy neslyšel? To bys asi hned šel do pekla... máš tedy veliké štěstí... že v něm můžeš být už mezi prvními.

Satori je podmínka veškeré existence a neexistence, prazáklad všeho. Takže hledat satori, usilovat o satori je stejné jako když kapr v rybníce hledá vodu. Přítomnost je sama o sobě úžasná, co jiného bychom měli hledat?

To já nevím co učí škola Kwan Um hledat ve své veřejné kampani lidi.

Ale začal jsem ve škole Kwan Um, ve škole, kde se s koány pracuje. Na začátku byly koány a na konci bylo nebe a stromy a tráva. Lépe řečeno, na začátku bylo nebe, stromy, tráva, ale já to odmítal připustit. Hledal jsem něco vyššího, hlubšího, hledal jsem satori. Kdo by ho nehledal, když už se pustil do zenu?

To bude tedy prima až Dae Kwang najde své satori to pak zruší jistě školu. Proč jinak by se pouštěl do Zenu?

A teď? Mohu si snad přivlastňovat stromy a nebe a trávu a mravence a prohlašovat to za své osvícení? Tak blbý nejsem.

Takže jsi ještě blbější, než jsem si nemyslel...

Takže tu jsou nějaké práce s myslí, které ji mohou osvobodit.

Si v duchu říká tvoje mysl...

A Dorota mi řekla... teď je na tobě, jestli se chceš stát učitelem, musíš ovládnout ten náš jazyk.

Pak bych ji lištil, až by se protočila jako krouhev na kostele.

Kwan Um má prostě způsob, jak komunikuje a vede žáky.

A zajisté má i způsob jak si je tvoří, a něco na co je láká.

Nejde tam prostě přijít a postavit to tam na hlavu. To můžeš, až když tím celým systémem projdeš. Ale to bys musel mít zájem tím projít,

Své komplexy a své okovy... nepřenášej na jiné jo? Taková pitomost... nikdo nepostaví systém na hlavu když jím projde... tak jako člověk jež se chce stát králem... všude kritizuje krále... dokud nevyužije lid aby se králem stal... nikdo kdo se vypracoval v jakkoliv odporném systému nahoru... pak nebude proti danému systému, jež mu nyní slibuje moc... Připadáš mi jako sám Lucifer... jenže na mě takovéhle věci neplatí... já vidím oč ti jde... a jen se bavím... či hnusím... jak hluboko klesáš ve službách belzebuba, abys své hříchy vysvětil... Nepíšu věci proti Kwan Um, ale pro tebe... ale ty to vidíš jinak... jsi někde zaseklý... a tak to místo napadám... a to je pak vždycky vřískotu...

nikdo tě nenutí,

Tak proč mi to pak všechno píšeš? Co tím vším sleduješ? To mi řekni hned... k čemu mě chceš donutit... nebo co po mě škola Kwan Um chce.

Dorota mi to taky nevnucovala. Viděla, že jsem prokoukl, že v Zenu žádné tajemství není, ale taky viděla, že to neumím komunikovat tím jejich Kwan Um způsobem. Takže mi to řekla.

Jo jo... ani nemusela... démoni totiž nikoho do ničeho neutí... Dorotku budeš mít asi nejraději ze všech... vždycky je to tak... že ty největší potvory... lidé nejvíce uctívají...

Čert vem moje tehdejší pocity a slzy a já nevím co. Není špatný ale mít v tomto světě občas přítele.

Chudáčku... pleteš si přátele a nepřátele... podle toho kdo jak tě chválí za břemeno jež jsi si v pekle naložil...

Ten jejich řád a provázanost věcí má smysl, podobně jako má smysl řád v kuchyni nebo způsob jakým vaříme. Nemůžeš posolit dort a pocukrovat guláš.

Už celkém nudný kecy... furt na stejné brdo jako flašinet... stále stejná příčina... stále stejný cíl... už tři dopisy... řešíš svůj stejný problém a mě nebaví s takovými zarytými případy ztrácet čas. Ty se držíš zuby nehty toho co ti dává hodnotu ve světě hříchů... a tak si tam klidně i zůstaň...

I když je vše původně prázdné a není co dokazovat, tento svět má svou logiku a komunikace s lidmi má svou logiku a svou logiku má i každá duchovní cesta.

Bla bla bla... klameš sám sebe výrobou takových lživých tvrzení...

Mysl, jak snad víš, je samozřejmě osvobozena od začátku, protože tu žádná konkrétní mysl není.

Jsi někde četl, nebo slyšel... a schoval sis to, abys to pak v hávu učitele mohl použít proti lidem?

Už několik let sleduju cestu mistra Dogéna. Je tozpůsob učení, který mě zaujal nadobro poté, co jsem opustil školu koánu. Prostě už jsem tehdy věděl o Dogénovi a dostalo mě to.

Mě třeba nedostalo nic... tak si to užij...

Cvičit bez cíle, bez rozdílu. Je to zase jen škola, je to jen trochu jiná škola, ale podstata je stejná.

Hlavně, že je to nějaká škola... jinak by ses zbláznil... viď?

Ale cítím vděk za ty zkušenosti a za Dorotu a Dae Kwanga.

Tím stejně smrad, kterým sám sobě smrdíš nezamaskuješ... Ke všemu konání ve světě pekelném existují ty správné a šlechetné důvody...

Dae Kwang možna viděl, že ty již nehledáš, ale jelikož jsi přišel do jeho domu, považoval tě za někoho, kdo se chce naučit jeho styl.

Ty si s tím prostě nedáš pokoj... pokud má s tím Dae Kwang problém je to jeho věc... pokud s tím máš problém ty... stejně jako bys měl velký problém kdybych lištil Dorotě... tak si to vyřeš sám v sobě! Já už mám pokrk tvého alibismu! Jsi jako klíště... myslel jsem, že se to dá s tebou vyřešit podobrém... ale tobě stále není jasné co se tenkrát stalo... a furt mi tu zdechlinu Kwangovskou nosíš domů... Mě to nezajímá... rozumíš... celá škola... nikdy nebudu cvičit žádný zen... protože zen takový, jak ho dnes propagujete je jen hnojem! Jste chytří jak rádia... jen díky tomu, že znáte definice a zenový jazyk... a protože toho tolik znáte... tak jste se sami svým učením a cvičením poslali do rukou Belzebubových... a vidění čisté a jasné jste vyměnili... za vidění moudré a Dharmové.

Bylo to asi tak jako bys sytý přišel do hospody, a vida, že tam všichni jedí, vykřikl na celé kolo, CO TU VŠICHNI JÍTE? COPAK NEVIDÍTE ŽE JÁ HLAD NEMÁM?

Tak to vidíte vy všichni sobci a tupci... vy všichni jež mě za to soudíte jste již dávno propadli peklu... protože já vím co vás k tomu nutí... a nikdy se ve své krátkozrakosti nedopátráte toho co se tam stalo... Stále si budete myslet, že jsem vás chtěl urazit, zesměšnit, bojovat proti vám... nebo já nevím co... protože já tak nemyslím, nevím jak si to vy všeljak vysvětlujete... Prostě jsem ve tmě sám sobě a pro sebe zazvonil na svůj zvonec... a dodnes to spáči nedokážou pochopit proč... proč jsem je rušil... Pak mi to promiňte... nevěděl jsem, že si u vás nemohu svobodně zazvonit na svůj zvonec tak jak to cítím... a musím brát ohledy na to kdy a kde zrovna spíte...

Tys tam možná přišel osvícený,

Prosím nejdříve spláchněte WC... další bobky už se do něj nevlezou.

ale proč jsi tam teda u všech všudy lez?

A co si mám vymyslet, aby tě to uspokojilo a přestalo ti to vrtat hlavou? Odpovím tedy... aby ti to dva roky vrtalo hlavou...

Nikdo ti nebere tvou školu Chlív nebo jak ji nazýváš.

Protože mi na ni nezáleží... nikdo mi ji nikdy nevezme... Kdežto vy o svou školu přijdete... spasitel vždy bere lidem to na čem jim záleží a čeho si váží... jinak by ho svět nekřižoval nýbrž uctíval jako papeže. Takže tvé věty vypovídají o tom jak se cítíš ty sám... ty sám mi o sobě všechno říkáš... beru ti nějak školu Kwan Um... ale to je tvůj problém, že mi dáváš tu moc... to jiní lidé tě zradili a ukolébali... abys je nepřerostl...

Četl jsem některé tvé rozpravy a dialogy s otázkami druhých a nebýt některých uzlů se školami jako Kwan Um, tak samozřejmě je to zajímavá škola.

Ty jsi ale průhledný... říkej si co chceš... já si dělám co mě napadne. A vy Zenovci říkáte že slova jsou nic... a přesto... vám to nedává spát.

Mě se ale zdá, že s některejma aspektama prostě nějak podezřele zápasíš. Je rozdíl to lidem říkat s nadhledem a s určitou vizí a je rozdíl to na lidi vysypat, protože toho máš plnej odpadkovej koš vlastní mysli.

Nevím kdo má mysli plné Zenu, Dogéna, a všeljakých sraček dávající lidské mysli tu posvátnou vůni... Já vize nemám... takže mohu jen sypat... a to co je pro vás odpadkový koš... to je pro nevinné dosud jedinou svobodou. Pokud ty zápasíš s mým odpakovým košem... co bys dělal, kdybys měl stát tváří v tvář tomu... co v koši neskončilo?

Co se stane, když jsou všechna slova zapomenuta? Je to stav, který tu byl vždycky a který nikdy nezmizí, protože ani nikdy nezačal. A ty si to uvědomuješ. Ne? Ty víš že ve slovech TO není. Ale taky víš, že slova mohou vyvádět lidi z bludných myšlenkových konstrukcí. Nejdřív tu není nic. Pak se objeví myšlenka. Vznikne zmatek. Pak se objeví moudra myšlenka. Nastane opět nic. A tak je to pořád dokola. Tomu se řiká komunikace moudrosti a soucitu.

Ty jsi ztratil sám sebe... a jsi jen Kwan Um robot... je mi to líto... ale ty už myslíš tak, jak tě to naučili... a vůbec nevíš co meleš... a proto jsi pro mě pouze velice zatvrzelý případ... a již dávno řekl jeden připoutaný mistr, že se bude věnovat jenom laikům... kteří k zenu ještě nepřičichli... škoda... vypadá to... že tvá šance... tě v tomto životě mine... můžeš za to poděkovat své přehnané chtivosti...

Takže koány, koány. Kde jsou jaký? Jak to řekla tvoje přítelkyně Už jsi přečetl všechny brány koánu? Tak to jsi už prošel všema deseti bránama koánu. Já bych to doplnil: Už jste dneska otočili hlavou doleva? Tak to už jste se stali zenovými mistry.

K čertu se zenovými mistry... jsou to jen nafouklé prašivky ve vašich hlavách otravující vám život a sající vaši krev.

A kdo to nechápe, ten musí pěkně popořádku, takže brána číslo jedna, a už to jede... brána číslo dvě a tak pořád dál, zcela zbytečně a současně zcela upřímně.

A kdo ani toto nechápe... s tím se raduji věčně v ráji...

Pracovat na koánech je stejně krásný jako opravovat kolo nebo sušit prádlo.

Popravovat lidi je stejně krásný jako péct buchty... řekne ti můj kolega kat, když jsi právě na řadě... tak hlavu trochu víc otočit doleva zenový mistře...

Někdy jsou v našem životě dny, kdy rešíme duchovní problémy a někdy jsou v našem životě dny, kdy sušíme prádlo a chodíme po loukách. Jaký je v tom rozdíl?

Zeptá se tě kat až ti přiloží studenou sekyru na zátylek.

Slunce znovu a znovu vychází a znovu a znovu zapadá.

Jak pro koho... říká kat... někdo seděl v kostele... jiný v sálu dharmy... jiný u televize...

Slepý Osle, dej mi vědět, až se slunce zastaví na obloze a všechny hodiny světa přestanou jít.

Ty bys to stejně nikdy neviděl, takže bys mi nikdy neuvěřil...

Zavolám Dae Kwangovi a řeknu mu... Ty pitomče, podvedl jsi mě! Všechno je jinak! Věci nejsou takové, jaké jsou! Zen není obyčejný, ale DIVNÝ! Slunce přestalo zapadat a Slepý Osel si myslí, že dosáhl osvícení!

Říkej si co chceš a komu chceš... stejně ti to nepomůže... sekera je již připravena.

Slepý Osle, garantuju ti, že jsi jediný člověk na světě, který nikde není přítomen. Ty to možná víš, ale to není možné. Kdybys to věděl, byl bys a kdybys byl, nemohl bys nebýt nikde přítomen.

A právě tak ses zazdil sám... intelektuálně jsi si vše odůvodnil... a nyní si myslíš, že si to myslíš dokonale a správně... a to už jsem ti říkal minule a budu ti to říkat stále... sám jsi se okrad a jedinný shnilý poklad co máš... který ty sám nazýváš (zavřený uvnitř své truhly) jako prohlédnutí dosvědčené pavoučicí Dorotou... je pouze tento sebeklam. Tak ať se ti dál třeba nedaří...

Kcha, kcha, kcha!!! Kde jsou všechny otázky a odpovědi? Je tři čtvrtě na dvanáct. Píšu deseti prsty.

Jak říkám zenový flašinet... stačí vložit děrtný štítek a už je tu písnička slepce... žebrajícího o slitování... Tím ti chci říct že jsi dobrý komik... a že jsi tímto vyvolal u mě výbuch smíchu...

Tyhle zdi je to úplně ukradený. A je jí taky naprosto ukradený co si my dva píšeme za nesmysly o nějakých zenovým školách.

A proč to nerealizuješ? Říct to až nakonec... ty jsi začal... jsem zvědav kdy dokážeš skončit... stačilo mávnout rukou... nikoliv strávit tolik času vypisováním vlastní obhajoby...

Přidávám ještě básničku Ikkjua, ale ty ji asi znáš:

Zírej na to, dokud ti nevypadnou oči z důlků - tenhle stůl, tahle zeď, tahle neskutečná stránka!

Serepetičky většinou nečtu... společnou řeč ani v Ikkjuovi tedy nenajdem. Máš to holt s Oslem těžký.

Ještě mě napadlo tohle - ty píšeš, "jestli je to tak, jak ty říkáš, tak byste si mohli s Dorotou podat ruce..."

Ty vole, já bych si mohl podat ruce i se Stanislavem Grossem. Je to politik na baterky, ale i on zná tajemství zenu.

Věděls to? HAHAHA

Nemám rád těžkou hlavu... takže ať ti odpoví tvůj zenový flašinet.

Jestli to o Standovi Grossovi nevíš, tak ten svůj Chlív zavři a proveď tam inventůru.

Nejsem ty... abych dbal před Luciferem a jeho služebníky o svou pověst... protože vy mě soudit nebudete.

Já totiž věřím tomu, že když jde Standa Gross na záchod, tak normálně otevře poklopec, vyndá svou trubičku, vyčůrá se do mušle, zandá trubičku, zapne poklopec a poté, co vyjde ze záchoda, poskytne novinářům rozhovor. Znáš snad jasnější důkaz o satori?

Neznám žádný důkaz pro satori ani proti satori.

Jenže kdo tomu uvěří, že.

Jen lidé z Kwan Um Zenu... chudáci.

Lidi myslí, že satori je něco tamhle vzadu, ale nepřipustí, že by to mohlo být dokonce vyjádřeno i nazáchodě politika padlého na hlavu.

A není to tak, že si to myslíš o lidech ty? Běž se zeptat trochu mezi obyčejné lidi... a ne jen mezi posedlé mnichy...

Týhle zdi je to úplně ukradený. A je jí taky naprosto ukradený co si my dva píšeme za nesmysly o nějakých zenovým školách.

Pak tě tedy žádám... nepiš mi více ty svoje nesmysly...

Beznadějný Případ