Ty, jenž jsi mesiášem živých mrtvých, dobře jsem pochopil, který duch z tebe mluví. Říkáš, že ti na existenci nezáleží a přitom se označuješ za mesiáše. Předvádíš se jako nula a přitom chceš, aby tvé dílo uznával celý svět. Tvým mečem je úlisná zpupnost, tvým štítem vychytralá lež. Uvidíme, jak tvůj duch obstojí před světlem pravdy.

Ale můj duch nikdy nemůže být na světlo pravdy připraven... co pak se mnou bude?

Zákon akce a reakce je vyjádřením rovnice Všeho. Říká, že síla akce je rovna síle reakce. Nikdy nemůže být osamocená síla akce. Proto také nikdy nebyla osamocená nula. Na počátku Všeho byly nuly dvě, vyjádřené rovnicí = 0.

Takže vše začíná a končí v ateliéru Božím tedy 00?

Následovalo sedm kroků tvorby, které tady nechci popisovat (ty přece na ně můžeš hravě přijít), jejichž výsledkem byla rovnice 0.0 / 0.0 = 1.

A je to pravdivá rovnice? Já totiž nevím jak to pomocí hrušek a jablek prokázat...

Nula v interakci s nulou, tedy nula na druhou, znamená nekonečno. Nebudu ti dávat důkaz pomocí tvého dýmu (jak příznačné), stačí, když si uvědomíš, že jednorozměrnou přímku lze umístit do dvojrozměrné plochy nekonečněkrát. Nula a nekonečno nejsou tedy totožné, nýbrž naprosto odlišné pojmy, podobně jako přímka a plocha.

No vida... proto jsem měl takové pnutí v hlavě.

Nekonečno, z něhož bylo vyděleno nekonečno, to je egyptský Bůh NUN. Z jeho pravodstva se vynořil ATUM, aby se dovršil, jako ATUM - RE. Když znáš všechno, určitě si to umíš dát do rovnic.

Jsem profesionál... a proto mohu klidně spát. Jsem totiž sám Is NaN. Mám jen tři skromné otázky: Jak to, že Židovský Bůh, mohl postihnout Egypt deseti ranami. 2) Kdyby nikdo nikdy nic nenapsal ani nevyřkl, jak by ses zrovna ty o Egyptském Bohu dozvěděl? 3) Co kultura to Bůh. Který z těch Bohů je pak ten pravý? Čínský? Plejádský? Indický? Židovský? Antlantíďanský? Pokud je jen jeden proč nemá stále stejné jméno? Spíš to nasvědčuje pro mytologii a báje... tyhle texty.

ATUM - RE byl pro staré Egypťany totéž, co pro křesťany Bůh. Je to nekonečná Láska ke Všemu. K člověku, k plísni na chlebu, k ledu, k páře - je to láska k existenci. Vůči tomuto Bohu neexistuje dobro ani zlo a tento Bůh je ve Všem, co je.

Takže i v mém duchu i ve světle pravdy? Pak nevím co na co má být připraveno a co před čím obstát? To bych prosil podrobněji rozvést.

Ale je tady i Bůh HOR (HORUS), kterého ATUM - RE přijal do sebe a přenechal mu vládu nad sebou samým. HOR - RE - ATUM, to je Bůh Hospodin, Bůh Jehova, Bůh Tvůrce. Vůči tomuto Bohu jak Lásky, tak i Moudrosti, už samozřejmě zlo existuje. Jeho nositelem je zpupnost a lež.

A jak sám Jehova může poznat co vůči němu co má? A pokud se mu to nelíbí... tak je zpupný a zlý on sám... a jak mám já poznat jestli mi on v ničem nelže?

Ty bys ve své zpupnosti chtěl dokonce rozhodovat o bytí a nebytí, ale k tomu nikdy nebudeš připuštěn, protože život, to je ON.

Já jsem všeho smrt... co ON by se mnou mohl udělat?

Ty budeš rozhodovat pouze o tom, co skrze svoji svobodnou vůli uděláš a jak se za to odměníš, nebo potrestáš.

A kdo je pak smrt? Ta rozhoduje nad životem jako nic.

Nezpůsobíš sebemenší akci bez reakce. Reakcí na lásku je blaženost, reakcí na sebelásku je trýzeň.

Chudák Bůh... tak miluje sám sebe tak týrá sám sebe. Já pokud se mohu vměšovat... tak tvrdím, že reakcí na sebelásku, je závist ostatních... a ti pak začnou zamilovaného trýznit.... Láska jako láska... energie je stejná... jen objekt se opuštěným nelíbí... ještě jsem neslyšel, aby se jakýkoliv tvor pro nic za nic trýznil sám. Vždy je to kvůli Pánům (Bohům) a jejich služebníkům. Jež nenechají ani zrnko bez soudu... Nemohu za to, že Bůh je tak zpupný, a sobecký, že lidem klidu nedopřeje.

A i kdybys opravdu dokázal "dělat nic", což nikdy nedokážeš, jediný, kdo bude zapomenut, budeš ty. Na tak dlouho, až tě to přestane bavit. Bůh tvoří i čas pro své tvory.

Opravdu mohu být zapomenut? Tak to dohodni u Hor-Re-Atuma, že Don-De-Osel a propustku z moci jeho lásky si vyzvedne.

Pochop ve vší vážnosti, že co zaseješ, to sklidíš - třebaže se mezitím mnohokrát uložíš ke spánku.

Aby tohle fungovalo, vyžaduje to malinký paměťový čip... a ten jsem našel a zničil. Takže ty sám sis zasadil nyní svůj osud. Mě už totiž sklízet ani sázet jen pro pobavení nějakého Jehůvka nebavilo.

Slepý Osel

***

Ahoj Lži-mesiáši, "Mám všechny odpovědi a proto nemohu stvořit pravděpodobné otázky." To je jedna z tvých citací na internetu. A pak je tady tvá citace na mou adresu: "Mám tři skromné otázky (mimochodem, potřeboval jsi na ně osm otazníků).

Ty otázky jsi ve mě stvořil ty svou děravou pravdou.

Ale nechci si tě dále dobírat. Přestože si nejsem jist, zda máš vůbec zájem o serióznost, nabídnu ti tolik pravdy, kolik můžeš unést.

Takových pravd se do mě vejde... jsem bezedný... nosím stále všechny takové pravdy s sebou.

1) Jak to, že Židovský Bůh mohl postihnout Egypt deseti ranami?

Každému, kdo je aspoň v základech duchovně vzdělán, je odpověď naprosto jasná. Bible je duchovní literatura, proto musí být chápána především duchovně. Egypt je zde symbolem tohoto hmotného světa, kterému lidé otročí za to, že mají plné hrnce masa.

Stejné rodí stejné a přitahuje stejné. Zmíněnými deseti ranami ve skutečnosti Bůh ukazuje, jak se k němu chovají světsky zaměření lidé.

Pokud je však Bůh vším... jak pak může soudit nějaké cizí lidi a způsob, kterým se k němu chovají? Je snad ješitný? A propo něříká se duchovno ale duc-hovno.

V duchovnu se takový člověk ze všeho nejdříve stane hadem - sobeckým, bezcitným a úskočným. Pak vodu čisté lásky (životadárný Nil) proměňuje v krev. Nejdříve se z něj v tomto světě stává bezbranná, skotačivá žába, která kváká, ani neví, co. Pak přichází období komára, kdy je člověk slaboučký, ale otravný a cíleně nasává světský život. Poté se stává střečkem (mám silné podezření, že právě v tomto období se nacházíš ty sám). Takový člověk pak vůbec nechápe úlohu zvířat ve vlastním vývoji, stává se pro ně morem a to mu způsobuje boláky. Zároveň do duchovna vysílá negativní energie, které se mu vracejí zpět jako krupobití (přírodní katastrofy). To mu ovšem vůbec nedojde a chová se jako kobylky - což dnes můžeš vidět všude ve světě. Na takového člověka musí nakonec přijít tma (smrt) a Bůh ho odebere z tohoto světa. Tady máš těch deset ran.

A kdy to už bude? Rád bych, aby mě ON už konečně OSOBNĚ odebral... ale nevím jak na to. Doufám, že se dočkám dřív něž mě nechá chcípnout na své šachovnici jako krysu, aby mě zas obratem vzkřísil do nové hry. Víš kolik jsem toho už jako figurka prošel? To máme Člověče nezlob se... 95x, Dostihy... 254x, Burza... 54x, a Konec věků... 6x.

Duchovně zaměřených lidí se tyto rány vůbec netýkají - oni je nerozdávají, proto jimi ani netrpí. Sami nastupují pouť do země zaslíbené, ovšem vládce tohoto světa je nechce jen tak pustit. Jak to s ním nakonec dopadne, to už víš.

A kdy to sním tak dopadlo? Že je tu stále, stále a stále... bez něj by nebyl protihráč do těch stupídních her.

2) Kdyby nikdo nikdy nic nenapsal, ani nevyřkl, jak by ses zrovna ty o Egyptském Bohu dozvěděl?

To je opravdu dětinský dotaz. Myslíš si, že když Bůh stvořil člověka, potřeboval ke komunikaci s ním (a k tomu, aby všechno věděl) naše zvuky a naše písmo? Navíc, obojí nám opět dal On, veškerou inteligenci máme z něho.

A tu přemíru neinteligence... nazývající sama sebou člověk nám dal pak kdo a proč?

3) Co kultura, to Bůh. Který z nich je ten pravý?

Vždy existoval, existuje a bude existovat pouze jeden pravý nekonečný Bůh. Nekonečno nemá počátek ani konec a proto je jen jedno a je nedělitelné. Kdybys ho chtěl rozdělit, získal bys dva počátky, což už by nebylo nekonečno.

A jak víš, že existuje? Čím bys ho chtěl vidět a kde najít, když je jen jedno nedělitelné? Kam pak ovce mohou zabloudit, kdo oddělil tmu od světla, Egypt od zaslíbené země, hřích od svatosti... Bůh je jen lidské prokletí! Lidská slabost... ač ho nikdo nikdy neviděl... napsáno o něm bylo poněkud hodně... všechno je to dílem fantazie... žádné důkazy nejsou... v zaslíbené zemi... je již 50 nějak dusno... Mojžíš se obracet v hrobě musí!

V různých kulturách jsou lidé jinak vyspělí, mají jiné zvyky, jiné zkušenosti jsou v jiných časech a proto se Bůh musel přizpůsobovat jejich chápání. Ostatně, i člověk na horské túře je oblečen jinak a jedná jinak, než tentýž člověk na pláži, než tentýž člověk v zaměstnání, než tentýž člověk na zahrádce atd. A přestože ho různí lidé budou vnímat různě, pořád je to jeden a týž člověk.

Bůh se musel přizpůsobovat? Že by udělal někde chybu a dostal strach? Nebo máš tím namysli, že církevní verozvěstové, ho upravili daným poměrům vždy tak, aby všichni mohli věřit? Aby evangelium bylo vždy moderní? Tak jako třeba katolický Bůh už nefunguje... ale Jehovistický se rozmáhá. Protože Jehovisté použili slibné načančané obrázky... a to je působivější výklad i pro IQ tykve než... černé písmo Katolické Bible. Nová Bible musí být proto bohatě a krásně ilustrovaná... i pro děti, aby pochopili dřív než písmo školní...

Dále se ptáš, jestli Bůh, který je ve Všem, je jak v tvém duchu, tak i ve světle pravdy. Samozřejmě. Pochop zásadu, že v čem není Bůh, to neexistuje. Není prostor, který by existoval mimo Boha, vše - i každá lidská myšlenka - je v něm. Ježíš Kristus i Satan je v něm. Pravda i lež je v něm. Zároveň však musíš chápat, že lež není špatná svojí podstatou, tím že existuje. Špatnou se stává teprve tehdy, když ji člověk špatně použije, obvykle ve jménu svých velikášských cílů. Když lidem řekneš naprosto přesně, které tvé myšlenky jsou lživé, pak říkáš pravdu a je všechno v pořádku. Ale když své lživé myšlenky zamontuješ mezi pravdivé a celé to vydáváš za pravdu, teprve tehdy pácháš zlo - a to je také pravda. Ovšem zlo páchá člověk ze svobodné vůle a proto je nesmyslem obviňovat z toho Boha.

Ale vždyť já se nemohu nikdy svobodně rozhodnout... a i kdyby vybrat si mohu jen z toho, co mi on pod nos podstrčí... já bych věděl co si vybrat, ale Bůh mi to nikdy nedovolí... a proto nemám žádnou svobodnou volbu a musím a graduji jsem nucen zůstávat v jeho hře proti své vůli až do konce věků... i kdybych vyzkoušel všechny možnosti, které on nabízí... nic by mi to nebylo platné... protože možnosti jsou lineární, jako ono Boží bludiště, ale já chci tu možnost vertikální... a tedy únik z bludiště. A to on mi ne a ne dovolit. On nabízí jen sebevraždu a tedy reset paměti, pak mi hodí jiný šat... a hurá jako nová nadějná figurka do hry.

Protože se v dobru a zlu orientuješ jako pověstný slon v porcelánu, podám ti ještě detailnější vysvětlení. Dobro a zlo tvoří jednotu, která se sama o sobě nemůže nijak projevit. Musí být roztržena, aby mohlo platit, že má-li existovat možnost dobra (x), musí existovat možnost zla (y). Stejné je to s láskou a sobectvím, pravdou a lží, teplem a chladem, světlem a tmou. V rovnici se to dá vyjádřit x / y = 1 Ovšem toto je vyjádření kvality. Aby byla vyjádřena i kvantita, musí být do rovnice přidáno nekonečno. Je nad slunce jasnější, že jak dobro, tak zlo může být nekonečné, jednoduše proto, že pochází z nekonečného Boha. Celá rovnice pak vypadá takto: ? . x / y = ? . 1 Ježíš Kristus usiluje o to, aby v závěrečné podobě (na času nezáleží) tato rovnice zněla: nekonečné dobro, z něhož je vyděleno smítko zla, tvoří nekonečnou jednotu. A tak to jednou bude.

Pak proklínám takového Ježíše Krista a uvaluji na něj zodpovědnost za všechno neštěstí v tomto věku, páč zlo se bude vždycky bránit... A rovnice v konečné podobě dopadne úplně jinak... a to... tak, že kvůli úsilí o nerovnováhu rovnice... padlo vysílením celé nekonečno. Navíc ten idiot co tu rovnici vytvořil... a jež by měl být hnán sám k soudu vyjde z toho zase jako dobrý Bůh. Ba co víc... usmyslí si to byla ale super hra... hlavně ty výbuchy vesmírů a supernov a pak jak to všechno sežrala ta černá díra... jupí... příště to zkusím ještě vygradovat... s více lidma, s více Megatunama.

Bůh by samozřejmě ihned mohl vytvořit situaci, v níž by tato rovnice platila, jako fyzikální zákon. Jenže tímto způsobem by lidé měli dobro přikázáno. Je ovšem obrovský rozdíl, jestli tě někdo miluje, protože musí, anebo tě miluje, protože chce. To je ten zásadní důvod, proč dal Bůh lidem svobodnou vůli a proč se do jejich rozhodnutí nevměšuje, pokud ho sami nemilují a nepoprosí. Bůh chce, aby ho lidé milovali ze svobodné vůle.

Nikdy nemůžeš chtít po něčem co jsi utvořil z vlastního rozmaru, pak jsi ho z domova vzteklý vyhnal a uvrhnul jsi ho do světa plného starostí a nebezpečí, díval se ně něj jak trpí, a aby toho nebylo málo sebral jsi mu svobodnou volbu tím, že jsi mu dal vypečené desatero přikázání a tímto ho celý život pak vydíral ústy těch jež se jím sami neřídí a strašil ho posledním soudem! A na svou obhajobu se nestydíš přijít s takovým chabým argumentem, že mám přeci svobodnou volbu tě milovat nebo ne! Ses snad zbláznil ne? Až se Bůh sám bude řídit desaterem... pak to bude ještě dlouho trvat... než odčiní křivdu, kterou na člověku spáchal... A pravda bude taková, že to člověk bude soudit Boha, protože známkou dokonalosti je přeci to jak tě vidí ostatní. A jestliže já vidím Boha takto, pak je to on kdo neuspěl ve své dokonalosti. Neboť je to on... kdo nám krade a vraždí naše blízké, milované, kdo ničí rzí a erozí všechny věci nám drahé... a to jen proto abychom jemu věnovali pozornost, jen aby se na díru v srdci způsobenou smutkem nad nedokonalostí jeho darů mohl vměstnat on!

Bůh také neumí trestat. Lidé sami ze sebe buď vyzařují dobro a přitahují k sobě síly dobra, nebo vyzařují zlo - v tom případě se síly dobra stahují a jejich místo okamžitě zaujímají síly zla. Možnost "prázdnoty", čili stav "nula" neexistuje. A je naprosto logické, že vrána k vráně sedá.

Pak pod nátlakem okolností jež vytvořil kolem Bůh svobodně volím to, co neexistuje... slyšíš Bože... přeji si prázdnotu a konečně už klid od všech tvých rozmarů. Vidíš svobodně jsem zvolil... a nic se nestalo... a tak si musím nesvobodně vybrat z ostatních možností... zda-li si na večeři udělám topinky s česnekem, nebo se oběsím.

Pak jsem od tebe zaregistroval také hodně zoufalý výrok, že nejvyšším mistrem je smrt. Jestli s tímto přesvědčením odejdeš na onen svět, ujišťuji tě, že se ti dostane tolik smrti a na tak dlouhou dobu, až tě to přestane bavit. I v uplatňování této lži budeš mít naprosto svobodnou vůli. Kde a jak by v živém Bohu mohla existovat smrt? Ano, život je změna, ale v žádném případě, opravdu v žádném případě, smrt. Smrt je lež, kterou se lidé trestají za to, že nevěří Bohu.

Smrt je nevěsta... a svatba je větší než království nebeské. Totální smrt... to je jediné co za všechno stojí... pak není nic pro nikoho dál... jasný? To je konečné vysvobození z utrpení z tohoto království nebeského i pekelného. Že pozdravuji oba vašnosty krále... ale planým slibům už nevěřím.

Dvanáct znamení zvířetníku je pro tebe dělení, postavené na náhodě. Ámen, pravím ti, mám-li použít tvůj teatrální styl, náhody neexistují. Vše co vidíš kolem sebe, vzniklo ze čtyř základních prvků, které jsou symboly pro čtyři druhy lásky (na ty už bys mohl přijít sám). A každá tato láska má svoji moudrost a vůli. Ejhle - dvanáct znamení je na světě a další z tvých lží se rozplynula.

Jo až na to, že těch dvanáct znamení tikají pořád proti tobě. Ani si nemohu svobodně vybrat... kam se zařadit... mohu volit jen jedno a jen ze dvanácti zvolil bych 13... všech 12 v jednom... ale to mi Bůh nedovolí...

Na závěr ještě vyvrátím tvůj hodně srandovní výrok, že nehodláš mít a živit žádné "já". Kdybys neměl "já", byl bys s inteligencí na úrovni zvířete. Doslova bys neuměl do pěti napočítat a musel by sis onikat. (Žádné zvíře nezná "já", i "já" je u nich "on".) Naproti tomu "já" všech lidí je stejné. Proč asi? Protože je v nás duch z JHVH, duch z Já jsem, který jsem. Ty máš svobodnou vůli modelovat svoji duši, máš svobodnou vůli tohoto ducha urážet nebo milovat, ale v konečném účtování bude mít navrch On.

Proto ho chci tu duši zničit... a nebude žádný důkaz, žádné účtování... sice nebude levice vědět co činí pravice... ani jestli to je podle dobrého nebo zlého... pak samozřejmě se ani jedno z toho nemůže ke mě z vesmíru vracet... zkrátka bude to svoboda aspoň tak jako u zvířat... u nichž duch není vězněn žádným odpovědným modelování své duše aby se zalíbila Bohu, ale duch si dělá jen to co ho napadne aniž by co musel. Jen člověk musí... si vybírat a vybírat... a ať si vybere cokoliv... nikdy to nebude úplné... a proto to nikdy neskončí. Vybrat si obojí... Bůh zamítá... nevybírat... Bůh zamítá... Nabízí nanejvýš polovinu toho co je schopen nabídnout a proto ať se mi ten lichvář klidí z cesty...

Blázne - nikdy tě nikdo nemiloval a nebude milovat tak, jako On.

Blázny možná někdo miluje... protože jsou srpoštěni od všech Božích soudů... od odpovědnosti za cokoliv... jako děti... a zůstanou nevinní ať učiní cokoliv... kdežto mě pořád někdo nutí k zodpovědnosti a přitom mi pořád troubí do ucha, že mám svobodnou volbu a jak mě miluje. Tomu já říkám neustále vydírání... nikoliv svoboda. Svoboda je, že si mohu dělat beztrestně co chci, kdy chci a jak to mě (a ne jeho) napadne. Že zdravím... pana vykořisťujícího JHVH. Pokud není vykořisťující, ať mě učiní aspoň bláznem.

Slepý Osel

***

Dobrou noc, Lžimesiáši, dobrou noc.

Že by mě konečně tvůj Bůh nechal klidně spát? Nebo to je zas nějaké Bububu?!?! Co pořád on proti mě má! Ať se nediví, že jsem na něj takový, páč jsem se od té doby co mi vlezl do prvního života ještě řádně nevyspal! Pokud něco chce, tak ať to zařídí svou Boží mocí... k čemu potřebuje pořád den za dnem křísit mě?!!!

Jestli jsou ti drahé věci, které žere rez a eroze, mohu tě jenom politovat.

To by se stal zázrak... kdyby se Bůh slitoval nad člověkem. To už Satan je vstřícnější... slitoval se na chvíli za podpis... jen se podívej jak se všichni radují ze svobodné volby. A klanějí se životu, který jim dal... pape nepape.

A co máš proti zákonu, že ke stejnému patří stejné? K lásce láska, k hysterii hysterie...

Zákony poutají histerii k histerii a lásku k lásce... takže jsou to zákony a je jedno z které strany vítr fouká, co mě nasírají... a ještě do toho, že mám svobodnou volbu... si vybrat mezi koulí zlatou a koulí železnou.

Ze sebe můžeš šířit pouze to, co máš v sobě.

A není to tak, že se k tobě vrací to co vysíláš? Ke mě se pořád vrací Bůh a Láska... mám to denně na talíři. Tak co stejné ke stejnému, nebo protiklady se přitahují? Hm? Trochu si to srovnej, protože mluvíš tak jak se ti to hodí do chrámů... abys zdokonalil svůj hřích na jiném. Jak poznáš jestli hovoří má ústa z lásky k tobě nebo nenávisti? Jak můžeš tohle poznat! Jak můžeš poznat co se ze mne šíří? Podle čeho? Podle měřítek Satanových? Podle toho jak se ti co líbí?

Až tě tvé hysterické velikášství přivede za hranice zoufalství,

Pak přijdou andělé, aby mi sloužili. Což opatrní ani moudří ani pokorní, ani vidoucí, ani prosící, ani modlící nikdy neokusí.

Až poznáš, co je pokora a prosba, teprve pak přijde čas na tvé probuzení.

K čemu je dobré věřit smyslům, klanět a uctívat výmysly? Zapři sám sebe, následuj nesmysl. Každý kdo by o svou duši pečovati chtěl a o svůj příští osud staral by se pečlivě, ten má už odměnu svou. Pytel plný útrap a planých nadějí.

Do té doby: Dobrou noc.

Doufám že už na věčné časy.

P.S. Mohu ti pomoci. Ale ty tu pomoc sám musíš chtít a naladit se na její přijetí.

To Satan je zřejmě mocnější... nikdo ho nechce a přesto je stále připojen a nabízí a nabízí... za pokoru službu a za utrpení odměnu. Stačí jen chtít.

Slepý Osel

***

Ahoj, Lžimesiáši, cítím z tebe "vola aký zmetok".

To Tobě vrací jen z lesa ozvěna...

Vysvětlím ti tedy aspoň to, kdy stejné přitahuje stejné a kdy se přitahují protiklady.

Pokud se ti uleví... tak to teda vydržím.

Protiklady vznikají roztržením jednoty na podvojnost, na dva protipóly. Ty se samozřejmě přitahují formou koloběhu a tato akce mezi nimi vytváří život. Tady mluvíme o kvalitě. Tento život může zaniknout pouze opětovným splynutím podvojnosti v jednotu. Kdybys správně pochopil Enuma eliš, věděl bys, že od jisté doby člověk prostě nemůže zpátky do jednoty. Můžeš na to nadávat, může tě to štvát, ale to je tak zhruba všechno, co proti tomu můžeš udělat. Žádná matka nemůže nacpat své dítě zpátky do dělohy.

Zajímavé... nejprve mě poučuješ jak se má "duchovně" číst bible a pak použiješ tak zamaterializovaně povrchní důvod proč se nejde vrátit do jednoty, že se divím jako by mi někdo chtěl vnutit bonbón do zadku.

Že stejné přitahuje stejné, poznává stejné a rodí stejné v rámci stejného pólu, to můžeš pochopit celkem snadno. Tady mluvíme o kvantitě.

Jo... oheň k ohni a led k ledu... a pak hurá do sebe. Takže to chápu takto... stejné přitahuje stejné, aby to mohlo porazit svůj protiklad... zbrojí se tedy na obou stranách... proti jednotě... je to tak? Ale ať se vychýlí člověk nalevo a nebo napravo... nikdy to nevyhraje definitivně... páč aby existovalo 99% plus musí existovat někde 1% mínus. A to 1% mínus bude tak mocné jako 99% plus. Je to jako by se dort rozkrojil na černou a bílou půlku... a ta bílá půlka se rozkrojila na milión kousků... a ty kousky tvrdili... je nás milión... heč? Co ty temnoto proti takové přesile zmůžeš? Si sám... proti miliónu! A proto tvrdím, že spolčování oslabuje dharmu jednotlivce a vede jen k zaslepení.

A přestaň už mlít páté přes deváté. Zkus pro změnu používat méně slov a více myšlenek.

Máš nekvalitní příjem? Pořiď si turbo mental optimizer.

Slepý Osel