TÉMA : Dohra veřejného testu

Co je to svoboda?

Starý kocour na okně, chladné slunce na konci ocasu... pssst...

Hmm... daleko si došel synu... daleko... a proto se taky budeš muset velký kus vrátit... Není nad zlaté okovy... ty se totiž odhazují mnohem obtížněji...

***

Jo, mazat si med okolo huby, to je věc... svoboda nesvoboda, daleko blízko, velký malý, kus celek, odhazovat přibírat, těžce lehce... mňau

No vidíš že to všechno velmi dobře znáš. Pověz mi budeš se teď bránit, útočit nebo naprosto selžeš a budeš mlčet? Já jsem jen Slepý Osel... Zenu vůbec nerozumím... přede mnou se stydět za kým jsi nemusíš...

***

Dělám to, co mě právě napadne. Kolikrát jsem něčeho dosáhl tolikrát jsem i selhal. Nic proč by jsem se měl trápit, vždyť je to jasné, ale ani to mě moc netrápí. Já Zenu nerozumím taky, Zen znám jen z knih a jedné přednášky. Zazen jsem kdysi sedával a vždy jen tak abych něčeho dosáhl a získal. Vždy v tom byla ta myšlenka, jejímž semenem bylo všechno možné, i ty knihy a mé touhy které se spletly do okovů. Vždy ta stejná myšlenka na zisk převlečená za různé svatořečené věci. Pochopil jsem a trpěl jsem tím velice, že je tolik metod a způsobů, že život je dost krátký na to abych všechny vyzkoušel a prověřil. A to mně po mnohých pokusech dovedlo k poznání, že je to všechno úplně jinak. A směji se slovům jako útočit, bránit, selhávat a zároveň se směji i této mé hloupé větě. Která obhajuje sebe samu a tím se zároveň bráním i útočím a poukazuji na sebe atd...

To je tvá škoda... lépe už jsem ti to nemohl připravit. Bránu před nos ti postavím... a ty ji přece mineš!

Slova na ty moc nedám... naco... cokoliv řeknu, cokoliv napíšu či přečtu je blbost... neumím se vyjádřit... už se jimi jen bavím. Žádné intelektuální hry, vědomosti, moudrosti a jiné vymoženosti člověka... moje současné poznání nedává vlastně nic, a to mi stačí a stačí to i na zlost mých blízkých.

Já bych řekl, že se stydíš vyjádřit přirozeně, abys sám před sebou nebyl pošpiněn. Proto jsi jen utekl od příjmání k odmítání... a to proto že stále ještě po něčem toužíš.

Všechno je pro mě už jen hra slov... velký proud slov, co se valí jako splašená řeka při záplavách. A co je zábavné je to, že vlastní poznání se nadá nikomu předat. To jsem zkusil na sobě hodněkrát a vidím to i tu na tvých stránkách. Kdo opravdu vidí v sekci Novinky větu "Co tu smrdí nového?" že člověk může přečíst knihy celého světa, filozofické spisy, různé metody a způsoby, zkusit všechno možné a jediné co dostane je bolest hlavy. Jak se vyjádřit aby mě ostatní pochopili tak jak to vidím, a na co to vlastně dělat, k čemu je to dobré a co to vlastně chci vyslovovat a proč si něco přeji vysvětlit? Doteďka mě ta hlava ještě bolí a kdyby jsem to napsal 1000x a hovořil ke svým blízkým každý den, neviděli by to.

Hledáš-li potvrzení u jiných nikdy ho nenajdeš... proč hledáš schválení... protože vnitřně pochybuješ... vše se slilo v bezvýznamnou věc a ty nevíš kudy. Tvůj krok je nejistý... ať půjdeš kamkoliv... stále to bude stejné... a ty to nyní tak vidíš. Vše je prázdné... ale to je jen půlka. Červ se omezil, aby přečkal zimu... nyní tajně sílí. Bohužel ani já jsem zatím neobjevil způsob jak přejít z netak do právě tak. Zatím zkoumám příčiny co a proč ve mě tříští skutečnost na netak. Mohu ti říct, že je to zase jen touha po nečem jiném než je tady a teď. Ve snech začínám páchat sebevraždy... páč sen odmítám... nechce se mi tam být a řešit nějaké tamní problémy. Několikrát jsem již vědomně zboural celou jeho realitu a dosáhl probuzení. Ale zatím jsem nenalezl nic co bych ti poradil, páč jsem si v ničem nepomohl, znám jen únikovou cestu... nikoliv řešení.

Tímto jsem trpěl taky... ale už vím že je to tak v pořádku. Poznal jsem a vidím, že je tu problém a zároveň i řešení. Tolik otázek a pro každou otázku je odpovědí samotná otázka - tak to vidím a tak se mi to jeví jako dobré. Všechno je tam kde má být a není potřebné k tomu co dodávat.

Když je člověk v tom pak je vše úplné... ale je tu něco co ho vyhazuje zpátky... protože jsem ještě neviděl žádného duchovního člověka... který by toto dokázal trvale realizovat... materialistů bez ega jsem však viděl už plno...

***

Co hledáš?

Není co hledat, protože není nalezení ani ten, který by něco našel.

A odkud ses vzal pak ty, že ses chytnul na vlastní pýchu?

***

Další otázka? A začínat odpověďmi? Tato síť má ještě moc malé oka.

To proto, že se v ní mrská tak velká ryba. Prolhaná ryba jež sama sobě tvrdí, že nemůže být chycena. Neposlouchám její ustrašená slova, protože jasně dává najevo jak sebou v síti škube...

***

Sám jsem svou sítí. Jen jsem ti tu síť na chvíli půjčil. Klidně ji zahoď, je už úplně dotrhaná. A ta zapáchající jedovatá ryba se utopila ve vodě. Jen sebou ještě škube smrtelnými křečemi.

Kdyby s sebou škubala smrtelnými křečemi... tak by tak nebojovala a už vůbec by nemluvila...

Slepý Osel