Jsem "tápající", nevím, proč se neustále o něco snažím, ne a ne to zastavit.

A odkdy jsi začala tápat? Podle čeho poznáš jestli tápeš nebo ne?

Jsem ŽIVOT.

Opravdu? A jak jsi to poznala?

Existuje totiž opravdový ŽIVOT, ne ta iluze, kterou já bohužel žiji a tak moc žít nechci.

A kdybys nevěděla nic o opravdovém životě, čím bys trpěla pak?

Vlastně si říkám, proč jen proč chci znát ty Vaše odpovědi, možná čekám, že právě od Vás se mi konečně dostane to nesmyslné rozhřešení na které stále čekám a vím, že nepříjde.

A kde se co musí řešit? Proč? Vždyť je vše vyřešené... tak jak to je, jinak to nemohlo být... vědět a přemýšlet o lepším... znamená sám sebe nacpat do pekla... jaká je tedy cesta z pekla ven?

Pořád doufám, že zítra bude lépe, než je dnes a přitom vím, že je to hloupost. Nevím, kde mám začít život konečně žít a jak?

Začni tím, že právě teď je to nejlépe. A když to dokážeš, pak nemá smysl starat se o tak vzdálený a nevyzpytatelný zítřek... Lidé se trápí jen proto, že se neděje to o čem sní, ale čím by se trápil ten jež o ničem nesní a spočinul v dokonale přirozeném stavu... už sám sebe nehodnotí... nesoudí nic... nesní a proto nemůže soudit... zahodil všechna měřítka a je pouze unášen tím co se děje... není třeba nic měnit... není třeba žádného úsilí... vše je dokonalé, vyvážené... Vše co bylo vymyšleno pro "lepší, snadnější a pohodlnější" bylo vymyšleno peklem a vše takové se obrátí proti lidem, neboť ve své krátkozrakosti neviděli moudrost...

Slepý Osel