Ahoj! Včera jsem si vytisknul tvé promluvy z minulého serveru: Životní paradoxy, Zákon pekla, Kdo nebude spasen, Egotvůrce a vše přečetl jedním dechem. Tvá slova jsou uchvacující, píšeš tak jasně, prudce a z příma nám promlouváš do duše. Myslím, že už je Ti všechno jasné.

Jasné a nejasné je jen nastavení mysli... ale jaké to je bez mysli?

Tvé učení se dá tedy shrnout do: "Teď a tady jsou všechny cíle na světě" a Teď a tady není potřeba". Když jsem to zakoušel četl tvé promluvy poprvé, hned to u mě naskočilo a dostal se do tady a teď, ale teď s odstupem to nějak nejde, když to znovu chci, už je v tom chtění s cílem toto dosáhnout. A dostávám se do minulost ke vzpomínkám jaké to bylo krásné být Tady a teď. Vím že Osvícení je strašně jednoduchá věc, ale mysl si neustále vytváří nějaké snažení něco dosahovat i to "Teď a tady", něčím se stávat, je otrokem slovesa být! :-( Prostě se do toho nyní nemohu zase dostat. Poraď mi prosím.

Požitky jsou vždycky pastí... a ty duchovní jsou velice velice nezapomenutelné. Neboť jsou nadosah bez fyzického úsilí a hromadění cetek tohoto světa... jsou k dosažení hned... jako drogy... a proto jsou poslední avšak nejzákeřnější pastí... Máš teď zkušenost kam to vede když je ochutnáš... bude to trvat hodně dlouho než na ně ztratíš chuť. Musíš překonat touhu... vidět že jsou prázdné... a to se dá vidět jen z pohledu svědka... "toto není moje", popř. převést pozornost jinam... což je šílené, ale kdo ovládne svou pozornost stává se Bohem. Nebo sledovat odkud se bere "já", které mluví a chce to a to... a to hned zamordovat uvědoměním "Tady nikdo není" nebo "Není žádná osoba".

Jsou jen dvě cesty, cesta totálního uspokojení nebo totálního selhání a smutku na hraně sebevraždy. Obě dvě vedou ke zničení snů o zítřku... a tehdy jedině ustoupí ego do pozadí a dá se vyšachovat ze hry. Nezralé a neuspokojené ego nikdy neodpadne... je plýtváním času proti němu bojovat... neboť každý útok zdokonaluje tvrz, co fungovalo včera nebude fungovat již dnes.

Slepý Osel