Kdo jsi? Ještě jsi mesiáš, nebo už jsi ho kopl do zadku?

A kdybych kopl do zadku tebe... na co bys při tom myslel?

Že nejsi mesiáš, ale asi rád kopeš do zadků. To si myslím, teď. Co bude, až... to nevím.

Tak někoho kdo má silnou ránu požádej... vypadá to, že stále moc přemýšlíš...

Je dobře, že tady máme takovou bytost, jako jsi Ty, v níž prostor i čas zanikají. Vy se rodíte jen tak jednou za dva tisíce let. Ty jsi konečně zase jeden autentický, skvělé, tleskám!

Syn člověka se nerodí... a proto ani neumírá.

Ty kecko... jeho buňky se ale rodí a umírají, tak jako jakékoli jiné živé buňky. On není svými buňkami?

Tak to ti totiž těžklo vysvětlím... neboť se pohybuješ v materiální a vlastnické rovině... žádné Jeho ani Moje neexistuje... žádná živá buňka... jen sen a věci v něm... toť celá realita... po probuzení se tomu bývalý smrtelník jen směje neboť vidí že to on je alfou a omegou všech realit...

Alfa a omega, která se nepodepisuje jménem? Proč? A neříkej mi nic o tom, že už jsi bezejmenný, nemaje tvaru, ani částí, není co s čím pojit, co bylo, už neplatí, realita se zhoupla a není konce ani počátku, nepiš mi to, protože na tyhle osvícený kecy nejsem zvědavý. Proč se Alfa a Omega vesmíru nepodepisuje? Nebo je osel slepý, protože mu teče máslo po hlavě? Pak ti podám ruku.

Prostě tam podpis nebyl... v letu jsem ho tam zapomněl... moc si na to nepotrpím... to je pravda... možná jsem spoléhal na tvou inteligenci... když ti příjde e-mail od Slepého Osla, tak je jasné kdo ho psal... Podpis vyžadují jen démoni k účelům pekelným...

Slepý Osel

***

Nechceš rozumět, nerozumíš. Ale ty rozumíš a oblékl sis plášť ze zenové hantýrky, fajn, tvá volba. Kdo obdrží život věčný, snad ne ten, kdo se nikdy nenarodil? Nezaplétej se do toho. Mluvím k tomu kdo se narodil; ten kdo se nenarodil, mě nezajímá. Proč unikáš, copak jsi nesvobodný? Budeš zticha? Proč? Cloumají s tebou tví démoni! Jsi slepý, osle.

Já si můžu být zticha kdy se mi chce. Dráždí tě to snad? Pak cloumají démoni s tebou. Ty něco chceš tebe, něco nutí... ty musíš... a proto nemáš klid...

Jsem slepý... osel... konečně ti to došlo... to byla ale doba... a bude pro tebe líp když to tak i zůstane. Ať si myslíš co si myslíš... ptáci zpívají stále ze stejného zpěvníku.

Slepý Osel

***

Už bloudíš. Jenže dobře víš, že mě zajímá tvé skutečné jméno, Slepý Osle, protože Slepým Oslem jsi se nazval sám. Jako když jsem si já sám pro sebe vymyslel přezdívku, neujala se. Opravdu nemáš jméno?

A čí jméno máš na mysli? Když zavoláš, voláš na tělo, mysl, vědomí, duši? Ten který pozná své pravé jméno (páč duše by se Bohu pletly kdyby se jmenovalo 30000 duší Tomáš) tak ten, unikne smrti a obdrží život věčný. A kdybych ho někomu zjevil hned umře strachem!

Bojíš se prozradit svou identitu? Ty, takový Mistr? Ty se bojíš démonů? Peklo i nebe jsme my, teď a tady, holenku... Budu čekat.

Démonů se nebojím... ale své jméno neznám... oni mi ho dali... aby věděli o kom je řeč... Slepý Osel je způsob jak jim uniknout.

Jinak si úlisný... jako novinář... jen aby se dozvěděl zkouší různé tahy... něco jako alkoholik toužící po alkoholu... nezastaví se před ničím... Tvá slabina je že něco chceš... Bojím nebojím... dobrá taktika... Mistr ne-mistr... dobrá taktika... přesto budu zticha... ať si démoni myslí cokoliv a ať si natruc trhnou třeba nohou...

Slepý Osel

***

Dráždí mě to, ano, ale zůstávej klidný, ne natolik, abych to neuměl pustit po proudu...;-) Pa, jednooký osle...

Kop. (Mám totiž jen kop-yta :-()

Slepý Osel