Nedůvěřovat není řešení... skutečný mistr nemůže být podveden... Když mu o nic nejde, jak by mohl být podveden? Je mu spíš líto těch... jež se o to snaží... nezlobí se na ně, jen s nimi soucítí. Jak by mohl být zklamán, když mu o nic nejde... když vidí věci tak jak jsou a nesnaží si je vysnívat, měnit a přizpůsobovat svět a okolí dle svých snů?

Pokud je mistr opravdu Mistrem, pak nevnímá někoho "jiného, kdo se snaží", je to přece "on kdo se snaží" - a tak "předáváním" zcela nezištně rozšiřuje ono "Mistrovství".

Ale hovno... komu jinému by co předával... a kam by co rozšiřoval? To jen Slepý Osel vytrubuje do světa své nesmysly.

Slepý Osel

***

Ty jsi opravdu "slepý" - a možná i trošku "umanutý" - proto jsi asi nepostřehl, že tam není "předávat JINÉMU", ale jen "předáváním rozšiřovat". Rozšiřovat se může stále - rozšiřování je stalé prohlubování.

Předávat se dá jen něco a jen někam jinam. A předávat, rozšiřovat a prohlubovat se dá jen to co není úplné a tedy vždy a pouze jen peklo!

Slepý Osel

***

Zkus se na to podívat znovu, a pokud mohu něco doporučit - snaž se opravdu "číst" a ne jen "hledat chyby". V tom druhém případě si je totiž můžeš i vymýšlet.

"Vidím," "že" "každé" "slovo" "je" "chyba" "a" "pokud" "je" "v" "uvozovkách," "přivádí" "můj" "přihlouplý" "čtecí" "a" "chápající" "orgán" "do" "rozpaků." Vydej nejprve slovník slov v uvozovkách, aby ten, po kterém, pro svůj klid něco chceš, tedy i Slepý Osel, tobě rozuměl.

PS : Nepíšu ti tak často, spíše jen tehdy, když si uvědomím "co nevidíš" a pak je jednoduché ti ukázat v čem to je... Často to ale podceňuješ. Ale dost možná je to "tak" pro tebe správně.

PS : A co čemu chceš ukázat, když mé oko, to konkrétní, nemůže rozlišit a myšlenka jež mlčí toto nemůže ani pochopit, natož ocenit? A kdo se může čím trápit, když neví co vidí a co nevidí, co chápe a co nechápe? Co tě nutí se o to své i cizí zajímat? Není to snad vědění o dobrém a zlém, správném a špatném?

Slepý Osel

***

Pokud je to tvůj postoj k tomu, proč jsi tady, jsi tady zbytečně.

No jupí... ještě to řekni Bohu... a budu si balit duševní kufry!

A vůbec - přemýšlel jsi nad tím, proč jsi vlastně tady a v těle?

Přemýšlení nechávám koňským hlavám... bez přemýšlení je člověku lehce jako ptákům...

Slepý Osel

***

Proč tedy jsi tady?

No teď přeci kvůli tobě...

Slepý Osel

***

No, to je přímé exkluzívní - no a dál?

Hele ty mě vidíš... ale já tebe ne. Kdo jsi? Tělo? Mysl? Můžeš mým očím ukázat toho komu patří ty názory? Pokud ano, pak padnu na kolena a strávím zbytek života sypáním si popela na hlavu. Pokud ne... pak až splníš svůj účel tak tě vymažu :-).

Slepý Osel

***

Ukazovat něco slepým očím je fakt dáreček. Něco podobného, jako vysvětlovat člověku, který nikdy před tím neokusil něco sladkého, jak chutná cukr.

Prodáváš snad cukr? Co musím udělat, aby mě tvůj bič nebičoval a cukr, který máš na mysli... si rychle vydělal?

Slepý Osel

***

Správně jsi poznamenal, že tě vidím, avšak ty mne nevidíš. A pokud mne nevidíš, dost těžko mne vymažeš, že?

Stejně mám natočeného budíka... tak se tu ještě tu chvíli s tebou budu hrát a bavit se tím, jak si vyskakuješ.

Ale mimoděk jsi naznačil něco podstatného: Když mne nevidíš, tak nemůže ani být pravda to, že jsi teď tady kvůli mně. Takže trik se nezdařil a táži se tedy znovu: Proč tedy jsi tady?

Na tu lůzu... amatérské triky nestačí... je to zkušený agent! Tak dobrá, odpovím ti, až mi prozradíš... až mému vědomí ukážeš kompletní "tady" a kompletní "Bytí"... jinak nemohu určit zda jsem a kde jsem... tedy že to je relativní... někdy jsem nalevo, jindy napravo... záleží ze které strany se svědek dívá aby mi to pošeptal a já pak mohl odpovědět přesně... zrcadlově převést odpověď do tvého pohledu, aby pak ses podíval správnou stranou. No... to je má podmínka k tady... a dále "jsi" myslíš mou ranní stolici, mé tělo, můj včerejší výdech, nebo mou mysl? Takže mi odpověz nejprve pravdivě na to "Kdo jsem", abych spoznal jestli vůbec to co ty vidíš jsem já... někdy vidíš třeba tělo tu ale mysl je někde jinde... A za třetí... proč bych ti měl pak věřit? Co mohou vědět postavy z vlastního snu o skutečnosti?

Slepý Osel

***

Hraješ si na děda Vševěda a najednou jakoby nemáš co bys odpověděl a musíš to skrývat za nějaké nesmyslné podmínky? Proč tedy jsi tady?

O tom nic nevím... ryba sice něco naznačovala... ale nevděční posluchači se stále dokola ptají!

Slepý Osel

***

A budou se ptát stále, pokud si dotazovaný bude hrát na jedné straně na Všeználka s globální pravomocí posuzovat a soudit reakce na nesmyslné dotazy a na straně druhé na neschopného odpovědět na jedinou banální otázku: Proč jsi tedy tady?

Na bananální otázky odpovídají jen cvičené opice. Slepý Osel vůbec neví kdo koho na co se kde ptá... zda-li Á na Í nebo Í na Á. Přelož mi to do mé mateřské oslí řeči...

Slepý Osel

***

Vezmu-li za tvou mateřskou řeč tutéž řeč, ve které se vyjadřuješ, ve které odpovídáš, mateš a ve které mi snad už teď odpovíš - ta otázka zapsaná v této řeči zní: Proč jsi tedy tady?

Kdokoliv cokoliv odpoví... bude to pouze zmatečný a umělý výplod chorého intelektu... na podivný hlas mihotající se větrem jež nenalézá žádného aresáta v nebesích.

Slepý Osel

***

No, alespoň již víme, kdo jsi, respektive jsi popsal svou diagnózu: chorý intelekt. Je to dobré vědět... Ale přesto: Proč jsi tedy tady?

Nastav zadek... a povím ti to jasně a jednou provždy srozumitelně!

Slepý Osel

***

Spletl jsi se. Nejsem nadšený příznivec homosexuálních praktik. Ale o tobě to vypovídá dosti: "Duchovno" tedy jako záslepka vztahových problémů? V tom případě chápu, že nemůžeš na tu otázku odpovědět. A také jsou pochopitelné i tvé odpovědi těm naivním bytůstkám, které u tebe hledají rozřešení svých otázek, po hříchu na těchtéž otázek, na které ty se snažíš zapomenout - otázek nenaplněných a tedy i bolestivých osobních vztahů. Bolest je ale znakem dospívání. Pokud je "odvržena" moc brzy, nelze dospět...

Je to tak. Žádná odpověď je také odpověď. Anebo to ještě zkusíš? Proč jsi tedy tady?

A kdo mě zbavil dospění že musím dospět? Nějaké představy o dospění máš? Mě dospívání nezajímá... to je dlouhá cesta... jež nemá konce život za životem... sen za snem k dokonalosti... po miliardy etap... koster a slz mraků...

Proč jsem tady? Pro slepičí kvoč... Aneb ten kdo mě vidí a koho to zajímá ať si to zjistí... jsem zvědav kde znají odpověď... pozeptej se tam... ale první musíš znát mé pravé jméno... rodné číslo, jméno, bydliště... takové doklady v databázi pravé identity matriky Ducha nefungují... tak jsem zvědav na koho se půjdeš ptát... nebo mi řekni kdo jsem... a já to budu vědět už sám... :-) pak ti odpovím.

Slepý Osel

***

To ti to trvalo... ;-) Kdo jsi? Já. Měj se... rád.

Kuš...

Slepý Osel ***

***

Motto: "No vidíš... v tomhle se shodujem, jen bych teď vysvětlil co jsem se ti snažil říct. Ty jsi Bůh. Jestli láska v říši zvířat je nebo není, je věc pohledu... filtru... když tomu filtru věříš... uvidíš i důkazy, když budeš věřit opaku, uvidíš i opak... ten filtr určuje důkazy... takže jestli tam láska je nebo není... a to se dostáváme k pointě celé věci... "

Vypadá to skvěle. Funkci filtrů jsi již zcela pochopil. Bohužel, zatím to aplikuješ na neexistující entity produkované filtrem ve své vlastní mysli. Ta vhodnější forma je vidět filtry v mysli, kterou můžeš svou pozorností pozorovat přímo - tedy filtry, které se vůči tvé pozorovací pozici jeví jako primární... Držím palce.

Nápodobně... jen se zbav filtru že něco není tak jak je... třeba v mém případě... a bude dokonáno...

Slepý Osel

***

Hmm - Tak zase bude dokonáno jen pro mne... Čekáš na vyvanutí Buddhy?

Čekat se dá jen na vlastní sny!

P.S. Ve své naivní sebeobraně jsi si ani nevšiml, že to co jsem ti napsal byla gratulace. Jen si sám sebe braň. Katarze již čeká za dveřmi.

Čekat se dá jen na naplnění svých snů! Jsou i ti jež nečekají na nic... a proto netrpí...

Za dveřmi z tvé strany je přede dveřmi z druhé strany... na které straně jsem já?

Máš-li v tom já písmeno malé, máš problém s tím, kde se nacházíš. Dveře zmizely, Katarze je již tady...

Jojo na písmenu tak záleží!

Slepý Osel