Ahoj dříve jsem chtěla najít někoho kdo by mne učil magii, ale svůj názor jsem změnila a pochopila jsem, že to nejde... spíše potřebuji, aby mi někdo ukázal směr a cestu snad i poradil...

Tady a teď nelze k sobě nic přidat... lze jen trpět a snít o sobě v lepším kabátě... a tedy vytvářet napětí mezi snem a skutečností... Pověz mi kdo tě svedl k tomu, že bojuješ sama se sebou? Jak blahoslavený je ten jenž nerozumí kritice ani chvále... jedu z lidských úst.

Chtěla bych vedět jestli je možné (a jak se to pozná), že má člověk nějaké skryté síly, které nemůže nijak využít, spíš neví jak.

Síla je jen uvolnění vypětí, jemuž předcházela tvrdá dřina. Člověk se musí rozdělit, aby v něm vzniklo napětí... a energie... bez utrpení není energie. Kolik energie se spaluje jen pro potvrzování a udržování existence snu "já" a snu "svět" a všech protikladů a cílů jako jsou osvícení, ráj, moc ovládat běh věcí pomoci jakýkoliv pekelných či skrytých sil. Hra na Boha svého života... Toť nejvějtší pokušení... a taky tvrdá karma se tím vytváří... Neboť neexistuje žádná cesta úniku z toho kola... neboť žádný úspěch neznamená ztrátu chuti do této hry... žádné jídlo nevymaže na věky hlad. Je jen jedna skrytá síla... a to je hlad po uspokojení... Kdo tuto překoná ten spasí v mžiku celý svět, aniž by k tomu potřeboval jakékoliv zasvěcení, jakoukoliv sílu či energii... jen prostě zastaví uvnitř ten stroj... jež vše nedokonalé vyrábí...

Někdy mívám pocit jako bych byla jediná na světe, ale ne jako osamělá, ale jako vyšší bytost, zní to strašně sobecky proto jsem to nikomu neřekla,

To je normální... to si myslí každý, který myslí na sebe, svou cestu, svůj život, svou budoucnost.

možná je to jen něco co bych si přála tak moc, že se to pro mne stává skutečností, ale možná také ne... nevím a to je to co mne trápí,

A když tě začnu lechtat... co se stane s tvým trápením?

četla jsem co jsi v jedné ze svých odpovědí psal o nevědomosti a souhlasí to s tvrzením, že nevědomost je sladká, ale musím s tím nesouhlasit kdyby člověk nic nevěděl tak by snad ani nežil,

Jenže nevědomost = vědění o sobě, nikoliv málo informací v mysli. Nevědomost utváří celý vesmír i s jeho radostmi i s jeho starostmi... a vše se odehrává tam uvnitř vědomí... aby bylo o čem a kde snít.

jistě je některé věci lepší nevědět a možná, že je lepší se o to ani nezajímat, ale má touha po vědění je tak silná, že ji nejde ignorovat trápí mne to již několik let.

A kde sídlí to mne? Co to vůbec je? Je to tvůj výtvor nebo ty jsi výtvorem toho "mne"? Kdo koho tedy trápí? Odkud to vlastně přišlo? A kdybys nerozuměla ani "A" ani "B"... čím by ses pak mohla ve své mysli trápit? Oko se netrápí, ucho se netrápí, mysl se netrápí, jazyk se netrápí, nos se netrápí, hmat se netrápí... tak z čeho vzniká to trápení?

Také jsem začala studovat kabalu, ale nebaví mne jen číst popsané stránky papíru, chtěla bych praxi opravdové poznání,

Kdo s čím zachází tím také schází... opravdové poznání je mimo všechny kabaly... mimo všechny zákony a jiné serepetičky... je mimo uchopení mysli... mimo pravidla a zákony a přikázání... vše co se něčím řídí... všechna pravidla a texty hovořící k nějaké osobě jsou dílem snů a tedy pekel. A způsobují jen a jen trápení... protože ony poskvrňují a následně rozdělují... tedy stimulují touhu uchopit nějaký smyšlený cíl... který není tady a teď takže vytvářejí peklo.

nedoufám, že mi ve všem pomůžeš a poradíš, ale chtěla bych znát tvůj názor... předem ti díky za tvou ochotu...

Tam kde je názor na cokoliv tam je i peklo... tam kde je soud, tam je i odsouzený k otroctví. Každé slovo je bláznovství a vzdaluje od poznání. I slovo poznání... je výmysl jímž se opájejí otroci...

Slepý Osel