Ahoooj, jak říkáš, jsou to jen slova, význam slova pohoda se dá vyjádřit spoustou slov, asi nenacházím správná slova. Asi mám malou slovní zásobu, říká mi mysl, ale já vím, že to není potřeba vyslovovat, stačí to prožít.

Prožito bylo toho už dost a stále to nestačilo... k ukojení hladu jež všechny žene k zítřku.

Teprve nedávno jsem se krásnou náhodou dostal na server, kam píšeš. Už není důležité, jakou náhodou, hlavní je, že jsem si to přečetl a shledal, že se spoustou názorů již delší dobu laškuji. Přiznávám, že některé témata jsou pro mě nová a teď shledávám, že jsou chybějícími puzzlíky v mém obrazu.

To jsem zvědav co z toho vzejde...

Četl jsem i názory tvých odpůrců. Jsou tam i někteří "mystici", já jim říkám politici, kteří ve svých dlouhých příspěvcích používají rozsáhlá tvrzení, kterým ani nerozumím, neboť používají slova, která jsou mi cizí. Chvíli jsem si je hledal ve slovnících, ale i po znalosti jejich významu mě stále uniká jejich "vo co go". Teď už ani ty významy nehledám, protože vím, že nechtějí, aby jim lidé porozuměli, tak proč bych měl plýtvat svůj čas. Proto se mi líbí jednoduchost tvých textů, která chtějí být pochopeny.

Ono je to tak jednoduché... že to nelze ani pochopit... ani se tím před nikým druhým chlubit...

Důvod proč ti píši vidím ve včerejším nebo vlastně dnešním rozhovoru do páté hodiny ranní se svým "kámošem", který ve snaze najít osvícení a spasení své duše, je ochoten podstoupit velice drastickou zkoušku ohněm v podobě konzumací kaktusu s velkou koncentrací mezkalinu a dalších alkaloidů (jak se jmenuje ten kaktus, už nevím, ale není to důležité). Při snaze mu ukázat nesprávnost jeho počínání jsem se sám divil na zjištěním, jaký prostor dáváme svému egu a co je příčinou našeho věčného pachtění se za pozlátky. Nešlo o to, že bych se o něj bál, že se zblázní, až mu jeho mysl ukáže, co si sama vytvořila, sám jsem v minulosti podobnými testy prošel, ale o to, že je to jen ztráta času. Že až se odprostí od fantasmagorií, které ve své mysli našel, bude zase na začátku. Bylo dobře, že jsem se mu snažil rozmluvit jeho počínání, protože jsem sám sebe učil nové věci, které se chápou líp, jsou-li vysloveny. Musím přiznat, že jsem použil i tvá některá tvrzení, ale tebe to jistě potěší, že to co děláš není nadarmo. Proto to asi děláš a dělej dál.

Nemám se čím chlubit...

Fandím ti a přeji ti, ať je víc lidí, kteří chtějí poslouchat a chtějí bojovat se svým egem.

Jakákoliv pozornost věnovaná egu... je pro něj elixírem života...

Slepý Osel

***

Už to chápu, byl jsem slepý, celou dobu jsem to mě na očích, chodil jsem opravdu kolem toho jako osel s klapkami na očích s vidinou malého bodláčku. Už asi před deseti lety jsem asi z nevědomosti pronesl, že až jednou zmizí pravda i lež, klad a zápor, tak pak bude ráj a jak na mě lidi nechápavě koukali, já je vidíc, koukal jsem nechápavě taky. Jsem šťastný, že ti můžu udělat radost, že ti to mohu napsat. Byla přesně mířená... Teď už jen cvičit...

A vůbec, tento e-mail neber vůbec vážně, protože neexistuje, jen tě zase mysl otravuje.

Cvičení i necvičení, dosažení i nedosažení je stále stejné peklo...

Slepý Osel

***

Ono opravdu se není čím chlubit.

Zkoušel jsem jen pár řádek dávat číst pár lidem, až mě překvapilo, jak rychle se začali nad tím rozčilovat, poukazovat na chybné fyzikální teorie. Stačilo mi pouze se koukat, jak v tu chvíli s nimi jejich vlastní já mávalo. Ani jeden to nedočetl a zahodili to. Čím mě potom označili není důležité. Je to opravdu těžké se vzdát svých ideálů a snů. Je fakt dost hustý si uvědomit, jak se mnou dřív a vlastně i teď mává má "hrdost", mé ego, stále mu otročím.

Napadá mě, že když ty jakožto odpoutaný od svých snů, od svého ega, musíš se ještě smát, čím se lidi trápí. Nezkouší tě ego při představě, jak se dokážeš povznést nad lidskými problémy? Nebo už jsi od něj dokonale odpojený?

Ego neexistuje když na něj nepomyslíš... tak co by se od čeho mohlo odpoutávat a kdo by se čím mohl trápit? Zaměř pozornost mimo sebe... a stůj co stůj ji aspoň pět minut tak udrž... a uvidíš zázrak...

Slepý Osel