Otázky a odpovědi

Odpověd na otázku č.044 [Zpět] - [Tisk]

Měl jsem napsat knihu, ale nešlo mi to... nemůžu psát, nic mě nenapadá, odpovídat je snadné... problém se představuje sám, a tak v podstatě články, které byly napsány jsou zřejmě poslední. Nemám co světu říct, protože pro každého má slovo jiný význam... a tak by tím jen narostly o to větší zmatky... nechť si najde každý sám to svoje co ho uspokojuje. Já učím jen sebevrahy... jen ty, kteří zjistili, že všechno utrpení nepochází zvenčí... ale z nich samotných... ať jsou kde jsou... brzy se to vždy projeví... je to stále s nimi... ty jež chtějí zničit semínko, zabít vlastní duši a stát se svobodnými... stanout mimo moc Bohů a Ďáblů tohoto světa... vrátit se domů na svatbu jako člověk jež sám před sebou selhal... jež zjistil, že všechno úsilí znamená jen peklo. Takže zde se naléza něco z náčrtků... o čem jsem chtěl psát, ale nepsal... většinu toho co zde chybí jsem hodil do otázky č.040.

Hlavní motto.

Dosahovat cíle bez cesty není možné, proto ten jež se vzdá cíle nepotřebuje žádnou cestu, žádné prostředky, ani prostor ani čas, ani mysl ani tělo, žádný život žádné utrpení.

Vzrušení lze zažívat jen dokud nejste ještě v cíli.

Volba

Vybrat se dá jen něco z něčeho... proto nelze nikdy vybrat obojí :-). A tedy obsáhnout království...

Co k čemu potřebuje smysly... a o čem je život

Uprostřed cely hladový... myslí na chutné jídlo. Uprostřed cely hladový... okem kouká klíčovou dírkou do spíže... co z toho bude dnes k obědu. Uprostřed cely hladový... uchem na hrnku přes zeď naslouchá, aby ho nikdo na jídle neošidil a dezert mu zatajil. Uprostřed cely hladový... nosem u okna čichá, zda-li se již čas jídla blíží... Uprostřed cely hladový... hmatem uchopuje sousto a pokládá si jej na jazyk. Uprostřed cely hladový... jazykem si vychutnává potěšení.

Proč tu jsme

Protože máte naději že se vám to oč usilujete podaří. Za mzdu, pocit, krejcar děravý... vlastní zlaté království... dům Otce... pronajímáte vlastním otrokářům jimž se klaníte a dnes za mzdu zítřejší v potu sloužíte. Proč se nechcete zdarma vrátit domů... k pokladnicím bezedným... a stále šetříte krejcary, abyste získali ocenění... Otec čeká na Syny... na stole je prostřeno... avšak synové neslyší... pýcha zacpala jim uši, a oslepila oči.

Realita

Co je to realita? To nikdo uvnitř neví... žádné vědomí nemůže poznat co je sen a co realita bez možnosti srovnání... K tomu abyste si mysleli, že bytí zde... je realita stačí velmi málo... dát vám možnost srovnání... vytvořit jinou pomíjivou realitu... za zavřenýma očima... tedy sen. A pak po probuzení se dvakrát a víckrát do téže reality s přesností uvěříte tomu co je skutečné a co ne...

A pak je tu ještě jedna věc... stačí najít nesrovnalost... stačí prohlásit něco za fikci... najít kaz... a najednou je tu jiná realita... stačí si ve snu uvědomit že jde o sen... a již nejste loutky... ale vládci reality. Pak vás nic nevyděsí, nic neohrozí... protože vaše ukotvení je mimo tuto realitu.

Takže abyste poznali co je reálné... zkuste ve své realitě vše prohlásit za lež... ať se děje co se děje... vaše ukotvení je mimo dosah této reality. Ikdyž vládci a pánové tohoto světa se proti vámi spiknou... neboť se nehodlají s nikým dělit o moc.

Moc

Co je to moc? Je to schopnost protlačit informace do vědomí jiných tak aby se tam staly zákonem. Tedy zmanipulovat myšlení ostatních ve svůj prospěch. Jak se to dělá? Na to je jednoduchá hra... odměna a trest. Představte si co vás čeká když se budete chovat tak a tak... představte si to a pak si vyberte... Takže moc je jen iluzí... a ovládat se dá jen ten který o něčem sní... jen pro toho existuje odměna a trest. Probuzeného nelze nijak odměnit, nijak potrestat... a tedy nijak ovládat... proto ani Bůh ani Ďábel... s ním nepohnou... neboť on vidí věci tak jak jsou... nic si nepředstavuje a proto po ničem netouží a ničeho se neděsí... ani smrti.

Vadit vám může jen to co je mocnější než vy. A co je mocnější? To co vás dovede vyrušit ze soustředění pozornosti. To co dokáže upoutat vaši pozornost.

Vládci iluzí

Donutili vás přijmout jejich program. A ponechali vám pouze svobodnou volbu. Která je ovšem taktéž tak zmanipulovaná... aby byla všechna odpovědnost na vás. Třeba uvádím... máte možnost si svobodně vybrat jakého krále si zvolíte... ale ať volíte nebo nevolíte váš král musí být zvolen a jemu budete sloužit. Ale to jsem uvedl jen jednu větu z politického programu... programů je na milióny... Programy se dědí již mnoho generací... jen se víc a víc zdokonaluje... čím více naděje na úspěch tím větší chuť do hry. Začněte od dětí... chraňte jejich sny... za vypečené poplatky.

Takže se podívejte o čem v životě sníte... můžete snít jen o něčem... jen o tom co má všeobecnou hodnotu... jen o tom co z vás učiní mocnější a úspěšnější bytosti než jsou jiné. Co ostatní budou obdivovat. Takže velký závod a jeden vítěz... laťka jde pořád výš.

Je to docela promakané... třeba... dám zas takový malý příklad. Hračky... holčičkám kupujete panenky a klukům jiné věci. A když si děti hrají chválíte je... to se tak zapisuje do podvědomí, že v dospělosti... když holka nemá kočárek s dítětem... cítí vnitřní méněcennost... svět ji nepřijímá... a u kluků opačně... kupte holkám auto a klukům panenku a bude to opačně. O chvalořečení lásky, a štěstí z mateřství... se nebudu ani zmiňovat, protože to má původ taktéž v podvědomí.

Jestliže děti nejsou svobodné co z nich potom vyroste?

Co od života očekáváte? A kdo vám dal naději, že toho někdy dosáhnete? Kdo vám vůbec řekl... oč se máte snažit... co je tím správným? Neříká snad boháč... ivestujte, cvičte, učte se, pracujte pilně a jednou se budete mít tak jako já.

Přání...

Jen vlastní tasemnice mi může něco přát...

Jen tak mě napadlo

Bůh i Ďábel jsou strany téže mince. Ale pro toho jež neusiluje o žádný zisk... k čemu jsou všechny mince této reality? Ó jak bohatý je ten který odhodil svůj nenasytný měšec.

Bůh je počátkem nedokonalosti. Proto ti jež všude vidí Boha jsou nedokonalí a ti jež všude kolem vidí Satana jsou dokonalí. Neboť dokonalost teče od Satana k Bohu... a nedokonalost od Boha k Satanovi. :-)

Hřích je tak dokonalá informace... že ani Bůh ji ze světa nedokáže vymazat.

Bůh je jen Satanova prdel.

Jedna Bible a tolik církví?

Jestliže je někde v církvi odlišnost, pak je tu i konkurence a tam kde je konkurence tam je i boj o profit. Tedy je to jen známka byznysu... a byznys je jen jeden... vývoj, distribuce a prodej snů... liší se jen prostředky. Ani Kristus nevymáhal za své služby desátky.

K technikám

Převádět všechny vjemy do vnitřních obrazů. Neboť nejprve je nutné vjem někde vidět, rozpoznat změnu, aby se dal pojmenovat. A pak zaměřit pozornost na to čím je ten obraz osvětlen, že je viditelný? Následně odhalit to, že není žádná vazba... mezi okem a vjemem. Oko se chce dívat, když se nechce... žádné vjemy ho nezajímají a prožívání neexistuje...

Komu to patří co je vnímáno?

Zaměřování pozornosti mimo tento svět. Mimo jakýkoliv objekt.

Pro přemýšlivé...

Vytvořit kulové zrcadlo a kameru do ohniska... co uvidí? Celý vesmír je promítán jen v tak malém bodu... tzv. žluté skvrně uvnitř oka... zázraky pak činí optika... a ten který ovládá zaostřování pozornosti a tím vás mučí po věky ve svém světě.

Pche-Chu-Maj

Jednooká čarodějnice, jež k živobytí potřebovala jen jednu kozu a širé nebe nad hlavou, pocházeje od pramene velké černé řeky Kwa-Kwa dosáhla převratné univerzální léčebné metody na všechny neduhy sžírající člověka ať už fyzicky či psychicky. Vyléčení bylo okamžité... Princip této čarodějné metody byl přitom tak prostý... nikomu nechtěla uvěřit dřív, dokud ji osobně nepředvede pomoci projevů těla, hlasu a mysli jak moc ho ten problém trápí. Odmítala člověku pomoci dřív dokud neuvidí totální projev bez zábran, studu a omezení. Pokud člověk nebyl schopen své trápení naplno projevit... řekla mu, že pokud mu jeho trápení nestojí za námahu... pak ani ona se namáhat nebude a to i kdyby ji za službu nabízel jakoukoliv oběť ze svého majetku. Během terapie... si ještě pacienta dobírala a zesměšňovala jeho projev jako pouhé svědění v konečníku... nikoliv jako neodvratitelný průjem emocí. Co je uvnitř musí ven... co bylo potlačeno musí se uvolnit! Někdy to trvalo i celé hodiny, než se pacient řádně naštval a naostro, téměř v amoku nepříčetnosti, naplno projevil svůj problém... a jakmile to dokázal stal se zázrak... problém sám zmizel... Prý ho stačilo jen kdysi, když byl velmi malinký pustit... a nebojovat s ním... něvěnovat mu pozornost, protože tím jen roste a sílí... Pche-Chu-Maj každému pak na rozloučenou dala ještě radu... Každý prd, který nepustíte ven... vám nedá pokoj dokud vás neroztrhá... on totiž na rozdíl od vás udělá vše proto aby se osvobodil z vašeho ustrašeného a křečovitého sevření... ze zlaté klece svatosti, ctnosti a mravnosti...

Tak to je vše co z té inspirace pro knihu dochovalo. Třeba to někomu pomůže.

Slepý Osel


[Zpět] - [Tisk]

18.07. 2004