Přítel mi zaslal popisy stvoření světa od různých kultur. Tak jsem se k nim jen stručně vyjádřil. Komentář Slepého Osla je není tučně

O vzniku veškerenstva

Čína - Dříve, než nebe a země přijaly svou podobu, bylo vše neurčité a amorfní.

Jde na to chytře diplomaticky... a jednoduše... z určitého pohledu... dokud to nepojmenujete, dokud tomu VY nedáte podobu, tak to prostě neexistuje... kdo je pak tvůrcem svého světa?

Taoismus - První bytost, Pchan Ku, byla uvězněna ve vejci obklopeném temným chaosem. Když se vejce rozbilo, jeho vrchní část se vznesla a stala se nebem, nazývaném jang, zatímco spodní část klesla a stala se zemí, označovanou jako jin. Osmnáct tisíc let držel Pchan Ku obě poloviny odděleně, než se tak dokázaly udržet samy. Tím se Pchan Ku vyčerpal. Lehl si a zemřel a jeho tělo vytvořilo dnes známý svět: jeho údy se staly pohořími na čtyřech stranách, z jeho vlasů se zrodily hvězdy a planety, jedno oko se stalo sluncem a druhé měsícem, jeho dech se přeměnil v mraky a paraziti na jeho kůži dali vzniknout živočichům. Bohyně matka NŘ-wa obohatila Pchan Kuem vytvořený svět o lidské bytosti, které uhnětla z hlíny. Některým z nich vdechla jin, aby se staly ženami, a ostatním jang, a z nich vytvořila muže.

To že tvrdí taoismus? Určitě tohle nenapsal Lao´c.

Korea - Opuštěná manželka stvořitele lidstva Izanagiho se pokoušela dostat svého bývalého muže nazpět tím, že každý den snědla tisíc jeho potomků. Izanagi její plán mařil tím, že denně vytvořil 1500 lidí; tento výkon ho natolik vyčerpal, že se utopil. Záhy se však znovu zrodil jako stvořitel světa. Když se, jako nově vzkříšený, vysmrkal, objevil se blesk a zahřměl hrom. Jeho levé oko se stalo sluncem a pravé měsícem...

No nazdar...

Hinduismus - ...bůh Šiva při věčném tanci rytmicky tvořil, ničil a opětně tvořil vesmír podle úderů svého bubnu.

Až na ten minulý čas... je to zatím nejpřesnější podání.

Védy - Zlaté vejce plulo nekonečným mořem. Po tisíci letech vejce prasklo a objevil se Pán vesmíru, který se proměnil v prvního člověka. Byl sám a cítil strach, proto se rozštěpil vedví a vytvořil muže a ženu. Z této původní dvojice vzešlo každé zvíře, ryba, pták a hmyz na zemi.

Zajímavé... ale na védy... poněkud podivné.

Mayové - Tam, kde nebylo ani nebe, ani země, zaznělo první slovo Boží a všechna ta nekonečnost věčnosti se zachvěla.

Dobře... s prvním slovem, s první formou... nekonečnost i věčnost mizí...

Norsko - Yggdrasil, kosmický strom, je středem vesmíru, původce času, prostoru a života. Jeho větve, kmen a kořeny spojují nebe, zemi a podsvětí bohů, obrů a mrtvých.

Taky nezní špatně.

Finsko - Čírka nakladla vejce do klína Matky vody, bohyně tvoření. Vejce se skutálela a rozbila a jednotlivé kousky se staly zemí, sluncem, měsícem, oblohou a mraky.

A o kousek dál, v sousední zemi už to tak nevypadá.

Řecko - Bohyně noci Nyx počala s větrem a vyseděla stříbrné vejce, ze kterého se vylíhl bůh lásky Eros. Eros shodil zbytek skořápky a odhalil tím zemi a oblohu.

Báje a pověsti... řekové byli patrně snílci.

Samoa - Bůh, nazývaný Nebeský, začal svou existenci uvnitř vejce. Jednoho dne se z něj vyklubal a z každého kousku skořápky se stal jeden z ostrovů...

Patrně jen tam kam oko dohlédlo.

Egypt - Stvořitel Atum, sám v prázdnotě, byl donucen obcovat sám se sebou, aby stvořil pár plodných potomků, Šu (vzduch) a Tefenet (vodu). Tito sourozenci pak spolu zplodili bohyni oblohy Nut a boha země Geb, kteří se při narození objímali. Šu je musela násilím odtrhnout, aby vzniklo nebe a země.

No... taky dosti pokročile vybádáno...

Zuni - Nebe (mužský princip) a země (ženský princip) se spojili, aby zplodili člověka a zvíře, došlo k jejich odloučení, země klesla do vody a nebe vystoupilo nad mraky.

Zdá se mi to děravé...

Skandinávie - Vesmír vznikl z těla obřího boha ledu Ymira, kterého zavraždili jeho tři vnukové. Ymirova lebka se stala nebem, jeho maso zemí, pot a krev oceánem, zuby balvany, vlasy stromy a mozek mraky.

Zajímavě podáno... ale gratuluji...

Sumerové - Syn bohů Marduk povstal proti dávným božstvům, včetně své babičky, Matky dračice, které probodl srdce. Pak ji rozťal na dva kusy jako sušenou rybu. Jednu půli zdvihl a rozprostřel jako nebesa, druhou polovinu položil a učinil z ní pevnou zem.

TeĎ jde jen o to zda ten Marduk je dobrý nebo zlý :-). Není to Mára?

Persie - Čas je kosmický boj mezi Ahurou Mazdou, dobrým Pánem moudrosti a Otcem velikosti, a Princem temnot Angrou Mainyu, který vnikal do přízně živých bytostí a snažil se je zahubit.

Hmm...

Manichejci - Svět byl stvořen z hmoty zla, ale uvnitř každého kousku hmoty je bod božího světla, čekající na opětné spojení s božstvem.

Moudře se nezmiňují po stvořiteli... taky nezní špatně... až na to jak si to kdo pak vyloží.

Takže to bylo stručně o vzniku světa od některých národů, kultur a náboženství různých dob. Záznamy se dochovaly písemnou formou nebo ústní tradicí a všechny mají společné to, že jsou starší než následující křesťanský výklad (bible kralická - výcuc):

Nebylo nic než Boha jenž v sedmi dnech stvořil svět. Na počátku stvořil nebe a zemi. Následně světlo, oblohu, vodstvo a zemi, rostlinstvo, zvířenu všemožnou a člověka pohlaví obého. "A požehnal jim Bůh, a řekl jim (lidem): Ploďtež se a rozmnožujte se,

Nedivím se že neřekl milujte se... nic o lásce, protože to bylo ještě v ráji. Tam lásky není nikomu potřeba :-). Ale o množení se mimo ráj nic neříká...

a naplňte zemi, a podmaňte ji, a panujte nad rybami mořskými, a nad ptactvem nebeským, i nad všelikým živočichem hýbajícím se na zemi."

Závěr: No některé národy nejsou na tom špatně... ale pak nechápu kde mají problém... jak se tam mohla církev svatá uchytit? Možná byste chtěli vědět jak to ale ve skutečnosti bylo? Tak to vás musím zklamat... protože VĚDĚT znamená bojovovat se skutečností... a to znamená konec ráje a věčnosti. VĚDĚNÍ = nevědomost, která vás nutí tvořit vně i uvnitř stále větší a větší peklo. Zakázané ovoce... ale vám chutná... chcete víc... neexistuje však žádné jídlo, které by dokazalo vymazat hlad. Ba naopak... chce to dokonalejší a dokonalejší bonbónky.

Slepý Osel