Co je to otázka?

Napětí.

A odkud se bere otázka?

Z neúplných odpovědí.

A proč jsou odpovědi neúplné?

Protože pracují jen s fiktivními objekty.

Jak tomu mám rozumět?

Tak jako v matematice. Prvky, množiny a vztahy mezi nimi.

Například?

X + Z = P to je jasné... ale pak mozek narazí někde na X + Z != P a co hned vznikne?

Otázka.

Správně. A kdo ji může odpovědět úplně, když nikdo neví zda-li je X, Z a P pouze prvek nebo zase jen nějaká množina, tedy složenina dalších prvků? Třeba v množině P je koláč K. Ale koláč je výsledkem složitých vztahů mezi prvky a množinami. A čím víc se do toho piplání člověk pustí... tím větší je to věda... ale výsledkem všeho stoletého zkoumání... je pouze objevení nějakých zákonitostí, nikoliv odhalení úplné odpovědi co je vlastně základní prapůvodní stavební prvek X, počáteční bod všech informací, tedy bod 0.

Takže vše je jen informace... pouhé a objekt zastupující a fiktivní slovo?

Ano... všechno na tom stojí.

Chceš snad říct, že informace... je prvotní příčina všeho?

Je tak těžké tomu uvěřit? Bez informací by nešlo definovat ani Boha ani Ďábla... nic z toho co je projevené... žádný objekt, žádnou jednotu, žádnou realitu. Žádnou barvu, žádný zvuk, chuť, vůni, pocit, myšlenku. Cokoliv existuje je omezeno a podléhá informaci.

A co je to ta informace.

Napětí mezi a 1. Mezi skutečností a snem.

Chceš říct že jednička je iluzí?

Ano. Nikdy není úplná. Existuje jen ve vztahu... nekonečno leží mezi a 1.

To není možné!

Proč... nekonečno je jen taky informace. Objekt se kterým se dá v rovnici všeljak zacházet. Taktéž podléhá informaci a nemůže si dělat co chce.

A co 2?

Bez a 1 by byla 2 jen a tedy by neexistovala.

Ale a 1 jsou taky jen informace.

Správně...

Říkal jsi že jednička je iluzí... je i nula iluzí

Bod nula je počátek i konec všech informací. Nelze ji ničím existujícím uchopit. Ukaž mi v prostoru bod ze kterého vyšly jeho souřadnice, ukaž mi mi v čase bod, ze kterého vzešlo prvotní počítání. Kde vlastně leží?

S prostorem nevím, ale s časem bych řekl, jako každý, v roce 0... tedy pár tisíc let zpět.

Opravdu? A od kterého bodu jsi napočítal pár tisíc let času zpět?

Od tohoto...

A teď?

Od tohoto...

A který z těch bodů je tedy správný? Který říká pravdu? Se kterým můžeme počítat čas?

Počkat... počkat... to mi hlava nebere... to by ale znamenalo, že čas je iluzí!

Ano existuje jen když na něj pomyslíme... když ho stvoříme.

Ale jak to chceš dokázat...

Kolik ti je let?

28.

A jak dlouho trvala myšlenka obsahující 28 let života?

No to je šílený ! A prostor?

V jakém státě žiješ?

ČR.

A kolik prostoru zabrala myšlenka na celou ČR?

Ale stále nevím jak si to vysvětlit.

Když sníš... jeví se sen jako realita... je tam slunce které pálí, vesmír, prostor, a lidi co tě znají... můžeš tam cokoliv. Dokonce se i ptát jestli sníš... a všichni ti budou odpovídat že jo... ale ty si budeš myslet že lžou...

A co je tedy realita?

To nikdo neví. Zeptej se někoho ve svém snu... třeba Buddhy :-).

Takže Buddha je taky iluze?

Bez informací Buddhu tvořící... co je Buddha?

No jo ale Buddha byl skutečný! Vždyť je tolik důkazů.

Důkaz se hledá až po první vstupní informaci... bez vstupu není výstup. Jó informace dokáží řádně člověku zatopit... stvoří Boha, osvícení, Buddhu, peklo... cokoliv... třeba nějaké Ego...

Víš co mi tu říkáš?

Jsou to jen informace jako každé jiné... utváří v tobě snad něco? Od čeho se odvíjí tvůj stav?

Teď už nebudu moci ničemu věřit!

A co tě nutí něčemu věřit? Věřit, že nějaká informace je pravdivější než druhá a pak budeš za pravdu, za svůj klid bojovat? Jsou to jenom informace... žádná pravda, žádná lež... proč to lidi tak vzrušuje?

Takže svaté texty jsou bezcenné?!

Svatost a dokonalost... to je sen... hřích a nedokonalost... tomu věří všichni. Proč má jedna informace větší váhu než druhá? Komu toto nastavení vyhovuje? Ten se jistě stará, aby tento zkreslující virus byl řádně rozset po světě. Dnes to jde celkem rychle. K oslovení světa stačí pár minut.

Ale něčemu se věřit musí... přece musí být nějaký směr...

Směr není svoboda... ale služba v okovech informace...

Ale kdo za to všechno může! Někdo musí být přeci odpovědný!

Nikdo tě nenutil přikládat váhu informacím. Sám jsi se omezil, sám jsi si klec postavil, ze strachu ze sebe okovy si nasadil a do pekla se trpět odsoudil. Co není dokonáno uvnitř tvého vědomí... jako by se nestalo.

Ale přece musí být nějaká pravidla...

Kdo definuje pravidla ve tvém snu? Jak dlouho trvá definování děje snu a jak dlouho ho prožíváš? Vylisování DVD trvá pár vteřin... ale prožívání pár hodin... Dnes je mnoho různých požitků a prožitků... proto je realita pořád delší... vše si pořádně vychutnat... času je málo :-) Stále se tvoří a tvoří nové pochoutky... už to není jen maso kance na kameni...

Tomu se říká pokrok!

Vyvíjí se jen lidské utrpení. Jen peklo se zdokonaluje. O všechno stvořené se musíš starat. Čím více informací máš tím větší peklo starostí zažíváš. Nic není jisté... hromadí se tedy jen otázky a pochybnosti... Hustá zlatá klec...

A kam to teda spěje?

A musí to někam spět? Kdo tě naučil takto myslet a proč? Každý sní jen o jistých věcech... naučili vás to. Abyste snili jen o tom co oni dodávají... Kdo definuje co je správné a špatné? Ti jež ztratili ráj a sami, nejenže zabraňují ostatním aby vešli... ale záměrně je legálně poskvrňují a nutí je jim sloužit. A to vše stojí jen na vsugerovaných informacích. Moc je jen otázkou manipulativní sugesce... není divu, že se snaží všichni lačníci po moci zavčas zapůsobit na vědomí dětí... a ti nevypečenější na to mají dokonce zákonné privilegium...

To mi hlava nebere...

Přenes svůj systém do kteréhokoliv počítače a bude fungovat tak jak chceš ty. 600 let opakované informace vytvořily množství důkazů pro svou věrohodnost... a proto se všichni chovají tak jak vládce požaduje. Ale bys byl v obraze... co se snažím říct... 600 let je jen současná informace vyvolávající iluzi že, existuje starší datum. Pokud tento filtr přijmeš... a budeš mu věřit, najdeš i důkazy... pro oko je vše čerstvé, pro ucho je vše čerstvé... atd... až po mysl, kde je každá myšlenka čerstvá... kde je tedy něco starého?

Ale jak k sakru poznám co je reálné a co ne!

Pokud nemáš s čím srovnat tak nepoznáš nic... Aby toto, co prohlašuješ za svou realitu se tak jevilo, stačilo jen málo... vytvořit ještě jednu malou snovou realitu... jen tak pro potvrzení... že tato realita je stabilnější a tedy věrohodnější...

Takže chceš tvrdit... že toto není realita?!

Stačí mi tě v noci přenést na jiné místo, vyměnit ti doklady, spojit se s pár lidma a sehrát na tebe divadlo... že jsi někdo jiný, co se probral v komatu někde v nemocnici... a nebude trvat ani pár minut... a sám začneš pochybovat o své minulé realitě... jako o nějakém snu... Tak je tvá jistota toho co je skutečné labilní...

Ok. Tak mi řekni proč jsem si vybral zrovna takovou realitu a ne nějakou lepší?

Lepší tě nudila. Tam šlo všechno jako pomásle... stačilo pomyslet a hned se to realizovalo... jenže to pak nikoho nic netěšilo. Bez strasti není slasti... hodnotu má jen to co je vykoupeno úsilím... složitost a náročnost... to je dílo dokonalejší než jednoduché ne? Abys byl dokonalejší a dokonalejší... musíš stále zvyšovat laťku... obstát v samotném pekle...

Takže si za všechno můžu sám?

Ano... chtěl jsi být mocný a dokonalý. Mít osud ve vlastních rukou. Dokázat sobě že jsi lepší... schopnější... někdo. Ne jako ta banda na kterou denně nadáváš jako na přítěž a brzdu. Vymyslel sis závodní dráhu a soupeře, abys mohl nakonec vyhrát... Utkat se se světem, něco dokázat, sám si vyrobit, postavit... sám se zaopatřit. Dokázat víc než minule. Za vším jsi ty sám... celý tvůj svět je jen obrazem tvé touhy závodit a vyhrávat.

Ale ostatní...

Ostatní sis na sebe vymyslel sám... sám sobě lžeš... sám sebe utvrzuješ... jen abys zachoval svůj směr... a nepřišel o ten pocit... probuď se!

Ne!

Podívej... snažíš se realizovat svůj sen. Proč se nesnažíš realizovat skutečnost a mít od všech snů pokoj?

A co podle tebe má být skutečnost?

Podívej... fotka z Playboe... co vidíš?

Ženu...

Opravdu? Kde?

Na tom papíře...

A chtěl bys s ní spát?

Jo...

Tak si vem ten papír s sebou do postele...

Blbý fóry...

Ale ty fóry tě vězní... protože je považuješ za skutečnost. Podívej... na tomto papíře je dům na klíč... aby se ten dům stal pro tebe skutečným... bude to muset někdo draze zaplatit.

Takže si má vše odříkat? Mám se stát asketou?

A komu chceš co prosím tě pořád dokázat! Proč se sebou stále bojuješ?

A co bych podle tebe měl dělat?

Prohlédnout vlastní sebeklamy.

A jak to mám udělat?

Rozpoznej včas informaci... a nenechávej se unést jejím obsahem. Poslouchej barvy, dívej se na zvuky... jen se dívej... nesnaž se nic uchopit, nic zadržet... převeď vše na obraz před němé oko...

Moc mi to nejde... čím to je?

Nedokážeš se odpoutat. Dlouho jsi něco považoval za skutečnost... máš mnoho cílů, mnoho snů... záleží jen na tobě jak rychle se jich dokážeš vzdát.

A budu pak šťastný?

A co je podle tebe štěstí?

Že se věci dějí tak jak bych si přál...

A proč si něco přeješ? Jak bys mohl být nešťastný kdyby jsi si nic nepřál.

Ale to by život neměl smysl...

A kdo ti řekl, že tvůj život musí mít smysl?

Ty máš ale podivné otázky!

Co definuje smysl?

Nevím...

Tak podle čeho poznáš, co v tvém životě má nebo nemá smysl! To ti někdo řekl, aby tě mohl ovládnout svým směrem?

To přece cítí v srdci nějak každý... co ho táhne...

Srdce nic necítí... jen utvrzuje v sebeklamu když je potřeba. Aby byl člověk dobrý... cítí cokoliv co je uznáváno za dobré. Nic v této realitě není proti realitě... vše ladí... ó... jak jsi chtěl... abys šel, přesně tam kam sis usmyslel... pane sběratel.

Nevím co říct... trochu mám v hlavě bublaninu.

A je tvoje... nebo se koukáš na válku informací, které se dohadují o přežití... které válčí o otroka jež jim bude sloužit?

Bude to chtít asi čas...

Se lísají, které z těch dvou?

Rozhodnu se sám...

Ale vybrat se dá jen jedna věc... pro níž 99 musíš ztratit. Nikdy nevyděláš... bude ti chybět toho čím dál víc...

Nerozumím...

Peklo nabízí jen dobré věci... jinak by se mu nikdo neupsal.

A co?

No jen samé příjemné věci...

A co za to pak požaduje?

Něco za něco... přístup ke stromu života. Chvíli ty a chvíli peklo. Jedním slovem tedy, že spolu budete žít v jedné realitě.

A co nabízí pak Bůh...

Bůh? Kde je ve tvém snu Bůh... za vším jsi ty sám!

Asi budu zvracet...

Myšlenka jak pozná, že je dokonalá? Může si to jen dokázat... splní si podmínku a pak se raduje... líbí se ji to... a chce víc... jenže víc radosti se vykupuje větším utrpením... vyhrát nad sousedem to nic není... ale vyhrát nad světem to vyžaduje mnohem více potu... Soupeřů je mnoho a jsou čímdál tím více dokonalejší... takže? Ze začátku je to hra nevinná... ale postupem času se z toho stane vášeň a přijde závislost. Neexistuje žádná výhra jež by překazila chuť do hry... neexistuje žádný požitek, který by vymazal ze světa utrpení, žádné jídlo, jež by vamazalo ze světa hlad... žádné štěstí... jež by znamenalo konec neštěstí... závislost a honba za požitkem... proměňuje ráj v peklo... Meze tvořivosti se nekladou... myšlenka má i své ego se kterým bojuje... páč si to umanula jako cíl dokonalosti... stále si vytváří překážky... protože chce být dokonalejší a dokonalejší...

A jak to zastavit?

Co zastavit, když se ve skutečnosti nic nehýbe... V televizi stačí jen dva podněty oko a ucho a dokážeš se klepat strachy... kdyby k tomu přibyl ještě pocit hmat... musel by ses zbláznit... páč bys ztratil přehled o tom co je realita... řekl bys jen štípni mě... a televize by tě štípla... a bylo by to :-).

To asi neunesu...

A proč je to tak těžké odhodit? Možná je to pro tebe vše... ale jen se zamysli... kdybych tě přinutil být v orgasmu 23 hodin 59 minut a 55 vteřin... pak bys prohlásil těch 5 vteřin za nejšťastnější ve tvém životě. Žádné štěstí neexistuje... existuje jen překážková dráha plná krve potu a utrpení. Jež nakonec způsobí jen kolaps... a ty umřeš avšak semínko, tvůrce reality přetrvá a postaví si další překážkovou dráhu... začne od podlahy a tentokráte pořádně... jo prohra vždycky nasere... toho jež usilovat vyhrát... žádá odvetu.

Takže co má vůbec cenu?

Cenné a vzácné je to co se vykupuje za největší utrpení. Abys to získal... musíš se moc a moc snažit... možná to ani nenajdeš... to neva... stačí jen mýtus a jiskra naděje... a hned podepíšeš smlouvu vlastní krví. Třeba najít toho pravého... a lásku si vychutnat. Vždyť být milován, být pro někoho důležitý, vážený... atd. To je terno největší... uspět... hlavně uspět... tedy prorvat svůj sen ke stromu života... kdo zaváhá toho předběhnou ostatní... proto tolik spěchu, tolik investic, tolik životů na dluh...

Slepý Osel