Ty sám přeci nejsi svatým Petrem. Ty sám přeci také následuješ učení jiných, návod druhých. Někde muselo tě něco ovlivnit, nějaká myšlenka zvenčí zavrtala se ti hluboko do mozku a skrze něj do srdce.

Žádná myšlenka, žádné vrtání. Žádné ztotožnění, žádný život, žádný problém.

Účel otázek jest dobrý, jistě mnohým svými otázkami dáváš inspiraci a energii pro pravý život. Správná pedagogika milý Osle slepý.

To si mě s někým pletete... kdo jde v mých stopách šlápne akorát tak do hovna.

Jsi v devátém vhledu Celestýnského proroctví a tímto serverem šíříš svou lásku k druhým. Odkryla jsem tě.

Proč ta slepice zas tak kdáká... určitě pýchou na své poslední vejce.

Konečně kdo jsem já? Jsem bojovník, jsem oheň, jsem láska, jsem stín, jsem matka, jsem dcera, jsem žák, jsem učitel, jsem přítel i nepřítel, jsem mír i válka, jsem moře, malý pramínek, jezero hluboký i řeka nespoutaná - kdo jsem Osle?

Když ti to řeknu ztratíš vlastní duši.

Jako Ty? Všechno lidstvo? Fyzická odnož kolektivní mysli? Boží ovce? Agent matrixu či Trinity? Nebo pouhá energie?

Někdo zaviroval vstupní data... a tak každá otázka vychází z mylného předpokladu, marnivé jsou pak ty rovnice bez výsledku...

Pár knih a učitelů a cest jsem již měla pod rukama a návody jak dosáhnout stavu vnitřní integrace, kterážto se přemění ve vnější jsem bedlivě zkoumala.

Hladový nejprve hledá restauraci a ptá se na jídelní lístek. Komu slouží?

Podle mého nejlepší učení hlásá Krishnamurti. Zdá se mi, že ses mnoho naučil právě od něj.

Tak se probuď. A nebude co řešit.

Zajímalo by mě, jak prožíváš dny pracovní...

A ono to jde nějak prožívat? Jak se to dělá?

Co děláš?

To nechávám koňským hlavám.

Kde se otiskuješ s vyjímkou internetu?

Tam kde mě někdo vidí.

Zda tě lidi znají i fyzicky.

Všechno se mění...

Jaké to je hledat partnera na této vhledové úrovni.

Naprosto nesmyslné.

Či snad netřeba ti, svazku, rodiny a dětí s druhým člověkem?

Žádný zisk ani žádná ztráta... k čemu je pak takové vysilující smýšlení?

Nerozumím celibátu atd.. Podle mého je to nenaplněný život, smutek, neštěstí.

Překážky ke svobodě si staví všichni otroci sami. Naplňující, veselé, šťastné a hodnotné je jen to čeho je málo viď? Stále mezi dvěma zdmi zakletí... ke kladnému směřujíce... avšak nikdy definitivně nedojdou... naplnění... páč celek rozdělují jen aby mohli občas mlsat!

Náplň denního života učedníků stává se drogou... Na začátku mnoho ukáže, pomůže najít odpovědi na hlubší otázky a nakonec jedinou možnou cestou, neboť přirozenost je již natolik potlačena, že cesta zpět nahoru je přes údolí ohně, lávy a ledových ker pravdy sebe sama a vlastní reality :-).

Dokud je tu učedník... pak tu není Slepý Osel.

Slepý Osel